Začátkem 70. let minulého století postihla údajně výrobce fotokopírek obava, že společnost spěje k úplné eliminaci používání papíru. O čtyři dekády později ho produkujeme více než kdykoli předtím. Většina odpadu, který vyprodukujeme, skončí na skládkách nebo ve spalovnách. Spalování odpadu přispívá ke znečištění ovzduší a zvyšování množství skleníkových plynů v atmosféře. Co víc, takový odpad obsahuje množství znovu použitelného materiálu.
Je ale recyklace opravdu efektivní? Otázka, kterou si klade vícero kritiků, označující recyklační hnutí z environmentalismu „pro dobrý pocit“. Studie o pozitivním impaktu recyklace se však periodicky objevují v různých zemích světa. Jeden citát za všechny: „V roce 2006 Američané recyklovali 32,5 % pevného komunálního odpadu, čímž předešli uvolnění 52 milionů tun uhlíku z atmosféry, což je ekvivalentem odebrání 41,2 milionu aut ze silnic,“ píše americká vládní agentura EPA (United States Environmental Protection Agency).
Jak je vidět na příkladu papíru, recyklace může přinášet určitou, na první pohled možná skrytou komplexitu, s níž je pak třeba se při zpracování tříděného odpadu vypořádat. Odpad na skládkách smrdí, zabírá spoustu místa a po zahrabání pod zem může působit toxicky na půdy i vodní zdroje.
Prvním krokem v recyklačním procesu je zodpovědné třídění odpadu. Samosprávy, zajišťující svým obyvatelům sběrné nádoby a kontejnery na odpad, poskytují zpravidla i nádoby vyhrazené pro separovaný odpad, popřípadě se v některých obcích sbírá odpad v pytlích před domem.
Značnou část kuchyňského a zahradního odpadu lze kompostovat. Jedná se o biologicky rozložitelné složky, ze kterých postupně vznikne kompost - materiál podobný zemině, plný živin a znovu využitelný v zahradě. Čas rozkladu tohoto takzvaného bioodpadu se řádově pohybuje v týdnech.
Čtěte také: Vazba a Recyklace
Již zmiňovaný papír je nejvhodnější třídit podle typů - karton, tisk, kancelářský papír. Tak se bude v následujících krocích recyklačního procesu snáze shromažďovat pro další použití. Papír se, v závislosti na kvalitě a povětrnostních podmínkách, ve kterých je ponechán, rozloží během několika měsíců.
Papír není, na rozdíl od jiných materiálů, recyklovatelný do nekonečna. Tvoří ho celulózová vlákna, která, aby z nich mohl být znovu vyroben papír, musí mít určitou délku. Tato délka se ale s každou novou recyklací zkracuje a nový papír tím ztrácí na kvalitě. Kromě toho je většina recyklovaného papíru potištěna barvami, inkoustem a v případě obalů často i lepidlem. K jejich odstranění se používá chemické bělidlo, které pak tvoří dodatečný problematický odpad.
Jste si při třídění papírového odpadu vždy jisti, kam jej správně vytřídit? Co třeba obálka s okénkem, krabice od pizzy, termoúčtenky nebo fotografie? Jaký odpad z papíru patří do nádob určených pro sběr separovaného papíru a jaký do popelnice? Na úvod - ne každý odpad z papíru je recyklovatelný a patří vytřídit do modrého kontejneru na papír. Do sběrných nádob na tříděný papírový odpad nepatří znečištěný papírový odpad. Proč? Znečištění odpadu např. mastnotou, nánosem barev apod. komplikuje nebo úplně znemožňuje jeho recyklaci. Další obecně platnou zásadou správného třídění odpadu je, že předtím, než ho vyhodíme, zmenšíme jeho objem, co nejvíce to jde.
Většina kovů v komunálním odpadu pochází z konzerv od jídla, nápojů a aerosolů. Konzervy bývají vyrobeny z oceli, která se dá snadno roztavit a znovu použít. Nápojové plechovky jsou z hliníku, a právě jeho těžba je velkou environmentální zátěží. Hliník se ve volné přírodě rozloží za 20-100 let.
Poměrně jednoduché jsou také separace a další zpracování skla. Dá se zahřát na vysokou teplotu a přetavit do nové podoby. To je mnohem přijatelnější, než čekat na jeho přirozený rozklad - 4000 let. Třídění skla spočívá ve vyhození do určených nádob, případně vrácení zálohovaných lahví.
Čtěte také: Změna klimatu a pozitivní zpětná vazba
Použité baterie, podle toho, jakého jsou typu, mohou obsahovat několik druhů vysoce toxických prvků a sloučenin. Jejich rozklad trvá 200-500 let. V žádném případě nepatří do komunálního odpadu a je třeba je odnést na speciální sběrná místa.
Motorové oleje jsou vysoce toxické pro celý ekosystém a určitě nepatří do kanalizace. Litr oleje může znečistit až milion litrů vody a rozloží se až za 10-100 let. Je nezbytné odevzdat je do recyklačních středisek, kde budou znovu zpracovány do nových produktů, jako je palivový olej.
Fotografie kdesi ve struze volně pohozených starých gumových pneumatik se staly jakýmsi nechvalným symbolem nezodpovědného přístupu k nakládání s odpadem. Jsou přitom skvělou druhotnou surovinou a mohou ušetřit až 2 tuny ropy na každou tunu nových pneumatik. Rozloží se až za zhruba 265 let.
Ze všech skupin komunálního odpadu představují plasty největší problém. Jejich přirozený rozklad trvá až 500 let, mají nízkou hmotnost a snadno je roznáší vítr i vodní proud a jejich mikroskopické kousky pronikají do organismů živočichů. Také se těžko recyklují - plastů je více druhů, a ne vždy se jejich recyklace ekonomicky vyplatí.
Není papír jako papír - pauzovací papír se od toho klasického liší výrobou, složením a strukturou. Systematický sběr papíru u nás začal v 50. letech 20. století. Je to snadné, že? Po přečtení tohoto článku snad nezůstane žádný vzorný třídič na pochybách. A pokud vás papír, jeho třídění a recyklace zajímá víc, mrkněte na kampaň Příběh papíru.
Čtěte také: Klimatické změny a krajina
tags: #kroužková #vazba #recyklace