Pěstování kukuřice v ekologickém zemědělství: Postupy a inovace

Česká republika vstupuje do nového období Společné zemědělské politiky EU. K jeho hlavním aspektům návrhů patří nová struktura ekologizace založená na podmínkách ochrany životního prostředí, jež budou muset zemědělci dodržovat, a dalších dobrovolných opatřeních. Jedná se o další zpřísnění z hlediska používání pesticidů a hnojiv.

Sucho a odolnost kukuřice

Sucho je považováno za jeden z nejdůležitějších abiotických faktorů, které ovlivňují celosvětovou produkci kukuřice. Stres ze sucha může nepříznivě ovlivnit různé aspekty fyziologického metabolismu a růstu kukuřice, včetně fotosyntézy, růstu rostlin, produkce sušiny a tvorby výnosu zrna (Ge et al. 2012). Kukuřice prochází různými morfologickými, biochemickými a fyziologickými změnami, na které reaguje a přizpůsobuje se jim (Almeida et al. 2014). Rostlinné průduchy jsou hlavními částmi rostliny pro výměnu vody a plynu s atmosférou. Otvory se zmenšují, když rostliny trpí stresem ze sucha (Kim et al.

Studie z roku 2021 poukázala na vliv flavonoidů na odolnost kukuřice vůči suchu. Flavonoidy se podílejí na odstraňování kyslíkových radikálů a zmírňují stresem vyvolaná oxidační poškození. Mohou tak usnadnit setí kukuřice, posílit její odolnost, zmírnit poškození a regulovat fyziologické pochody rostlinných průduchů (Li et al. 2020). Bylo zjištěno, že listová aplikace antioxidantů (glutathion, kyselina askorbová) a houbové suspenze dokáže potlačit produkci reaktivních forem kyslíku a zachovat fotosyntetické pigmenty.

Bioefektory v pěstování kukuřice

Bioefektory jsou přírodní sloučeniny, které mohou být použity jak v ekologickém zemědělství, protože nepředstavují žádné známé riziko pro životní prostředí, tak i k podpoře růstu rostlin v klasickém hospodaření, kde snižují spotřebu minerálního hnojení. Mohou přispět k udržitelnějšímu a odolnějšímu zemědělství (Van Oosten et al. 2017). Ovlivňují vitalitu rostlin a potenciál výnosu, aniž by změnily genetický systém, poskytovaly přímo živiny anebo odstranily stresor. Jejich použití pomáhá rostlinám absorbovat živiny, vytvořit silnější kořenový systém a produkovat více biomasy, zejména listů, čímž usnadňuje přežití rostlin za nepříznivých vnějších podmínek (Wolski et al.

Bioefektory se používají v kombinaci s hnojivy, aby se zlepšila účinnost živin. Alternativní hnojiva jsou podporována, ale často mají nižší dostupnost klíčových makroprvků, zejména fosforu (Thonar et al. 2018). Tyto sloučeniny obsahují mikroorganismy (bakterie nebo houby) a aktivní přírodní látky (extrakty z půdy, kompost, mořské řasy, mikrobiální zbytky nebo rostlinné extrakty). Mikroorganismy mohou hrát důležitou roli při zvyšování dostupnosti živin, zejména fosforu, rostlinám. Můžeme je rozdělit na dvě hlavní skupiny, a to houbové a bakteriální bioefektory (Holečková et al. 2017).

Čtěte také: Sáčky z kukuřice: ekologická alternativa

V biologické ochraně rostlin se uplatňují dvě hlavní strategie - (i) podpora užitečných organismů a (ii) jejich introdukce. Smyslem podpory užitečných organismů je vytváření takových podmínek, které jsou vhodné pro jejich přežívání, rozmnožování, vývoj a růst. Důsledkem bývá větší biodiverzita na daném pozemku. Mezi organismy tak funguje přirozená kompetice o živiny a prostor, která nutně vede i ke snížení populací některých druhů včetně škůdců a patogenů. Na druhou stranu se populace organismů rovněž rozšiřuje o další druhy, mezi kterými najdeme i parazity, predátory a antagonisty škůdců. Co se introdukce užitečných organismů týče, jedná se o aplikaci konkrétních mikroorganismů, např. ve formě registrovaných přípravků proti chorobám a škůdcům (Brant et al.

Účinky bioefektorů na podporu růstu rostlin jsou založeny na více mechanismech, například na kontrole rostlinných patogenů buď stimulací obranných mechanismů rostliny, nebo mikrobiálním antagonizmem. Některé bioefektory indikují růst rostlin stimulací vlastní produkce rostlinných hormonů, jako jsou auxiny nebo cytokininy, nebo produkcí přímo hormonem podobných sloučenin. Některé bioefektory jsou spojeny se zvýšenou aktivitou fosfatázy v půdě a také ukázaly schopnost uvolňovat fosfor z hůře přístupných forem v půdě. Další důležitý mechanismus je založen na tzv. efektu mycorrhiza helper, který byl pozorován u mnoha bakteriálních bioefektorů (Thonar et al.

Polní pokusy a výsledky

Pro ověření navržených postupů, moderních hnojiv a bioefektorů, byl založen maloparcelkový pokus na Výzkumné stanici ČZU v Červeném Újezdu. Předplodinou kukuřice byla pšenice ozimá. Klasické zpracování půdy ke kukuřici bylo připraveno před výsevem, který proběhl 27. 4. 2022. Kukuřice byla vyseta ve standardním sponu 75 cm, každá varianta měla velikost 4×30 m2. Pro základní hnojení ke kukuřici byla použita různá hnojiva, vždy k jednotlivému bloku pokusů. Konkrétní ošetření je uvedeno v tabulkách s výsledky pokusů. Sklizeň proběhla 14. září 2022.

Tento pokus byl založen s nižší intenzitou hnojení dusíkem, konkrétně 120 kg N/ha (močovina) s cílem zjistit vliv podpůrných přípravků na bázi huminových a fulvokyselin na výnos kukuřice. V tabulce 1 je znázorněn vliv kombinace různých podpůrných přípravků firmy Galleko na výnos čerstvé hmoty a obsah sušiny. Z tabulky je patrný vliv přípravku Galleko růst + květ a plod (nebo i společně), kde byl zjištěn výrazně vyšší výnos zelené hmoty oproti neošetřené kontrole. Zajímavým výsledkem je EKO varianta bez využití hnojení dusíkem, přičemž výnos zelené hmoty na této variantě byl jen lehce nižší, než při intenzitě 120 kg N/ha. Obsah sušiny se pohyboval od 33,2 % u kontroly, do 38,0 % u varianty Galleko růst ve fázi BBCH 16 a posléze Galleko květ a plod ve fázi BBCH 32. Vliv variant na výnos suché hmoty byl patrný při ošetření přípravky Galleko růst a květ a plod, a to buď společně ve fázi BBCH 16 nebo i zvlášť (BBCH 16 a 32). V tomto případě došlo k výraznému zvýšení výnosu suché hmoty (shodně 22,31 t/ha) oproti kontrole (18,42 t/ha).

V tabulce 4 je znázorněn vliv kombinace podpůrného přípravku Sapropel firmy Preco Invest. V tomto pokusu byly odstupňovány dávky dusíku (močovina) na 100 % (120 kg N/ha), 50 % a 0 %. Je velmi zajímavým zjištěním, že i přes nulovou intenzitu hnojení byla varianta s postřikem Sapropelu s výnosem 52,45 t/ha výkonnější než kontrola se 100% dávkou N. Moření osiva společně s aplikací Sapropelu na list bylo v obou případech (100 % N) a (50 % N) výhodnější než kontrolní varianta bez Sapropelu. V případě 60% dávky dusíku je dosažen vyšší obsah sušiny, takže moření Sapropelem plus postřikem rostlin s 60 kg N/ha dosahuje vyšší výnos suché hmoty (19,20 t/ha) než stejná aplikace se 100% dávkou dusíku.

Čtěte také: Ekonomika ekologického pěstování kukuřice

Alternativní zemědělské postupy

Mnoho ekologických zemědělců si myslí, že regenerativní postupy nelze praktikovat v ekologickém zemědělství. Pluh je účinný nástroj proti plevelům a na uvolnění živin z organické hmoty. Obracením půdy ale dochází k ničení půdních mikroorganismů a vynášení semen plevelů z hloubky na povrch, čímž se pozemky neustále zaplevelují. V neposlední řadě je nevýhodou orby oxidace uhlíku - exponovaná organická hmota reaguje se vzduchem a mění se na oxid uhličitý. Přesto většina zemědělců, nejen ekologických, vidí orbu jako nezbytnou.

Namísto pluhu využívá mělké kypření. Pícniny a meziplodiny vysévá radličkovým secím strojem Simtech T-Sem 300. Po pár dnech půdu povrchově zmulčuje. Do půdy přitom nezasahuje hlouběji než 5 cm, což je zásadní rozdíl oproti tradiční orbě v hloubce 20 cm a víc. Radličky na secím stroji Simtech T-Sem 300 svépomocí dovybavil křidélky, díky kterým podřežou drn na celé ploše v hloubce 5 cm. Nežádoucí rostliny na poli po tomto zásahu uschnou. Půda se nemíchá, jen se lehce nadzvedne a pak zase vrátí na své původní místo. Jediným průjezdem tak zaseje směs, zničí plevele a podpoří mineralizaci. Tuto aktivitu Mathieu Razy nazývá skalpování.

Před setím kukuřice na siláž musí zasáhnout radikálněji: nejdřív použije speciální radličkový kypřič s hrotovým válcem Actisol Demeter a po třech dnech pole povrchově zmulčuje. Následně použije kombinaci strip-till kypřič Duro France vpředu a diskový secí stroj Monosem vzadu, čímž minimalizuje pojezdy. Později kukuřičná pole ještě plečkuje.

Osevní postup

Klíčem ke zvyšujícímu se obsahu organické hmoty v půdě je dobrý osevní sled. Mathieu Razy používá dva osevní postupy, 3letý na kvalitnější (úrodnější) půdě a 4 až 6letý na méně úrodných polích.

Ekologické zemědělství na Slovensku

Na konce června 2018 se skupina českých poradců v rámci projektu Ministerstva zemědělství ČR na podporu produkce a odbytu biomléka vydala na dvoudenní exkurzi na Slovensko, jejímž zaměřením bylo pěstování krmných plodin na orné půdě určených pro dojný skot. Hlavním poznatkem exkurze bylo, že v ekologickém zemědělství lze velmi dobře pěstovat plodiny, jakými jsou kukuřice či slunečnice a pro ekologické zemědělství také existují alternativy k hojně v konvenčním zemědělství využívaným sojovým výliskům v podobě slunečnicových výlisků v biokvalitě.

Čtěte také: Výsev kukuřice seté

„Slunečnicové výlisky významným způsobem zlepšují krmivovou strukturu mléčného podniku v režimu ekologického zemědělství a zvyšují také dojivost celého stáda. Všechny podniky, které jsme v rámci exkurze na Slovensko navštívili, ukázaly také schopnost ekologické produkce krmné biokukuřice, jejíž výnosy se vždy pohybovaly mezi 8-10 tunami na hektar,“ uvedla manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců Kateřina Urbánková, která se výpravy na slovenské ekofarmy osobně zúčastnila.

Příkladem velmi profesionální ekozemědělské firmy s jasnou koncepcí produkce i údržby krajiny je společnost SEMA HŠ ze Sladkovičova. Ředitel společnosti hospodařící přibližně na 1300 hektarech v ekologickém zemědělství již od roku 2007 Marian Halmeš účastníkům exkurze ukázal fungování úspěšného podniku bez chovu zvířat s 28 stálými zaměstnanci a vlastní technikou.

V podniku pěstují pšenici, špaldu, ječmen jarní, kukuřici na siláž, zrno i na osivo, hrách, luskoobilnou směsku, vojtěšku, oves, řepku v ozimé i jarní variantě, slunečnici, hořčici, pohanku, sóju a hrášek. Hnůj Sema HŠ nakupuje a slámu neprodává, ale drtí, diskuje a zaorává. Díky tomu, vhodnému osevnímu postupu (střídání plodin) a agrotechnice, trvale zlepšuje svou půdní strukturu včetně obsahu humusu a následně i výnosové stránky.

V rámci střídání plodin byla společnost také schopna dosáhnout uspokojivých výsledků v oblasti redukce škůdců. Redukce plevelů probíhá výhradně agrotechnickými postupy (plecí brány, vláčení, plečkování - v případě kukuřice až 4krát ročně) a díky zapojení včelařů z okolí (cca 500 včelstev), jejichž včely opylují slunečnice na poli, si společnost zlepšuje výnosy až na 3 tuny na hektar. Při ploše 150-250 hektarů slunečnice každý rok tak dokázali dosáhnout zajímavého ekonomického zhodnocení.

Posledním navštíveným podnikem v rámci české exkurze po slovenských ekofarmách byl rodinný podnik Biocentrum s 25 zaměstnanci zaměřený na provozování agroturistiky a zpracování plodin. Zástupci podniku prezentovali potřebu aplikace přípravků na ochranu rostlin povolených v ekologickém zemědělství, popř. pomocných půdních látek (s vynikajícím účinkem - např. SteriClean soil), nebo aplikaci hnoje, či drůbežího trusu v podobě granulí (Italpolina povoleno ÚKSUP pro použití v EZ) pro dosažení optimální bilance živin a dobrých výnosů z půdy.

Výnosy z kukuřice dělají ročně až 12 tun na hektar a včetně slunečnice zde pěstují pšenici, ječmen, slunečnici, vojtěšku a ozimý hrách. Současně se věnují rostlinné produkci v podobě jablek, vína, zeleniny a dalších výpěstků, které suší, moštují a vyrábí z nich biovína a biodestiláty.

Inovace v ekologickém zemědělství

Dne 28.6. 2018 se uskutečnil na České zemědělské unierzitě odborný seminář „Inovace v ekologickém zemědělství“ pod finanční záštitou České technologické platformy pro zemědělství. Seminář byl zaměřen na stěžejní úseky ekologické produkce jako např. Účastníkům semináře (zástupcům pěstitelů, osivářských firem a firem zabývajících se distribucí biopřípravků, akreditovaným poradcům a učitelům středních škol či pracovníkům školních statků) bylo předneseno 10 odborných přednášek. Přednášející byli vědečtí pracovníci České zemědělské univerzity, dále zástupci a poradci Agdata s.r.o.

V dopoledním bloku byla zmíněna problematika a situace okolo bioosiv, zkoušení odrůd a jejich vhodnosti pro ekologický systém hospodaření. Stěžejní část tak tvořily výsledky s odrůdami pšenice seté a ječmene jarního. To bylo dovršeno zdůrazněním významu kvality osiva a možnostmi jejího ovlivnění. Ve druhé části byly prezentovány inovativní postupy a východiska při pěstování máku, řepky a brambor v systému ekologického zemědělství.

Smíšené kultury a ochrana proti plevelům

Jeden směr možné změny pohledu na kukuřici je právě probíhající výzkum zabývající se možností pěstování kukuřice v systému smíšené kultury. Nejčastěji je smíšená kultura složena z rostlin čeledi bobovitých (Fabaceae) a lipnicovitých (Poaceae). Již třetí sezónu probíhá zkoušení pěstování kukuřice seté (Zea mays L.) v systému smíšené kultury v kombinaci s lupinou bílou (Lupinus albus L.).

Do systému ochrany porostu před zaplevelením patří agrotechnická opatření (podmítka, orba, předseťová příprava půdy). Tento postup, který nyní napříč zemědělstvím prochází renesancí, se tradičně využíval v dřívější době, před nástupem chemizace zemědělství. Kukuřice má poměrně nízkou konkurenceschopnost a je značně náchylná na zaplevelení. Seje se do širokých řádků (70 cm a více), její počáteční vývoj je poměrně pomalý a zapojování porostu trvá dlouho.

Vzhledem k tomu, že se lupina vysévá do meziřádků, dochází ve smíšených kulturách k celkově rychlejšímu zapojení porostů. Porost se začíná zapojovat už ve fázi 7. až 8. listu kukuřice. Dřívější zapojení porostů přispívá k omezení rozvoje plevelů, přesto ale v počátečním období vývoje jsou lupina i kukuřice na zaplevelení citlivé i ve smíšené kultuře.

Závěr

Z výsledků pokusného ročníku 2022, který byl srážkově bohatý, vychází zajímavé výsledky. Stimulační přípravky Galleko a Sapropel, přípravky Agra Group, HumPhos a FIX H+N měly vliv na zvýšení výnosu silážní hmoty. Zmíněné stimulační technologie a bioefektory by se daly využít při snížené úrovni hnojení dusíkem, ovšem se stejnými či vyššími hodnotami výnosu suché hmoty. Zemědělská praxe bude vyžadovat nižší vstupy minerálních hnojiv.

Tabulky s výsledky pokusů

V tabulkách níže jsou znázorněny vlivy kombinací různých podpůrných přípravků na výnos čerstvé hmoty a obsah sušiny kukuřice.

V tabulce níže je znázorněn vliv kombinace podpůrného přípravku Sapropel firmy Preco Invest na výnos čerstvé hmoty kukuřice v závislosti na dávce dusíku.

tags: #kukurice #v #ekologickem #zemedelstvi #postupy

Oblíbené příspěvky:

• Kam s dratenkou
• Bezdotykový odpadkový koš: Vyplatí se?
• Praktický průvodce pro koše na tříděný odpad
• Harmonogram svozu odpadu v Litovli
• Analýza Zákoníku Práce