Kauza AVE CZ a skládka v Hořovicích: Policie navrhuje obžalobu kvůli neodvedeným poplatkům

Policie navrhla obžalovat odpadovou firmu kvůli neodvedení poplatků ze skládek. Kriminalisté uzavřeli vyšetřování s tím, že státu a obcím vznikla škoda ve výši 3,7 miliardy korun. K poškozeným obcím patří i Hořovice, které by z poplatků měly dostat řádově desítky milionů korun. O posunu v kauze informoval mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej.

Podle dostupných informací se kauza týká společnosti AVE CZ odpadové hospodářství, v níž mají podíly podnikatelé Daniel Křetínský a Karel Pražák. Vyšetřovatelé tvrdí, že firma páchala trestnou činnost v letech 2016 až 2020. „Tyto poplatky byly podle uvedeného zákona příjmem obcí, v jejichž katastrálním území se skládky nacházely, a v případě nebezpečného odpadu příjmem Státního fondu životního prostředí,“ pokračoval mluvčí. Čtyřem dotčeným obcím tak firma podle něj způsobila škodu v celkové výši 1,4 miliardy korun a Státnímu fondu životního prostředí ve výši zhruba 2,3 miliardy korun. O podání obžaloby bude rozhodovat pražské vrchní státní zastupitelství.

AVE CZ v minulosti označila trestní stíhání za nepodložené a postavené na chybných závěrech policie. Stanovená škoda je podle ní virtuální. Podávala proto neúspěšně stížnost. Podle dřívějších informací médií jsou kriminalisté přesvědčeni o tom, že AVE CZ porušila zákon o odpadech na skládkách v Benátkách nad Jizerou, Čáslavi, Hořovicích a Mšenu. Nejvyšší, téměř miliardová škoda se týká Čáslavi. Hořovice by z poplatků měly dostat zhruba 30 milionů korun. „V Hořovicích nebyl za minulého vedení nikdo, kdo by hlídal, jestli byly poplatky odváděné správně," řekl Deníku hořovický radní Petr Karban.

Společnost AVE CZ vlastní ze tří čtvrtin firma Andelta, v jejíž dozorčí radě je Křetínský. Podle dřívějších informací médií Andeltu prostřednictvím kyperské společnosti Piramel Enterprises kontroluje Křetínského EP Industries. AVE CZ odpadové hospodářství podle výroční zprávy za rok 2023 zaměstnává zhruba 1200 lidí. Své služby poskytuje zhruba 1500 obcím a 38.000 živnostníkům a zákazníkům z průmyslu, v roce 2023 přepravila téměř 2,8 milionu tun odpadu.

Problémy s poplatky a kontrolou

Petr Karban má na okraji Hořovic, sedmitisícového městečka na Berounsku ve středních Čechách, dům s výhledem na skládku.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

Čáslav bojuje o doplacení stovek milionů

Město Čáslav nevzdává podle webu Ekonews svůj boj o doplacení stovek milionů korun, které jim podle jejich propočtů náleží na poplatcích odváděných za odpady ukládané na skládku odpadové společnosti AVE. Řízení se protahují a Čáslav postupně přichází o možnost peníze získat kvůli promlčecím lhůtám. Město se dopočítalo k tomu, že za léta 2016 až 2018 mělo dostat od AVE o šest set milionů korun více, pro Státní fond životního prostředí mělo jít o osm set milionů více. V této věci nadřízený krajský úřad dal městu za pravdu.

Společnost AVE se odvolala a ministerstvo životního prostředí loni v listopadu vrátilo věc zpět na krajský úřad. Tam leží spor doteď, což pozici města dál komplikuje. Kvůli promlčecím lhůtám může město požadovat dorovnání jen od roku 2018, dřívější jsou promlčené. „Každý den se nám umazává čas a nikomu nevadí, že jsou to daně, o které přichází stát,“ říká k tomu starosta města Čáslav Vlastislav Málek s tím, že do budoucna budou uvažovat o tom, zda kvůli tomu podat žalobu na stát. Tím, že nedošlo ke včasnému rozhodnutí, dochází k promlčení a faktickému zániku nároků města. Do sporu o peníze se v mezidobí zapojila i policie. Proč, to nyní nechce komentovat.

„Náš útvar se problematikou poplatků za ukládání odpadů zabývá. V případě společnosti AVE nejde o ojedinělý případ. Případ v Čáslavi se jen dostal zatím nejdále, a to kvůli zarputilosti a osobnímu nasazení starosty. AVE patří do skupiny EP Industries miliardáře Daniela Křetínského. Od roku 2013 je AVE pravidelným účastníkem řízení České inspekce životního prostředí (ČIŽP). Nejčastějším řešeným prohřeškem bylo nesprávné vykazování odpadů, s čímž úzce souvisí i výše odváděných poplatků. AVE se v tomto podle inspekce vymyká.

Obvyklý postup je takový, že se odpadová společnost proti zjištění České inspekce životního prostředí ve valné většině případů odvolá k nadřízenému ministerstvu. Pokud ministerstvo pokutu potvrdí, případ jde k první soudní instanci. A poté je možné ještě podat stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Úředníci ministerstva uvádějí, že v podobném rozsahu se kvůli sporně evidovaným odpadům, a tudíž následně i výši placených poplatků, s jinou odpadovou společností tak často nesoudí. Pokuty inspektorů se podle zaslaných údajů z ČIZP zpravidla pohybují ve výši jednoho milionu, a to za jeden rok a za jednu skládku.

„V podstatě téměř veškeré případy ČIŽP o uložených pokutách za nesprávné vedení evidence při ukládání odpadů na skládky a aplikaci výrobků z odpadů, dále stanovených nápravných opatření k doplacení finanční rezervy u skládek Čáslav, Benátky nad Jizerou, Mšeno, Hořovice a skládky Jindřichův Hradec jsou předmětem soudních řízení. Jde o částku řádově nižší, než kolik odvádí odpadové společnosti městům na poplatcích. Například Čáslavi odvedla společnost AVE za rok 2020 přes padesát milionů korun za odpady ukládané na skládku.

Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování

Jinde mohou být odvedené sumy ještě větší. Čáslav zároveň vyčíslila ušlé poplatky jen za rok 2019 na 326 miliónů. Na AVE z toho podle obce připadá 125 milionu korun. Rozdíl je daný tím, že ušlé poplatky musí město vymáhat po takzvaném původci odpadu. Samotná společnost AVE jakékoliv své pochybení odmítá. Podle zákona bylo možné (a je i nadále, i když za jiných podmínek) využít až dvacet procent odpadu na takzvané technické zhodnocení, což jsou nejrůznější zpevnění a cesty na skládce. A z této části neplatit poplatky. „Z mého pohledu se našla snad ani ne díra v legislativě, spíše někdo vymyslel něco mimo. Trvalo to dlouho a ztratila se tam spousta peněz,“ uvádí Vojtěch Pilnáček, který se odpady zabývá ve společnosti Cyrkl.

Do karet AVE ve sporech s Čáslaví i se státem nahrála loni sněmovnou protlačená změna do zákona o odpadech. Pozměňovací návrh ve zcela totožné podobě předložili hned dva poslanci. Bývalý ministr kultury Antonín Staněk za ČSSD a bývalý hejtman Jihočeského kraje Jan Zahradník z ODS.

Skládky AVE v České republice

AVE v Česku provozuje osm skládek, převážně ve středočeském kraji. Jde o Benátky nad Jizerou a Čáslav (což jsou skládky nebezpečného odpadu), Mšeno, Nasavrky, Jindřichův Hradec, Hořovice (která je nyní uzavřena), Stašov a Činov u Karlových Varů. Tržby AVE z oblasti odpadového hospodářství dosáhly za loňský rok 2,07 miliardy korun. „Tržby z hlavní oblasti odpadového hospodářství v roce 2020 dále rostly, zejména v oblasti separace a komunálního odpadu,“ stojí ve výroční zprávě za rok 2020. I přesto, že tržby proudící z odpadů mírně klesly, stále zůstávají hlavní položkou příjmů společnosti. Její celkové tržby dosahují 3,8 miliardy a kromě odpadů jde hlavně o letní a zimní údržbu silnic, či úklid města a obcí, včetně toho zimního.

Jako jednu z pozitivních věcí na celém případu starosta Vlastislav Málek vidí to, že se od doby, kdy se o výši poplatků začali v obci zajímat, sumy odváděné společností AVE do městské pokladny vzrostly. Na druhou stranu se ale začalo snižovat množství odpadu na čáslavskou skládku ukládaných. Podle lidí z oboru nemůže jít o vliv toho, že by se o tolik více třídilo a recyklovalo.

Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?

tags: #skladka #horovice #majitel #informace

Oblíbené příspěvky:

• Jílové u Prahy - odpadové hospodářství
• Průvodce identifikací falešných bankovek USD
• Moderní odpadkový koš do domácnosti
• Recenze plastových ratanových košů
• Vizualni kultura a třídění odpadu