Které listí se nehodí do kompostu?

S prvním podzimním dnem se blíží období, kdy se stromy začnou zbavovat listí. Pro zahrádkáře to nezřídka znamená práci a starosti. Kam se vším tím listím?

Stromy se listí zbavují z několika příčin. Důležité je, že se jedná o materiál, který můžeme vrátit půdě, a tím ji opět připravit na další vegetační cyklus.

Biologický materiál by se měl ideálně míchat v kompostéru v poměru 30:1, kde jednička je tráva a dužnaté zbytky z kuchyně (tedy menší poměr dusíkatých látek). Zbytek by měly tvořit "hnědé" látky, bohaté na uhlík.

Pokud se budete chtít zbavit všeho listí najednou, nebo případně i jehličí, uložte do kompostéru listí ve vrstvách 15-20 cm tlustých, a proložte tenkými vrstvami materiálu bohatého na dusík. Ideální je v tomto případě hnůj, ale v klidu ho nahradíte jakýmkoliv zeleným materiálem, například trávou.

Kdo někdy kompostovat listí zkoušel, ví, že je velice odolné. Zejména některé druhy dřevin kryjí své listí tenkou kutikulou z vosku, a to je potom odolné jako impregnovaná plachta stanu. Pomůže právě zmiňované podrcení, ale i tak se může stát, že po roce prosejete kompost a kostřičky listů zůstanou.

Čtěte také: Vše o kompostování

Vše záleží na teplotě v kompostéru a na umění celý proces řídit. Metodou, která se osvědčuje a nic nestojí, je pravidelné přehazování. Suché listí je vhodné skladovat v ohrádce z pletiva, kde samo pomalu podléhá rozkladu.

Listí z ořešáku

Že je listí z ořechu jedovaté a na kompost nepatří, se dozvíte od dědečků, babiček, příbuzných na venkově i řady zemědělců, i když to není vůbec pravda. Lidová moudrost je založena na holém faktu, že pod ořechem se nedaří ani obyčejné trávě.

Dáno je to ale prostou kombinací několika faktů. Listí ořešáku je mimořádně odolné proti rozkladu díky zmíněné vrstvě vosku, takže pokud ho nepohrabete, najdete ho kolem ořechu ležet nejen na jaře, ale i znovu na konci roku, kdy ho překryje nová vrstva.

Listí z ořešáků obsahuje juglon, což je látka brzdící růst některých rostlin. Proto se kdysi tvrdilo, že se nehodí do kompostu ani na mulčování. Není to zcela pravda, třeba mrkvi, cibuli, fazolím či kukuřici nevadí.

Citlivá na tuto látku je třeba lilkovitá zelenina nebo hrášek. Pokud se rozhodnete listy ořešáku přece jen použít, doporučuje se je promíchat s jinými materiály, aby netvořily více než třetinu objemu kompostované hmoty. Také je můžete sesbírat sekačkou, jejíž nože tuhé listy rozruší.

Čtěte také: Výhody domácího kompostování

Opravdu velké množství je vhodné nechat přemrznout a zmoknout, čímž se juglan částečně vyplaví. Doba kompostování musí být dostatečně dlouhá, minimálně jeden rok.

Často lidé s tím bojují, nevědí, co s tím, ale listí je úžasný organický materiál, který se hodí pro kompostování.

Je to listovka, a ta se hodí úplně na všechno, protože listovku můžeme přidávat ke stromům, ke keříčkům, k jahodám, dává se to na záhony, kde pěstujeme zeleninu, k trvalkám i na letničkové záhony. Čili úplně na všechno a samozřejmě i na přihnojení trávníku.

Veškeré listí patří do kompostu. Pokud máme listí pod ovocnými stromy, nemělo by tam zůstávat, nemělo by se tam nastýlat, protože to je takový druhotný zdroj infekce pro další sezónu, pro houbové choroby.

Mulčování a jeho výhody

Mulčování je proces, při kterém vlastně napodobujeme přírodu. Ta také chrání půdu nastlaným spadaným listím či starou trávou. Tento odumřelý organický materiál totiž slouží jako ochrana a výživa půdy. Pokud zahrádkář veškeré listí a další rostlinné zbytky shrabuje a odváží, zahradě vlastně neprospívá.

Čtěte také: Sázení rostlin a kompost

Když budete na svém pozemku mulčovat, výsledky vás překvapí. Mezi nesporné výhody této metody patří, že mulč zabraňuje vysychání půdy a snižuje nutnost zavlažování. Dále brání růstu většiny plevelných rostlin, ale naopak vytváří vhodné mikroklima pro půdní život a vývin kořenů těch rostlin, které na zahrádce chceme.

Mulč se časem přirozeně přetváří v humus, čímž zeminu obohacuje a také vytváří novou. Navíc vám ušetří starost, co s rostlinným odpadem a zbytky, a ušetří práci s údržbou zahrady, můžete zapomenout na namáhavé pletí a časté zalévání. Zabraňuje rovněž vzdušné i vodní erozi.

Jaké listí při přípravě mulče použít?

Listí je vlastně přirozený mulč, proto bychom ho neměli odklízet a ze zahrady odvážet. Naopak se s ním dá naložit bez větší námahy a zároveň mnohem efektivněji. Například spadané listí shrabané z cest či trávníku můžete využít na zamulčování záhonů, kde přinese nejen všechny výše zmíněné pozitivní efekty, ale také bude chránit půdu na zimu před mrazem.

Z listí si můžete vytvořit lehký, ale výživný substrát, tzv. listovku. Stačí ho navrstvit do kompostéru nebo laťkové ohrady, a pokud je suché, tak ho kropit vodou. Za rok z něj vznikne výborný mulč, pokud vydržíte ještě rok, máte z něj skvělý kompost. Jemné listy například z lísky nebo lípy se zkompostují ještě rychleji.

Listovku můžete použít pro květiny a mladé dřeviny, ale také pro předpěstování sazenic či jako horní vrstvu pro klíčení semen v záhonech.

A na které listí si dávat pozor?

Vhodné je prakticky jakékoliv zdravé listí, nemusíte zatracovat ani listí z ořešáků, o kterém se traduje, že je pro mulčování a kompostování nevhodné.

Je pravda, že produkuje látky bránící růstu rostlin, proto se nehodí na celou zahradu, ale můžete ho použít jako mulč či z něj udělat kompost jen pro potřeby dotyčného ořešáku. Opatrnost je namístě také u túje - ta obsahuje jedovatý alkaloid thujon, který zabíjí mikroorganismy v kompostu, pro kompostování tedy vhodná není. Z jejích rozdrcených zbytků ale můžete udělat mulč, který poslouží právě tújím samotným.

Především listí ze stromů, které jsou napadené nějakými chorobami, hlavně houbovitými, jejichž spory by v listí dál přežívaly a ohrožovaly vaši zahradu. Pro kompostování ani mulčování se proto napadené listí nehodí. Také listí z ovocných stromů má mnoho problémů. Právě ony jsou často napadeny chorobami a navíc v listí přebývají nejen choroboplodné zárodky, ale i cizopasný hmyz. Listí pod ovocným stromem tak je lepší shrabat a spálit. Při pálení byste měli dodržovat pravidla bezpečnosti a pálit jen suché listí a takové, které nebylo ošetřené chemickými látkami.

Co s ořechovým listím?

Na podzim se ořechové listí hromadí nerozložené pod ořechy. Stejně tak se ořechové listí rozkládá i v kompostu. Obecně platí, že s pestrostí skladby kompostovaného materiálu roste i kvalita kompostu.

Ořechové listí obsahuje antiseptické (antibakteriální) silice, které brzdí kompostovací proces. Proto je žádoucí promíchání listí s dalším, nejlépe zeleným materiálem. Ideálním řešením jsou proto vícekomorové kompostéry, které vám umožní spadané listí shrabat a ihned uložit do kompostéru.

Na jaře, když je dostatek dalšího zeleného materiálu, snadno promícháte již částečně rozložené ořechové listí s čerstvě posekanou trávou a ořechové listí bez problémů přeměníte na užitečný kompost.

Pokud chcete kompostování ořechového listí urychlit, sbírejte listy do barelu či sudu a před uložením do kompostéru je nadrťte strunovou sekačkou na menší kousky. I ořechové listí má své místo v kompostu.

Nezapomínejte, že v kompostu by měl být i strukturní materiál, který usnadní prostup vzduchu kompostem.

Zákaz pálení listí a kompostování

Od března 2025 platí zákaz pálení listí a trávy. Zahrádkáři musí od nynějška dodržovat novelu zákona o ovzduší, která v kombinaci se zákonem o odpadech definitivně zakazuje pálení trávy nebo listí. Co tedy s bioodpadem? Snadné a ideální řešení je kompostování.

Pokud potřebujete zlikvidovat staré listí, větve z prořezu nebo trávu, musíte to udělat jinak než spálením na otevřeném ohništi. Zdravé listí, větve a trávu použijte do kompostu.

Listí stromů se v kompostu rozkládá poměrně pomalu. Je pravda, že listy z tohoto stromu se pomaleji rozkládají, rozklad však lze urychlit. Můžeme je prohnat drtičem, nebo do kompostu můžeme přidat urychlovač, tak funguje například dusíkaté hnojivo. Do kompostu je možné dát i jehličí a podrcené větve.

Mýtus o ořechovém listí

Jeden z mýtů je ten, že listí ořešáku královského nepatří do kompostu a musí se vyhodit do hnědé popelnice. Jedna část tohoto mýtu je pravdivá. Listy ořešáku opravdu obsahují juglon a ten opravdu brzdí klíčení a růst mladých rostlin.

Druhá část tohoto mýtu ale už pravdivá není. Listy ořešáku do kompostu patří. Juglon je totiž účinný jen v čerstvém stavu listí a ve velké koncentraci. Správným kompostováním se juglon postupně úplně rozkládá a do roka je zcela neúčinný.

Listí ořešáku se sice co do struktury rozpadá déle - až dva roky, protože obsahuje víc tříslovin než listí jiných ovocných stromů, ale juglon je už zhruba po roce neaktivní. Juglon tedy rozkládá čas a urychluje to jiný organický materiál.

Ořechové listí tak můžete přidávat do kompostu po troškách a prohazovat ho s jiným materiálem, pokud se Vám s tím chce párat. Pokud jste pohodlní jako já, prostě ho dejte do normálního kompostu, nesahejte na to další dva roky a všechno vyřeší čas. Jen listí nenechávejte na povrchu kompostu, tam by se rozpad zbytečně protahoval.

Jediný kopost, kam se listy ořešáku opravdu nehodí, je rychlý, neboli horký kompost, který je hotový v řádu 2 - 3 měsíců. Juglon opravdu potřebuje čas a vyšší teplota, ani neustálé přehazování kompostu ho nezkrátí.

Pokud pěstujete ořešák černý (Juglans nigra), vězte, že ten má juglonu ze všech ořešáků nejvíc. Pokud pěstujete ořešák japonský srdčitý (Juglans ailantifolia), ten obsahuje juglonu méně než černý a královský, ale pořád dost na to, abychom s ním nakládali stejně. Prostě vše, co má v latinském názvu Juglans, obsahuje juglon.

Použijte ořechové listí jako mulč tam, kde nechcete, aby něco rostlo: na cestičky mezi záhony, nebo pod větší ovocné stromy. Ořechové listí je také skvělé pro ochranu skladované kořenové zeleniny ve sklepě.

Pokud skladujete kořenovou zeleninu v písku, přidáním ořechového listí do písku se sníží pravděpodobnost, že se při skladování rozšíří nějaké houbové choroby. Také je možné skladovat kořenovou zeleninu v bedně se samotným mírně vlhkým ořechovým listím.

A taky se ořechové listí přidává do kurníků k podestýlce, protože odpuzuje čmelíky - parazitického roztoče, který slepicím pije krev. A taky eliminuje drůbeží štěnice a vši. V takovém případě se vyplatí ořechové listí na podzim nasušit a v suchu uskladnit a postupně co nejdéle přidávat do kurníku k podestýlce.

Jak založit kompost

Ať už máte moderní plastový kompostér, nebo ohrádku stlučenou z prken, vyberte pro kompost spíše odlehlejší kout zahrady, který není vystaven přímému slunci ani silnému dešti. Kompost založte vrstvou zahradního odpadu ve výšce zhruba 25 cm. Na dno umístěte větvičky, abyste zajistili přísun vzduchu do spodních vrstev, a na ně může přijít například vlhké spadané listí nebo čerstvě posečená tráva.

V dobře založeném kompostu se rozběhne přeměna organických látek na humus, což poznáte tak, že se kompost začne do dvou dnů zahřívat na teplotu přes 50 °C.

Bez obav můžete do kompostu přidat téměř všechny organické zbytky z kuchyně, zahrady i pastviny. Při práci s kompostem se naopak vyvarujte veškerých masných a mléčných výrobků, chemicky ošetřených zbytků, napadených rostlin, papíru, plastu a jiných umělých materiálů.

Jak správně kompostovat

Základem kompostu, který se dobře rozkládá a obsahuje pestré spektrum živin, je vyvážená skladba materiálu, který do něj přihazujete. Uhlíkaté a dusíkaté materiály ideálně směšujte v poměru 1:1. Uhlíkaté materiály si můžete jednoduše představit jako hnědou hmotu, tedy například dřevo nebo tvrdší části zeleniny.

Mikroorganismy v kompostu potřebují pro své optimální fungování velké množství kyslíku. Nedostatek vlhkosti zastavuje proces rozkladu, její nadbytek naopak vede k tlení. Jak poznat optimální vlhkost? Udělejte si jednoduchý test. Vezměte do dlaně kompostovaný materiál a pevně ho zmáčkněte. Při optimální vlhkosti se neobjeví voda a materiál zůstane stlačený k sobě.

Pozvěte žížaly. Takzvané vermikompostování totiž zaručuje rychlejší získání na živiny bohatého kompostu. Pokud je vaše zahrada na žížaly hnojní chudá, můžete nasadit speciální brazilské žížaly.

Používejte kompostovatelné pytle. Objednejte si rozbor kompostu. Jen tak zjistíte, zda je váš kompost skutečně bohatý na všechny živiny, které pak předává půdě, a zda neobsahuje škodlivé bakterie.

Rozbor kompostu například odhalí, zda je vlhkost kompostu optimální, jaký je poměr uhlíku a dusíku, nebo zda se v kompostu nevyskytuje Salmonella.

tags: #které #listí #se #nehodí #do #kompostu

Oblíbené příspěvky:

• Likvidace fekálií Česká Lípa
• Udržitelnější zahrada
• Katalog vybavení do přírody
• Systém třídění odpadu Hvozdná
• Zajímavosti Havlíčkova Brodu