Ochrana přírody v Krušných horách a vyhlášení CHKO

Ministerstvo životního prostředí spolu s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) zahájilo proces vyhlášení Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Krušné hory. Deklarovaným cílem tohoto záměru je zajištění ucelené ochrany unikátních přírodních a krajinných hodnot regionu.

Krušné hory, které se rozprostírají na hranici mezi Čechami a Německem, jsou posledním pohořím v České republice bez ucelené ochrany. Krušné hory jsou domovem mnoha vzácných a chráněných druhů rostlin a živočichů. Například zdejší rašeliniště a bučiny jsou ekosystémy s vysokou biologickou hodnotou.

Území budoucí CHKO je navrženo ve velikosti zhruba 1 200 km² a táhne se od obce Kraslice na západě až po obec Petrovice u Ústí nad Labem na východě. Území se svojí rozlohou 1200 km² bude největší CHKO v České republice. Bude se členit do čtyř zón odstupňovaných podle stupně ochrany.

Dohoda s obcemi a podpora regionu

Ministerstvu životního prostředí a Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR se podařilo dosáhnout důležité dohody s částí měst a obcí v centrální oblasti Krušných hor o budoucím vymezení hranic CHKO. Dohodu stvrdili zástupci celkem šesti obcí z regionu. Mezi nimi je Jáchymov, Loučná pod Klínovcem, Pernink, Kryštofovy Hamry, Abertamy a Kovářská.

Podle starostky Loučné pod Klínovcem Jany Nýdrové je garance Ministerstva životního prostředí pro radnice klíčová: „Většina našich obyvatel možnost vzniku chráněné krajinné oblasti podporovala. Zároveň ale měli obavy, jestli to nebude mít vliv třeba na občanskou vybavenost, vznik nových pracovních příležitostí v obci a podobně. Dohoda, ke které jsme společně dospěli, je garancí, že tyto obavy mít nemusí.“

Čtěte také: Krušné hory: ochrana přírody

Podobně dohodu vnímá i starostka Abertam Renata Mrňková: „Všichni, co tady žijeme, jsme pro ochranu přírody, ale potřebujeme, aby pozemky a nemovitosti občanů nebyly znehodnoceny, aby se sem chtěli lidé vracet a ne odcházet.

S nástupem přípravy evropské soustavy chráněných území Natura 2000 proběhla v Krušných horách celoplošná revize přírodních hodnot formou biotopového mapování a výsledky jen potvrdily výjimečnost přírodní oblasti.

„Ne náhodou jsou Krušné hory na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Jde ovšem o poslední příhraniční pohoří, které je takto výjimečné, a které je bez režimu ucelené ochrany. Rozumíme ale tomu, že obce potřebují prostor pro svůj rozvoj. A jsem rád, že se nám společně podařilo najít řešení, které je v souladu s potřebami ochrany přírody. Nejcennější části krajiny v návrhu zůstaly a vyčleněny byly urbanizované a rozvojem jinak již zasažené části,“ vysvětluje František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

„Díky úspěšným jednáním jsme dosáhli dohody, která je přijatelná pro obě strany. Dohodli jsme se, že intravilán a některá rozvojová území města Jáchymova nebudou součástí CHKO.

„Jsme kraj, který byl sužovaný ekologickými problémy po celá desetiletí minulého století, proto jsme rádi, že se lesy u nás daly do pořádku a je zde dnes opravdu unikátní příroda. To je i důvod, proč vítáme vyhlášení CHKO Krušné hory. Samozřejmě za předpokladu, že to bude v konsensu s rozvojem obcí, k čemuž také došlo a za to Ministerstvu životního prostředí děkujeme,“ zmiňuje také 1. náměstek hejtmana Ústeckého kraje Jiří Kulhánek.

Čtěte také: Krušné hory: Ideální destinace pro školu v přírodě

Podpora vyhlášení CHKO přichází také od hejtmanů Karlovarského a Ústeckého kraje, kteří oceňují přístup ministerstva a AOPK k udržitelnému rozvoji regionu. Kromě ochrany přírody by totiž CHKO Krušné hory mohla přinést i nové příležitosti pro ekologický turismus a místní ekonomiku.

Kritika a obavy

Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR, jehož členové hospodaří na 47 % rozlohy nestátních lesů, stejně jako PEFC ČR se záměrem na vyhlášení CHKO Krušné hory nesouhlasí.

• Cenné lokality jsou již dostatečným způsobem chráněny.
• V daném území se nachází rozsáhlé plochy porostů náhradních dřevin, které byly masivně vysazovány v 70. a 80. letech 20. století v reakci na odumírání smrkových porostů v imisemi silně postižených oblastech.
• K diskusi ve věci záměru na vyhlášení CHKO Krušné hory nebyla přizvána odborná lesnická veřejnost.
• Současná ochrana daného území je dostatečná a společensky, ekologicky i sociálně-ekonomicky efektivní.

Město Boží Dar tvrdí, že ochrana nejcennějších oblastí je už dnes dostatečná a vyhlášení CHKO by omezilo pravomoci obcí i soukromých vlastníků. Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR navíc upozorňuje, že by nová pravidla mohla zpomalit obnovu porostů vhodnějšími druhy.

Nejčastěji zmiňovaným tématem v debatě k vyhlášení CHKO Krušné hory byla absence komplexní a nezávislé socioekonomické dopadové studie. Účastníci opakovaně upozorňovali, že bez vyhodnocení ekonomických dopadů na region, zaměstnanost, podnikání, rozvoj obcí či lesní hospodářství nelze odpovědně posoudit přínosy a rizika vyhlášení CHKO.

Druhým výrazným tématem byla komunikace státu při přípravě záměru, opakovaná kritika načasování zveřejnění návrhu, nedostatečné vysvětlování konkrétních dopadů i přetrvávající obavy části obcí z omezeného vlivu na finální podobu návrhu.

Čtěte také: Krušnohorské ekologické stezky

„Účastníci se shodli, že bez skutečného zapojení samospráv do nastavování pravidel nelze dosáhnout dlouhodobé stability.

„CHKO nesmí být ideologickým projektem ani politickým gestem. Pokud má vzniknout, musí to být na základě dat, férové diskuse a skutečného zapojení obcí a lidí, kteří v Krušných horách žijí a pracují. Klíčové je nastavení pravidel tak, aby CHKO nebyla brzdou, ale rámcem pro vyvážený a dlouhodobě udržitelný rozvoj. A to bez širokého konsensu jednoduše nepůjde,“ zdůraznil Jan Bureš.

Další kroky a výhled

Nyní budou mít obce, kraje a vlastníci nemovitostí 90denní lhůtu pro podávání námitek. Námitky by měly být zpracovány do konce roku 2025. Následně se připraví všechny nezbytné materiály, jako nařízení vlády o vyhlášení CHKO, hodnocení dopadu regulace (RIA) a vyhláška Ministerstva životního prostředí o vymezení zón CHKO.

Vyhlášení CHKO Krušné hory se předběžně očekává v polovině roku 2026. Ministerstvo předpokládá, že vyhlášení CHKO Krušné hory by se mohlo podařit v polovině roku 2026.

Krušné hory - turistický ráj

Málokterá oblast Česka je tak romantická a tajemná jako Krušné hory (dříve nazývané Rudohoří). Vonící lesy lákají k procházkám a výletům pěšky i na kole. Pohraniční pohoří je lemováno turistickými stezkami a cyklotrasami, nespočtu turistických tras však dominuje 242 km dlouhá Krušnohorská magistrála, spojující Cheb až s dalekým Sněžníkem.

Při návštěvě Krušných hor by žádný milovník pěší turistiky neměl vynechat Božídarské rašeliniště, přírodní park Přebuz, Novodomské rašeliniště či daleké výhledy z mnoha rozhleden. Těmi nejkrásnějšími pohledy na Krušné hory vás potěší rozhledna Komáří Vížka, rozhledna na Blatenském vrchu, Plešivec, Pajndl na Tisovském vrchu či Bleiberg u Bublavy.

tags: #krusne #hory #ochrana #prirody #informace

Oblíbené příspěvky:

• Environmentální výchova pro děti
• Poplatky za komunální odpad v ČR
• Průvodce tříděním odpadu
• Inspirace pro Váš Domov s fototapetami přírody
• Příroda a učebnice