Krajta Královská v Přírodě a Chovu: Informace a Zkušenosti

Krajta královská (Python regius) je nádherně zbarvený had malých rozměrů a mírné povahy. Je to nejmírnější a nejmenší had z čeledi krajty (Pythonidae). Její tělo je pokryto šupinami tmavě hnědé nebo černé barvy s velkými žlutými skvrnami. Má zavalité a podsadité tělo a jasně ohraničenou hlavu s černýma a vystouplýma očima. Podél čenichu má výraznou žlutou linii a spodní strana těla je zbarvena do barvy slonové kosti.

Český a latinský název (královská / regius), pochází z pověsti, kdy Kleopatra nosila na ruce hada, který měl být právě tohoto druhu. Svou obdivovatelku si našla již ve starověkém Egyptě mezi faraóny. Kleopatra měla krajtu královskou jako domácího mazlíčka. Dorůstá velikosti 100 - 150cm, výjimečně až 2m. M. patří mezi menší druhy krajt, jejichž maximální délka v dospělosti nepřesahuje dva metry. Krajty jsou dlouhověká zvířata.

Přirozené Prostředí

Krajta královská žije ve volné přírodě v travnatém prostředí. Obývá savany, stepi a okraje lesů. Jejím nejčastějším biotopem je západoafrická a středoafrická oblast Senegalu, Sierry Leone, Súdánu, Ugandy, Toga nebo Ghany. Vyskytuje se od Senegalu po Jižní Súdán, kde jsou poměrně hojné v údolí Žlutého Nilu (Bahr el-Ghazal) a Nuba Mts. Obývá okraje lesů, ale i travnatou savanu s dostatkem úkrytů. Opět je podmínkou výskytu přístup k vodě. Jejich aktivita stoupá za soumraku a za úsvitu.

Na většině území, kde se vyskytuje, je charakteristickým rysem klimatu střídání suchého a vlhkého období roku. V období dešťů, které trvá od března až dubna do října až listopadu se vlhkost vzduchu pohybuje mezi 80 a 95 %. K úkrytu využívají opuštěné nory savců nebo termitiště. Krajty královské loví ze zálohy. To znamená, že svoji kořist nehledají a nehoní. Vplazí se do hlodavčí nory nebo jiného těsného místa a sežerou jakéhokoliv hlodavce, který dost rychle neuteče. Většinu času tráví pod zemi v doupatech hlodavců nebo opuštěných termitištích.

Převažujícím zbarvením krajt jsou odstíny černé a hnědé. Úzká, trojúhelníkovitá hlava je napojena přes štíhlý krk na robustní až zavalité tělo. Zbarvení je zlatavě žluté až stříbrné, skvrny jsou zelenohnědé, břicho je slonovinově žluté. Hlava má na horní části nevýrazný trojúhelníkový vzor. Šupiny jsou malé, hladké, na dotek sametově jemné. Čelist obsahuje mnoho jehličkovitých zubů, zahnutých do úst, což zabraňuje kořisti úniku. U rtů má viditelné termoreceptory.

Čtěte také: Status krajty mřížkované

Pohlavní dimorfismus není patrný a určení pohlaví je problematické. Pohlaví se dá určit tzv. palpováním, kdy se z kloaky vytlačí buď hemipenisy nebo v případě samic jen drobné špičky. Úspěšnost palpování je asi 90 %, protože samec může hemipenisy v kloace zadržovat. Je to noční živočich, loví bezobratlé a drobné obratlovce.

V případě ohrožení se stáčí do pevné koule s hlavou uvnitř, proto se jí v angličtině říká krajta míčová (ball python). V případě ohrožení se podobně jako krajta angolská zamotá do klubíčka s hlavou uprostřed, odkud pramení anglický název - Ball Python.

Krajta královská je, jako všechny krajty, vejcorodá. Samice klade poměrně velká vejce, na kterých leží, až do jejich vylíhnutí. V období sucha - od února do dubna - kladou samice v úkrytu 1-11 vajec. Není známo, zda vejce podobně jako krajta písmenková matka chrání a pomáhá udržovat teplotu při inkubaci, která trvá 44-54 dní. Vylíhlá mláďata měří 25-43cm, mají hmotnost 65-105g a mají stejné barvy jako dospělí jedinci. Pohlavní dospělosti dosáhnou samci mezi 16. a 18. měsícem, samice mezi 27.-31. měsícem.

Krajta je posvátná pro národ Igbů ze západní Afriky. Když ji najdou ve vesnici, odnesou ji do pralesa. Když ji najdou mrtvou nebo omylem zabijí, stlučou jí rakev a pohřbí ji. Krajty pak uctívají i obyvatelé v Ghaně a Beninu.

Krajty královské jsou ve volné přírodě téměř ohroženým druhem. Jejich počty stále klesají, a to z důvodu lovu pro maso, kůži a tradiční medicínu. Sekundární hrozbou je ztráta přirozených stanovišť.

Čtěte také: Dobrodružství s albatrosy v knihách

Chov Krajty Královské

Krajta královská je druh hada malých rozměrů. Dospělí jedinci totiž dosahují délky 120 až 180 cm, v průměru kolem 150 cm. Jejich hmotnost se pohybuje v rozmezí 2 až 3 kg. Mezi těmito plazy je patrný pohlavní dimorfismus. Samice jsou obvykle větší a váží až 5 kg.

Krajta královská je jednou z nejmírnějších krajt, díky čemuž je oblíbená pro chov. Důležité je, že nedosahuje velkých rozměrů, neútočí a v případě ohrožení se schovává do vlastního těla. Kromě toho se dá velmi snadno ochočit a jen zřídka projevuje agresi. Krajta je mírný neagresivní had, který je dokonce trochu líný. Není jedovatá. Přesto může ve chvíli strachu a velkého stresu kousnout. Krajty královské jsou pro poměrně nenáročný chov a nízkou agresivitu poměrně často chovaným druhem.

Krajta královská je had, který se skvěle hodí pro domácí chov. Terárium pro hada jako je tento, by mělo záviset na jejím věku a velikosti. Pro dospělé jedince zpravidla stačí podobná velikost jako terárium pro želvu nebo terárium pro chameleona, tedy 100x50x40 cm. Krajty jsou klidné, ale ocení členité prostředí. Krajta královská je druh, který dobře snáší chov v zajetí, pokud má vhodné teploty, dostatek úkrytů a stabilní podmínky.

V Česku stojí krajta královská v závislosti na barevné variantě, pohlaví, zdravotním stavu, stáří a velikosti hada a pověsti chovu od 1500 do 4000 korun. Jak je vidět, krajta královská je neagresivní, přátelský a poměrně snadno chovatelný had s atraktivním vzhledem, Má malou velikost do 180 cm a je to poměrně společenský plaz. Ani cena, kterou musíte za mládě zaplatit, není příliš vysoká.

Krmení

Čím se živí hadi? Krmení krajty královské spočívá v krmení myším a potkaním masem nebo kuřecím masem. Její krmení však může být trochu složitější, protože vyžaduje maso hlodavců nebo drůbeže. Krajta královská je dravec, který loví menší plazy a savce. Velikost kořisti je úměrná velikosti hada. Na kořist čeká a útočí ze zálohy. Potrava musí být živá, mršiny nepojídá. Svou kořist jako škrtič zadusí, menší úlovky polyká živé, vždy hlavou napřed.

Čtěte také: Více o rizicích v přírodě

Krmení krajty královské je jedním z nejčastějších problémů při chovu krajt královských. Časté je odmítání potravy. Krajty královské nežerou v období svleku, samice v závěrečné fázi březosti před snůškou. Samci také často odmítají potravu v době rozmnožování, ale to jsou všechno přírodní faktory a není to nic mimořádného. Mnohdy ale krajty odmítají potravu i dlouhodobě, zdánlivě zcela bez příčiny. Chovatelé zkouší nejrůznější triky, jak krajtu znovu „nastartovat“. Ale většinou se stav upraví sám a krajta zase bez nějakého impulsu začne žrát. Toto období může trvat řadu týdnů, ale i měsíců.

Někdy pomůže nabídka jiného druhu hlodavce, jiné prostředí na krmení, více tlumené osvětlení, změny teploty, ale většinou si opravdu krajta vezme potravu, až sama bude chtít. Při změnách druhů hlodavců navíc existuje možnost, že následně už nic jiného chtít nebude. A tak je chovatel nucen shánět jiné hlodavce, než které zrovna chová, nebo ke kterým má zdroj. Nejcitlivější je v tomto směru pískomil.

Krajta nežere? Podle mého názoru vede odmítání potravy k návykovému chování. Podívejme se na to takto, krajty mají obvykle silný přirozený instinkt žrát. Ale když se jednou nenažerou a vy jim každý týden nabízíte nějakou myšku a oni odmítnou, posilujete návyk k nepřijímání potravy. Proto se snažím jednat, když had začne potravu odmítat. Pokud se mi relativně rychle nepodaří, aby začal žrát, nabízím jídlo jen občas, abych tento návyk nežrat neposiloval.

Barevné Variety

Existuje poměrně mnoho barevných variet krajty královské. Ovšem málokterý chovatel těchto krajt ví, že existuje mnoho již pojmenovaných barevných mutací jako je např. Banana Pastel poss.

Rozmnožování Krajty Královské

Samice obvykle snáší 6-8 vajec, maximální zaznamenaný počet je 15 vajec. Obvykle tak činí mezi únorem a březnem. Vejce jsou pokryta kožovitým obalem a velmi velká asi 9x4 cm. Každé z nich váží 85 až 110 g.

Před zařazením samice krajty královské do chovu se musíme ujistit, že má dostatečnou váhu a je připravena na páření. Lepších výsledků v chovu se dosáhne tím, že krajty připravíme na chovnou sezónu přechodným snížením teploty v teráriu. Jedná se o tzv. zimování. Tato příprava ale nebývá bezpodmínečně nutná. Stejně dobrých výsledků je dosahováno bez zimování hadů.

K páření dochází tak, že samec se samicí „zaháknou“ navzájem ocásky do tvaru písmene X. Během tohoto spojení samec vysune svoje hemipenisy a přichytí se ke kloace samice. Jakmile nepozorujeme žádné další páření, necháme samici v klidu a můžeme předpokládat, že je oplozená. Tuto domněnku nám zanedlouho potvrdí zvyšující se váha samice a v době ovulace viditelně zvětšené tělo, jakoby „nafouklé“.

Přesná doba snesení vajec se nedá bez ultrazvuku určit, ale orientačně vystačíme s tím, že vývoj vajíčka trvá asi 90 dní a ke snášce dochází většinou do dvou týdnů po posledním svleku. Samice zařazená do chovu by měla mít alespoň 1500gr. a má být 2,5 až 3 letá. Pod tuto hranici není možné v žádném případě jít, protože nemá dostatek tukových zásob pro vytvoření vajec. To znamená, že samice před pářením musí být dobře krmena. Samci by měli být vždy menší, než samice.

tags: #krajta #v #prirode #a #chovu #informace

Oblíbené příspěvky:

• Statistiky třídění odpadu
• Skládka Třebovice
• Možnosti studia ekologické a evoluční biologie
• Světelné znečištění a jeho vliv
• Výroba hašeného vápna – dopady na životní prostředí