Třídit odpad se prostě stává čím dál tím normálnější a přirozenější součástí našich životů. Jestliže se třídění odpadu a ekologii naši rodiče museli pečlivě učit, my dnes vnímáme 4 základní třídicí kontejnery povětšinou jako běžnou věc. A to je prostě super! Ale jak to tedy vlastně je s tříděním odpadu, recyklací a onou likvidací?
Asi vás nikoho nepřekvapí, když vám řekneme, že netřídit odpad je neefektivní a rozhodně to není ohleduplné k životnímu prostředí. Možná, že máte pocit, že vás se to netýká, ale není to tak. Každá nevytříděná PET láhev nám to totiž vrátí - v dobrém i zlém. Když nezačnete vytříděním recyklovatelného odpadu doma, tak už mu pak v dalším procesu nepomůže zhola nic… V popelnici na směsný odpad se všechno smísí dohromady a je konec. I tak je škoda vyhazovat do směsného odpadu složky, které se dají vytřídit a využít dál.
Jestliže pečlivě třídíte, vašeho směsného odpadu je méně a obsahuje pouze složky, které nelze využít dále. To je odpad zbytkový - podle legislativy nazývaný také směsný komunální odpad. I ten jde na skládku nebo do spalovny, aby posloužil jako energetický zdroj. Snažme se ho držet v co nejmenším množství, jak jen to jde.
Možnosti Likvidace Odpadu
Recyklace je procesní postup, který z vytříděných odpadů, resp. Zbytkový odpad má pak dvě možnosti likvidace: skládkování a energetické využití. Tenhle proces se správně jmenuje „energetické využití odpadu (EVO)“.
Energetické Využití Odpadu (EVO)
Spalovny komunálního odpadu (odborně zařízení pro energetické využití odpadu - tzv. ZEVO) jsou zdrojem energie, který nám dodává teplo a elektřinu. Spalovny obecně nemají nejlepší pověst, ovšem moderní spalovny, které u nás máme, jsou ve finále daleko méně škodlivé k životnímu prostředí, než se obecně předpokládá. Mimochodem, věděli jste, že první spalovna u nás byla uvedena do provozu v roce 1905 (za císaře pána), a to v Brně?! Využití směsného odpadu přeměnou na zdroj energie je tedy vhodnější alternativou než skládkování. Jasná volba. Díky spalovnám se odpadky můžou přeměnit na energii, kterou si topíme, ohříváme vodu apod.
Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj
Skládkování
Většina z nás si skládku představuje jako nahodilý hřbitov odpadků. Jako nekontrolovatelnou páchnoucí horu směsného odpadu. Opak je pravdou - skládky mají přísná pravidla, jejichž porušení je ošetřeno zákonnými sankcemi. Bacha na to! Skládka se buduje na místě s vhodným geologickým podložím a musí se izolovat. Z ustanovení zákona nesmí skládka ohrožovat životní prostředí a zdraví lidí.
Historie Nakládání s Odpadem
No jasně, že máme! Šíření epidemií ve středověku mělo mimo jiné na svědomí špatné nakládání s odpady. Tehdejší města měla zanedbané nebo žádné systémy kanalizace, často žádný přístup k čisté vodě a vůbec dodržování základních podmínek čistoty. V takovém prostředí se nákaza šíří raz dva a hromadící se odpad na hygieně nepřidá. To naopak ve starověku se dbalo na hloubení odpadních jam a ve starém Řecku a Římě, který měl velice sofistikovaný systém kanalizace a zdrojů vody, se prováděl pravidelný komunální generální úklid: skrápění vozovek a čištění kanalizace. Dnes jsme na špičce, kterou posouváme stále dopředu. Hybnou silou jsou naše postoje, myšlenky a úsilí.
Kontroverze Kolem Recyklace Plastů
Pokud by péče o životní prostředí byla náboženstvím, dopustil by se s největší pravděpodobností inženýr ekonomiky z MIT Andrew McAfee strašlivého kacířství. Protože ale zájem o přírodu a životní prostředí církví není, má jeho aktuální hereze podobu velmi neotřelého přístupu, hodného vašeho kritického rozboru. McAfee totiž navrhuje světu (no, minimálně USA) rezignovat na recyklaci plastů a současně obnovit jejich ukládání na skládkách. Čímž dva dost podstatné pilíře moderního odpadového hospodářství staví na hlavu. McAfee nemá nic proti recyklaci papíru, které je každému dostupná a levná. Zrovna tak nemá nic proti recyklaci skla, která je z hlediska materiálové návratnosti smysluplná. Nevadí mu ani recyklace kovů, protože je energeticky mnohem méně náročná, než výroba kovů z primárních surovin. Má ale zásadní problém s recyklací plastů. Nevidí v ní udržitelnost, smysluplnost a nakonec ani pomoc životnímu prostředí.
Tvrdí, že snaha třídit a svážet plasty k recyklaci je plýtvání časem a energií. „Přínos úspory uhlíku a skleníkových plynů během recyklace plastů byl a je ve skutečnosti velmi, velmi malý,“ tvrdí McAfee. „Moc smyslu to nedávalo, když jsme naše plasty sbírali, třídili a sváželi, a pak je posílali v kontejnerech přes oceán do Číny, tedy do země známé svým velmi drastickým přístupem k životnímu prostředí, aby je za nás recyklovala. A více smyslu to rozhodně nedává ani teď, když už se Čína našich plastových odpadů zřekla.“
Ukázalo se totiž, že plasty efektivně recyklovat zrovna neumíme. Za místní příklad dává města jako Filadelfie, kde polovina separovaného a teoreticky využitelného plastového odpadu stejně skončí na skládkách, nebo progresivní Chicago, kde jsou schopni zrecyklovat jen 9 % z celkového objemu vlastních plastů. Proč? Příklady k zamyšlení jsou i globální: v roce 2017 se jen 9 % všech sesbíraných a přetříděných plastů podařilo recyklovat do podoby sekundárně využitelného materiálu a jen 16 % z nich se dočkalo svého přetvoření v nový výrobek.
Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí
Protože o „plast zachráněný recyklací“ vlastně nemá průmysl zájem. Je tak drahý (ve smyslu výdeje energie, přepravy, financí), že vyjde řádově levněji vyrobit originální nový plast. Papír, sklo i kov se s takovými problémy nepotýká. Jejich recyklace je skutečnou úsporou energie vynaložené na jejich výrobu, vyjdou levněji. Trh poptávající „recyklovaný“ kov hravě spotřebuje 100 % nabídky (a s papírem a sklem je to dost podobné), průmysl se o ně aktivně hlásí a zpracovává je. Jen v případě plastu to nefunguje, musíme vymýšlet a dotovat komplikovaná schémata, sběr a svoz, speciální třídící linky a ještě speciálnější zpracovatelská zařízení, abychom plastovou recyklaci udrželi v oběhu.
Je to paradox: vynakládáme nemalé množství času a energie, abychom něčemu zabránili stát se odpadem a pak přešlapujeme na místě a vymýšlíme, co z toho vlastně vyrobit a komu to prodat, protože o to nikdo nestojí. Co s tím? Vybodnout se na celou recyklaci plastů a doslova to zabalit. Začít je znovu ukládat na skládkách, respektive na dobrých, nových, kvalitně zajištěných a solidně monitorovaných skládkách. Prostě odrušit prozatím celé to schéma s recyklací plastů, které „víc žere, než dává“. Na dobrých skládkách by totiž nehrozila kontaminace životního prostředí, tedy únik plastů do moří, oceánů. Ani postupný vznik všezamořujících mikroplastů. A na takových skládkách by plasty odpočívaly tak dlouho, než by se fosilní zdroje pro jejich výrobu globálně vyčerpaly (což vzhledem k zapracování břidlicového plynu bude za dlouho). Protože pak jejich zrecyklování bude, vzhledem k nedostatku surovin, skutečně žádané a zaplatí se. Jejich těžba ze skládek pak bude ekonomicky dávat smysl, stejně jako recyklace kovů dnes.
McAfee doplňuje, že namísto hrátek s recyklací plastů by se hodilo zacílit svou energii na dekarbonizaci průmyslů a zdanění těch, kteří znečišťují nejvíce. „Přeci jen, polovinu světových emisí skleníkových plynů lze dohledat k původci, kterým je 25 největších korporátních koncernů a států. To je skutečný zdroj problému. „Ono vážně nemá cenu tady řešit drobnosti, hádat se o vaše úsporné žárovky a brčka, když 70 % veškerých emisí produkují tři odvětví globálního průmyslu.
Projekty Podporující Recyklaci
Jedná se o neziskový projekt spolku Ukliďme Česko, který pomáhá v efektivní cirkulaci odpadů, které bychom za normálních okolností hodili bezmyšlenkovitě do kontejneru. Díky projektu Kam s ním můžeme s odpady nakládat smysluplně, protože to, co je pro nás odpad, mnohdy není odpadem pro druhé a vždy se dá odpad nějakým způsobem dále využívat. Pomocí interaktivní mapy, která je databází sběrných středisek či míst zpětného odběru v České republice, můžeme odnést odpad tam, kde ještě bude dál sloužit.
Kam s oblečením, které nenosíte?
Existuje nespočet variant. Své oblečení můžete darovat ve svém okolí nebo do charitativních obchodů, které jsou ve vašem městě. Další a velmi pohodlnou možností je projekt Wear&Share od módního internetového obchodu Answear. Hromadu oblečení zabalíte (balík by měl vážit min. 10 kg a max. 40 kg) do krabice, zaregistrujete se zde a objednáte si kurýra, který si převezme vaši hromadu oblečení. Tato služba je bezplatná. „Až 95 % oblečení lze opětovně použít nebo zpracovat.” tvrdí Answear. A jak konkrétně využije Answear vaše oblečení?
Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů
ReMobil
Jak vypovídá název projektu, v ReMobil jde o recyklaci (nepotřebných) mobilů. Sbírají se staré a nefunkční mobily, které se zbytečně válí v šuplících českých domácností.
Knihobot, Reknihy a Trh knih
Vlastníte doma mnoho knih a máte tak trochu pocit, že jsou spíše dekorativním kouskem vaší domácnosti? Nebo vám je líto, že knihu přečtete jenom vy? Pak je tu pro vás Knihobot, Reknihy nebo Trh knih. Jedná se o knižní bazary či online antikvariáty, v nichž lidé prodávají své knihy. Knihobot a Reknihy fungují tak, že se jim své knihy pošlete jako celek a oni je individuálně ocení a inzerují. Z výsledného zisku je samozřejmě odečtena provize za prodej knih. Trh knih funguje jako e-shop.
Jak Správně Třídit Odpad
Pokud třídíme odpad, neměli bychom zapomínat, že kromě samotného třídění je důležité dodržovat určité zásady.
- Odpady, které třídíme do sběrných nádob na odpad, nesmí být mastné, nesmí obsahovat různé zbytky nebo dokonce celý obsah.
- Před tříděním je potřeba minimalizovat objem odpadu (sešlápnutím, zmačkáním, rozložením krabic) - tato zdánlivá drobnost je však velmi podstatná. Sběrné nádoby se budou plnit déle, protože se do kontejnerů vejde více odpadu.
- S tím, kam vytřídit obalové odpady, poradí symboly (písmena a čísla), kterými jsou obaly označeny. Jedná se o tzv. „recyklační značky“, které tvoří trojúhelníkové grafické symboly doplněné o číselné či textové označení materiálu.
- PET láhve, ale i ostatní duté obaly od potravin, kosmetiky a čisticích prostředků musíme před vhozením do barevného kontejneru vždy zmáčknout či sešlápnout, abychom maximálně zmenšili jejich objem.
Plastové fólie, sáčky a tašky můžeme také vytřídit do sběrných nádob na plasty. Jednorázové plastové obaly od jídla, jako jsou polystyrenové boxy a plastové krabičky na obědy, obaly od sýrů či salámů, ale třeba i kelímky od jogurtů nebo od pomazánek, nesmí být příliš znečištěné nebo mastné. Zbytky obsahu stačí důkladně vyškrábat nebo vytřít např. Do kontejnerů na plastový odpad nepatří obaly se zbytky nebezpečného obsahu, jako jsou chemikálie a barvy (značí symbol nebezpečný odpad), mastné a znečištěné obaly se zbytky jídla, plastové vodovodní trubky, zbytky podlahových krytin (např. Třídit můžeme ruličky od toaletního papíru i plata od vajec. Při třídění papírového odpadu nevadí sponky používané k sešití listů třeba u časopisů či knih. Do kontejnerů na papír netřídíme fotografie, které obsahují chemické příměsi.
Čiré sklo patří do bílých kontejnerů, barevné sklo do zelených sběrných nádob. Skleněné obaly třídíme prázdné, obsah bychom měli ideálně vytřít či vyškrábat, drobné znečištění ale nevadí, a tak není potřeba obaly vymývat. Před tříděním skla do sběrných nádob nemusíme odstraňovat víčka, ani etikety, obaly není třeba vymývat. Tak jako v předešlých případech třídíme kovové obaly bez zbytku obsahu - ten stačí důkladně vytřít či vyškrábat, v případě tub vymačkat. Plechovky, konzervy a další drobný kovový odpad patří samosebou do šedého kontejneru! Do kontejnerů na kovy nepatří kombinované obaly (např. Tak jako v případě jiných druhů odpadů i zde platí, že obaly musí být řádně vyprázdněné a sešlápnuté, nesmí být mastné. Nápojové kartony jsou z více něž 75 % z velmi kvalitního papíru, proto je důležité je třídit! Skvělým rádcem pro správné třídění odpadu je také abecedně řazený položkový seznam Kam patří - kdo neví kudy kam, ať se koukne právě tam!
Zero Waste Domácnost
O tom, že svět zaplavují odpady, které jsou produkované úplně zbytečně se říká už několik roků. Problém s odpadem je potřebné řešit globálně, ale přispět svojí trochou může každý z nás. Separace by měla být samozřejmostí v každé domácnosti. Separovat se dá plast, papír, sklo, hliník i biodpad. Recyklace má nesporně svoje výhody, ale určite svět nezachrání. Proces recyklace je finančně nákladný a ne až tak ekologický. Jde o opětovné použití materiálů jako jsou plasty, papír a podobně. Igelitové tašky a mikrotenové sáčky jsou pomalu na ústupu. Mnoho lidí si už zvyklo používat na nákupy textilní tašky, mikrotenových sáčků na pečivo, ovoce a zeleninu sa ale vzdává o něco hůře. Obvykle si v nich přineseme potraviny domů a hned potom vyhodíme. Využít ale můžete i pevnější uzavíratelné sáčky z recyklovatelného plastu, které jsou vhodné na opakované použití. Stačí je vzít na nákup spolu s nákupní taškou. Taktéž je lepší kupovat volné ovoce a zeleninu než balené v plastových obalech. V tomto případě můžete i ušetřit pár drobných, protože balené ovoce a zelenina jsou spravidla dražší než volné.
Značné množství odpadu tvoří PET láhve, kterým se zatím nevyhnete když kupujete balené vody a nápoje. Pokud je možnost koupit nápoj ve skleněné láhvi, využijte ji. Plastové obaly jsou prokletím i pro kosmetické produkty a čistící prostředky. Je jasné, že se bez těchto produktů neobejdeme. I tu se ale najdou bezobalové řešení . Určitě jste už slyšeli o prodejnách s čepovanou drogérií. V praxi to znamená, že přijdete do obchodu a do vlastní nádoby si načepujete aviváž, gel na praní, tekuté mýdla nebo prostředky na umývání nádobí. Kromě toho, že je tento přístup ekologičtější, opět něco ušetříte. Zaplatíte totiž jen za samotný produkt a ne za obalový materiál. Taktéž si můžete vybrat produkty v papírových nebo skleněných obalech, případně si vyrobit vlastní kosmetiku. Existuje množství návodů a tipů, jak si vyrobit vlastní mýdla nebo čistící prostředky bez chemie. Přírodu tak ušetříte nejen od odpadu ale i od chemie. Při uklízení se vyhýbejte vlhkým nebo papírovým útěrkám a používejte takové, které se dají uklidit a znovu použít. Když si zvyknete na základy zero waste domácnosti bude pro vás lehké přizpůsobit této filozofii svůj životní styl.
Brožura také poukazuje na specifický problém hlavního města, kterému reálně hrozí každoroční pokuty cca 200.000 Kč za nesplnění Evropské směrnice. Ta požaduje, aby se od roku 2025 předalo k materiálovému využití 60 % z vyprodukovaného odpadu. Praha v roce 2020 dokázala využít jen 28 % z komunálního odpadu.
tags: #recyklace #odpadu #pixabay
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]