Udržitelnost: Ekonomická, sociální a environmentální definice

08.12.2025

Udržitelný rozvoj je takový druh rozvoje, který se zároveň snaží odstranit nebo zmírnit negativní projevy dosavadního způsobu vývoje lidské společnosti. Stojí na pochopení, že sociální, environmentální a ekonomický pilíř společnosti jsou úzce propojeny a že nelze jeden z nich upřednostnit na úkor ostatních.

Ústřední otázkou proto je, jak uchovat kvalitu života a zajistit potřeby současných generací, aniž by bylo ohroženo naplnění potřeb budoucích generací a jiných lidí. Minulý i současný vývoj založený především na ekonomickém růstu se nezvratně podepisuje na podobě a fungování naší planety.

Udržitelný rozvoj sice historicky vychází z potřeby lépe chránit přírodu a životní prostředí, dnes se však vztahuje i na oblast dobrého a efektivního vládnutí a správy věcí veřejných. Aby bylo dosaženo skutečného udržitelného rozvoje, je třeba vytvářet soudržné veřejné politiky ve všech jejich formách (strategie, zákony, finanční nástroje). Toho lze dosáhnout při rozhodování podloženém fakty a zlepšováním podmínek pro účast veřejnosti, aby mohl být vytvořen smysluplný společenský dialog.

Definice udržitelného rozvoje

Nepříliš šťastný překlad anglického termínu „sustainability" rozšířil naší slovní zásobu o mlhavé slovo „udržitelnost". První definice udržitelného rozvoje (sustainable development) je obsažena ve zprávě OSN vypracované tzv. komisí Brundtlandové v roce 1987: „Udržitelný rozvoj je rozvoj, který naplňuje potřeby současnosti a přitom nezpochybňuje schopnost budoucích generací uspokojit své potřeby."

Od té doby se „udržitelnost" a „udržitelný rozvoj" vyskytují nejen v úvahách o budoucnosti nebo ochraně životního prostředí a hospodaření se zdroji, ale staly se standardní součástí newspeaku politiků a zamořily nejrůznější strategické dokumenty, studie a zprávy od podnikové úrovně až po OSN. Myslí se tím často stálost, trvalost, stabilita, trvalá prosperita a úspěšnost, tedy antonyma lability, pomíjivosti, nestálosti, diskontinuity, zániku a neúspěchu. Cokoliv, čemu chceme dát punc nějaké vyšší kvality, ozdobme tímto slůvkem.

Čtěte také: Pět let Domu přírody v chráněných oblastech

Časem původní, zcela obecná definice udržitelnosti vedla k odvozeným definicím na národních, regionálních a oborových úrovních. Podle této představy lze každý pilíř nějak popsat a kvantitativně charakterizovat podle zásady „co není měřitelné, nelze řádně poznat a tedy ani řídit". To vede k vytváření stovek indikátorů udržitelnosti a k rozsáhlému sběru všemožných statistických dat popisujících národní a regionální úroveň.

Tři pilíře udržitelnosti

Mnoho organizací usiluje o dosažení tří hlavních pilířů udržitelnosti:

Sociální udržitelnost: Pro firmy zahrnuje sociální udržitelnost důležité otázky týkající se pracoviště a zaměstnanců, například zdraví a bezpečnost, inkluzi, podporu zaměstnanců, možnosti profesního rozvoje a rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem.
Environmentální udržitelnost: Ekologická udržitelnost je schopnost udržet ekologickou rovnováhu v přirozeném prostředí naší planety a zachovat přírodní zdroje pro blaho současných i budoucích generací.
Ekonomická udržitelnost: Ekonomicky udržitelná organizace je taková organizace, která je schopna dosahovat příjmů a udržovat si dlouhodobý obchodní růst, aniž by negativně ovlivňovala komunitu, životní prostředí nebo zdraví a osobní pohodu svých zaměstnanců. Ačkoli se může zdát, že tento pilíř je zaměřen na schopnost organizace udržet si ziskovost po celou dobu své existence, ekonomická udržitelnost není jen o penězích.

Mezinárodní iniciativy a Česká republika

Potřeba učinit náš svět udržitelným se v posledních letech stala významnou v Evropě i ve světě. Téměř všechny země světa totiž musí řešit palčivé výzvy, jimiž jsou změna klimatu, demografické změny, ztráta úrodné půdy či prohlubující se nerovnosti. Zrychlující se technologická změna a narůstající propojování současného světa znamená, že je nutné vnímat svět v souvislostech a brát ohled na zodpovědnost každého státu vůči globálnímu společenství.

V roce 2015 přijalo Valné shromáždění OSN Agendu 2030 pro udržitelný rozvoj a 17 Cílů udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals, dále jen „SDGs“), jež navázaly na tzv. Rozvojové cíle tisíciletí zaměřené na problémy rozvojových zemí. SDGs se týkají všech států a každý může přispět k jejich naplnění.

Českou odpovědí na přijetí globální rozvojové agendy je Strategický rámec Česká republika 2030 (dále jen „ČR 2030“), který vláda přijala v dubnu 2017. ČR 2030 je zastřešující dlouhodobou vizí pro udržitelný rozvoj a kvalitu života v České republice, která zároveň přenáší SDGs do domácího prostředí. V šesti klíčových oblastech shrnuje, kam rozvoj České republiky dospěl, jakým čelí rizikům a jakých příležitostí může využít. Pro každou oblast formuluje strategické i specifické cíle. Jejich naplnění leží na všech ministerstvech.

Čtěte také: Význam Environmentální Udržitelnosti

Klíčové oblasti ČR 2030

Klíčové oblasti se kromě tradičních tří pilířů rozvoje (sociálního, environmentálního a ekonomického) věnují životu v regionech a obcích, českému příspěvku k rozvoji na globální úrovni a dobrému vládnutí.

Jednotlivé státy samy volí způsob, jakým se cíle udržitelnosti promítnou do jejich právních řádů. Jedním z nástrojů, jak monitorovat plnění cílů, je vypracování dobrovolného přezkumu. Svůj první dobrovolný přezkum zveřejnila Evropská unie v roce 2023. Česká republika do svého právního řádu implementovala Agendu 2030 v roce 2018. Učinila tak formou Strategického rámce Česká republika 2030, který určil u každého z cílů způsob, kterým se chce republika přiblížit k jeho splnění.

Výsledkem obecných plánů a strategií jsou nakonec konkrétní opatření, do kterých můžeme zařadit například financování vědy a výzkumu ze státního rozpočtu. Dále uveďme institut posuzování vlivů na životní prostředí v rámci stavebního práva EIA a SEA, jenž má za úkol vytvořit udržitelný rozvoj bez devastace životního prostředí. Pro další příklad je možné otevřít zákoník práce, kde je v § 317a zakotveno sdílené pracovní místo.

Hodnocení plnění cílů udržitelného rozvoje

Zpráva Sustainable Development Report uvádí, že v průměru pouze 16 % cílů udržitelného rozvoje je na dobré cestě ke splnění do roku 2030, přičemž u zbývajících 84 % je pokrok omezený nebo se obrací. Nejlépe si v plnění cílů vedou severské země. Česká republika si vede poněkud dobře, neboť její celkové skóre činí 81,26 bodů ze 100 (skóre je možné interpretovat jako % úspěšnosti naplnění jednotlivých cílů). Nachází se na 12. místě v seznamu zemí podle nejlepšího skóre.

Když se podíváme na vývoj u nás, republika začínala v roce 2000 s 74,95 body. Nejlépe si vedla v roce 2022, kdy dosáhla nejvyššího počtu bodů vůbec, a to 82,22. Obecně lze říct, že se u České republiky nejedná o prudký růst a v posledních letech byl zaznamenán malý bodový pokles.

Čtěte také: Bezobalové nakupování

Níže v tabulce je uvedeno srovnání skóre udržitelného rozvoje pro vybrané země: