Krizová řešení při ekologické havárii: Postupy a legislativa

Článek se zabývá legislativním vymezením podle Zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). K tvorbě článku bylo využito výsledků dosažených řešitelským kolektivem následujících výzkumných společností - AKADEMIE o.p.s. a TLP spol. s r.o.

Úvod do problematiky krizového řízení

Živelní pohromy, technické a technologické havárie a ekologické katastrofy jsou v poslední době stále častější. Pro většinu krizových situací se používají pojmy "mimořádná událost" a "havárie". Ve většině případů se jedná o přírodní (živelní) pohromy, např. požáry, záplavy, sesuvy, vichřice, napadení přírody škůdci, důsledky znečištění životního prostředí apod. Dále jsou to antropogenní (lidmi způsobené) pohromy.

K ochraně obyvatelstva, životního prostředí, hmotných a kulturních hodnot před škodlivými a ničivými faktory je přijímána řada samostatných organizačních a legislativních opatření. V odborné praxi dochází poměrně často k nesprávnému ztotožnění a zúžení jednak na problematiku prvotních záchranných prací, jednak na problematiku civilní ochrany (CO). Civilní ochrana v současné době spadá do působnosti Ministerstva obrany, a to prostřednictvím Hlavního úřadu civilní ochrany ČR. Realizace opatření CO zasahuje také částečně do působnosti ministerstev vnitra, životního prostředí, zdravotnictví, zemědělství a kultury.

Prvotní záchranné a likvidační práce bezprostředně po vzniku havárie či jiné podobné krizové situace mají v první řadě zamezit šíření škodlivých a ničivých následků zdroje havárie, popř. jej plně eliminovat a realizovat neodkladná opatření, související se záchranou a ochranou postiženého obyvatelstva, jejich majetků nebo životního prostředí.

Legislativní rámec

Zákon o bezpečnosti stanoví základní principy a postupy v případě, že je bezprostředně ohrožena svrchovanost, územní celistvost, demokratické základy ČR nebo ve značném rozsahu vnitřní pořádek a bezpečnost, životy a zdraví, majetkové hodnoty nebo životní prostředí anebo je-li třeba plnit mezinárodní závazky o společné obraně, může se vyhlásit podle intenzity, územního rozsahu a charakteru situace nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav.

Čtěte také: Co jsou krizové situace v přírodě?

Zákon stanoví zpřísněná pravidla pro podniky, které nakládají s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi a představují tak vysoké riziko pro zdraví a životy obyvatel a životní prostředí. V oblasti možného zneužití chemických látek představuje základní právní úpravu.

Zákon upravuje přípravu hospodářských opatření pro krizové stavy a přijetí hospodářských opatření po vyhlášení krizových stavů. V oblasti možného zneužití geneticky modifikovaných organismů představuje zákon základní omezující principy. Zahrnuje také postupy pro případ úniku do životního prostředí, stanoví i povinnost vypracovat havarijní dokumentaci obdobnou jako v oblasti prevence závažných havárií. Zahrnuje i povinnost zkoumat v rámci krizové dokumentace případné domino efekty.

Zákon stanoví povinnosti související se zákazem chemických zbraní a nakládáním s toxickými chemickými látkami a jejich prekurzory, zneužitelnými k porušování zákazu chemických zbraní.

• Nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění nařízení vlády č. 26/2003 Sb.

Ochranou přírody a krajiny se podle tohoto zákona rozumí péče státu fyzických a právních osob o volně žijící živočichy, planě rostoucí rostliny a jejich společenstva, nerosty horniny, paleontologické nálezy a geologické celky, péče o ekologické systémy a krajinné celky.

Domino efekt

V Terminologickém slovníku Ministerstva vnitra je za domino efekt (řetězová reakce) označena „Možnost zvýšení pravděpodobnosti vzniku nebo velikosti dopadů závažné havárie v důsledku vzájemné blízkosti objektů nebo zařízení nebo skupiny objektů nebo zařízení a umístění nebezpečných látek.

Čtěte také: Krizové situace v ČR

Výkladový terminologický slovník Výzkumného ústavu bezpečnosti práce (VÚBP) chápe pod termínem domino efekt „… v analýze rizika rozumí možnou eskalaci událostí, kdy událost u jednoho objektu / zařízení může být příčinou události u jiného objektu / zařízení, a tím může dojít ke zvýšení pravděpodobnosti vzniku závažné havárie a ke zvýšení jejích následků v důsledku umístění podniků nebo skupiny podniků a jejich nebezpečných látek (např.

V Metodickém pokynu k identifikaci a vyhodnocení domino efektů podle zákona č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií se v souvislosti s domino efektem uvádí, že „Prvotní nehoda (primární nehoda) nastane na prvotním zařízení nebo zóně zařízení. V úvahu se u těchto primárních nehod bere pouze tepelné a/nebo mechanické působení (tlak nebo letící trosky). U domino efektů vyvolávají primární projevy selhání (poruchy) sekundárního zařízení nebo zóny zařízení, na kterých dojde k sekundární nehodě.

Česká varianta Wikipedie nepracuje s termínem domino efekt, ale dominový efekt. Ve Wikipedii je tedy dominový efekt charakterizován, jako „řetězová reakce vzájemně se ovlivňujících příčin a následků. Reakce je spuštěna nějakou malou změnou, která bezprostředně ovlivní jen své nejbližší okolí, ale postupně se stejným způsobem šíří i do vzdálenějších oblastí.

Strategie a koncepce

Bezpečnostní strategie je základním koncepčním dokumentem bezpečnostní politiky ČR. Zahrnuje vymezení hrozeb a trendů s dopady na bezpečnostní zájmy ČR.

Strategie prosazování bezpečnostních zájmů ČR odráží komplexní přístup k řešení bezpečnostních výzev. Při prevenci, potlačování a eliminaci identifikovaných hrozeb propojuje vojenské a nevojenské nástroje na národní, bilaterální a multilaterální úrovni.

Čtěte také: Krizové situace a přežití

Státní politika životního prostředí České republiky vymezuje plán na realizaci efektivní ochrany životního prostředí v České republice do roku 2020 a za hlavní cíl je označeno zajištění zdravého a kvalitního životního prostředí pro občany žijící v České republice, výrazně přispět k efektivnímu využívání veškerých zdrojů a minimalizovat negativní dopady lidské činnosti na životní prostředí, včetně dopadů přesahujících hranice státu, a přispět tak ke zlepšování kvality života v Evropě i celosvětově.

Koncepce definuje jako účel všech aktivit v environmentální bezpečnosti především propojení ochrany životního prostředí s bezpečnostními zájmy ČR.

Strategie zahrnuje mimo jiné i oblast katastrof, které mohou mít významné důsledky (vznik krizové situace) jako jsou přírodní katastrofy i katastrofy způsobené člověkem.

Státní politika životního prostředí České republiky v části V. Strategická a implementační část, kapitola 4. Bezpečné prostředí zahrnuje mezi hrozby antropogenního původu také problematiku terorismu.

Prováděcí předpisy a metodické pokyny

• Metodický pokyn pro zařazení objektu podle zákona č. 224/2015 Sb.
• Metodický pokyn pro zpracování písemných podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a pro vypracování vnějšího havarijního plánu podle zákona č. 224/2015 Sb.

K zákonu byly zpracovány prováděcí předpisy, významné pro oblast ochrany kritické infrastruktury a domino efektů.

Integrovaný záchranný systém (IZS)

K zabezpečení prvotních záchranných prací byl vytvořen zmiňovaný Integrovaný záchranný systém (IZS), o jehož zřízení rozhodla vláda svým usnesením č. 246 ze dne 19. května 1993. IZS se používá při řešení mimořádné nebo krizové situace v případech, kdy vznikne potřeba koordinovat řešení těchto situací.

Jeho základním cílem je zabezpečit ukončení bezprostředního negativního vlivu havárie či jiné krizové události na život a zdraví osob a na znečišťování životního prostředí, zahájit obnovu přijatelných životních podmínek a materiálních hodnot společnosti.

Při vyhlášení nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu se příslušné složky IZS řídí pokyny ministra vnitra. To neplatí při vyhlášení stavu nebezpečí na území příslušného kraje nebo okresu, neboť v tomto případě se příslušné orgány řídí pokyny toho, kdo tento stav nebezpečí vyhlásil, tj. dle schváleného zákona krajský hejtman nebo přednosta okresního úřadu (OkÚ). Orgán, který stav nebezpečí vyhlásil, o tom neprodleně informuje vládu, Ministerstvo vnitra (MV) a sousední kraje nebo okresy.

Ministerstvo vnitra je oprávněno vyžádat účast zástupců ostatních ústředních správních úřadů, havarijních, odborných, pohotovostních a jiných služeb, neziskových organizací a sdružení občanů se záchranářským zaměřením a jiných odborníků v krizovém štábu MV a požadovat potřebnou součinnost těchto zástupců.

Funkci ústředního operačního a informačního střediska IZS plní operační a informační středisko ředitelství Záchranného sboru ČR. To zabezpečuje především monitoring aktuálního stavu, případně okamžitou a bezprostřední reakci na případnou havárii nebo krizovou situaci.

Stavy nebezpečí a nouzové stavy

Dle zákona o krizovém řízení hejtman vyhlašuje stav nebezpečí pro území kraje nebo jeho část, pokud rozsah ohrožení přesahuje území okresu nebo jej o to požádá přednosta. Pro vyhlášení rozhodnutí o stavu nebezpečí platí stejné podmínky jako pro nařízení kraje (zákon o krajích) a nabývá účinnosti okamžikem, který se v něm stanoví.

Krizový plán je základním, ale i obsáhlým dokumentem pro řešení krizových situací. Vymezuje působnost a odpovědnost orgánů veřejné správy a jiných orgánů, hodnotí možná krizová rizika a jejich dopad na území.

1. Stav nebezpečí - může vyhlásit hejtman kraje jako bezodkladná opatření v případě živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie, nehody nebo jiného nebezpečí jsou-li ohroženy životy, zdraví, majetek a životní prostředí, pokud intenzita ohrožení nedosahuje značného rozsahu a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností příslušných složek a orgánů.
2. Nouzový stav - může vyhlásit vláda v případě živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví, majetek anebo vnitřní pořádek a bezpečnost.

Nebezpečné chemické látky

Z hlediska českých právních předpisů, tj. podle zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, vycházejících ze směrnic Evropské unie, jsou za nebezpečné chemické látky v této příručce považovány látky vysoce toxické, toxické nebo zdraví škodlivé, které po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží mohou i ve velmi malém nebo malém množství způsobit akutní nebo chronické poškození zdraví nebo smrt. Za nebezpečné chemické látky v této příručce nejsou považovány látky s hořlavými, oxidujícími nebo výbušnými vlastnostmi, pokud současně nevykazují toxické vlastnosti.

Současně jsou nebezpečnými chemickými látkami míněny látky, které jsou vyráběny, skladovány, přepravovány nebo jsou jinak provozovány, a to v takových množstvích, že by při havárii spojené s jejich únikem mohlo dojít k ohrožení života nebo zdraví osob.

První pomoc při otravě nebezpečnými chemickými látkami

Otrava nebezpečnou chemickou látkou se může podobat např. srdečnímu infarktu, otravě alkoholem, případně také infekčnímu onemocnění. Obecné příznaky otrav se vyznačují vždy potížemi s dýcháním, celkovou slabostí a někdy i halucinacemi.

1. Postiženým osobám se okamžitě nasazuje ochranná maska nebo se dodávka vzduchu zajistí dýchacím přístrojem a provede se přemístění z místa zasažení do nezamořeného prostředí. Při známkách dušení se přemístění provádí vždy v leže nebo v polosedě!
2. Okamžité sejmutí oděvu, aby se zamezilo dalšímu vstřebávání látky, pokud je oděv nasycen nebezpečnou chemickou látkou.

V případě záchrany osob v bezvědomí z nepřístupných prostorů kontaminovaných nebezpečnou chemickou látkou nesmí pracovat zachránce sám, tzn. musí být jištěn z nekontaminovaného prostředí nebo se záchranáři jistí v kontaminovaném prostředí navzájem. V místech havárie je nutné při vstupu do zamořeného prostoru zásadně používat dýchací přístroj, resp. ochrannou masku s předepsaným ochranným filtrem v případě, že je v ovzduší dostatek kyslíku, tj. nad 17 %.

Odstranění nebezpečné chemické látky a zmenšení jejího vstřebávání je prvořadě důležité. Při nadýchání je nutné postiženého přenést na čerstvý vzduch, eventuálně poskytnout umělé dýchání. Podle potřeby je nutné postiženému sejmout ošacení, pokud by mohlo docházet k další inhalaci z nasáklých šatů. Pokud byla kontaminována kůže, je nezbytné omytí vodou eventuálně mýdlem a sejmutí ošacení, event.

Chování při úniku nebezpečných látek

Podle zákona č. 353/1999 Sb., to je těch, co představují největší riziko v zóně havarijního plánování, územně příslušný krajský úřad zpracovává a poskytuje informaci veřejnosti o nebezpečí závažné havárie, včetně možného domino efektu, o preventivních bezpečnostních opatřeních, opatřeních na zmírnění dopadů a o žádoucím chování obyvatel v případě vzniku závažné havárie.

Pomoc k řešení následků havárie můžete přivolat telefonicky u Hasičského záchranného sboru ČR, Policie ČR a Městské policie vaší obce nebo kraje. V místě havárie je koncentrace nebezpečné chemické látky vždy nejvyšší, a tedy nejnebezpečnější. Její koncentrace je minimální na návětrné straně místa, kde k havárii došlo, nejvyšší je na závětrné straně.

Celá řada nebezpečných chemických látek (plynů, resp. par) je těžší než vzduch, a proto se drží při zemi. Tak se mohou dostat do sklepních nebo přízemních místností snadněji, než do místností ve vyšších patrech na závětrné straně budov ve směru šíření, proto je třeba se ukrýt právě tam. Nebezpečné chemické látky lehčí než vzduch jsou vesměs prchavé, a tedy v terénu málo stálé, a není proto příliš pravděpodobné, že proniknou zavřenými, resp. utěsněnými okny ve vyšších patrech závětrné strany budovy.

Systém prevence závažných havárií

Systém prevence závažných havárií je určen pro objekty, ve kterých je umístěna nebezpečná látka, aby snížil pravděpodobnosti vzniku a omezení následků možných závažných havárií na životech, zdraví lidí, zvířat, životním prostředí a majetku, a to jak v těchto objektech, tak i v jejich okolí.

Ekologická havárie

Ekologická havárie může přijít nečekaně a přinést vaší firmě nejen vážné škody na životním prostředí, ale i milionové pokuty, trestní stíhání statutárních orgánů a náhradu nákladů na sanaci. Ekologická havárie ve smyslu vodního zákona č. 254/2001 Sb. znamená náhlou událost, která významně a nepříznivě ovlivňuje jakost povrchových nebo podzemních vod. Havárie má v praxi tři základní znaky: je náhlá, je nepředvídatelná a způsobuje závažné zhoršení nebo ohrožení jakosti vod.

Od roku 2024 přinesla novelizace vodního zákona zpřesnění definice havárie a výrazné zvýšení pokut - až pětinásobně oproti minulosti. Pokuta za způsobení havárie se nyní pohybuje od 5 000 do 5 000 000 Kč v závislosti na závažnosti následků.

Prvních 15 minut po zjištění havárie

Prvních 15 minut po zjištění havárie rozhoduje o tom, jaké následky budou mít vaše kroky z právního i finančního hlediska. Podle vodního zákona je původce havárie povinen činit bezprostřední opatření k odstraňování příčin a následků havárie.

1. Zastavte zdroj úniku - vypněte příslušné ventily, uzavřete nádrže, odstavte stroje. Toto je vaše primární právní povinnost podle § 41 vodního zákona. Pokud nemůžete únik zastavit vlastními silami, ihned kontaktujte odbornou firmu na likvidaci havárií.
2. Zabezpečte místo havárie - použijte sorpční prostředky (písek, piliny, sorpční rohože), vybudujte provizorní bariéry k zamezení šíření závadné látky do kanalizace nebo vodního toku.
3. Bezpečnost osob - zajistěte evakuaci pracovníků z nebezpečné zóny, pokud hrozí riziko otravy, výbuchu nebo dalších následků.
4. Okamžité nahlášení havárie - podle § 41 odst. 2 vodního zákona musíte neprodleně (tj.

Kritické upozornění: Od srpna 2024 platí nová povinnost okamžitě hlásit havárii na číslo 150, a to i v případech, kdy by dříve stačilo pozdější ohlášení.

Časté dotazy (FAQ)

1. Je únik 50 litrů nafty na zpevněnou plochu havárie? Záleží na tom, zda nafta pronikla do kanalizace nebo zeminy s rizikem zasažení podzemních vod. Pokud byla látka okamžitě zachycena na nepropustné ploše a nedošlo k ohrožení vod, nemusí jít o havárii ve smyslu vodního zákona.
2. Musím hlásit havárii, i když jsem ji okamžitě zlikvidoval? Ano, ohlašovací povinnost vzniká okamžikem vzniku havárie bez ohledu na to, že jste ji začali likvidovat.
3. Co když nevím přesně, kolik látky uniklo? Uveďte alespoň přibližný odhad. Podstatné je okamžité oznámení havárie, přesné množství se zjistí později během šetření.

Postup po ohlášení havárie

Po okamžitém ohlášení havárie a zajištění prvotních bezpečnostních opatření nastává fáze, kdy je třeba řídit se havarijním plánem a postupovat podle pokynů vodoprávního úřadu a ČIŽP. Po příjezdu Hasičského záchranného sboru na místo havárie přebírá velení nad likvidací havárie velitel zásahu HZS.

Česká inspekce životního prostředí přijíždí na místo havárie na základě ohlášení od HZS nebo správce povodí. Inspektoři ČIŽP provádějí místní šetření, pořizují fotodokumentaci, odebírají vzorky vody a zeminy a sepíší protokol o havárii.

Podle praxe ČIŽP se výše pokuty stanovuje nejen podle množství uniklé látky, ale především podle vašeho přístupu a míry spolupráce při odstraňování následků havárie. Pokud jste proaktivní, zajistíte okamžitou sanaci a předložíte kompletní dokumentaci, může inspekce uložit nižší pokutu.

Havarijní plán

Havarijní plán je podle § 39 vodního zákona povinný dokument pro každého uživatele závadných látek, který s nimi nakládá ve větším rozsahu nebo se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody. Mezi závadné látky patří zejména ropné látky (nafta, oleje, benzín), chemikálie, hnojiva, pesticidy, kyanidy a další látky uvedené ve vyhlášce č.

Havarijní plán musí být schválen příslušným vodoprávním úřadem, což je zpravidla obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo krajský úřad.

Od 1. srpna 2024 přinesla novelizace vodního zákona zcela novou povinnost: Havarijní plány, které mohou ovlivnit vodní tok, musí být po schválení vodoprávním úřadem vloženy do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP). Technicky je toto ohlašování možné od 1. Stávající havarijní plány schválené před 1. srpnem 2024 musí být vloženy do systému ISPOP při nejbližší aktualizaci havarijního plánu, nejpozději však do 31. Tato nová povinnost má zásadní praktický dopad: všechny havarijní plány musí být digitalizovány a veřejné orgány budou mít okamžitý přístup k informacím o rizikových provozech a havarijních postupech.

Odpovědnost za ekologickou havárii

Odpovědnost za ekologickou havárii má tři základní roviny: správněprávní (pokuty od ČIŽP), trestněprávní (stíhání jednatelů a ředitelů) a civilněprávní (náhrada škody a nákladů na sanaci).

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) ukládá pokuty za porušení vodního zákona, zákona o odpadech a dalších environmentálních předpisů.

Ekologická havárie může vést k trestnímu stíhání nejen právnické osoby (firmy), ale také fyzických osob - jednatelů, ředitelů, provozních manažerů a dalších odpovědných pracovníků. Podle zákona č. Trestní odpovědnost fyzických osob není dotčena trestní odpovědností právnické osoby - obě mohou být stíhány současně.

Největším finančním rizikem při ekologické havárii nejsou pokuty od ČIŽP, ale neomezené náklady na nápravná opatření. Podle zákona č. To znamená, že i když jste neporušili žádný zákon a havárie vznikla náhodou, musíte uhradit veškeré náklady na nápravná opatření, která mohou dosáhnout desítek až stovek milionů korun. Pokud ekologickou újmu způsobilo více provozovatelů, jsou povinni nést náklady na nápravu solidárně, tedy společně a nerozdílně.

Časté dotazy (FAQ) k odpovědnosti

1. Ručí jednatel za škodu způsobenou havárií osobně? Ano, pokud porušil péči řádného hospodáře. Podle občanského zákoníku může být jednatel povinen nahradit firmě škodu, kterou jí způsobil nedbalým výkonem funkce (např. nedostatečnou kontrolou skladů, absencí havarijního plánu).
2. Pomůže mi, že jsem byl na dovolené a o havárii jsem nevěděl? Ne. Odpovědnost jednatele trvá i v době jeho nepřítomnosti, pokud nezajistil řádné zastoupení a kontrolu provozu.
3. Chrání mě pojištění odpovědnosti za škodu? Standardní pojištění odpovědnosti zpravidla kryje jen náhlé a nahodilé škody třetím osobám, nikoli náklady na nápravná opatření ekologické újmy.

Prevence vzniku ekologických havárií

Prevence je vždy levnější než řešení následků havárie. Podle vodního zákona a zákona o ekologické újmě má provozovatel povinnost provádět preventivní opatření k zamezení vzniku havárie a minimalizaci jejích následků.

tags: #krizove #reseni #pri #ekologicke #havarii #postupy

Oblíbené příspěvky:

• KIS Chic Bin – recenze
• Vliv klimatu na uhlík v ČR
• Možnosti recyklace laminovaného papíru
• Asfaltová moučka
• Fondy pro výsadbu stromů v ČR