Který Strom Nejvíce Zachytí Prach?

Zeleň odpradávna vytváří životní prostředí člověka. Tím, jak člověk neustále stupňuje tlak na přírodu, je třeba si její funkce neustále připomínat. Význam zeleně stoupá ještě s faktem, že v našem regionu je nejhorší kvalita ovzduší v Evropě. Zeleň je také chráněna naší legislativou.

Stromy jako lapači prachu a producenti kyslíku

Stromy fungují jako účinné lapače prachu. Množství zachyceného prachu je úměrné velikosti koruny, ploše listů a také jejich povrchem. Kromě prachu stromy pohlcují oxid uhličitý a produkují kyslík.

Např. 1 dospělý vzrostlý buk o listové ploše 1600 čtverečních metrů uvolní za den 1,75 kg kyslíku. Za vegetační období takový strom zásobuje kyslíkem 10 lidí! Kromě produkce kyslíku stromy z atmosféry odčerpávají oxid uhličitý, který využívají při stavbě svých těl a při metabolických procesech.

Stromy odeberou z atmosféry více oxidu uhličitého a vyprodukují více kyslíku i přes to, že v noci, když neprobíhá fotosyntéza, dýchají kyslík a produkují oxid uhličitý. Takový strom je také účinným lapačem prachu a jen za vegetační sezónu zachytí až 1 tunu prachu. Stromy nejvíce zachytávají právě obávaný jemný prach, který je lidskému zdraví nejvíce škodlivý.

Plocha listů dokáže zachytit ze vzduchu velké množství prachových částic, nečistoty, výpary se zplodinami z výfukových plynů a spoustu dalších škodlivých částic. Vzduch pak rostliny obohacují o vodu, kterou odpařují. Vzduch nejlépe čistí jehličnaté dřeviny, které neopadávají a mají tak jejich čistící schopnosti zachované po celý rok. Rostliny s drobnějšími listy a chlupaté listy zachytí více prachu.

Čtěte také: Jak recyklace pomáhá životnímu prostředí

Velmi vysokou schopnost čištění vzduchu mají trvalé travní porosty - louka či travnaté pásy mezi dřevinami. Z listnatých a opadavých stromů jsou výborné pro tuto funkci dřeviny se zpeřenými listy. Dále jsou to stromy a keře s chlupatými či plstnatými listy, mezi takové rostliny patří některé vrby (Salix sp.), kaliny (Viburnum sp.), komule (Buddleia sp.).

Při měření prachu ve znečištěných oblastech bylo zjištěno, že v městských částech bez zeleně se množství prachových částic pohybovalo v rozmezí 10 000 - 12 000 na 1m3. Stromy hrají obrovskou roli při tvorbě klimatu. Největší účinek spočívá ve výparu vody, který je důležitý při vyrovnávání teplotních extrémů.

Jeden vzrostlý buk o zmiňované listové ploše dokáže v letním období odpařit až 400 litrů vody, což vede k zvýšení vlhkosti v jeho okolí až o 10%. Při vypaření uvedeného množství vody se spotřebovává teplo, které v přepočtu na sluneční energii představuje 280 KWh. Výpar má za následek ochlazování okolí a pokles teploty může být až 3 stupně.

Ještě více lze klimatický význam vegetace demonstrovat na následujícím příkladu: 1 ha bukového lesa odpaří za den 25 000 - 30 000 litů vody a za celé léto je to až 3 600 000 litrů vody. Voda, která se přes den odpaří, v noci zase kondenzuje v podobě rosy. Při kondenzaci vodních par se pro změnu uvolňuje teplo, takže se zase vzduch ohřívá.

Kromě výparu vody přijaté půdou, stromy při dešti zachycují vodu v korunách, kterou pak znovu odpaří. V průměru se např. pro les udává 5 litrů vody na 1m2 zachycených při dešti. Další význam spočívá ve zmírňování ohřívání povrchu. Tím, že stromy zastiňují prostor pod sebou, nedochází k jeho prohřívání. Zatímco při letním slunečném dni se asfaltová plocha rozpálí až na 60 stupňů °C, tak pod stromy se teplota půdy pohybuje kolem 20 stupňů °C.

Čtěte také: Šetrné praní

V letních obdobích za teplého počasí dochází k přehřívání měst vlivem velkého prohřívání zpevněných ploch, což vede ke změnám klimatického režimu krajiny, a následnému nárůstu klimatických extrémů. Města tvořená velkým množstvím zpevněných ploch a malým zastoupením zeleně se v létě přehřívají. Z přehřátých ploch stoupá teplý vzduch vzhůru a na jeho místo se tlačí chladnější z okolí, čímž dochází k turbulenci vzduchu a víření prachu způsobených místními větry.

Stromy zeslabují účinky větru nejen ve volné krajině, ale také ve městech, kde se rychlost větru zvyšuje zejména v dlouhých rovných ulicích. Ke zpomalení větru a narušení jeho nepříznivých účinků jsou zejména na zemědělské půdě používány větrolamy, které chrání zemědělskou půdu před erozí. Rychlost větru klesá v krátké vzdálenosti už nejen před samotným stromem, ale zejména za ním. Čím více stromů je vedle sebe, tím je účinek větší.

Např. Stromy dokáží díky své stavbě rostlinného těla pohlcovat i hluk. I když tato funkce není tak významná a většího účinku je dosahováno až při větší větších plochách vegetace, je ve městech každé procento snížení hluku vítané. Např. pás lesa o šíři 80 metrů tlumí hluk přibližně o 20 dB.

Kromě už výše uvedených funkcí stromy produkují fytoncidy, které přímo hubí některé choroboplodné zárodky nebo bakterie. Zeleň také působí uklidňujícím dojmem. Stromy také ovlivňují množství kyslíkových iontů ve vzduchu, které mají velký vliv na náš organizmus. Kladně nabité ionty mají prokazatelně negativní vliv na lidské zdraví. Jsou příčinou bolesti hlavy, napomáhají rozvoji alergií, astmatu, deprese a dalších negativních účinků na zdraví.

Tyto škodlivé ionty produkuje řada lidských vymožeností a nejvíce jich je ve městech a v uzavřených budovách. Naopak záporně nabité kyslíkově ionty zase pozitivně působí na zdraví člověka. Mnoho lidí žádá o kácení stromů, protože jsou alergici a vadí jim kvetoucí dřeviny. Jedněm vadí břízy, dalšímu zase lípy atd. Všechny běžně se vyskytující druhy dřevin způsobují alergie.

Čtěte také: Sběrný dvůr: řešení pro stavební odpad

Je třeba si uvědomit, že alergie je civilizační choroba a za alergie nemohou stromy, ale nezdravý životní styl a vypuštění obrovského množství škodlivin do životního prostředí, které se dostávají do lidského organizmu. V našem regionu je nejvíce škodlivin v ovzduší. Snížená imunita organizmu tak snadno vytvoří alergii na další a další látky, které jsou i přírodního původu jako je např. pyl stromů. Stromy nám naopak pomáhají tyto škodlivé látky (např. prach) zachytávat.

Je už celá řada vědeckých studií, které jasně prokazují, že ve znečištěných oblastech je mnohem větší výskyt alergií než v oblastech, kde je čistý vzduch a vyšší podíl zeleně. Strom je živý organizmus a na stromech je existenčně vázáno velké množství živočichů a také rostlin a hub.

Na kůře žijí různé druhy řas, mechů a zejména v horách i zajímavá společenstva lišejníků. Na stromy je vázána celá řada hmyzu, na které jsou zase navázáni další živočichové jako jsou ptáci, kteří je využívají jako zdroje potravy. V dutinách stromů se kromě některých druhů ptáků rozmnožují netopýři a někteří drobní savci. Starý strom s dutinami a trouchnivým kmenem je hotovou zoologickou zahradou.

Dutiny, suché větve, houbové infekce vnímáme na stromech jako negativní jevy a takové stromy považujeme za nemocné, příroda vidí zcela jinak. V odumřelém stromě se vyvíjí celá řada druhů hmyzu a jiných bezobratlých. V jednom starém dubu bylo zjištěno až 100 druhů organizmů. Dokonce někteří brouci jsou tak specializovaní, že žijí jen v určitých vrstvách různě narušeného dřeva. Když takový starý strom spadne, uvolní se živiny zpět do půdy a zlepší se tak půdní vlastnosti.

Funkční ekosystém města zahrnuje směs druhů stromů o různých velikostech a stáří zároveň s půdou, zajišťující jeho růst a produktivitu. Pokud jsou stromy ve městech zdravé, zajišťují komunitě kvantitativně hodnotitelné ekosystémové služby. Vědecké studie prokazují, že stromy přinášejí environmentální a sociální benefit přímo související s vratností a udržením přírodních cyklů.

Opadající stromy kolem domů v Sacramento, California, Heat Island Group vědci nalezli rtedukci potřeby chladící energetické potřeby ve výši 30%. Stromy, keře a vinná réva mohla sloužit jako stínidlo a klimatizace s tím, že její práce byla více účinná zejména v udržení chladu. Také věčně zelené stromy a keře na severovýchodě chránily budovy před chladem přinášeným větrem.

Ve Virginii bylo zjištěno, že stromy zlepšují ekonomiku města. Lidé rádi nakupují v ulicích s alejemi a byty se lépe pronajímají v území, kde jsou stromy. Stromy přidávají 10 % a víc společenské hodnoty. V jejich přítomnosti se lidé lépe cítí a nemocní se rychleji uzdravují. Snižují potřebu klimatizace v horkých období o 30% a snižují potřebu vytápění v chladných měsících o 20 - 50 %.

Ve slovníku klimatologů existují tzv. ,,urban heat islands" = ,,městské ostrovy tepla". Jsou to místa, kde v území města se liší teploty od ostatních, jsou rozdílné a vyšší ve dne v létě i v noci a dokonce i v zimě jsou vyšší. The urban heat island jsu nežádoucím důsledkem rozvoje měst. vegetace je nahrazována asfaltem a betonem, zejména na ulicích a budovách a další infrastruktuře, ta se rozšířuje, aby pokryla požadavky rostoucí populace. Tyto povrchy absorbují, spíše, než odrážejí, sluneční teplo, zvyšující povrchovou teplotu a tak celková venkovní teplota roste.

Vliv na hrubé částice: Více byl zachycován materiál v parku ovlivněném dopravou než v kontrolnímmístě. Byly nalezeny druhové rozdíly v zachycování částic. Jemné částice: Stejné diference mezi druhy stromů jako u hrubé frakce, odlišně se chovala jeřabina. Ultrajemné částice (ionty): rozdíly mezi druhy stromů byly stejné, jako u hrubých a jemných částic, individuální váhy iontů tvořících komponenty celkovou hmotu se lišily.

Bylo zjištěno, že přítomnost a blízkost zdroje bohatého na částice, vede k vyššímu zachycení zejména hrubých částic, než v místě, kde chybí tento zdroj. Nejefektivnější strom v záchytu částic byla borovice a cypřiš, oba stromy jsou výhodné v zimním období, kdy mohou stále zychycovat částice, neshazují jehlice. Ze širokolistých stromů nejvíce účinnou v zachycování zejména hrubých částic, byla jeřabina, která má jemně osrstěný povrch listu mimo jeho osu.

Poměry koncentrací sodíku a chloridů v omývacím roztoku při experimentu prokáztaly, že hlavní součástí ultrajemných částic byly právě tyto složky, nutno upozornit, že tento výzkum byl prováděn v Brightnu u moře. Hlavním mechanismem záchytu podle Becketta je impakce částic v turbulentním proudění vzduchu. V rozmanitosti a různorodosti městského prostředí jsou pro tento komplexní mechanismus vytvořeny skvělé podmínky. Vliv na poněkud nižší úrovni mají lesíky v otevřené venkovské krajině.

Turbulující a vířící vzdušné proudy tvořené přímým kontaktem mezi urbánními prvky, kterými jsou ulice a budovy, jsou příkladem určené a definované situace, ve které impakce a účinnost záchytu je pravděpodobně maximalizovaná. Její znalost je nezbvytná pro umísťování stromů jeko účinného mechanismu k záchytu částic v městském prostředí. Je to důležité i pro příměstské území, kde lesíky a ochranné lesní pásy zlepšují ovzduší v cílových oblastech, např. Beckett a spol.

Thomas Cahill, profesor fyziky a atmosférických věd v UC Davis předpokládá, že mohou stromy redukovat koncentrace ultrajemných částic podél dálnic. Zjistil, že za větrných podmínek stromy podél dálnice se zdají schopné zadržet částice a lze jimi ochránit obytné domy a školy před vlivem dopravy. Rosiňski a Nagamoto měřili depozici částic o průměru 2 mikrony na stromech na jalovci a douglasce tisolisté. Depozice závisela na tom, zda vítr byl čelní, nebo boční a na jeho změnách a na rychlosti proudění.

Freer-Smith, P.; El-Khatib a spol. přispěli do diskuse podporovatelů a odpůrců účinnosti depozice částic pomocí stromů. Dali k dispozici pro volbu zeleně depoziční rychlosti pro příměstské a městské evropské stromy - dub, javor, olše, jasan a douglasku, účinné jsou stromy s bohatým větvením a silně olistěné malými listy. Data jsou využitelná pro modelování efektu, respektují koncentraci a rychlost proudění.

V různých výškách nad zemí a různých vzdálenostech provedl Cowboard a spol. Nowak a kolegové vytvořili model na základě meteorologických dat a údajů o znečištění ovzduší, který demonstruje, jaké množství znečišťujících látek stromy ve městech USA zachytí a jak mohou zlepšit kvalitu městského ovzduší. Záchyt znečištění ( O3, PM2,5 a 10, NO2, SO2, CO) se lišil město od města a celkový efekt záchytu městskými stromy v USA činil za jeden rok 711 000 tun (v ceně 3,8 miliard dolarů).

Záchyt znečištění pomocí listů je jen jednou službou, kterou nám stromy poskytují, integrovaný pohled na území s korunami stromů představuje viditelnou strategii zlepšující ovzduší a vůli k docílení standardů kvality ovzduší. Stromy a rostliny vůbec jsou dlouhou dobu ctěny pro schopnost ,,odčerpávat" oxid uhličitý z ovzduší, ale jejich možnosti spotřebovávat jiná plynná znečištění se teprve zjiš´tují. V minulých letech tyto možnosti dlouhodobě experimentálně ověřovala NASA.

Díky výzkumu NASA lze uvažovat, které rostliny lze pozitivně použít při pobytu v kosmu. Na druhé straně se takto otevírá šíroké pole možností fytoremediace s výběrem rostlin nebo stromů pro vyčištění kontaminovaného životního prostředí. A také neposlední věcí je využití rostlin v boji proti kontaminovanému ovzduší ve vnitřním prostředí.

Pokusy NASA hodnotily různé rostliny, jak jsou efektivní při snižování koncentrací formaldehydu, oxidu uhelnatého a oxidu dusičitého. V projektu byla ,,spider plant umístněa do komory se 120 ppm CO nebo 50 ppm NO2. Po 24 hodinách spider plant odstranila 96 % CO a 99 % NO2. Rostliny s nízkou potřebou světla aktivně filtrující uhlík mají možnost zlepšit kvalitu vnitřního ovzduší. Kořenová zóna rostlin je účinnou oblastí pro odstraňování volatilních organických látek (nejlépe při expozici kořenového balu pro účinnou filtraci).

Povolení ke kácení dřevin se vztahuje na kácení dřevin rostoucích mimo les. Kácení v lesích upravuje zákon č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně některých zákonů a vztahuje se na ně jiný režim upravený tímto zákonem. Každý, kdo má les, hospodaří podle lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy, která mj.

Kácení dřevin mimo les upravuje zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a vyhláška č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení. Mezi dřeviny rostoucí mimo les patří např. Zahradou se myslí pozemek u bytového domu nebo u rodinného domu v zastavěném území obce, který je stavebně oplocený a uzavřený veřejnosti. V takových zahradách je možné kácet jakékoliv dřeviny bez povolení.

Povolení ke kácení dřevin je nutné u dřevin rostoucích mimo zahrady, pokud má daná dřevina ve výšce 130 cm obvod kmene (nikoli průměr!) 80 cm a větší. Pokud taková dřevina má menší obvod než 80 cm ve výšce 130 cm, nepodléhá povolení. Povolení vyžaduje také kácení zapojených porostů dřevin tj. i mladých stromů a keřů, dosahuje-li jejich plocha 40 m2 a více. Např. máme-li na louce nebo pastvině zapojený porost náletových dřevin nebo keřů o ploše 5x8m2 , tj. 40m2 , už musíme žádat o povolení.

O povolení ke kácení dřevin je nutné žádat příslušný městský nebo obecní úřad. Ze zákona o ochraně přírody vyplývá, že vlastník pozemku je vlastníkem stromu, nikoliv ten, kdo takový strom vysadil. O povolení ke kácení dřeviny může žádat pouze vlastník pozemku nebo nájemce se souhlasem vlastníka. Protože povolení kácení má více forem, je nejvhodnější se pod podáním žádosti o povolení ke kácení informovat na městském nebo obecním úřadě.

Pro kácení dřevin musí být zákonný důvod. Za zákonný důvod nelze považovat padání větví listí, plodů nebo stínění, jak je občany často udáváno. Za důvod ke kácení může být ohrožení bezpečnosti osob a majetku např. Vyhláška říká, že kácení se provádí zpravidla v době vegetačního klidu, což je v podstatě během zimního období.

Důvodem, proč je kácení omezeno mimo vegetační dobu, je zejména to, že stromy představují prostředí pro hnízdění řady druhů ptáků, poskytují rozmnožovací úkryty netopýrům a žije v nich mnoho dalších organizmů. Většina ptáků hnízdí od dubna do poloviny až konce července. Netopýři, kteří se rozmnožují v dutinách stromů, se v nich zdržují zpravidla do konce srpna.

Pokácení stromu s hnízdem nebo kolonií netopýrů je porušením zákona o ochraně přírody, za které je možné udělit i nemalou pokutu. Ačkoliv vyhláška přímo nenařizuje kácení v době vegetačního klidu, je lepší s kácením počkat alespoň do podzimu. Pokácení stromu, kde se nachází kolonie samic netopýrů s mláďaty nebo hnízdo sýkorek, není jen porušením zákona, ale je značně bezohledné. Optimální doba pro kácení dřevin je od 01.08.

Ořez dřevin, ať už ze zdravotních nebo bezpečnostních důvodů, nevyžaduje povolení. Výjimku tvoří pouze památné stromy, kde je nutné stanovisko orgánu ochrany přírody. Ořez dřevin je péčí o dřeviny ve smyslu § 7 zákona o ochraně přírody. U ošetřování dřevin se doporučuje jedno pravidlo, řezat méně a častěji, než jednou a radikálně.

Je zřejmé, že ve městech a obcích nebo tam, kde je velký pohyb osob, je třeba stromy pečlivě sledovat a ošetřovat hlavně z důvodu bezpečnosti. Mnohdy i krásné staré stromy je nutné z důvodu bezpečnosti a špatného zdravotního stavu pokácet. Když na někoho spadne větev z dřeviny rostoucí mimo les, je za případnou újmu zodpovědný vlastník dřeviny, při tom platí, že vlastníkem dřeviny je majitel pozemku, na kterém dřevina stojí a to i přes to, že strom vysadil někdo jiný.

V lese je situace poněkud odlišná. Z § 19 lesního zákona vyplývá, že každý má právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, takže když na Vás spadne suchá větev a zraní Vás, je to Vaše osobní odpovědnost. V lesích a v otevřené krajině, kde nehrozí nebezpečí úrazu, se nemusíme bát nechat starý doupný strom nebo i suchý strom. Pozor, nesmí však jít o souše, které vznikly po napadení kůrovcem nebo jiným kalamitním škůdcem.

Stromy tvoří neodmyslitelnou součást životního prostředí člověka a bez jejich existence se neobjedeme. Než nějaký strom pokácíme, měli bychom se nejprve zamyslet nad jeho funkcemi a pak teprve jednat.

Jak stromy čistí vzduch?

• Jehličnaté dřeviny: Vzduch nejlépe čistí jehličnaté dřeviny.
• Trvalé travní porosty: Velmi vysokou schopnost čištění vzduchu mají trvalé travní porosty - louka či travnaté pásy mezi dřevinami.
• Listnaté stromy: Z listnatých a opadavých stromů jsou výborné pro tuto funkci dřeviny se zpeřenými listy (např. jeřáby, jasany).

Podle americké studie P. Becketta jsou stromy v zachytávání prachu opravdu účinné. Mezi nejlepší lapače prachu z listnatých stromů patří Hlošina úzkolistá, která zadrží 31,42 g/m2 prachu, nebo např. Škumpa orobincová (29,10 g/m2), z jehličnatých stromů pak Cypříšek hrachonosný (24,91g/m2) nebo Smrk sivý (23,73g/m2). Jehličnaté stromy mají také tu výhodu, že v zimě neshazují jehlice a filtrují vzduch po celý rok.

Jeden vzrostlý 25 m vysoký dub, jehož plocha listů obnáší asi 1600 m2 uvolní za den asi 7 tisíc litrů kyslíku. To vydá 35 m3 vzduchu na dýchání, který pokryje denní potřebu 50 lidí! Jeden hektar bukového lesa zachytí ročně 50 tun prachu, v horkém letním dni odpaří až 30 m3 vody. Stromy tedy slouží jako vysoce výkonné chladírenské zařízení. Přitom úsporné - na jeden gram sušiny potřebuje buk lesní zhruba jednu třetinu vody, kterou pro stejný účel potřebuje jedna bramborová rostlina.

Krychlový metr vzduchu nad průmyslovými oblastmi nebo velkoměsty obsahuje 500 000 prachových částic. Lesní vzduch jich na 1 m3 neobsahuje ani 500. Stromy tedy působí i jako výkonný prachový filtr. 200 m široký pruh lesa mezi dálnicí a zástavbou snižuje dopravní hluk na snesitelný šum.

Bez vyrovnávajících, tlumících a regeneračních účinků stromů by na Zemi natrvalo neexistovala žádná vyšší forma života. Dávno předtím, nežli se stal člověk pánem světa, byl tím skutečným vládcem planety strom. A mělo by tomu tak zůstat i pro budoucnost.

tags: #ktery #strom #nejvic #zachyti #prach

Oblíbené příspěvky:

• Přírodní zdroje elektrického napětí
• Důležitost korporátního označení stanoviště pro podnikání
• Jak správně namontovat umyvadlovou výpusť?
• Souvislosti průmyslové ekologie a divadla
• Metody diagnostiky sociálního klimatu