Co bylo, je a bude problémem společnosti, a tím pádem bychom se nad tím měli určitě zamyslet, to jsou dozajista odpadky. Když se zamyslím nad tím, kolik odpadu vyprodukuji já sama, nestačím se divit. Proto jsem moc ráda, že už (nebo až?) v roce 1996 schválilo Zastupitelstvo hlavního města Prahy „Projekt hospodaření s odpady“, který se od té doby neustále vyvíjí.
V roce 1996 schválilo Zastupitelstvo hlavního města Prahy „Projekt hospodaření s odpady“ (usnesení č.47 ze dne 16.1.1996). Jde o celoplošný komplexní systém třídění komunálního odpadu.
Svoz a Zpracování Odpadu v Praze
Zajištění svozu směsného a tříděného komunálního odpadu na území hl. m. Prahy zajišťují i nadále společnosti Pražské služby, a.s., AVE Pražské komunální služby, a.s., IPODEC - ČISTÉ MĚSTO a.s. a KOMWAG, podnik čistoty a údržby města, a.s. Akciová společnost Pražské služby je koordinátorem veškerého nakládání s komunálním odpadem na území hlavního města. Na základě otevřeného zadávacího řízení byla s účinností od 1. 8. 2016 uzavřena smlouva na zajištění svozu a dalšího nakládání se směsným a tříděným komunálním odpadem.
Smlouva byla podepsána mezi hl. m. Prahou a Konsorciem „Pražské odpady 2016-2025“ které je tvořeno společnostmi Pražské služby, a.s. a AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. (od 1. 1. V souvislosti s novou smlouvou došlo ke změnám svozových oblastí.
Od 1. 8. 2016 se rozšířilo svozové území spol. AVE Pražské komunální služby, a.s. Nově tato společnost zajišťuje svoz směsného a tříděného komunálního odpadu mimo území MČ, Praha 3, Praha 9 Praha 10 a Praha 14 i na území MČ Praha 18, Praha 19, Praha 20, Praha - Březiněves, Praha - Ďáblice, Praha - Dolní Chabry, Praha - Satalice, Praha - Vinoř a Praha - Čakovice.
Čtěte také: Jak vybrat koš na bioodpad?
Společnost Pražské služby, a.s. obsluhuje ostatních městské části s výjimkou území MČ Praha 8 a Praha - Troja, kde službu zajišťuje společnost IPODEC - ČISTÉ MĚSTO a.s.
Pražské svozové firmy v roce 2021 svezly 260 547 tun směsného odpadu. V nádobách na tříděný odpad skončilo přes 68 124 tun separovaného odpadu. To je nejvíc za posledních pět let. Nárůst je dán zejména zvyšující se popularitou právě svozu bioodpadu. Obyvatelé hlavního města se zlepšují v třídění. Do barevných popelnic a kontejnerů odložili loni zhruba o 3 500 tun odpadu více než v roce 2024.
Třídění Odpadu v Praze
Už ani nevím, kdy jsme my doma s tříděním začali, ale teď mi už přijde nenormální vyhodit kelímek od jogurtu či jiný plast, lahev od vína nebo papírovou krabici (samozřejmě rozloženou nebo sešlápnutou) jinam než do patřičného kontejneru. Každé ráno, cestou na tramvaj, vezmu tašku s odpadem a je to. Když vidím naházené velké plastové lahve od piva či nealko nápojů (které navíc nejsou ani zmačkané a tím pádem zabírají nesmyslně mnoho místa) v popelnicích u našeho domu, nejraději bych je vytáhla a vyhodila je tam, kam patří.
Jedna je červená, druhá je bílá - to je ale jiná písnička. My to známe takto: žlutá je na plast, modrá na papír, zelená na sklo. Ta s oranžovou nálepkou je na nápojové kartony, zatímco nálepka šedá značí kovové obaly. Kde se vzala, tu se vzala, před pár lety se objevila hnědá. Hnědá je dobrá. Právě ona je určena na bioodpad.
Sběr tříděného odpadu je realizován tzv. donáškovým systémem. V ulicích Prahy je rozmístěno cca 4 430 stanovišť tříděného sběru, 3 330 sběrných hnízd osazených barevnými nádobami o objemu 240 - 3 350 l. Sběr tříděného odpadu na území hlavního města Prahy je řešen ve spolupráci se společností EKO-KOM, a.s., což je autorizovaná obalová společnost. Zefektivňování třídění odpadu a zlepšování služeb Pražanům patří mezi dlouhodobé priority hlavního města Prahy.
Čtěte také: Kuchyňský drtič odpadu: Kompletní průvodce
V roce 2023 došlo ke změně v systému sběru a byl zaveden tzv. multikomoditní sběr. V případě venkovních stanovišť je možné do nádoby na plast - nyní multikomoditní vhazovat i nápojové kartony. Kovy se i nadále sbírají samostatně. Tento typ sběru čítá v současné době (stav k 12/2023) cca 1300 sběrných míst, které jsou umístěny primárně na území Pražské památkové rezervace přímo v bytových domech. Ve všech domovních stanovištích najdete nádoby na papír a multikomoditu, v případě domovních stanovišť lze do nádoby původně určené na plast vhazovat i nápojové kartony a kovy.
Nejčastěji odnesou lidé do barevných popelnic PET lahve, skleněné lahve a papír. Meziročně se zvýšil podíl vyseparovaných kovových obalů i baterií. Pražany vede ke třídění hlavně zmírňování negativních dopadů na životní prostředí. Ukazuje to nejnovější výzkum Pražských služeb. Většina lidí si pochvaluje množství nádob na tříděný odpad v ulicích i vzdálenost k nim.
Co kam patří?
Třídit odpad většině společnosti už sice přijde zcela normální, ale jak se říká, opakování je matkou moudrosti. Lahve od nápojů, brčka, kelímky od jogurtů, obaly od nanuků, rozprašovače s hydratační vodou na obličej a podobná kosmetika, případně mikrotenové sáčky na ovoce, zeleninu nebo sušenky, všechno to patří do stejné nádoby.
„Do popelnic na plast ale rozhodně neházejte olejem, barvami, ředidly či zbytky jídel silně znečištěné obaly. V žádném případě pak ani nedojedené jídlo v jednorázové krabičce nebo nedopitou petku. Ve svozovém voze se totiž polystyren rozdrtí, znečistí zbytek odpadu a znemožní jeho recyklaci.
Včerejší noviny, staré akční letáky, časopisy nebo krabičky od zubní pasty, krému, nového mobilního telefonu a tak dále patří do stejné nádoby, právě tak jako plata od vajíček nebo ruličky od toaletního papíru, které dříve končily ve směsi. „Technologický pokrok to změnil. Zpracovatelé už umějí recyklovat a znovu využít i tento papír,“ vyzdvihuje malou změnu v nakládání s odpadem mluvčí společnosti a dodává: „Do kontejneru na papír ale neházejte například posmrkané kapesníky po nachlazení nebo viróze. Nepatří sem ani krabice od pizzy. Důvod je prostý. Karton nasákne olejem a pro další recyklaci je zcela nevhodný.
Čtěte také: Červený koš 40 litrů
Prázdnou lahvinku od něčeho dobrého, alkoholického i nealkoholického, hoďte do kontejneru na sklo. Podobně jako sklenice od okurek, kečupu, marmelád i zavařenin. Vymývat je nemusíte a nevadí ani víčka. Jen kolem těchto popelnic dávejte pozor. Ne vždy totiž střepy přinášejí štěstí. Jedná-li se o zálohované obaly, jistě dobře sami víte, jak s nimi naložit, abyste dostali nějakou tu korunu nazpátek. Do popelnic na sklo ale určitě nedávejte keramiku ani porcelán, autosklo, zrcadla nebo varné a laboratorní sklo či sklokeramiku.
Než se rozloží železná plechovka, uplyne minimálně padesát let. Ty hliníkové tu s námi budou patrně ještě déle. Proto na ně čekají v ulicích kontejnery na kov. Patří do nich plechovky od nápojů a konzerv, kovové tuby, alobal, kovové zátky, víčka, krabičky, hřebíky, šroubky, kancelářské sponky a další drobný kovový odpad. Naopak sem nepatří kovové obaly a kanystry od olejů a pohonných hmot nebo prázdné tlakové lahve od turistických vařičů či zahradních grilů.
Pro úplnost Pražské služby připomínají, že plasty ani plechovky není třeba vymývat, stačí je před vyhozením sešlápnout, stejně jako kartonové krabice.
Bioodpad a Kompostování
Od roku 2007 zajišťuje hl. m. Praha organizovaný sběr bioodpadu pomocí velkoobjemových kontejnerů (VOK). Protože rostlinný odpad tvoří až 20 % obsahu běžných popelnic, kde zbytečně zabírá místo směsnému odpadu a tím pádem je potřeba popelnice častěji vyvážet, iniciovalo hl. m. Praha projekt sběru bioodpadu z bytových domů.
Pilotní projekt byl spuštěn v dubnu 2017 na části území městské části Praha 13 a 15. Jeho cílem bylo ověření možností vytřídění biologicky rozložitelné složky (tzv. bioodpadu), zejména kuchyňského, který je nyní stále ještě převážně odkládán do nádob na směsný odpad. Poskytnutí BIOpopelnice a zajištění pravidelného vývozu je od počátku roku 2022 bezplatné.
Čistý separovaný bioodpad z hnědých popelnic se sváží do kompostáren a po jeho zpracování na kompost dál slouží jako hnojivo. Nejen tedy, že se díky třídění sníží objem odpadu v běžné popelnici, ale hnojivo z něj vzešlé může být ku prospěchu třeba v městských parcích, sadech, či zahradách, jejichž zeleň čistí ovzduší.
Od roku 2007 hl. m. Praha zajišťuje organizovaný sběr bioodpadu pomocí velkoobjemových kontejnerů (VOK). Projekt je plně hrazen z rozpočtu hl. m. Prahy a občané mohou zdarma do přistavených kontejnerů odkládat bioodpad ze zahrad - větve, listí, neznečištěnou zeminu, kuchyňský odpad rostlinného původu apod. Velkoobjemové kontejnery na bioodpad jsou přistavovány po celou dobu vegetačního období, tj. od března do konce listopadu. Aby se zvýšila dostupnost této služby pro občany, jsou kontejnery k dispozici na předem ohlášených místech o víkendech, a to dopoledne od 9.00 do 12.00 hodin nebo odpoledne od 13.00 do 16.00 hodin. Po celou dobu přistavení je u nich přítomna obsluha, která zabezpečuje čistotu sběru.
Hl. m. Praha zajišťuje sběr, svoz a zpracování rostlinného bioodpadu pomocí hnědých nádob od roku 2020. Od 1.1.2022 je tento sběr bezplatný pro všechny plátce poplatku za směsný komunální odpad. Sběr je realizován pomocí speciálních provětrávaných nádob o velikosti 120 nebo 240 l v četnostech 1 x týdně nebo 1 x za 2 týdny. Sezónní svoz bioodpadu probíhá od začátku března do poloviny prosince. Dále pro domy v sídlištní a bytové zástavbě je možné objednat i celoroční svoz. Službu je možné objednat přes elektronický formulář. Každý občan s trvalým pobytem může navíc zdarma odkládat svůj bioodpad ve sběrných dvorech hl. m. Prahy, které jsou v Praze k dispozici.
V říjnu 2004 bylo městem vybudováno „Stabilní sběrné místo pro sběr bioodpadu“ v Dřevčické ulici na území městské části Prahy 10, kde mohou občané Prahy odevzdávat bioodpad rostlinného původu zdarma a navíc mají možnost získat kompost. Provoz je zahájen vždy začátkem března a trvá nepřetržitě do poloviny prosince.
Až budete mít svou „hnědou“, pamatujte, že do ní patří tráva, listí, plevel, košťály, zbytky ovoce, zeleniny, rostlin, čajové sáčky, kávová sedlina, zemina z květináčů, drny se zeminou, větvičky, štěpka z větví, piliny, hobliny, kůra, a nakonec i (pravá, levá) seno, sláma.
Stane se, že v popelnici skončí i sáčky. Je třeba dávat pozor na plastové, ty sem rozhodně nepatří, pro kompostování jsou nepoužitelné. „Při domácím kompostování je použití těchto sáčků zcela v pořádku, ovšem při nádobovém sběru a průmyslovém zpracování představují sáčky velký problém. Bioodpad, který na první pohled obsahuje sáčky a další nevhodné složky, není kompostárnou přijat ke zpracování, protože se zpracovatelé snaží o co nejvyšší možnou kvalitu kompostu. Výsledný kompost, který v kompostárně vzniká, je posléze testován a certifikován. Tím je zaručena jeho kvalita a bezpečné použití pro pěstování.
Kompostárna hl. m. Prahy ve Slivenci
Na začátku července 2017 zahájila provoz kompostárna, kterou hlavní město Praha jako vůbec první kompostárnu na svém území vybudovalo na volném pozemku na okraji městské části Praha-Slivenec. Od roku 2017 mohou obyvatelé Prahy využívat také zařízení na zpracování bioodpadu - kompostárnu hl. m. Prahy ve Slivenci jejímž provozovatelem je příspěvková organizace města - Lesy hl. m. Prahy. Kompostárna je dimenzována na zpracování až 5.000 t čerstvého materiálu ročně, její zastavená plocha činí 6.024 m2. Ekologicky je zde zpracováván odpad rostlinného původu z domácností a zahrad, zbytky z údržby zelených ploch, jako je suché listí, tráva, větve, dřevo, piliny a odřezky či zbytky po zpracování ovoce a zeleniny. V průmyslových kompostárnách se bioodpad již ručně nedotřiďuje.
Obyvatelé metropole uložili loni do hnědých nádob téměř 15 300 tun bioodpadu. Pražské služby jim v té souvislosti připomínají správné třídění rostlinných zbytků. Pro ty, kteří nevyužívají vlastní kompostéry jsou tu hnědé nádoby na bioodpad, bio velkoobjemové kontejnery i sběrné dvory. Kuchyňské zbytky živočišného původu sem ale rozhodně nepatří. Bioodpad se řídí jinými pravidly než soukromý kompost.
Gastroodpad
Po úspěchu s bioodpadem se město zaměřuje i na gastroodpad. V roce 2019 byl spuštěn pilotní projekt na svoz gastroodpadu. „Pilotní projekt skončil na konci roku 2021, město z něho získané poznatky využije pro nastavení optimálních podmínek sběru biologicky rozložitelného odpadu. Počítáme se svozem gastroodpadu ze školních jídelen, restaurací a hotelů a s jeho následným využitím.
Služba svozu gastroodpadu z provozů zřizovaných hlavním městem a městskými částmi se rozšíří o další subjekty. Pražští radní schválili dodatek smlouvy, která tuto službu zajišťuje. Díky němu bude společnost Pražské služby a.s.
Cirkulární Praha 2030
Už jste slyšeli výraz Cirkulární Praha 2030? Zastupitelstvo hl. m. Prahy tuto strategii, kterou připravil Pražský inovační institut, jednomyslně schválilo 28. ledna 2022. Měla by vést k výraznému snížení spotřeby primárních surovin, produkce odpadů a snížení emisí skleníkových plynů v Praze.
Města proto hledají cesty, jak posílit zodpovědné nakládání s odpady a takzvanou cirkulární ekonomiku, jejíž podstatou je snaha udržet materiály a výrobky co nejdéle v oběhu. Konkrétně Praha plánuje v oblasti snižování emisí oxidu uhličitého a cirkulární ekonomiky pro příští roky miliardové projekty. Cirkulární ekonomika je jedním ze čtyř pilířů klimatického plánu, ke kterému se v minulém volebním období hlavní město Praha zavázalo. Vedle toho, že je to vlastně klasické oběhové hospodářství, tak nám jde i o snižování materiální spotřeby a snížení znečištění. Základem pro hlavní město je nakládání s odpady. Cílem je, aby se co nejméně komunálního odpadu spalovalo.
Na snížení objemu odpadu se zaměřují i mnohé další organizace. Roste třeba počet firem, které sbírají a využívají použité lepenkové krabice jako obalový materiál například pro eshopy. Je to výrazně levnější a udržitelnější způsob než energeticky náročná recyklace. V současné době se už hojně rozšířily re-use služby, tedy služby, které nabízejí opětovné využití věcí a výrobků, jejich oprav a následného sdílení. V Praze funguje také portál „Nevyhazuj to“, na kterém můžeme nabídnout věci, které již nepotřebujeme, ale někomu jinému mohou ještě posloužit. Tady můžeme najít skutečné poklady.
Jak Přimět Pražany k Třídění?
Jak přimět Pražany, aby třídili, a hlavně, aby třídili tak, jak se třídit má? „Připravujeme informační kampaň, jak správně třídit, zejména zaměřenou na bioodpad, která půjde do všech pražských domácností. Pražany budeme také informovat na webových stránkách, sociálních sítí města a Pražských služeb. Zkusme se tedy všichni zamyslet nad tím, co vyhazujeme. Třídit má opravdu smysl. Stejně, jako dát opotřebovaným věcem druhou šanci.
Třídění považuje řada Pražanů za samozřejmost, někteří ale přesto občas nevědomky chybují. Pražské služby proto připravily pokračování edukativní kampaně „Vytřiď to!“. Její hlavní tváří se stal opět známý herec a moderátor Václav Matějovský.
Samotná recyklace je až posledním ze 4R ekologických zásad. Ty jsou: reuse (nevyhazuj hned, ale používej opakovaně), repair (zkus to nejprve opravit), reduce (redukuj a tím snižuj množství odpadu) a recycle (recykluj).
„Pokud se domácnosti rozhodnou vedle dosavadního třídění papíru, plastů nebo skla třídit i tento bioodpad, který město bude svážet bezplatně, mohou si snížit objem černých popelnic a tím i výši poplatku za komunální odpad,“ říká Petr Hlubuček, náměstek primátora hl. m.
Sběrné Dvory
Největší svozová společnost v Praze eviduje rostoucí zájem obyvatel o využívání služeb deseti sběrných dvorů hlavního města, které provozuje. Je v nich možné zdarma a bez starostí odložit vybrané druhy odpadu, které nepatří do klasických popelnic.
V současné době je na území Prahy v provozu 20 sběrných dvorů. Jejich provoz je zajišťován na základě výsledků otevřených výběrových řízení s provozující firmou, v rámci vertikální spolupráce nebo prostřednictvím městské části, které Hlavní město Praha poskytuje na provoz sběrného dvora roční jednorázovou neinvestiční dotaci (MČ Praha 16 a MČ Praha 20). Občané s trvalým pobytem na území hl. m. Prahy mohou odkládat pod dozorem obsluhy vybrané druhy odpadů - objemný odpad, odpad ze zeleně, dřevo, stavební odpad, kovový odpad, papír, sklo, plasty, nápojové kartony, obnošený textil, obuv a oděvy, jedlé oleje a tuky, nebezpečné odpady a vyřazená elektrozařízení a pneumatiky v rámci zpětného odběru výrobků.
Velkoobjemové kontejnery na objemný odpad (VOK) jsou určeny výhradně pro objemný odpad od občanů Prahy (fyzické osoby), nikoliv pro odpad z živností. Do VOK patří např. starý nábytek, koberce a linolea, lyže, snowboardy, kola, velká zrcadla, umyvadla, WC mísy apod. Zásadně se nesmí do VOK odkládat lednice, televizory a monitory, zářivky a výbojky, autobaterie, jiné nebezpečné odpady a ostatní využitelné složky komunálního odpadu (papír, plasty, sklo, nápojové kartony apod.). V současné době mohou občané s trvalým pobytem na území hl. m. Prahy odkládat objemný odpad bezplatně také na sběrných dvorech hl. m.
Problémy v Kanalizaci Způsobené Nevhodným Nakládáním s Odpadem
Rozhodně se do kanalizace nesmějí dostat chemické látky, barvy, ředidla, motorové oleje, léky, omamné látky, zahradní chemie, ale také biologický odpad. Likvidace kuchyňských odpadů podléhá režimu nakládání dle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech. Dle vyhlášky č. 8/2021 Sb. Neoprávněné využívání kanalizace pro veřejnou potřebu k likvidaci odpadů vede k provozním problémům na kanalizaci, k jejímu zanášení, vytváření ucpávek a vyvolává zvýšené náklady na provoz kanalizace a deratizaci.
Velké problémy v kanalizační síti způsobují tuky a oleje. Tuk se totiž usazuje na stěnách kanalizace, kde tuhne a kde na sebe nabaluje další a další nečistoty. Lepí se na něj ubrousky, hygienické potřeby a další nečistoty. Důsledkem, který můžete pocítit na vlastní kůži, je ucpaný odpad nebo zatopení nemovitosti znečištěnou vodou. Setkat se můžeme i s nepříjemným zápachem rozkládajícího se tuku, který se může kanalizačními vstupy šířit ulicemi. Důsledky, které pak zaměstnávají odborníky, jsou ucpaná čerpadla nebo narušení biologického stupně čištění odpadních vod. Odpadní vodu čistí bakterie, na které mají tuky negativní vliv. Čistírny pak proto mohou pěnit, nebo v některých místech i zahnívat.
Plastové části z hygienických potřeb, které nepodléhají rozkladu, zase mohou zcela zničit čerpadla v čerpacích stanicích odpadních vod. Vlhčené ubrousky jsou totiž obvykle vyrobeny z dlouhých vláken netkané celulózy anebo z plastů a mají tendenci ulpívat ve stokové síti v jakýchkoliv záhybech, kříženích či překážkách a vytvářet vysoce odolnou kompaktní masu.
tags: #kuchyňský #odpad #pražské #služby #zpracování
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]