Emise, Pospíšil a Koruna: Fakta o Československé Měně

Nový stát potřeboval nové peníze. A tak se hned v prvních dnech samostatného státu v roce 1918 začala připravovat československá měna. Do dvaceti let získala významné místo mezi předními světovými měnami.

Zrod Československé Koruny

Až čtyři měsíce po vzniku republiky vzniká 25. února 1919 československá měna. Zatím beze jména. Přemýšlelo se, jak se nová měna bude jmenovat.

Vzhledem k tomu, že se korunou platilo právě za Rakouska-Uherska, řada lidí stejné pojmenování odmítala. Diskutovalo se o názvech denár, hřivna, lev, rašín, říp či sokol. Až 10. dubna se v zákoně objevuje název československá koruna a zkratka Kč.

Československá koruna byla ustavena zákonem č. 84 z 25. února 1919, na jehož základě byly mezi 3. až 19. březnem 1919 staženy a okolkovány rakousko-uherské bankovky, které byly postupně až do července 1920 vyměňovány za nové československé státovky.

Proto je také uvedeno v zákoně o akciové bance cedulové, tedy v budoucnosti Národní bance Československé, který začal platit v roce 1920, že kapitál banky bude znít na zlaté franky.

Čtěte také: Vše o emisních normách

První Peníze a Mince

Prvním penízem nového státu byla 100 korunová státovka z 15. dubna 1919. Prvními mincemi byly 20 haléř a 50 haléř s ročníkem ražby 1921 vydané v únoru 1922. První korunová mince byla do oběhu uvolněna také v roce 1922. První skutečnou bankovkou (nikoli státovkou) byla 20 koruna s datem 1. 15.

Vznik Centrální Banky

14. dubna 1920 byl přijat zákon o bance cedulové, který předcházel vzniku centrální banky, která však definitivně vznikla až 21. března 1926 a svoji činnost zahájila až 1. dubna 1926.

Měnové Reformy a Vývoj po Druhé Světové Válce

Po druhé světové válce byla 1. listopadu 1945 provedena měnová reforma, která řešila problém, že na území Československa kolovalo příliš mnoho platidel - kromě pěti měn (protektorátní, říšskoněmecká, slovenská, maďarská a polská) i různé vojenské poukázky. Tato reforma byla navíc spojena se znárodněním bank a podniků podle Benešových dekretů.

Situace se částečně stabilizovala, ale nadále byl v zemi hospodářský chaos z důvodu znárodnění a nového postavení klíčových firem v průmyslu.

Další měnová reforma přišla k 1. červnu 1953. Nová československá koruna byla vyměňovaná v poměru 1:5 u částek do 300 (starých) Kčs, vyšší částky byly vyměňovány v poměru 1:50. Navíc přestalo být Československo koncem roku 1954 členem MMF a Světové banky, které v roce 1944 spoluzakládalo.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

Po měnové reformě v roce 1953 byla většina lidí ožebračena a navíc ceny začaly stoupat. Do konce 50. let se podařilo situaci stabilizovat, ale ukázalo se, že centrálně řízená politika začíná vykazovat značné ekonomické nedostatky.

V 60. letech přišla liberalizace poměrů v Československu, která však byla zastavena sovětskou invazí v srpnu 1968. Poté přišla normalizace, kdy byla celá ekonomika odtržena od reálného vývoje ve světě a nastávala postupná izolace ekonomiky ČSSR. Narůstala inflace, kterou vláda skrývala měnovými dotacemi a izolací koruny vůči jiným měnám.

Rozdělení a Zánik Československé Koruny

1.ledna 1993 došlo k rozdělení České a Slovenské Federativní Republiky na dva samostatné státy a k 8. únoru 1993 proběhla měnová odluka, kterou československá koruna zanikla. Výměnný poměr k nástupnickým měnám byl 1:1. Staly se jimi česká koruna a slovenská koruna, kterou vystřídalo na Slovensku 1. 1.

Pamětní Bankovky a Mince

Dne 31. ledna 2019 vydala Česká národní banka první pamětní bankovku v nominální hodnotě 100 Kč ke 100. výročí budování československé měny. Bankovka je 84 mm široká a 194 mm dlouhá. Přípustná odchylka v její šířce je 1,5 mm a v její délce 1,5 mm.

Bankovka je vytištěna na přírodně zbarveném papíru s lokálním stupňovitým vodoznakem, běločarým vodoznakem a ochranným proužkem. Stupňovitý vodoznak je umístěn na 53 mm širokém nepotištěném okraji bankovky (dále jen „kupon“) a tvoří jej portrét Aloise Rašína. Vedle stupňovitého vodoznaku s portrétem Aloise Rašína je směrem ke středu bankovky běločarý vodoznak označující hodnotu „100“ a lipový list s plodem.

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

Bankovkový papír použitý pro tisk bankovek je opatřen viditelnými oranžovými ochrannými vlákny o délce přibližně 6 mm. Na lícní i rubové straně bankovky jsou tiskem z plochy vytištěny na kuponu žluté kroužky.

Bankovka je opatřena ochrannou soutiskovou značkou v pravé horní části tiskového obrazce lícní strany a levé horní části tiskového obrazce rubové strany v podobě linek a plošek na lipovém lístku. V průsvitu proti světlu se linky a plošky soutiskové značky z obou stran bankovky spojí ve stylizovaná písmena AR.

Na líci bankovky je v levé části tiskového obrazce portrét prvního československého ministra financí Aloise Rašína. Vpravo od portrétu je vyobrazena budova ústředí České národní banky v Praze se sousoším Světlonoše se lvem. Vpravo od budovy jsou vytištěny lipové listy v odstínech hnědé barvy.

Při spodním okraji bankovky vlevo je drobným písmem vytištěno jméno autorky výtvarného návrhu bankovky "EVA HAŠKOVÁ INV.", vpravo jméno rytce "MARTIN SRB SC.". Vpravo od monogramu je označení představitele emisní banky slovem "GUVERNÉR" a faksimile jeho podpisu. Letopočet vydání bankovky "2019" je umístěn vlevo od monogramu.

V dolní části bankovky je vytištěn český heraldický lev se srdečním štítem se znakem Slovenska.

Na rubu bankovky je uprostřed tiskového obrazce vytištěna alegorická hlava Republiky s náznakem frygické čapky z průčelí budovy Státní tiskárny cenin v Praze. Vlevo od portrétu je vytištěno průčelí tzv. Schebkova paláce v Praze, někdejšího sídla Bankovního úřadu ministerstva financí a Národní banky Československé. Hlavu zprava částečně překrývá vavřínová ratolest. Pod ratolestí je umístěn velký státní znak České republiky. Pod hlavou je umístěn text "1919" a "2019".

Na pásu při levém okraji bankovky je negativně vyznačeno číslo "100" a opakující se mikrotext "100". Souběžně se spodní stranou bankovky je dole umístěn nápis "PADĚLÁNÍ BANKOVEK SE TRESTÁ PODLE ZÁKONA".

Pamětní bankovka s nominální hodnotou 100 Kč vydaná Českou národní bankou v roce 2026 je třetím dílem tematické série „Budování československé měny“. Na lícní straně bankovky je vyobrazen portrét Viléma Pospíšila, prvního guvernéra Československé národní banky, který sehrál klíčovou roli při stabilizaci československé měny po vzniku republiky v roce 1918. Reverzní strana nese stylizované grafické prvky, které symbolizují československou státní správu, měnovou reformu a vznik centrální banky.

Tato bankovka je vysoce žádaná mezi sběrateli díky omezenému nákladu a pokračování významné historické série.

Pametní banmetalka nominal valuení hodnoty 100 Kč s portrétem Viléma Pospíšilanávrh: ...country of issue: ČNBmintage: 20 000 pcsissue day: 10. 2.

VÍTE, ŽE: Česká mincovna a.s. není státní podnik? Je to běžná, soukromá společnost. V Čechách žádná státní mincovna neexistuje! Obě české mincovny, Pražská i Česká splňují technické požadavky ČNB, kladené na ražbu oběhových mincí ČR.

Pametní banmetalka nominal valuení hodnoty 100 Kč s portrétem Viléma Pospíšilanávrh: ...country of issue: ČNBmintage: 20 000 pcsissue day: 10. 2.

Zlatemince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Dodáváme mince ČNB a NBS. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica. exkluzivně v naší nabídce. Encyklopedie českých mincí. Sběratelské potřeby. Numismatika populárně. Zpravodajství časopisu Mince a bankovky. Cena zlata. Cena stříbra. Ceny drahých kovů. Statistiky cen uzančních slitků. Kurzy, grafy, analýzy a prognózy.

tags: #emise #pospisil #krouna #fakta

Oblíbené příspěvky:

• Důležité informace o svozu odpadu
• Dokumenty vodní ekologie
• Příroda v červnu
• Environmentální modelování
• Přečtěte si o Bobří Patře