Kvalita ovzduší v Beskydech: Data a informace

Základem pro hodnocení kvality ovzduší jsou koncentrace naměřené na monitorovacích stanicích. Měřicí síť je nejhustší v oblastech s nejvyššími koncentracemi škodlivin, nicméně pokrývá celou ČR. Páteřní sítí monitorovacích stanic je Státní síť imisního monitoringu (SSIM), kterou provozuje ČHMÚ. Její součástí jsou jak stanice s automatizovaným měřicím programem (AIM), tak i stanice s manuálním měřicím programem (MIM), ze kterých jsou odebrané vzorky analyzovány v laboratořích ČHMÚ. V mnoha případech je na jedné lokalitě znečištění ovzduší sledováno současně automatickými i manuálními metodami. Státní síť imisního monitoringu je doplněna monitorovacími stanicemi dalších organizací, jejichž měření je rovněž využíváno při hodnocení kvality ovzduší.

Pylové zpravodajství v Třinci

Statutární město Třinec informuje veřejnost během pylové sezóny - tedy od února do října - pravidelně jednou týdně o výsledcích měření koncentrace pylu. Přístroj na měření koncentrace pylu je umístěn v areálu Nemocnice Třinec, která je jeho provozovatelem. Tato tzv. pylová hláska je jednou z dvanácti monitorovacích stanic v České republice. Zpracované informace Nemocnice Třinec rovněž předává sdělovacím médiím, informačním agenturám a také do centrální evropské pylové hlásky, aby bylo zajištěno pylové zpravodajství. Získaná data tak slouží jak lékařům ke zkvalitnění léčby, tak i pacientům a široké veřejnosti.

Události ovlivňující kvalitu ovzduší

Statutární město Třinec informuje občany o událostech na svém území, které mohou mít za následek zhoršení stavu ovzduší. Ministerstvo životního prostředí dnes zahájilo další fázi mezistátního procesu posouzení vlivů na životní prostředí záměru polského investora rozšířit těžbu na polském dolu Turów. MŽP spouští poslední vlnu kotlíkových dotací. Ministerstvo životního prostředí umožní dalším desítkám tisíc domácností pořídit si nový ekologický zdroj vytápění. Spouští třetí a zároveň finální vlnu kotlíkových dotací, které významně zlepší kvalitu ovzduší v Česku. Ochrana a výzkum lesních porostů má na našem území velmi dlouho tradici. Nejstarší rezervace, jádro dnešního Žofínského pralesa, vznikla dokonce o čtyřicet let dříve, než Československá republika.

Hydrometeorologická data a rizika

Datová série obsahuje tři datové sady - ukazatel nasycení, potenciálně nebezpečné srážky a riziko přívalové povodně. Ukazatel nasycení reprezentuje odhad aktuální nasycenosti území vodou k 6. hodině UTC (resp. k 8:00 SELČ). Vysoká nasycenost představuje potenciální riziko zvýšeného povrchového odtoku při výskytu intenzivních srážek. S klesající nasyceností území roste infiltrační schopnost půdy, a tím se riziko významnějšího povrchového odtoku zmenšuje. Aktualizace dat probíhá každý den v termínech 7:05, 10:05, 13:05 UTC.

Potenciálně rizikové úhrny srážek za danou dobu trvání jsou odvozovány denně k 6. hodině UTC (resp. k 8:00 SELČ). Hodnoty představují úhrn srážek pro území velikosti 3x3 km, který by potenciálně mohl způsobit povrchový odtok, který by za aktuálního stavu nasycení mohl způsobit významnější povrchový odtok z daného území. Na urbanizovaných plochách a na zemědělských pozemcích, kde je uplatňován nevhodný způsob hospodaření, mohou být tyto hodnoty oproti prezentovaným údajům nižší, a tím i potenciální riziko vzniku významnějšího povrchového odtoku může být i mnohem vyšší. Aktualizace dat probíhá každý den v termínech 7:05, 10:05, 13:05 UTC.

Čtěte také: Hodnocení ovzduší v Česku

Aktuální riziko pro obce s rozšířenou působností (ORP) může představovat: riziko lokálního zatopení následkem odtoku z pozemků v obci a jejím blízkém okolí, riziko přívalové povodně, kdy se voda dostává již do stálých či občasných vodních toků a hrozí vylití vody z břehů a zaplavení pozemků v blízkosti vodního toku. Souhrnné riziko pro ORP je vyjádřeno ve třech úrovních: nízké až střední (žlutá), vysoké (oranžová) a velmi vysoké (červená).

Riziko lokálního zatopení se odvozuje v pravidelné čtvercové síti o velikosti 3x3 km na základě překročení kritické velikosti odtoku, který vychází ze spadlých srážek za 2 uplynulé hodiny, nebo za 1 uplynulou hodinu a 1 hodinu předpovědi a aktuálního nasycení půdy. Výpočet není prováděn v místech s převahou vodních ploch. Riziko přívalové povodně se odvozuje v polygonech tvořících systém hydrologicky propojených prvků (povodí a říčních úseků), a to na základě překročení kritické velikosti kulminačního průtoku. Výpočet srážkoodtokového modelu vychází z aktuálního nasycení půdy a ze spadlých srážek za 3 uplynulé hodiny, resp. 30 minut předpovědi srážek. Srážkové úhrny vstupují do výpočtu v 10 minutových sumách. Aktualizace dat probíhá po 15 minutách vždy v termínu HH:05, HH:20, HH:35, HH:50 (s výjimkou 6:50, 9:50 a 12:50 UTC).

Vodní toky a plochy povodí

Datová sada "Řád vodních toků podle Strahlera" obsahuje údaje o řádu vodních toků na území ČR v klasifikaci podle Strahlera. Datovou sadu vytvořil VÚV TGM, v. v. i., pro potřebu vymezení a určení typologie útvarů povrchových vod v souvislosti s implementací Rámcové směrnice o vodách (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000).

Rozvodnice 1. Vrstva obsahuje rozvodnice základních ploch povodí 1. řádu, tj. rozvodnice úmoří Baltského, Černého a Severního moře. Rozvodnice povodí 1. řádu jsou odvozené s využitím digitálního modelu reliéfu 5. generace a vodních toků ZABAGED zpřesněných pomocí leteckého laserového skenování (LLS). Rozvodnice 2. Vrstva obsahuje rozvodnice základních ploch povodí 2. řádu odvozené s využitím digitálního modelu reliéfu 5. generace a vodních toků ZABAGED zpřesněných pomocí leteckého laserového skenování (LLS). Rozvodnice 3. Vrstva obsahuje rozvodnice základních ploch povodí 3. řádu odvozené s využitím digitálního modelu reliéfu 5. generace a vodních toků ZABAGED zpřesněných pomocí leteckého laserového skenování (LLS). Rozvodnice 4. Vrstva obsahuje rozvodnice základních ploch povodí 4. řádu odvozené s využitím digitálního modelu reliéfu 5. generace a vodních toků ZABAGED zpřesněných pomocí leteckého laserového skenování (LLS). Vrstva obsahuje informace o ploše povodí a číselném identifikátoru povodí, pramenného povodí a následujícího povodí (číslo hydrologického povodí, ČHP).

Plocha povodí patří podle normy ČSN 75 1400 mezi standardní hydrologické údaje a je zároveň nezbytným a základním vstupním údajem při odvozování dalších standardních i nestandardních hydrologických údajů (např. N-letých nebo M-denní průtoků). Podle vyhlášky 252/2013 Sb.

Čtěte také: Ovzduší v Brně

Monitorování spaloven a zařízení spoluspalujících odpad

Měsíčně aktualizovaný přehled spaloven odpadu: Informace pro tento přehled jsou získány z pravidelných hlášení České inspekce životního prostředí. Sledovány jsou tyto informace: změna provozovatele nebo názvu zdroje, technologické úpravy, změny ve složení odpadů, odstavení zdroje nebo zahájení provozu. Tato hlášení také informují o provedených měřeních a plnění emisních limitů. Některé souhrnné informace (zejména množství spáleného odpadu) jsou získávány ze souhrnné provozní evidence.

Zveřejňují se ve formě přehledných tabulek, které obsahují následující údaje: identifikační údaje (kraj, název provozovatele, název zařízení, identifikační číslo (IČ), identifikační číslo provozovny (IČP), adresa provozovatele, adresa zařízení) a provozní údaje (rok uvedení do provozu, kapacita v tunách za rok, množství spáleného odpadu za poslední tři roky v tunách za rok), plnění emisních limitů a příslušné poznámky k provozním změnám, provedeným měřením apod.

Radarová data a odrazivost

Dvourozměrná sloučená informace maximální radarové odrazivosti MAX_Z pro území Česka. Informace sloučená z radarů ČHMÚ Brdy-Praha a Skalky (v případě servisních odstávek nebo poruchy radarů jsou do sloučené informace doplňována data ze zahraničních radarů). Maximální radarová odrazivost v každém gridovém bodě udává maximální odrazivost měřenou ve vertikálním sloupci nad daným gridovým bodem. Dvourozměrná informace je ukládána v georeferencovaném gridovém poli s prostorovým rozlišením 1x1km v projekci kompatibilní s webovými mapovými podklady OpenStreetMaps/GoogleMaps/Mapy.cz (EPSG:3857).

Dvourozměrná sloučená informace radarové odrazivosti v konstantní výškové hladině 2km nad hladinou moře PseudoCAPPI_2km. Jedná se o produkt, který je po konverzi pomocí Marshall-Palmerova Z-R vztahu operativně využívaný pro radarový odhad intenzity srážek na zemském povrchu. Informace sloučená z radarů ČHMÚ Brdy-Praha a Skalky (v případě servisních odstávek nebo poruchy radarů jsou do sloučené informace doplňována data ze zahraničních radarů). Dvourozměrná informace je ukládána v georeferencovaném gridovém poli s prostorovým rozlišením 1x1km v projekci kompatibilní s webovými mapovými podklady OpenStreetMaps/GoogleMaps/Mapy.cz (EPSG:3857).

Dvourozměrná sloučená informace výšky radarových odrazů ECHO_TOP pro území Česka. Informace sloučená z radarů ČHMÚ Brdy-Praha a Skalky (v případě servisních odstávek nebo poruchy radarů jsou do sloučené informace doplňována data ze zahraničních radarů). Produkt výšky radarových odrazů ECHO_TOP v každém gridovém bodě udává maximální výšku, ve které byla zaznamenána radiolokační odrazivost alespoň 4dBZ. Dvourozměrná informace je ukládána v georeferencovaném gridovém poli s prostorovým rozlišením 1x1km v projekci kompatibilní s webovými mapovými podklady OpenStreetMaps/GoogleMaps/Mapy.cz (EPSG:3857).

Čtěte také: Zpráva o znečištění ovzduší v regionu

Stav útvarů podzemních a povrchových vod

Evidence obsahuje údaje o vyhodnocení stavu útvarů podzemních vod v ČR. Stavem podzemních vod vodní zákon rozumí obecné vyjádření stavu útvaru podzemní vody určené kvantitativním nebo chemickým stavem, podle toho, který je horší. Dobrým stavem podzemních vod se rozumí takový stav útvaru podzemních vod, kdy je jeho kvantitativní i chemický stav přinejmenším dobrý, Dobrým chemickým stavem podzemních vod se rozumí chemický stav potřebný pro dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí (§ 23a), při kterém koncentrace znečišťujících látek nepřekračují normy environmentální kvality.

Stavem povrchových vod se podle vodního zákona rozumí obecné vyjádření stavu útvaru povrchové vody určené ekologickým nebo chemickým stavem, podle toho, který je horší. Ekologickým stavem se rozumí vyjádření kvality struktury a funkce vodních ekosystémů vázaných na povrchové vody. Dobrým stavem povrchových vod se rozumí takový stav útvaru povrchové vody, kdy je jeho ekologický i chemický stav přinejmenším dobrý. Dobrým chemickým stavem povrchových vod se rozumí chemický stav potřebný pro dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí, při kterém koncentrace znečišťujících látek nepřekračují normy environmentální kvality.

tags: #kvalita #ovzduší #Beskydy #data

Oblíbené příspěvky:

• Odpadkový koš do kuchyně
• Souvislosti průmyslové ekologie a divadla
• Tipy na zimní výlety
• Požadavky na kotle na dřevo
• Historie Svabuv Hradku