Krajta královská (Python regius) je had z čeledi krajty (Pythonidae). Je to nejmírnější a nejmenší had této čeledi. Krajta královská je nádherně zbarvený had malých rozměrů a mírné povahy.
Její tělo je pokryto šupinami tmavě hnědé nebo černé barvy s velkými žlutými skvrnami. Má zavalité a podsadité tělo a jasně ohraničenou hlavu s černýma a vystouplýma očima. Podél čenichu má výraznou žlutou linii a spodní strana těla je zbarvena do barvy slonové kosti.
Dospělí jedinci totiž dosahují délky 120 až 180 cm, v průměru kolem 150 cm. Jejich hmotnost se pohybuje v rozmezí 2 až 3 kg. Mezi těmito plazy je patrný pohlavní dimorfismus. Samice jsou obvykle větší a váží až 5 kg.
Existuje poměrně mnoho barevných variet krajty královské. Například Banana Pastel poss.
Krajta královská žije ve volné přírodě v travnatém prostředí. Obývá savany, stepi a okraje lesů. Jejím nejčastějším biotopem je západoafrická a středoafrická oblast Senegalu, Sierry Leone, Súdánu, Ugandy, Toga nebo Ghany.
Čtěte také: Krajta Královská v Přírodě: Zajímavosti
Krajta královská je had, který se skvěle hodí pro domácí chov. Terárium pro hada jako je tento, by mělo záviset na jejím věku a velikosti. Pro dospělé jedince zpravidla stačí podobná velikost jako terárium pro želvu nebo terárium pro chameleona, tedy 100x50x40 cm.
Krmení krajty královské spočívá v krmení myším a potkaním masem nebo kuřecím masem. Její krmení však může být trochu složitější, protože vyžaduje maso hlodavců nebo drůbeže.
V Česku stojí krajta královská v závislosti na barevné variantě, pohlaví, zdravotním stavu, stáří a velikosti hada a pověsti chovu od 1500 do 4000 korun.
Důležité je, že nedosahuje velkých rozměrů, neútočí a v případě ohrožení se schovává do vlastního těla. Kromě toho se dá velmi snadno ochočit a jen zřídka projevuje agresi. Není jedovatá. Přesto může ve chvíli strachu a velkého stresu kousnout.
Jak je vidět, krajta královská je neagresivní, přátelský a poměrně snadno chovatelný had s atraktivním vzhledem, Má malou velikost do 180 cm a je to poměrně společenský plaz. Ani cena, kterou musíte za mládě zaplatit, není příliš vysoká.
Čtěte také: Uloz.to a autorské právo
Samice obvykle snáší 6-8 vajec, maximální zaznamenaný počet je 15 vajec. Obvykle tak činí mezi únorem a březnem. Vejce jsou pokryta kožovitým obalem a velmi velká asi 9x4 cm. Každé z nich váží 85 až 110 g.
Nejdelším hadem světa je krajta mřížkovaná, která dorůstá až do délky deseti metrů a žije v jihovýchodní Asii. Krajta písmenková (Python sebae) je největší had Afriky a krajta mřížkovaná (Python reticulatus) nově aspiruje na nejdelšího hada světa.
Nově změřená krajta mřížkovaná má 32 stop, což je 9, 75 metrů. Natural History Museum zmiňuje krajtu mřížkovanou, jejíž délka se blížila 10 metrům. Ovšem jde o záznam z roku 1912. Na stránkách zmiňovaného muzea se můžeme dočíst, že „krajty mřížkované žijí v jihovýchodní Asii, a přestože se obvykle vyskytují v deštných pralesích, lesích a pastvinách, zdá se, že jejich preference stanovišť závisí na jejich poloze. V Myanmaru byli tito nejedovatí hadi nalezeni pouze v nedotčeném lese, zatímco v Singapuru, Indonésii a malajském Borneu byli také zaznamenáni ve stokách“.
Krajta mřížkovaná je nevybíravý jedlík.
Liberecká zoo, která je chová, uvádí: „Krajta mřížkovaná je považována za nejdelšího hada světa, kdy velcí jedinci mohou dosáhnout velikosti mezi 8-9 metry a hmotnosti až 200 kg. Zbarvení těla hada je žlutohnědé a po těle jsou umístěny žluté kosočtverečné skvrny s tmavým okrajem."
Čtěte také: Rizika pro jakost vody
Krajty nejsou jedovaté, svou kořist obtočí smyčkami těla a udusí. S každým výdechem uloveného tvora ještě více sevřou, takže nemá šanci se nadechnout a skončí s polámanými žebry, propíchnutými plícemi a poškozenými vnitřními orgány. Polámané kosti jsou pro hada výhodou. Hadi obecně neumí ukousnout sousto, a proto musí polykat kořist vcelku. A polámané kosti se lépe uzpůsobí průměru hadího jícnu.
Podle CITES (Konvence kontroly ochdodu s ohroženými druhy) patří mezi druhy, s nimiž se nedá jen tak obchodovat. Je nutné speciální povolení. Krajty patří spolu s hroznýši patří mezi chovateli plazů mezi oblíbené chovance. Nejsou totiž nijak extrémně nároční ani na potravu ani na životní podmínky. Chovat krajtu je totiž mnohem jednodušší než chovat anakondu, která taky patří mezi škrtiče. A navíc patří mezi nejtěžší hady.
tags: #krajta #mřížkovaná #ohrožení #status