Kriticky ohrožené druhy raků v Česku

Raci (Astacidea, Astacoidea) jsou desetinozí korýši z třídy rakovci. Je popsáno přes 650 druhů raků, kteří se řadí do tří čeledí: Astacidae, Cambaridae a Parastacidae. Žijí na všech kontinentech vyjma Antarktidy. V Africe žijí původní druhy raků jen na ostrově Madagaskar, na africký kontinent však byli zavlečeni.

V České republice jsou původní dva druhy raků, rak říční a rak kamenáč. V 19. a 20. století pronikly do volné přírody v Česku tři další druhy, rak bahenní, rak pruhovaný a rak signální. Oba původní druhy raků jsou v Česku chráněny jako kriticky ohrožené (mají vysoké nároky na čistotu vody a ohrožuje je račí mor i příbuzné invazní druhy korýšů).

Čeština má řadu ustálených obratů, v nichž se objevuje rak: „červený jako rak“ (raci po uvaření získají červenou barvu); „ani ryba ani rak“; „chytit raka“ (= nesprávně zavadit o vodu při veslování). Zvíře, které se dostalo do jména města, erbu Jana Žižky z Trocnova, domovních i městských znaků, do přísloví, pořekadel, ale i astronomie a astrologie. To je rak.

Ohrožení původních druhů raků

Kromě vysychání toků existuje v současné době celá řada vlivů, které mají negativní dopad na populace původních raků. Jedná se především o změny v hydromorfologii toků, predaci nebo lokální otravy. Na vysychání lokalit se podílí řada faktorů. Prvotní význam mají postupné změny klimatu, doprovázené především nerovnoměrnou distribucí srážek.

Dalším takovým faktorem je hospodaření se srážkovou vodou: úkolem je především zabránit rychlému odtoku srážkových vod, a naopak podporovat zadržení vody v krajině. Bohužel v řadě případů se děje pravý opak - celé plochy jsou betonovány nebo asfaltovány, takže dešťová voda rychle odtéká kanalizačními svody do vodních toků. Ty byly v minulosti v rámci proti- nebo popovodňových úprav v celých úsecích napřímeny a kanalizovány a jejich hloubková diverzita je pak minimální.

Čtěte také: Kriticky ohrožené druhy netopýrů

Následné sucho způsobí, že celé stovky metrů koryt vodních toků jsou zcela bez vody - v napřímeném korytu voda odteče, místo aby v době sucha zůstala v hlubokých tůňkách, sloužících jako dočasné refugium pro množství vodní fauny. Posledním, i když nezanedbatelným faktorem působícím často paralelně s oběma výše uvedenými, je ještě nevhodné hospodaření s vodou, která ve vodních tocích zůstává. Sem patří především hospodaření na rybnících v povodí - jedná se v zásadě o nedodržování manipulačního řádu; v době sucha se snaží rybářský hospodář zachránit spíše „vlastní ryby“ v rybníce než navazující vodní toky.

Případem se zabývala ČIŽP, ale potok byl již tak vyschlý, že i po zásahu ČIŽP, na jejíž podnět byl zvýšen průtok vody v potoce pod rybníkem, nedošlo ke zvýšení hladiny vody v místech s výskytem raků. Ačkoliv Svinařský potok je silně meliorován, v místech s výskytem raků je lemován smíšeným lesem, který rakům poskytuje dostatek úkrytů v kořenech stromů zasahujících do toku a také stín, potřebný k překonání kritického období. Oba druhy tak mohly přečkat nepříznivé období v refugiích; definitivní záchranu pro oba druhy raků přinesla až změna počasí s dlouho očekávanými srážkami.

Ale ani pokud raci nakaženi račím morem nejsou, nemají naši raci ještě vyhráno. Invazní raci jsou daleko agresivnější, častěji a dříve se rozmnožují a mají daleko více potomků. Lepší variantou je, pokud ochránci přírody zachraňují původní raky, ale i zde hrozí mnoho rizik např. v podobě přenosu různých nemocí na nové lokality, které opět mohou vyhubit původní populace raka říčního nebo kamenáče v jiném povodí.

Na každé lokalitě je jen omezený počet úkrytů a pokud jsou raci přeneseni na jiný potok nebo rybník, dojde ke konkurenčnímu boji o vhodné úkryty, o potravu atd. Slabší a menší raci v tomto případě skončí jako potrava pro silnější jedince. Ale i nalezené „mrtvolky raků“ mohou být pro laika zavádějící. Rak rychle roste, a proto se až několikrát ročně svléká a v toku po něm zůstane tzv. svlečka (exuvie), kterou laik rozezná od mrtvého raka jen stěží - vodítkem může být zápach, zatímco svlečka nezapáchá, zápach delší dobu mrtvého raka představuje velmi intenzivní zážitek.

Druhy raků v České republice

Udává se, že na světě žije kolem pěti set druhů raků. V přírodě České republiky se lze setkat celkem s pěti druhy raků, ovšem jen dva z těchto druhů jsou v ČR původní - rak říční (Astacus astacus) a rak kamenáč (Austropotambius torrentium). Druhem, který přibyl k těm původním koncem 19. a začátkem 20. století je rak bahenní (Astacus leptodactylus). Tento druh byl dovezen „náhradou“ za raka říčního, jehož populace byly ohrožovány račím morem. Dalšími dvěma druhy, které „obohatily“ naši astakofaunu, jsou rak signální (Pacifastacus leniusculus) a rak pruhovaný (Orconectes limosus).

Čtěte také: Ohrožené druhy: Šimpanzi

Oba původní druhy raků, rak říční (Astacus astacus) a rak kamenáč (Austropotambius torrentium), jsou chráněny podle zákona 114/1992 a podle prováděcí vyhlášky 395/1992 jsou řazeni ke kriticky ohroženým druhům.

Popis jednotlivých druhů

• Rak říční (Astacus astacus): Dorůstá délky i nad 150 mm a hmotnosti kolem 250 g. Tělo mohutnější a svalnaté, slabě trnitý krunýř, středně až tmavě hnědého zbarvení. Široká a velká klepeta, ze spodní strany červená až červenooranžová. Povrch klepet je drsný. Vyskytuje se na území celé republiky.
• Rak kamenáč (Austropotamobius torrentium): Dorůstá délky do 80 mm a hmotnosti do 100 g. Tělo šedohnědé až šedozelené, břišní strana světle zbarvená, klepeta a nohy špinavě bílé. Klepeta jsou mohutná, drsná a zelenohnědá s bledě červeným kloubem, spodní strana světle žlutá. Povrch těla je středně trnitý. Rak kamenáč je původním druhem, v ČR se ovšem vyskytuje jen vzácně.
• Rak bahenní (Astacus leptodactylus): Dorůstá délky i přes 150 mm a hmotnosti 200 g. Tělo je žlutohnědé barvy až světle hnědé, klepeta jsou zelenohnědá se světle žlutou spodní stranou. Jsou úzká a dlouhá, s drsným povrchem, kloub je bílé barvy. Tento druh byl v ČR vysazován v druhé polovině 19. století v okolí Příbrami, Mladé Boleslavi, Chlumce nad Cidlinou a Blatné.
• Rak signální (Pacifastacus leniusculus): Dorůstá přes 150 mm, je mohutné konstituce. Barva těla je středně až tmavě hnědá, zespod světle hnědá. Hlavohruď je hladká. Na hlavohrudi je dlouhé a špičaté rostrum, dále dva páry postorbitálních lišt. Klepeta jsou červenohnědá, mohutná, široká a hladká. Bílý až bělomodrý kloub klepet je asi nejnápadnějším poznávacím znakem.
• Rak pruhovaný (Orconectes limosus): Je druhem nejmenším, dorůstá maximálně 100 mm. Tělo je světle hnědě zbarvené s typickými rezavými nebo tmavě hnědými pruhy na ocasních článcích, klepeta jsou hnědá a ze spodního pohledu žlutohnědá. Rostrum je dlouhé, hlavohruď má jeden pár postorbitálních lišt. Tento druh pochází rovněž z USA, do Evropy byl importován, a to do Německa, odkud se migrací dostal i na naše území.

Ochrana raků

Záchranný transfer raků není záležitostí pro laika. Pokud je jasné, že chceme přemístit původní druhy i přesto, že víme, že populace je zdravá, je tu další problém - a to najít vhodnou lokalitu, na kterou budou raci přemístěni. Všechny výše vyjmenované důvody vedly k zavedení platné legislativy, která raka říčního i raka kamenáče řadí mezi druhy kriticky ohrožené.

Z těchto důvodů jsou manipulace s jedinci všech vývojových stadií, stejně jako škodlivé zásahy do jejich přirozeného vývoje i biotopu, zakázány. Je zakázáno raky chytat, rušit, přemísťovat, držet, chovat v zajetí, dopravovat, prodávat, vyměňovat, nabízet za účelem prodeje nebo výměny, zraňovat, ničit, poškozovat či usmrcovat, a to ve všech jejich vývojových stádiích. Stejně jako zvláště chráněný živočich je chráněn i mrtvý jedinec tohoto druhu, jeho rozpoznatelná část nebo výrobek z něho.

Proto s raky ve vysychajících tocích pokud možno nemanipulujte a informujte o situaci místně příslušný odbor životního prostředí obce s rozšířenou působností nebo regionální pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

V případě, že by bylo nutno nějakým způsobem manipulovat s druhy řazenými mezi kriticky ohrožené, je nutné, aby rybářské (nebo i jiné) subjekty měly povolení MŽP ČR. V případě raka bahenního stačí povolení místně příslušného orgánu ochrany přírody, tj. většinou referátu životního prostředí. V obou případech budou v povolení obsaženy i podmínky manipulace apod.

Čtěte také: Česká fauna v ohrožení

tags: #kriticky #ohrožené #druhy #raků #v #Česku

Oblíbené příspěvky:

• Program Cassiopeia a ekologie
• Kovové kompostéry: Výběr a použití
• Ohrožený tesařík obrovský
• Průvodce výběrem bezkontaktního koše
• Emise koruny