V České republice tvoří jehličnaté stromy více než 70 % lesů, což je ve srovnání se světovým průměrem okolo 30 % poměrně neobvyklé. Původní lesní dřevinou byla jedle bělokorá, která tvořila 18 % skladby přirozených lesů. Dnes je zastoupena pouze 1 % a její místo nahradil rychleji rostoucí smrk ztepilý, který je také naším původním druhem a pokrývá více než 53 % porostů.
Nejstarším stromem v Česku je Vilémovický tis, rostoucí v zámeckém parku ve Vilémovicích u Ledče nad Sázavou. Jedná se zároveň i o nejstarší tis v Evropě. Jeho stáří se odhaduje na 1 500 až 2 000 let, obvod jeho kmene měří 360 cm a dosahuje výšky 10 metrů.
Nejvyšším stromem České republiky je Douglaska tisolistá. Jedná se o dřevinu z čeledi borovicových, jejíž původní domovinou jsou lesy Severní Ameriky. Do Evropy se dostala roku 1827, když její semena přivezl na kontinent skotský botanik David Douglas. Náš nejvyšší strom roste nedaleko Vlastiboře a dosahuje výšky přes 64 metrů.
Památné stromy jsou mimořádně významné stromy rostoucí samostatně nebo ve skupinách, zpravidla neobyčejného vzrůstu a vysokého věku. Významné stromy měly zvýšenou ochranu zabezpečenou již po přijetí zákona č. 40/1956 Sb. o státní ochraně přírody, kdy byly vyhlašovány jako chráněné přírodní výtvory nebo chráněné přírodní památky.
Památné stromy a jejich ochranná pásma jsou definovány v § 46 zákona č. 114/1992 Sb o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále zákon). Zde je také zakotveno ustanovení zákazu jejich poškozování, ničení a rušení v přirozeném vývoji. Návrh na vyhlášení památných stromů může podat každý občan České republiky. Formou správního rozhodnutí je jejich ochrana vyhlašována orgány ochrany přírody - pověřenými obecními úřady a jim na roveň postavenými úřady statutárních měst, Magistrátem hl. m.
Čtěte také: Látky znečišťující ovzduší a jejich vliv na zdraví
Evidence a označování památných stromů je definováno v § 47 zákona č. 114/1992 Sb. Památné stromy (vyhlášené i smluvně chráněné) jsou evidovány v Ústředním seznamu ochrany přírody (ÚSOP), který vede AOPK ČR. Pečovat o památné stromy je povinností vlastníka, stejně tak jako o kteroukoliv jinou dřevinu.
V Chráněné krajinné oblasti Broumovsko památné stromy rostou na dvaceti místech, ve dvou případech se jedná o skupiny stromů, celkem je to 25 jedinců. Ochrany požívá čtrnáct lip, šest jasanů, tři buky a dva duby. Mezi nejstarší stromy v CHKO Broumovsko patří Šrůtkova lípa v Machově a Adršpašská lípa v Horním Adršpachu.
V České republice tvoří více než 70 % lesů jehličnaté stromy. Naší původní lesní dřevinou bývala jedle bělokorá, jenž tvořila 18 % skladby přirozených lesů. Dnes je zastoupena pouze 1 % a její místo nahradil rychleji rostoucí smrk ztepilý (také náš původní druh). Ten je vůbec nejrozšířenějším jehličnanem v Česku, pokrývá více než 53 % porostů.
Borovice lesní, někdy zvaná také sosna, je v České republice původním druhem jehličnanu, který roste napříč kontinentem, od Atlantiku přes celou Evropu a Sibiř téměř k Pacifiku. Na rozdíl od jiných stromů si jej nelze splést - jako jediný jehličnan u nás se na podzim zbarvuje dožluta a na zimu shazuje své jehlice.
Lesníci Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) letos v Krkonoších vysadí 8630 čtyř až pětiletých sazenic jedle bělokoré. Byly vypěstované ze semen sebraných stromolezci z geneticky uznaných stromů. Návrat druhu na původní stanoviště je součástí dvouletého projektu záchrany krkonošských jedlí, který letos končí, informoval o tom mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Čtěte také: NSEV Čabárna a příroda
Na Lesní správě Znojmo se v 50. a 60. letech vysazovaly topoly. Vzhledem k nadprůměrné zásobě dříví v topolových porostech, dobré prodejnosti dříví a krátkému obmýtí bude do budoucna jistě vhodné se ve větší míře věnovat pěstování rychle rostoucích dřevin. Mohla by to být i vhodná náhrada za usychající porosty jasanu ztepilého, který se potýká s napadením houby Chalara fraxinea.
Všechny dřeviny (stromy, keře, dřevité liány) rostoucí mimo les (tj. mimo pozemky určené k plnění funkcí lesa) jsou podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen „zákon“), chráněny před poškozováním a ničením (§ 7 odst. 1 zákona), a to bez ohledu na jejich druh a původ. Péče o dřeviny je povinností vlastníků (§ 7 odst. 3 zákona), přičemž vlastníkem dřeviny je vlastník pozemku, na kterém dřevina roste.
Čtěte také: Nezklamané srdce v přírodě
tags: #stromy #rostouci #ve #volne #prirode #ceska