Čeština je bohatá na slova, slovní spojení i věty, které obsahují stejná nebo podobná písmena, ale mají zcela jiný význam. Na shodě nebo podobnosti použitých písmen a rozdílném významu je založena většina českých slovních hádanek.
Připravili jsme pro vás seriál návodů a povídání o hádankách, ve kterém vás budeme postupně seznamovat s jednotlivými druhy hádanek. Toto číslo bude věnováno hádance, která se nazývá ZÁMĚNKA.
V záměnce se vždy zamění jedno písmeno za písmeno jiné; např. pes - les, blok - mlok, tráva - kráva nebo již výše uvedené kráska - vráska. U krátkých výrazů lze nalézt celou řadu možných záměn; třeba slovo ROK lze změnit na bok, dok, kok, lok, mok, nok, sok, šok, tok, Vok, rak, rek, ryk, rod, rov apod.
S přibývající délkou samozřejmě počet možností smysluplných záměn klesá, ale i tak může existovat více možností. Zkuste si vytvořit co nejdelší řadu záměnek počínaje třípísmennými výrazy začínajícími na stále stejné písmeno - zde je malá ukázka záměnek výrazů začínajících „š“: šči (rybí polévka) - oči, šarivari (vířivý pohyb cirkusových artistů; záměna je provedena v rámci téhož slova: šari - vari), šejkr šejka, škvára - škvíra, šeredné šeré dni.
Abychom si o hádankách mohli lépe povídat, musíme chtě nechtě zabrousit do hádankářské terminologie. Výše uvedená KRÁSKA - VRÁSKA představuje NÁMĚT hádanky, který se skládá z výchozího výrazu kráska, kterému se říká NÁZNAK, a z výsledného výrazu vráska, který má označení JÁDRO. Provedené změně (záměně písmene K za písmeno V) se říká DRUHOVÁ OPERACE; druhová proto, že ji má každý druh hádanky jinou.
Čtěte také: Proč je recyklace oceli důležitá?
Řeší se text zvýrazněný tučnou kurzivou; ten se nahradí přiléhavými jinými výrazy (např. synonymy) tak, abychom získali náznak a jádro námětu. V prvním díle našeho seriálu (KaH 2014/3) jsme si objasnili, že NÁMĚT HÁDANKY se skládá z NÁZNAKU a JÁDRA a že od náznaku k jádru se propracujeme díky DRUHOVÉ OPERACI, která je pro každý druh hádanky jedinečná; druhovou operací ZÁMĚNKY je záměna některého z písmen náznaku jiným písmenem.
Ti pozornější z vás si asi povšimli, že v jednom námětu, který jsme minule použili, nebylo změněno jedno písmeno, nýbrž dvě: šerEdnÉ šerÉ dnI. Pro takové náměty platí, že u nich byl použit princip (způsob) základní tvorby nebo zkráceně, že se jedná o ZÁKLADNÍ TVORBU.
Ve všech minule uvedených námětech se prováděla vždy právě jedna záměna (právě jedna druhová operace). Náznakem v takovém případě nemusí být jen jedno slovo, může se jednat o sousloví nebo celou větu (např. Jestliže má náznak více než jedno slovo, pak můžeme provést druhovou operaci nejen jednou v celém náznaku, ale také vícekrát, a to v každém slově.
Taková situace nastává i u námětu záměnky Bednáře káĎ - Led na řekáCH. Použitý způsob tvorby se nazývá NÁSOBNÁ TVORBA. Námět záměnky můžeme vytvořit také tak, že vezmeme dva nebo více výrazů, v každém z nich provedeme záměnu a po provedených záměnách je sloučíme v nový celek. Např. HŘÍBĚ, VLÁSKY - PŘÍBĚH LÁSKY. Takovému způsobu tvorby říkáme SDRUŽOVACÍ TVORBA.
Celý námět se skládá z dílčích námětů (dílčích náznaků a dílčích jader), které se spojují (sdružují) v jeden celek. V každém dílčím námětu se provádí právě jedna druhová operace (záměna). Dosud jsme si na hádance zvané ZÁMĚNKA vysvětlili pojmy NÁMĚT HÁDANKY, NÁZNAK, JÁDRO a DRUHOVÁ OPERACE, popřípadě též dílčí námět, dílčí náznak a dílčí jádro. Na několika námětech záměnek jsme se seznámili se ZÁKLADNÍ, NÁSOBNOU a SDRUŽOVACÍ TVORBOU.
Čtěte také: Udržitelné nakládání s kávovou sedlinou
Minule jsme při prezentaci sdružovací tvorby použili náměty, ve kterých byla v každém dílčím náznaku provedena právě jedna druhová operace. Zde jsou další ukázky námětů vytvořených na stejném principu: tvar džezvy, škola - tvá růže z Vyškova; bankovka, lotra véna - bán koukal otráveně.
V obou těchto případech je celkový námět záměnky složen z dílčích námětů, které využívají způsobu ZÁKLADNÍ TVORBY. Hádankáři jsou při tvorbě a řešení v mnoha ohledech velmi tolerantní.
Ve druhém dílu seriálu jsme to dokládali tím, že PÍSMENA LIŠÍCÍ SE DÉLKOU jsou považována ve většině druhů hádanek za PÍSMENA SHODNÁ. Podobně liberální jsou hádankáři k významu pojmu SLOVO; kromě běžně v jazykovědě používaného významu považují hádankáři za JEDNO SLOVO i SPOJENÍ NESLABIČNÉ PŘEDLOŽKY (při splnění dalších podmínek i slabičné předložky) S BEZPROSTŘEDNĚ NÁSLEDUJÍCM SLOVEM.
Přes svou značnou benevolenci ani hádankáři nepovolují všechno. Právě při používání různých způsobů tvorby jsou hádankáři zcela nekompromisní. Musíte si prostě vybrat: buď ZÁKLADNÍ, anebo NÁSOBNOU tvorbu, ale nic mezi tím. A platí to jak u námětů relativně jednoduchých, s jedním náznakem a jedním jádrem, tak i ve sdružovací tvorbě při uplatňování druhových operací na dílčích náznacích.
Přestože jsme zastánci používání pozitivních příkladů, zde uděláme výjimku a uvedeme pár příkladů nepovolené tvorby záměnek: s mrkví tři klásky - smrk větřík laská => v námětu je jeden náznak složený ze tří slov ("s mrkví" je považováno za jedno slovo!), ale jsou provedeny jen dvě druhové operace; tedy více, než připouští základní tvorba, a méně, než vyžaduje násobná tvorba.
Čtěte také: Prozkoumání Vlny, Přírody a Křížovky
Dalším druhem hádanky, kterému se budeme věnovat, je PŘÍSUVKA. Druhovou operací přísuvky je přidání (přisunutí) jednoho písmene před náznak nebo za náznak: vrátka - Svratka, malé kalíšky - tma leká lišky, dáma dá mat, koláčky školačky.
Při vhodně zvoleném krátkém náznaku lze s využitím druhové operace přísuvky demonstrovat bohatost českého jazyka i písmennou blízkost mnoha slov: rak - arak, brak, drak, frak, mrak, prak, vrak, zrak.
Pokud bychom však chtěli přisouvat písmena z obou stran náznaku, museli bychom zvolit jiný náznak; např.: les - hles, ples, lesk, lest. Zkuste si vytvořit řadu námětů přísuvek, ve kterých budete přisouvat stále stejné písmeno - např.: lín - blín, rána - brána, raník - Braník, očnice - bočnice, řeznice - Březnice, obraz Rady - bobra zrady; kra - krab, kala - Kaláb (český výtvarník), po hře pohřeb.
Jistě jste si v tomto i v předchozích dílech všimli, že všechny použité náměty jsou tvořeny výrazy, které jsou (samy nebo ve spojení) podstatnými jmény v 1. pádě jednotného či množného čísla (očnice, bočnice, konvalinka, harampádí), souslovími s dominantním prvkem v podobě podstatného jména v 1. pádě jednotného či množného čísla (šejkr šejka, příběh lásky, led na řekách, kapradí v háji), popřípadě větami s konkrétním obsahem (selka se leká, kapra dívka jí).
Směrnice pro tvorbu hádanek totiž vyžadují po hádankářských námětech SMYSLUPLNOST (v českém jazyce) a NÁMĚTOVOU UCELENOST (tj. schopnost námětu jako celku nebo jeho částí vyjadřovat konkrétní věc či skutečnost, stav věci nebo děj, a to bez potřebného průvodního vysvětlování).
Všechny výše uvedené náměty přísuvek jsou ukázkami ZÁKLADNÍ TVORBY, tj. jeden náznak a právě jedna provedená druhová operace (jedno přisunutí písmene). Podobně jako u záměnek lze i v námětech přísuvek uplatnit vedle základní tvorby též principy NÁSOBNÉ A SDRUŽOVACÍ TVORBY.
Příklady násobné tvorby: rad více - bradavice, pár dní - parádník, barva pulců - bar v Acapulcu. Příklady sdružovací tvorby: látka, lana - plat kaplana, jed, osel - jedno sele, urna, list - žurnalista, jetel, Labe - je tele slabé, metan, ovál, buš - Smetanova Libuše. Příklad sdružovací tvorby užívající současně princip násobné tvorby: rok vád, éra - Krokova dcera.
Druhová operace přísuvky však umožňuje v násobné a sdružovací tvorbě uplatnit ještě tzv. symetrické principy tvorby, které spočívají v přidání jiného počtu písmen, než kolik je dílčích náznaků nebo slov námětu. Tvorba musí být v takovém případě skutečně symetrická, tzn. že se musí pravidelně střídat dílčí náznak (slovo) a přidávané písmeno. Pokud jádro začíná a končí dílčím náznakem (slovem), je přidávaných písmen o jedno méně; pokud jádro začíná a končí přidávanými písmeny, pak je přidávaných písmen o jedno více.
Pár příkladů: oliva, kanár - bolí Vaška nárt, hra, byt, bóra - hradby Tábora, les, les, líčko - lesklé sklíčko, řev zní - převozník, útěk přítele - chutě kypříte len, ples láká Adama - pleskla kata dáma.
Po záměnce a přísuvce přichází další druh hádanky - ODSUVKA. Druhovou operací odsuvky je ubrání (odsunutí) jednoho písmene na začátku nebo na konci náznaku; pocel - ocel, hlas tura - lastura, vlast - vlas, tvá řeč - tváře, dáma ti dá mat. Všechny uvedené náměty představují základní tvorbu.
Než přejdeme k dalším způsobům tvorby, ukažme si pár zajímavostí, která se týkají písmene "ch". Na rozdíl od většiny cizích jazyků používajících latinku, které považují "ch" za dvě písmena, v českém jazyce je "ch" považováno za jedno písmeno. Hádankáři však s tímto písmenem pracují v námětech hádanek velmi volně; "ch" může být jedním písmenem i dvěma písmeny a připouští se rovněž rozdělení "ch" na "c" a "h" nebo spojení "c" a "h" v "ch": chvilka - vilka, chrápání - hra paní, moc hnát - mochna. Někdy se vyskytne více různých přístupů k "ch" v rámci jednoho námětu.
Odsuvka je vlastně opakem přísuvky; všechny náměty odsuvek v základní tvorbě lze podat jako přísuvky (zamění se pořadí náznaku a jádra) a totéž platí i obráceně. U sdružovací a násobné tvorby už to stoprocentně neplatí; náměty přísuvek využívající symetrické principy přisouvání písmen odsuvkami být nemohou.
Příklady sdružovací tvorby odsuvek: čtení, msta - tenista, vánek, dotaz - anekdota, vana, čočka - vánočka. Příklady násobné tvorby: kostra lvice - Ostravice, kop kmeta - kometa.
Zatím jsme se blíže seznámili se třemi druhy hádanek, kterými byly ZÁMĚNKA, PŘÍSUVKA a ODSUVKA. Na ukázkách těchto druhů hádanek jsme si vysvětlili celou řadu hádankářských pojmů: NÁMĚT HÁDANKY - NÁZNAK, JÁDRO a DRUHOVÁ OPERACE; ZÁKLADNÍ TVORBA, SDRUŽOVACÍ TVORBA a NÁSOBNÁ TVORBA.
V každém dílu našeho seriálu jsme řešili několik hádanek, které ovšem nebyly předloženy k řešení zcela standardním způsobem. Mohli jsme si nestandardní předložení hádanek k řešení dovolit, protože jsme předkládali k řešení vždy jen jeden druh hádanky. Způsob předložení hádanky k řešení nazývají hádankáři PODÁNÍ HÁDANKY.
Nejobvyklejší je podání textové, to je takové, které jsme dosud výhradně používali. Jsou-li hádanky předkládány k řešení bez předchozího výkladového textu nebo komentáře, musí se řešitel dozvědět, jakou hádanku má vlastně řešit. Chceme-li řešitelům u těžších hádanek pomoci, můžeme kromě názvu hádanky uvést nějakou nápovědu; tou může být VYČÍSLENÍ hádanky nebo její části (náznaku či jádra), popřípadě údaj o použitém způsobu tvorby.
Vyčíslením hádanky rozumíme uvedení počtu písmen jednotlivých slov námětu; např. dříve použitý námět odsuvky „Chlouba, vaše váda, pléna - hloubavá švadlena“ by měl vyčíslení: 6, 4 4, 5 - 8 8. Vyčíslení se uvádí zpravidla za nebo pod názvem hádanky a může být uvedeno mezi závorkami. Při vyčíslení se jednotlivé dílčí náznaky oddělují čárkou, u víceslovných výrazů se mezi čísly dělají mezery a mezi vyčíslení náznaku a jádra se vkládá pomlčka; pomlčku lze vypustit, jestliže je náznak zčásti nebo zcela spojen s jádrem.
Pokud vyčíslujeme jen náznak nebo jen jádro, používáme pro ně zkratková označení N a J; minule jsme tedy mohli u námětu odsuvky „Pech, zívá lovec - peciválové“ uvést nápovědu (J: 10), která značí, že jádro je na deset písmen.
Tento díl našeho seriálu je věnován dalšímu druhu hádanky, kterým je VSUVKA. Druhovou operací vsuvky je přidání (vsunutí) jednoho písmene do náznaku. Na rozdíl od přísuvky však nepřidáváme písmeno před nebo za náznak, nýbrž dovnitř náznaku. Z náznaku bok můžeme tedy vytvořit jádra blok, brok i Bonk (český hokejista), z náznaku máky lze vsunutím písmene získat mraky, marky, masky i matky.
Zkuste si podobně jako u předchozích druhů hádanek vytvořit řadu svých námětů začínajících stejným písmenem. V základní tvorbě se v případě jednoslovného náznaku vsouvá písmeno dovnitř tohoto slova; např. vlásenka - vlastenka, vřískot - vaří Skot, střela se třela. Je-li náznak tvořen více slovy, pak lze vsunout písmeno do kteréhokoli slova, ale i mezi slova.
Vsuvka je druhem hádanky, který umožňuje využít vedle základní tvorby i další způsoby tvorby - násobnou tvorbu a sdružovací tvorbu. Připomeňme si, že při násobné tvorbě se druhová operace provádí u každého slova náznaku; např. start rádce - stará tradice, jíva dcerušky - jí vládce hrušky, opa láká svíce - ospalá krasavice.
Základem sdružovací tvorby je uplatnění druhové operace na více než jednom dílčím náznaku; na dílčích náznacích pak musí být druhová operace použita v rámci celého námětu jednotně, buď vždy jednou na každém dílčím náznaku (zčásti se použije princip základní tvorby), nebo u všech dílčích náznaků na všech slovech (princip násobné tvorby). Kombinace základní a násobné tvorby je ve sdružovací tvorbě zakázána!
Na závěr tohoto dílu uvádíme opět několik vsuvek k procvičení. Mezi českými slovními hádankami existuje celá řada dvojic hádanek, jejichž druhové operace jsou opačné. Jednu takovou dvojici už známe - jsou to přísuvka a odsuvka.
Také vsuvka, se kterou jsme se seznámili minule, má svou hádanku do páru; takovou hádankou je VÝPUSTKA. Druhovou operací výpustky je vysunutí (vypuštění) jednoho písmene z náznaku; nesmí to však být ani první, ani poslední písmeno, neboť pak by se nejednalo o výpustku, nýbrž o odsuvku.
Vyberme si nějaké počáteční písmeno a zkusme si vytvořit řadu námětů výpustek; trůn - trn, tovar - tvar, tuleni - tlení, trempka - trepka, turmalín - tur a lín, tele s kání - tleskání. Všechny výše uvedené náměty výpustek představují základní tvorbu; z jednoho náznaku se vypouští jedno písmeno. Podobně třeba láska láká, lavice - lvice, chorá paní - chrápání.
Jestliže použijeme víceslovné náznaky, pak můžeme vypouštět písmeno z každého slova; v takovém případě se bude jednat o násobnou tvorbu např.: díla Němce - dlaně mé, Halasova tchyně - hala svatyně.
Výpustka je druhem hádanky, u něhož lze tvořit náměty i s využitím sdružovací tvorby; nesmíme zapomenout, že ve sdružovací tvorbě musí být na všech dílčích náznacích uplatněn stejný typ tvorby (buď základní tvorba nebo násobná tvorba). Jsou-li všechny dílčí náznaky jednoslovné, pak nám problém s „hlídáním“ stejnorodosti typů tvorby odpadá, protože jsou v daném případě základní i násobná tvorba totožné; např.: struna, dublety - strnadů lety, kráska, dcera kaskadéra, jádro, splav - Jaroslav.
Tentokrát vám procvičení výpustek trochu ztížíme; zkuste dále uvedené výpustky nejen vyřešit, ale také určit, jaký způsob nebo typ tvorby byl u jednotlivých námětů uplatněn. Kontrolu si můžete provést sami, v řešení je před každým námětem uvedena zkratka použitého způsobu tvorby - ZT = základní tvorba, NT = násobná tvorba, ST = sdružovací tvorba.
tags: #krizovka #svacina #v #prirode #reseni