Chov králíků u nás historicky zastával roli převážně samozásobitelskou. Byl významným zdrojem masa v domácnostech, ale i kvalitní suroviny pro kožešnický průmysl. Králíci jsou vděčnými chovanci i dnes především u hobby chovatelů, méně často pak v zemědělské velkovýrobě.
Mohou však být i zajímavou alternativou pro chovatele v systému ekologického zemědělství a příležitost, jak rozšířit nabídku zemědělských produktů a potravin nabízených přímo na farmě.
Způsob chovu a krmení králíků v ekologickém zemědělství se významně liší od faremních velkochovů. Je založen na skupinovém ustájení, vnitřních i venkovních výbězích a na maximálním využívání pastvy a zkrmování objemných krmiv. Základním principem je uspokojit přirozené životní potřeby králíků.
Zásady ekologického chovu králíků upravuje NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/848 a příslušné PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) - např. č. Pro založení eko chovu králíků lze převést stávají konvenční podnik s chovem králíků bez specifických požadavků na původ zvířat. Tedy do přechodného období vstupují všechna dosud chovaná zvířata.
Stávající eko zemědělec, který chce začít s chovem králíků, může pro vytvoření nového stáda nakoupit zvířata i z konvenčních chovů. Ta ale musí být mladší tří měsíců. I později pro obměnu chovného stáda lze omezeně nakupovat zvířata z konvenčních chovů.
Čtěte také: Bio krmiva pro ovce a kozy
Jejich počet však nesmí překročit ročně 20 % zvířat z počtu králíků v základním stádě (u malých chovů do 10 ks králíků pak max. Pro podmínky chovu králíků v ekologickém zemědělství je vhodné vybírat taková plemena a jejich křížence, kterým vyhovuje chov ve venkovním prostředí.
Způsob ustájení králíků vychází z požadavku na skupinový chov. V pastevním období se králíci chovají v mobilních kotcích přímo na pastvině, nebo v pevných kotcích, ale s přístupem na pastvinu. Velikost kotců se volí tak, aby bylo možné ve výkrmu tvořit skupiny v návaznosti na jednotlivé vrhy (z jednoho či několika vrhů).
Zkušenosti z praxe ukazují, že velikost skupiny vykrmovaných králíků nemá být příliš veliká. Ideálně ve velikosti 1-2 vrhů. Výkrm králíků ve větších skupinách je nutno zvážit s ohledem na možný výskyt agresivního chování jedinců, zvláště při tvorbě nových skupin.
V prostorách pro ustájení se požadují čisté, suché a podestýlané plochy pro odpočinek, bez roštů. Pro samice se používají budníky pro stavbu hnízda, v minimálním počtu jeden na každou samici. Pro stavbu hnízda předkládáme vhodný přírodní materiál (seno, slámu, apod.). Týden před porodem a v době kojení jim do nich přístup nijak neomezujeme.
Králíčata je povoleno odstavit nejdříve 42. den po narození. Výhodou jsou vyvýšené plochy pro odpočinek nejen kojících samic, ale i v kotcích pro ostatní králíky. Ve venkovních plochách kotců je jejich budování povinné. Pro všechny kategorie králíků budujeme zatemněné úkryty v dostatečném počtu.
Čtěte také: Ekologické zemědělství podrobně
V konvenčních faremních chovech jsou králíci krmeni téměř výhradně granulovanými krmivy s vyváženým poměrem živin, které uspokojují živinové a nutriční požadavky jednotlivých kategorií králíků. Ne vždy bývá králíkům předkládáno seno a v závislosti na skladbě granulí to ani nemusí být nezbytné.
V ekologickém zemědělství se naopak klade důraz na zkrmování objemných krmiv, především pak na využívání píce z pastevních porostů a v mimopastevním období na sušené pícniny. Dávka jadrných krmiv je pak limitována maximálním podílem 40 % z celkové krmné dávky (počítáno v sušině).
Aby objemná krmiva uspokojila požadavky zvířat na množství a kvalitu jednotlivých živin, musí být vyrobena ve špičkové živinové kvalitě. Tomu odpovídá píce z mladých, nepřestárlých rostlin. Např. pastevní porost trav ve fázi prodlužování obsahuje asi 17-20 % NL v sušině, zatímco v době zrání semen pak už jen kolem 5 % NL v sušině. Podobnou dynamiku vývoje projevují i změny obsahu cukrů apod.
Zvláštní důraz je nutno klást na hygienickou kvalitu krmiv (bez plísní, hniloby, zapaření, znečištění). V zimní krmné dávce tedy seno neplní jen funkci donora vlákniny, ale jako dominující pícnina musí být i zdrojem základních živin, především bílkovin.
Takové seno lze vyrobit jen z mladých porostů. V pastevním období seno může naopak plnit roli dietetického doplňku - jako zdroj efektivní vlákniny při zkrmování velmi mladých pastevních porostů. Pro tento účel se hodí seno i ze starších porostů s vyšším obsahem vlákniny.
Čtěte také: Více o doplňkovém krmivu
Složení králičích krmných BIO směsí se liší od těch konvenčních. Konvenční krmné směsi pro králíky mají parametry kompletního krmiva, kde se klade důraz na živinové a zvláště nutriční parametry. Musí obsahovat mj. stanovené množství a poměry NDF, ADF a ligninu pro udržení fyziologické rovnováhy trávicího traktu a současně dostatečné množství bílkovin i sacharidů potřebných pro růst, laktaci apod. Jsou koncipovány tak, že k nim není nutné předkládat seno.
BIO králičí krmná směs je krmivo doplňkové, protože nikdy netvoří jedinou ani hlavní složku krmné dávky. Může tvořit max. 40 % krmné dávky (v sušině). Většinu požadavku na dotaci vlákniny plní objemná krmiva, jadrná krmiva vnáší především chybějící živiny, typicky bílkoviny, sacharidy a minerální látky.
Obsah NDF, ADF a ligninu se tedy posuzuje u krmné dávky jako celku (včetně objemných krmiv), nikoliv u každé jednotlivé složky krmné dávky. Jejich obsah v krmné směsi nemá rozhodující význam jako u konvenčních směsí.
Pro krmení králíků nelze využít krmiva obsahující antikokcidika, GMO suroviny, syntetické aminokyseliny ani extrahované šroty.
Jedna ze základních podmínek v chovu hospodářských zvířat je zákaz živočišné produkce bez zemědělské půdy. Pro všechny druhy zvířat pak platí, že v zájmu jejich zdraví musí být prováděna preventivní opatření, např. chovatelské postupy, kvalitní krmivo, vhodné ustájení.
Pokud se v zájmu zdraví zvířete rozhodne veterinární lékař použít chemicky syntetizovaná alopatická léčiva nebo antibiotika, platí, že ochranná lhůta od posledního podání takového léčiva a následné použití jeho bioproduktu k výrobě potravin je dvojnásobná oproti zákonné ochranné lhůtě.
Jsou upravena také pravidla pro to, jak má vypadat a jak má být velký životní prostor jednotlivých druhů zvířat, výběhy, v některých ohledech pak i kvalita, původ a složení krmiv. Tady platí všeobecně tendence k tomu, krmit krmivy z vlastní zemědělské produkce, případně usilovat o co nejvyšší míru lokálnosti. Taky je tu požadavek na velmi vysokou míru krmiv s původem v EZ a naprostý zákaz GMO krmiv nebo krmiv z GMO získaných.
Základní rozdíl v chovu masného skotu v EZ oproti konvenčním chovům spočívá v povinnosti zajistit přístup zvířatům na pastvu v období pastvy, kdykoliv to podmínky dovolí. Pokud toto nelze zabezpečit, musí mít zvířata zajištěna přístup na otevřená prostranství, která mohou být částečně zastřešena. Ustájení musí být volné, to znamená, že zvířata ve stáji nesmí být přivázána. Intenzita chovu musí zajišťovat pohodlí a welfare.
Vazné ustájení je zakázáno (povoleno je na výjimku u malých farem do 50 ks skotu, ale i zde je povinnost minimálně 2x v týdnu umožnit zvířatům volný pohyb). Krmiva z vlastní zemědělské produkce činí minimálně 60 %, pokud to není možné, musí být nakoupena od jiných ekologických podnikatelů. Nejméně 50% sušiny v denní krmné dávce musí pocházet z objemných krmiv. Krmné suroviny minerálního původu a doplňkové látky mohou být podávány jen ve formě, které jsou uvedeny v přílohách legislativních předpisů, nesmí být vyrobeny za pomocí chemických syntetických rozpouštědel.
Základní podmínkou v chovu drůbeže je, že jde o chov extenzivní a drůbež nesmí být chována v klecích. Stáje pro veškerou drůbež musí mít nejméně jednu třetinu podlahové plochy pevnou (bez roštů), která je pokryta podestýlkou. Ve stáji pro nosnice slouží dostatečně velká část podlahové plochy jako sběrné místo pro trus. Stáje jsou vybaveny hřady, jejichž počet a rozměry jsou uzpůsobeny velikosti skupiny a druhům. Drůbež musí mít přístup do výběhu alespoň po dobu jedné třetiny svého života.
Výběhy mají být převážně pokryty vegetací, jsou vybaveny ochranným zařízením (např. Minimální vnitřní plocha je stanovena u nosnic na 1 m2 maximálně 6 kusů, 18 cm délka hřadu na jednu nosnici, jedno hnízdo na 7 nosnic, v případě společného hnízda 120 cm2 na kus, venkovní výběh 4 m2 na nosnici. U drůbeže na výkrm max. počet zvířat je max. 10 kusů na 1 m2 vnitřní plochy nebo max.
Stáje jsou postaveny tak, aby všichni ptáci měli snadný přístup na otevřené prostranství. Cílem chovu drůbeže je předejít využívání intenzivních postupů, drůbež se chová až do dosažení minimálního věku nebo pochází z linií drůbeže s pomalým růstem. Vodní drůbež musí mít přístup k tekoucí vodě, rybníku, jezeru nebo tůni vždy, kdy to povětrnostní a hygienické podmínky dovolují.
V chovu prasat platí, že se prasnice chovají ve skupinách, kromě období konce březosti a období kojení. Prasata mají přístup na pastvu, kdykoliv to povětrnostní podmínky a stav půdy dovolí. Pokud toto nelze zabezpečit, musí mít zajištěn přístup na otevřená prostranství, která mohou být částečně zastřešena.
Vazné ustájení nebo izolování zvířat je zakázáno, pokud se nejedná o jednotlivá zvířata a o omezenou dobu, např. Intenzita chovu musí zajišťovat dobré životní podmínky zvířat - min. vnitřní plocha musí být 7,5 m2 na prasnici po porodu se selaty do stáří 40 dní, venkovní plocha výběhu pro volný pohyb zvířat, mimo pastvu min. 2,50 m2.
Podlahy ustájovacích prostor nesmí být kluzké, minimálně polovina podlahy, kde se zvířata pohybují, musí být pevná (max. 50% může být roštová). Krmiva z vlastní zemědělské produkce činí minimálně 20 %, pokud to není možné, musí být bio krmivo vyprodukováno v tomtéž regionu.
Kupírování ocásku selatům není povoleno, kastrace selat je možná v případě, že ji provádí kvalifikovaný personál a za použití anestetik nebo analgetik.
tags: #krmiva #v #ekologickem #zemedelstvi #slozeni