Krkonoše: Problém odpadků a osvětová kampaň "Není zvěř jako zvěř"

Národní parky, a celou českou přírodu, trápí množství odpadků, které v ní zůstane po návštěvnících. Právě v národních parcích je tento problém o to palčivější, že se jedná o turistické magnety s obrovskou návštěvností. Těch nevhodně se chovajících turistů není sice vysoký podíl, ale v absolutních počtech jde o velké množství lidí. Navíc při představě, jak dlouho odhozené odpadky v přírodě přežívají, je obava o českou přírodu na místě.

Každoročně se konají sběračské akce, aby následky nevhodného chování turistů napravily. Ale ideální by samozřejmě bylo, kdyby se žádné takové akce vůbec konat nemusely.

Osvětová kampaň "Není zvěř jako zvěř"

Správa Krkonošského národního parku se proto rozhodla zahájit velmi aktivní komunikaci tohoto problému a v roce 2019 realizovala s přispěním evropských fondů osvětovou informační kampaň Není zvěř jako zvěř. Inspirací pro kampaň, ve které různé druhy odpadků dostávají rodové a druhové jméno, kterými se běžně označují zvířata nebo rostliny, byly pro tvůrce kampaně především pozoruhodné názvy fauny a flory.

Odpadky v krkonošské přírodě se s určitou mírou nadsázky stávají invazivními druhy, pro které realizátoři kampaně identifikovali novou čeleď - čeleď odpadkoušovitých. Z nejčastěji se vyskytujících druhů v Krkonoších lze jmenovat zejména petlahvoně odhozence, vlhčence ubrouskového, sáčkovce šustilku nebo obalíka sušenkovitého. Dosah i dopad kampaně byl obrovský jak mezi veřejností, tak mezi odborníky.

Podle ředitele Správy KRNAP Robina Böhnische je však třeba se veřejnosti v tomto směru znovu připomenout. Množství odpadu zůstávajícího v rezervaci po turistech podle něj znovu představuje jeden z hlavních problémů, se kterými se musí v Krkonoších potýkat. „Plastové či kovové obaly od potravin, ústenky, respirátory a papírové kapesníčky jsou nejčastější odpadky, které zůstávají v přírodě Krkonošského národního parku po turistech. Při vědomí skutečnosti, že Krkonoše ve vztahu k rozloze jsou jedním z nejnavštěvovanějších národních parků na světě, jsou pohozené či zanechané odpadky celkově velkým problémem.

Čtěte také: Krkonoše ubytování

Řešením není instalace odpadkových košů. Řešením je, aby návštěvníci pochopili, že v národních parcích platí pravidlo, co si do hor přinesu, to si mám také odnést,“ uvedl Böhnisch klíčovou myšlenku celé kampaně.

Jeho slova potvrzuje také ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený. Ten upozornil na paradoxní fakt, že právě odpady hyzdící přírodu v rezervaci jsou zároveň i častým námětem stížností samotných návštěvníků: „Z našeho rozsáhlého dotazníkového šetření, které probíhalo mezi lety 2017 až 2019, jsme se dozvěděli, že jednou z věcí, která návštěvníkům NP Šumava vadí, je množství odpadků, které zůstává po návštěvnících. Je to takový paradox, že se jim nelíbí to, co dělají sami. Snad jim tato velká kampaň trochu otevře oči a pochopí, že odpadky v přírodě nemají co dělat,“ zdůraznil.

Podobný pohled zní také z Národního parku Podyjí. Jeho ředitel Tomáš Rothröckl se podivuje nad tím, jaké odpady jsou lidé schopni v panenské přírodě zanechat. „Už nyní bychom z odpadků v národním parku dokázali vyčíst spoustu věcí. Podle odhozených nedopalků kolem oblíbených míst například, jak populární je v Česku stále kouření. Podle pet lahví a plechovek, které nápoje jsou zrovna v kurzu. Měli bychom ale například i co říct i k tomu, které televizory už české domácnosti nechtějí. Problém je, že my chceme spíše zkoumat a zachovávat přírodu Podyjí. A věříme, že i většina našich návštěvníků.“

Ředitel Správy Národního parku České Švýcarsko Pavel Benda pak v tomto ohledu vzývá zodpovědnost každého návštěvníka, který může ke zlepšování vzhledu národních parků také sám přispět. „Vzhled naší přírody je doslova v rukou každého z nás, včetně návštěvníků. Viditelnou komunikací tématu všudypřítomných odpadků chceme návštěvníky povzbudit k tomu, aby své odpadky z přírody odnášeli zpět a případně je sebrali i po druhých,“ vysvětlil.

Proto se všechny národní parky domluvily a ve spolupráci s MŽP na rok 2021 připravily pokračování této kampaně, tentokrát už ale s přesahem na území celé republiky. Základ kampaně bude ležet v komunikaci na sociálních sítích, a to i díky možnosti komunikovat spontánní edukační a informační obsah zábavnou formou. Dalšími dílky informační kampaně budou kontaktní akce v krajských městech i ve spádové oblasti českých národních parků, mediální PR a online reklama.

Čtěte také: Komplexní pohled na Krkonoše

Cíle celé plánované akce shrnul ministr životního prostředí Richard Brabec: „V covidových měsících zvláště, ale i obecně v posledních letech se tlak na českou přírodu stále zvyšuje. A my stojíme před zcela novou výzvou - na jedné straně přispět k vytvoření cenného pouta návštěvníků ke krajině, k bohatství české přírody, ale na druhé strany ji uchránit před takovým chováním lidí, které má pro ni destruktivní následky. Začali jsme proto jednat. Snažíme se rozprostřít turistický zájem na širší území a upozorňovat na třeba méně známá, ale neméně krásná místa na výlety. V lokalitách, kde míra únosnosti už přetekla, stavíme zábrany před neukázněnými turisty. Legislativně posilujeme pravomoci stráže přírody a připravujeme novelu zákona, která by měla v budoucnu přestupky vůči ochraně přírody citelněji postihovat. Ale především a hlavně chceme s návštěvníky našich přírodních krás mluvit a vysvětlovat pravidla chování, a to hned.

Akce Čisté Krkonoše

Při akci Čisté Krkonoše zmizely z Krkonošského národního parku tři tuny odpadků. Podařilo se zlikvidovat i historickou skládku pod Labskou boudou. Celkem tři tuny odpadků odstranili z Krkonoš pracovníci Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) s dobrovolníky koncem uplynulého týdne při akci Čisté Krkonoše. Do akce se zapojily dvě stovky lidí. Pokaždé vysbíráme množství plechových či plastových obalů od nápojů a potravin," uvedl Drahný.

Podle zástupců národního parku se situace v Krkonoších postupně zlepšuje, a to i díky kampaním, které na problém s odpadky v okolí turistických cest upozorňují. "Pocitově je těchto odpadků méně. Praxe nám ukazuje, že lidé si pohozených odpadků více všímají, při svých výletech je sbírají, a naopak si více hledí, aby po nich odpadky, byť náhodně zapomenuté, nezůstávaly. Dá se říci, že většina lidí již akceptovala základní pravidlo, že co si do hor přinášejí, to si z nich také mají odnést," uvedl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.

Černé skládky nejsou v KRNAP častým jevem. O to větším překvapením byla historická skládka pod Labskou boudou. Vzhledem k tomu, že mohla obsahovat artefakty z historie Labské boudy, přizvali správci KRNAP na místo odborníky z Krkonošského muzea ve Vrchlabí. "O existenci této historické skládky jsme prakticky nevěděli, protože byla v klidovém území, kam i pracovníci Správy KRNAP chodí jen výjimečně," uvedl Drahný.

Při průzkumu zjistili, že Labská bouda toto místo řadu let využívala jako smetiště, na skládce byly převážně skleněné lahve, porcelán, ale i železný odpad. Některé předměty skončí ve vrchlabském muzeu.

Čtěte také: Článek o ekologii Krkonoš

Zmínil například nález hrníčku s nápisem "Zackenfall Baude", tedy předmět z boudy u vodopádu Kamieńczyka na dnešní polské straně hor. Starou Labskou boudu, která byla postavena v polovině 19. století, zničil 6. listopadu 1965 požár. Současná stavba stejného jména, několikapatrový železobetonový panelový objekt, byla na místě slavnostně otevřena 15.

Další sběračské akce

Přibližně 10 tun odpadu se podařilo sesbírat třem stovkám dobrovolníků a pracovníků Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) při sobotní akci Čisté hory. Zaměřili se především na pohozené odpadky podél turistických cest a na černé skládky. Sběrači vyrazili různými směry z několika horských středisek, pytle plné odpadků z rozcestí sváželi pracovníci KRNAP. "Překvapením pro všechny sběrače bylo obrovské množství obalů od energetických gelů, papírových kapesníčků, plastových lahví či plechovek od různých nápojů. Ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka uvedl, že akce se konala na území celých Krkonoš. "Oproti loňským třem tunám komunálního odpadu jsme letos nasbírali přibližně 10 tun.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) zahájila dvouměsíční kampaň, v níž se snaží motivovat návštěvníky, aby neodhazovali v přírodě odpadky. Na horách nejsou rozmístěny odpadkové koše. Kampaň pochází z dílny agentury Remmark a hlavním komunikačním kanálem jsou sociální sítě, bannerová a video reklama. Formu pozvánky na kontaktní akce budou mít rozhlasové spoty na regionálních rádiích a CLV v krajských městech. Na příjezdech do KRNAP/KPN budou turisté potkávat klíčový vizuál na formátech billboardů a hypercubes.

V období nejvyšší návštěvnosti hor, v první polovině července, se pak kontaktní akce přemístí přímo na výchozí místa turistických tras v Krkonoších. Turisté obdrží praktický návod na cestu, KPZ (kompostovatelný sáček na odpadky, rukavici atd.) a QR kód s odkazem na atlas čeledi odpadkoušovitých. Připraven je navíc online gamebook ke stažení i vzdělávací program „Ztraceni v bouři Krkonoš“, jenž provede čtenáře příběhem žáků 8. třídy, kteří se ztratí v Krkonoších. V loňském roce navštívilo Krkonošský národní park a jeho ochranné pásmo téměř 3,8 milionu lidí. Návštěvníci po sobě ale zanechávají značné množství odpadků. Každoročně se konají sběračské akce, aby následky jejich chování napravily.

Projekt Lovci odpadků

Správa Krkonošského národního parku letos vytáhla do boje s pohozenými odpadky v půvabné přírodě Krkonoš. Plechovky od piva, igelitové sáčky nebo papírové kapesníčky. Tohle všechno do přírody nepatří. Neuvědomují si, že příroda bez nás může existovat, ale my bez přírody ne. Já přírodu a hory miluju, dává mi to plno energie, klidu a pohody. Příroda nám nabízí plno nádherných scenérií, které uvidíme třeba jenom párkrát v životě. A právě proto bychom se k ní měli taky tak chovat,“ říká fotografka Hana Jamplíková, která se zapojila do projektu Lovci odpadků.

Lovci odpadků jsou komunita, přátelé a horalové, kteří si dali jediný cíl - udržet Krkonoše bez odpadků. Lovcem odpadků se může stát každý, kdo má rád přírodu a smýšlí ekologicky. Odpadky lidé sbírají do pytle či tašky, kterou si sami přinesou nebo si sběrovou tašku mohou vyzvednout na informačních centrech a v některých horských boudách. Pro účast v soutěži potřebují Lovci vlastní instagramový profil. Z uveřejněných příspěvků bude každý týden vylosován výherce, který obdrží věcné ceny. Sbírat odpadky má smysl prakticky v celých Krkonoších. Naším cílem není jen donekonečna sbírat odpadky po druhých, ale ukázat lidem, že příroda není smetiště.

tags: #krkonoše #jména #odpadků

Oblíbené příspěvky:

• Metody zneškodňování odpadu
• Využití nákupních vozíků
• Ekologické důsledky těžby písku
• Nakládání s odpady v kadeřnictví
• Léto v přírodě