Dřeviny vhodné na špatné stanoviště

Klimatické změny jsou stále znatelnější a tak dlouhá a suchá léta provázená nedostatkem vody již nejsou ničím neobvyklým. Mnoho majitelů zahrad tak hledá způsob, jak mít krásnou a zároveň nenáročnou zahradu, kterou by během horkých letních dnů nemuseli každodenně zalévat a ušetřili tak nejen svůj čas, ale i finance.

Obecné zásady výběru dřevin

Na zahradu zvolte zejména rostliny nenáročné na vláhu, tedy rostliny přirozeně suchomilné. Ideální je, pokud jsou nenáročné na pěstování, dobře zvládnou horké dny, sucho i občasné zamokření a zároveň jsou v našich podmínkách mrazuvzdorné.

Pamatujte, že čím rozmanitější vaše zahrada bude, tím snadněji a rychleji docílíte přirozené rovnováhy.

Stromy vhodné na Vysočinu

Níže je uveden seznam dřevin, přesněji stromů (abecedně dle lesnických zkratek), které jsou vhodné k vysazování a vysívání na Vysočině a zároveň státem dotované při zalesňování sazenicemi. Výběr dřevin by měl vlastník udělat podle konkrétních přírodních podmínek lesa (vlhko / sucho; jižní / severní expozice, nadmořská výška, půda apod.).

Pokud nevíte, jaké máte stanoviště, zeptejte se svého odborného lesního hospodáře. Ten by vám měl i poradit, které dřeviny jsou vhodné, popř. finančně podpořené státem ve vašem lese.

Čtěte také: Invazní nepůvodní dřeviny a jejich stanoviště

Pokud nelze sehnat dostatek vhodných a kvalitních sazenic z místní provenience, lze sbírat např. žaludy a sít do důlků po 2 - 3 semenech. Také jde použít břízu jako přípravnou dřevinu. Tu je možno sít na široko (třeba na sníh), nebo na podzim zapíchat na holinu větve nesoucí semena a vítr se už postará o jejich rozptýlení na ploše paseky.

Tím ale práce nekončí, cílem nejsou čistě březové porosty, ale druhově i strukturně pestré a stabilní porosty cílových dřevin.

V každém případě je však nezbytné oplotit (alespoň část) holiny, aby stromy měly šanci odrůst před přemnoženou zvěří.

Seznam stromů vhodných k výsadbě na Vysočině:

• BB JAVOR BABYKA (Acer campestre) - vhodný na nejteplejší a polostinná místa, dobře odolává suchu. Nevadí mu ani znečištěné ovzduší. Dorůstá výšky 10-15 m. Má velmi tvrdé a pevné dřevo. Druh pro teplé oblasti, na Vysočině Třebíčsko.
• BK BUK LESNÍ (Fagus sylvatica) - snáší zástin, ale vadí mu přílišné sucho. Vyžaduje vlhké půdy (nesnáší zamokřené nebo naopak suché půdy). Na Vysočině vhodný do vyšších poloh. Dorůstá do výšky přes 30 m.
• BO BOROVICE LESNÍ (Pinus sylvestris) - výrazně světlomilná dřevina, která rychle roste. Stačí jí chudé, suché i kamenité půdy; vyskytuje se ale i na rašelinných a bažinných půdách. Je přizpůsobena pro velmi široký klimatický rozsah (roční srážky 200 - 1780 mm). Dorůstá až 40 m výšky. Pěstovat ve směsi (např. s dubem letním), ve které bude tvořit maximálně třetinu. Ne monokulturně.
• BR BŘÍZA BĚLOKORÁ (Betula pendula) - nenáročná, odolná, vyroste tam, kde je dostatek světla a alespoň minimum vláhy. Vhodná i k síji jako přípravná dřevina. Je krátkověká. Roste rychle a dorůstá výšky až 25 m. Má velmi příznivý vliv na půdu. Vhodná pro celou Vysočinu.
• BRK JEŘÁB BŘEK (Sorbus torminalis) - vhodný jen vtroušeně, na okraje lesa, do nejteplejších oblastí Vysočiny (jižní Třebíčsko). Roste spíše na suchých půdách. Velikost 15 - 20 m.
• DB DUB LETNÍ (Quercus robur) - velmi vhodný, přizpůsobený pro široký rozsah životních podmínek. Snáší otevřený prostor i přísušky, může být i podél vodních toků, kde je vlhčeji. Citlivý na pozdní mrazíky. Dlouhověká dřevina (500 let i více), dorůstá do výšky přes 30 m.
• DBZ DUB ZIMNÍ (Quercus petraea agg.) - vhodný na teplá i vysýchavá místa a skalní hrany na Třebíčsku. Je výrazně světlomilný, teplomilný, roste i na chudých a mělkých půdách. Nesnáší přemokření. Dosahuje výšky i přes 30 m, dlouhověká dřevina.
• HB HABR OBECNÝ (Carpinus betulus) - vhodný spíše do nižších nadmořských výšek (např. Třebíčsko), nenáročný na půdu i světlo. Dosahuje výšky do 20 m, dožívá se maximálně 150 let.
• JD JEDLE BĚLOKORÁ (Abies alba) - vhodná do stínu či polostínu (např. pod břízy nebo lísky), tam, kde je vlhčeji. Má značné nároky na vláhu i na vzdušnou vlhkost. Přirozeně se vyskytuje v nadmořských výškách od 140 do 2100 m n.m. Na rozdíl od smrku udržuje kvalitu půdy v dobrém stavu. Při pěstování je nutné ji oplotit (velmi chutná srnám).
• JIV VRBA JÍVA (Salix caprea) - světlomilná, přizpůsobivá dřevina. Roste i na suchých místech. Zamokření vydrží jen dočasně, ne trvale.
• JL JILM HABROLISTÝ (Ulmus minor) - keř nebo strom (dorůstá do výšky 30 m). Vhodný jako příměs, spíše do nižších nadmořských výšek (Třebíčsko), do světlých lesů nebo okrajů.
• JLH JILM HORSKÝ (Ulmus glabra) - vyžaduje vlhké, výživné půdy a stinné stanoviště s vyšší vzdušnou vlhkostí. Dorůstá až 40 m výšky. Vhodný jako příměs.
• JLV JILM VAZ (Ulmus laevis) - vyžaduje spíše vlhko a živné půdy s dostatkem dusíku, snáší zástin. Dorůstá do výšky až do 35 m. Vhodný do lesů podél vodních toků v teplých oblastech (Třebíčsko).
• JR JEŘÁB PTAČÍ (Sorbus aucuparia) - přizpůsobivá, nenáročná dřevina. Rychle roste a bohatě plodí, přitom nepotlačuje jiné dřeviny, naopak jejich růst podporuje. Strom, řidčeji keř, vysoký 3 - 15 m. Velmi vhodný ve vyšších polohách v příměsi, zejména na holinách a jako přípravná dřevina.
• JS JASAN ZTEPILÝ (Fraxinus excelsior) - v dospělosti světlomilná dřevina, v mládí vyžaduje spíš zástin. Potřebuje dostatek vláhy po celý rok (lze sázet např. v okolí potoků). Dává přednost půdám obohaceným dusíkem, nesnáší zasolené půdy a neroste na zrašeliněných podkladech. V současnosti má jasan problém s houbovým onemocněním Chalara fraxinea, pěstování je proto s jistým rizikem (zatím jediná známá prevence - pěstování jasanů ve směsi dřevin). Dosahuje výšek 20 - 40 m.
• JV JAVOR MLÉČ (Acer platanoides) - vhodný jako příměs do teplejších poloh. Snáší polostín, vyžaduje hluboké, vlhké a dusíkem bohaté půdy. Středně velký strom dorůstající výšky 20 - 30 m. Dožívá se 300 - 400 let.
• KL JAVOR KLEN (Acer pseudoplatanus) - polostinná dřevina vyšších poloh vhodná jako příměs, náročnější na půdní i vzdušnou vlhkost. Roste nejraději na vlhčích půdách. Statný strom vysoký i přes 30 metrů, dožívá se až 500 let.
• LP LÍPA SRDČITÁ (malolistá) (Tilia cordata) - nenáročný, statný, dlouhověký strom vysoký až 30 m. Snese i chudší půdy, i když přirozeně roste na vlhčích půdách s vysokým obsahem humusu. Dobrá volba pro široké rozmezí nadmořských výšek.
• LPV LÍPA VELKOLISTÁ (Tilia platyphyllos) - snáší dobře zastínění a proto se udrží i pod jinými dřevinami alespoň jako keř. Je středně náročná na půdu a nejlépe jí vyhovují hluboké živné půdy. Je také náročná na vyšší vzdušnou vlhkost a citlivá k pozdním mrazům. Bývá až 40 m vysoká. Je dlouhověká.
• MD MODŘÍN OPADAVÝ (Larix decidua) - v ČR původně pouze v Jeseníkách, ne na Vysočině, z praktického hlediska ale vhodný, např. ve směsi s dubem. Světlomilný, až 50 m vysoký. Každoročně mu opadávají všechny jehlice (výhoda - lépe snáší tuhé mrazy a lépe odolává znečištění prostředí). Roste na hlubších půdách, ale ne vlhkých.
• OL OLŠE LEPKAVÁ (Alnus glutinosa) - dost náročná na světlo; jen v mládí se může přizpůsobit zastínění. Vhodná do vlhka, k vodním tokům apod. (hladina půdní vody může být trvale na půdním povrchu). Záplavy v době vegetačního klidu (od podzimu do jara) jí vůbec nevadí. Špatně snáší výkyvy v hladině spodní vody. Dosahuje výšky až 35 m. Lze ji např. sázet v nižších polohách v kombinaci s dubem letním.
• OS TOPOL OSIKA (Populus tremula) - odolná, velmi světlomilná dřevina, která se jako první spolu s břízou objevuje na obnažených půdách a pasekách. Roste jak na vlhkých, tak suchých půdách. Dorůstá do výšky 15 - 25 m.
• SM SMRK ZTEPILÝ (Picea abies) - strom vysoký až 50 m. Původně roste v horských lesích, inverzních údolích, v rašeliništích a lokalitách s vyšší půdní vlhkostí, především na kyselých půdách. V současnosti lze vysazovat pravděpodobně jen do nejvyšších poloh Vysočiny do vlhkých míst, ale ani tam není jisté, zda bude prospívat. Vysazovat vždy ve směsi (např. s olší lepkavou), ne monokulturně. Pozn. studie Jana Altmana z Botanického ústavu AV ČR v Třeboni potvrdila, že globální oteplování významně omezuje růst smrků v nižších polohách, především v místech, kde je vysazený mimo své původní prostředí (tedy téměř na celé Vysočině).
• TR TŘEŠEŇ PTAČÍ (Prunus avium) - nejlépe roste na mírně vlhkých půdách, ale nevadí jí ani sucho. Nesnáší zamokřené, těžké a studené půdy. Dává přednost osluněným polohám. Je tolerantní vůči imisím, a hodí se proto i do míst se silně znečištěným prostředím. Dorůstá až 35 m výšky. Vhodná jako příměs s lípou, buky i duby.
• VRH VRBA KŘEHKÁ (Salix euxina) - středně velký strom obvykle 6-15 m vysoký. Světlomilná dřevina vhodná do vlhka, nejlépe k vodním tokům. Bez většího hospodářského významu.
• VRN VRBA NACHOVÁ (Salix purpurea) - keř dosahující 2 - 8 m výšky; vhodný do vlhka.

Popínavé dřeviny

Mnoho rostlin, které jsou odolné suchu, pochází ze středomoří a jeho okolí. Sucho nejlépe zvládá např. Vhodně vybraný strom je nedílnou součástí každé zahrady, i té malé. Narozdíl od trvalek a letniček se jedná o dlouhodobou investici a proto dřeviny vždy vybírejte zejména podle jejich požadavků na stanoviště (půda, světlo, zálivka, klima) a konečné velikosti v dospělosti.

• Akebia pětičetná (Parthenocissus quinquefolia) - nenáročný jako předchozí druh a i použití je v zásadě stejné.
• Břečťan popínavý (Hedera helix) - snáší dobře znečištěné ovzduší.
• Plamének plotní (Clematis vitalba) - však mezi dostatečně otužilé, odolné a jsou i méně náročné. Jsou proto výborné pro začátečníky a nezkušené pěstitele.
• Zimolez (Lonicera) - jsou silně vonné (L. caprifolium, L. periclymenum) a barevně přitom velice atraktivní.

Keře odolné suchu

Existuje také mnoho okrasných keřů, které jsou proti suchu přirozeně odolné. Zkuste např. muchovník Lamarkův (Amelanchier lamarckii, také nazýván jako indiánská borůvka), svída bílá a svída krvavá (Cornus sanguinea a Cornus alba), bez černý (Sambucus nigra), komule Davidova (Buddleja davidii, syn.

Čtěte také: Suchomilné dřeviny: Kompletní průvodce

Stabilita dřevin a prořezávky

Dřeviny v okolí domu tu obvykle chválíme, ale musí se nechat, že v případě nečekaných smrští, vánic a nárazových větrů se mohou stát i zdrojem komplikací. Ulámané větve mohou poškodit zaparkované auto, střechu, nebo dokonce někoho zranit. Předcházet se tomu má a dá pravidelnou kontrolou zdravotního stavu, kondice stromů.

Pravidelná prořezávka a odstraňování suchých větví z koruny je základ. Protože vítr působí na stromy velkou silou, může dojít buď k jejich rozlomení, anebo rovnou vyvrácení.

Na co se vyplatí klást důraz? Na to, aby mohly stromy, pokud po nich tedy chceme odolnost vůči větru, růst pokud možno přirozeně. Na jedné straně je třeba vést a vhodně směrovat jejich růst pravidelnou prořezávkou - protože taková udržovaná koruna bude vzdušnější, strom bude lépe dýchat, bude zdravější a hlavně, silný vítr se tu nebude mít tolik o co zapřít - ale nesmíme při prořezávce sklouznout k deformaci koruny.

Čtěte také: Využití stálezelených dřevin v zahradě

tags: #dreviny #vhodné #na #špatné #stanoviště

Oblíbené příspěvky:

• Kávové kapsle a ekologie
• Doporučené odrůdy pro ekologické zemědělství
• Misnička zední a kvalita ovzduší
• Bezodpadová budoucnost Prahy 10
• Eva Solo odpadkové koše