Ptáci z volné přírody: Druhy a ochrana

Ptáci jsou nedílnou a nepostradatelnou součástí naší přírody a krajiny.

Mají významný vliv na množství hmyzu, opylování rostlin, redukci škůdců apod. a jsou také zdrojem potravy pro dravce, kteří jsou výše na potravním řetězci.

Všichni ptáci jsou ze zákona o ochraně přírody a krajiny chráněni proti usmrcování, vyrušování (zvláště v období hnízdění), zakázáno je poškozovat jejich hnízda, sbírat vajíčka apod.

Jako ochrana proti nechtěnému hnízdění a pobytu ptactva, je možné použít pouze neletální formy obrany, jako jsou siluety dravců, akustické plašiče apod.

Ptáky násilím nepřesvědčíte, aby nežili ve městě, protože jejich přirozené prostředí bylo lidmi natolik pozměněno, že jim většinou nic jiného nezbývá.

Čtěte také: Jihoamerické ptactvo v ohrožení

Kromě toho jim městské prostředí poskytuje dostatek potravy (např. jídlo v odpadkových koších, kosené trávníky apod.).

Pouze některé druhy ptáků jsou zařazeny do lovné zvěře a ty je možno v určité době za určených podmínek střílet.

Ochrana ptáků v ČR

V ČR je ochrana volně žijících ptáků zajišťována formou obecné a zvláštní druhové ochrany.

Naopak obecná ochrana ostatních ptáků má za cíl chránit všechny druhy ptáků přirozeně se vyskytující ve volné přírodě ČR, a to před jejich ohrožením či narušením na úrovni celých populací a všichni jedinci ptáků jsou chránění před úmyslným usmrcováním, odchytem, poškozováním, ničením hnízd, sběrem vajec, úmyslným vyrušováním, také držením či odchytem a prodejem.

Tento specifický režim ochrany ptáků vyplývá ze směrnice Rady č. 79/409/EHS, o ochraně volně žijících ptáků (směrnice o ptácích), která byla transponována do národní legislativy zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

Čtěte také: Ptačí oblasti a stavební řízení

Výjimku tvoří druhy, na které se vztahují jiné legislativní předpisy (např. zdivočelí holubi, invazní nepůvodní druhy či zvěř).

Zvláštní druhová ochrana se vztahuje na vybrané druhy ptáků, které jsou nejvíce ohrožené a jsou součástí prováděcí vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. Na tyto druhy se zároveň vztahují přísnější ochranné podmínky.

V návaznosti na obecnou ochranu ptáků a zákon o ochraně přírody a krajiny, byla vydána vyhláška č. 152/2006 Sb., která se týká odchylného postupu a výjimky ze základních ochranných podmínek zvláště chráněných druhů např. pro účely kroužkování a dále vyhláška č. 294/2006 Sb., o odchylném postupu pro usmrcování špačka obecného, v souvislosti se škodami, které způsobuje.

Příslušný orgán ochrany přírody může, neexistuje-li jiné uspokojivé řešení, udělit tzv. odchylný postup, tedy výjimku ze zákonných zákazů, včetně stanovení podmínek, za jakých je možné postup realizovat.

Rozhodnutí vydává úřad příslušné obce s rozšířenou působností, a to na základě žádosti fyzické či právnické osoby.

Čtěte také: Mistr vzdušného prostoru: Rorýs obecný

Statistické zpracování udělovaných výjimek z ochrany ptáků je pro všechny státy EU dostupné na stránkách Evropské agentury pro životní prostředí.

Odchylný postup je udělován v zájmu veřejného zdraví a bezpečnosti (např. bezpečnost leteckého provozu, prevence škod na úrodě), pro účely výzkumu a výuky, opětovného osídlení určitého území populací druhu nebo opětovného vysazení druhu v jeho původní oblasti rozšíření nebo pro chov v lidské péči pro tyto účely.

Rozhodnutí o odchylném postupu je vydáno pouze na základě vyhodnocení stavu místní populace druhu a za stanovení přísně kontrolovaných podmínek.

Vydané výjimky ze zákazu se každý rok reportují Evropské komisi v rámci systému HABIDES+.

Metodické pokyny při odchylném postupu, studie a relevantní odkazy jsou k dispozici v rubrice Odborné metodiky a podklady, podstránka Ptáci.

Stav volně žijících ptáků hodnotí každoročně Zpráva o životním prostředí České republiky a dlouhodobé trendy ukazují indikátor běžných druhů ptáků, lesních ptáků i ptáků zemědělské krajiny, které lze srovnávat s celoevropskými trendy.

Stav populací jednotlivých druhů ptáků v ČR je hodnocen v šestiletých cyklech.

Ptačí oblasti

Ptačí oblasti (PO) jsou jedním ze dvou typů chráněných území v rámci soustavy Natura 2000.

Jsou vymezovány zejména za účelem ochrany druhů ptáků, uvedených v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně volně žijících druhů ptáků 2009/147/ES („směrnice o ptácích“).

V této směrnici jsou uvedeny druhy, které jsou ohrožené vyhynutím nebo citlivé vůči specifickým změnám na stanovišti, případně druhy s málo početnými populacemi, prostorově omezeným místním rozšířením nebo vyžadující zvláštní pozornost z důvodu specifického charakteru jejich stanoviště v rámci území členských států Evropské unie.

Požadavky směrnice jsou včleněny do zákona o ochraně přírody a krajiny.

Seznam druhů ptáků, pro které se vymezují ptačí oblasti na území ČR, je uveden v nařízení vlády č. 51/2005 Sb.

Na rozdíl od směrnice o stanovištích, směrnice o ptácích nestanovuje kritéria výběru lokalit, nicméně musí být uplatněna odborná ornitologická kritéria.

Se vstupem ČR do Evropské unie vznikla našemu státu povinnost vytvořit soustavu zvláště chráněných území neboli ptačích oblastí (Special Protection Areas = SPA), určených pro ochranu druhů, uvedených v příloze I Směrnice o ochraně volně žijících ptáků 79/409/EHS.

Návrhy ptačích oblastí připravila na základě daných ornitologických kritérií Česká společnost ornitologická ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny.

Ptačí oblasti mají svou rozlohou a počtem zajistit stabilitu populací druhů, pro které jsou vyhlašovány.

Chráněna jsou takto hnízdiště, zimoviště nebo shromaždiště, přičemž se zvýšená pozornost věnuje hlavně mokřadům.

Bylo navrženo 41 lokalit, které již všechny byly nařízením vlády vyhlášeny ptačími oblastmi.

Většina navržených ptačích oblastí (38) byla v navrženém rozsahu vyhlášena v průběhu let 2004 a 2005.

Návrh na vyhlášení další PO Heřmanský stav-Odra-Poolší byl zamítnut a PO byla ve zmenšeném rozsahu vyhlášena až k 1.6.2008.

V každé ptačí oblasti probíhá pravidelně monitoring druhů, pro které byla ptačí oblast vyhlášena.

Pro každý tento druh byly připraveny metodiky monitoringu, pomocí nichž se zjišťují trendy vývoje populací sledovaných druhů.

Pro sledování uvedených druhů se používají takové standardizované metody, jimiž nedochází k rušení ani k jinému zásahu do přirozeného vývoje ptáků.

Souhrn doporučených opatření obsahuje základní identifikační a popisné údaje o ptačí oblasti, odborné a věcné zdůvodnění cílů a způsobů péče o předmět ochrany ptačí oblasti a rozpis jednotlivých opatření dle místa a času realizace.

V současné době je v České republice vymezeno 42 ptačích oblastí, které zaujímají plochu 717 404 ha (9 % ČR).

Jednotlivé ptačí oblasti jsou v České republice vymezovány vždy pro konkrétní ptačí druhy z přílohy I směrnice o ptácích (nebo v několika málo případech i jako významná tahová či zimní shromaždiště) samostatně formou nařízení vlády, ve kterých jsou specifikovány činnosti, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody.

Příklady ptačích oblastí v ČR:

• Ptačí oblast Komárov
• Ptačí oblast Východní Krušné hory
• Ptačí oblast Novodomské rašeliniště - Kovářská
• Ptačí oblast Českolipsko - Dokeské pískovce a mokřady
• Ptačí oblast Soutok - Tvrdonicko
• Ptačí oblast Rožďalovické rybníky
• Ptačí oblast Jaroslavické rybníky
• Ptačí oblast Českobudějovické rybníky
• Ptačí oblast Heřmanský stav - Odra - Poolší
• Ptačí oblast Bzenecká Doubrava - Strážnické Pomoraví

Nové druhy ptáků v ČR

Avifauna, neboli ptactvo, jakéhokoli území není statickým souborem druhů. Je to dynamický systém, který reaguje na širokou škálu faktorů, od krátkodobých výkyvů počasí po dlouhodobé změny klimatu a krajiny.

Česká republika, ležící v srdci Evropy na rozhraní několika biogeografických oblastí, je fascinujícím příkladem území, kde se tyto změny projevují.

V posledních desetiletích ornitologové a pozorovatelé ptáků zaznamenávají nejen změny v početnosti a rozšíření tradičních druhů, ale také čím dál častější výskyt druhů, které zde dříve nebyly pozorovány vůbec, nebo jen velmi vzácně jako zatoulanci.

Faktory ovlivňující výskyt nových druhů:

• Klimatická změna: Globální oteplování způsobuje posun klimatických pásem a s nimi i areálů rozšíření mnoha organismů, ptáky nevyjímaje. Druhy z jižnějších oblastí Evropy nacházejí v České republice stále příznivější podmínky pro život a rozmnožování.
• Změny krajiny a biotopů: Vznik nových vodních ploch (pískovny, štěrkovny, rybníky, rekultivační jezera) láká vodní a mokřadní ptáky. Obnova nebo revitalizace mokřadů a říčních niv může přilákat druhy vázané na tato prostředí.
• Přirozené šíření areálů a populační dynamika: Pokud populace v jádrové oblasti svého výskytu dosáhne vysoké hustoty, jedinci jsou nuceni hledat nová teritoria na okrajích areálu nebo i za jeho hranicemi.
• Zaletování a migrační odchylky (Vagrace): Jedinci se z různých důvodů (např. extrémní počasí během migrace, navigační chyba, nezkušenost mladých ptáků) objeví daleko mimo svůj běžný areál výskytu nebo migrační trasu.
• Úniky ze zajetí a introdukce: Některé nepůvodní druhy se mohou v přírodě objevit jako důsledek úniku z chovů.

Kategorie druhů dle Faunistické komise ČSO:

• Kategorie A: Druhy zjištěné ve volné přírodě v ČR alespoň jednou od 1. 1. 1950, u nichž není důvod pochybovat o jejich divokém původu.
• Kategorie B: Druhy zjištěné ve volné přírodě v ČR pouze v období před 1. 1.
• Kategorie C: Druhy introdukované člověkem (přímo či nepřímo) nebo uniklé ze zajetí, které v ČR vytvořily soběstačné, rozmnožující se populace.
• Kategorie D: Druhy, u nichž existují důvodné pochybnosti o jejich spontánním výskytu (pravděpodobný únik ze zajetí), a které nevytvořily soběstačnou populaci.
• Kategorie E: Druhy zjištěné ve volné přírodě, které prokazatelně unikly ze zajetí.

Příklady nových druhů v ČR:

• Volavka stříbřitá (Egretta garzetta): Dnes je již pravidelně hnízdícím druhem, i když stále relativně nepočetným, a její početnost dále roste.
• Vlha pestrá (Merops apiaster): Její expanze pokračovala a dnes již hnízdí na více lokalitách nejen na Moravě, ale i v Čechách (např. Polabí, Poohří).
• Kormorán malý (Microcarbo pygmaeus): Nyní se zdá, že se zde druh etabluje jako pravidelně, i když nepočetně hnízdící a častěji zimující.
• Husice nilská (Alopochen aegyptiaca): Dnes již hnízdí na řadě míst a její početnost roste.
• Cistovník rákosníkový (Cisticola juncidis): Od té doby jsou pozorování stále častější, zejména na jižní Moravě, a existují i záznamy zpívajících samců držících teritorium, což naznačuje potenciál k budoucímu hnízdění.
• Orel královský (Aquila heliaca): Od té doby zde hnízdí pravidelně několik párů.

Ptáci zemědělské krajiny

Ptáci zemědělské krajiny, kterým se lidově (a trochu nepřesně) také říká polní ptáci, je označením pro ptačí druhy s úzkou vazbou na zemědělskou krajinu.

Jedná se o velmi pestrou skupinu ptáků, vystující se tradičně jak na sušších - stepních - biotopech (koroptev polní), tak i na podmáčených mokřadních stanovištích (bekasina otavní).

Na polích a loukách nalézají potravu, část z nich zde zároveň i hnízdí.

Jak dokládají výsledky z Celoevropského monitoringu běžných ptačích druhů, právě ptáci zemědělské krajiny u nás i v Evropě ubývají nejrychleji.

Jen od roku 1982 se jejich početnost snížila o zhruba o třetinu.

Přitom u celé řady druhů (např. koroptve, chocholouše nebo sýčka) docházelo k poklesu početnosti už v průběhu 20. století.

Mezi hlavní důvody úbytku ptáků zemědělské krajiny patří především změny ve způsobech zemědělského hospodaření a v celkovém přístupu ke krajině, zejména odvodňování mokřadních lokalit v posledním století nebo socialistické scelování pozemků.

tags: #ptáci #z #volné #přírody #druhy

Oblíbené příspěvky:

• Firmy a domácnosti Opava - čištění odpadů
• Průvodce výběrem vestavného koše Wesco
• Změny v přírodě způsobené člověkem
• Ochrana přírody v ČR
• Likvidace aut Březová nad Svitavou a okolí