Kvalita ovzduší v České republice a monitoring

Čisté ovzduší je základem zdravého života. Vystavení špatné kvalitě vzduchu může vést k vážným zdravotním problémům, jako jsou respirační onemocnění, alergie a jiné chronické stavy.

Senzory na měření kvality vzduchu umožňují detailní sledování těchto látek v konkrétních lokalitách. Tímto způsobem můžeme rychle identifikovat problémové oblasti a efektivněji plánovat kroky k jejich zlepšení.

Státní síť imisního monitoringu (SSIM)

Český hydrometeorologický ústav je provozovatelem Státní sítě imisního monitoringu (SSIM). Do této sítě patří stanice kvality ovzduší ČHMÚ, ale i některých dalších organizací, které provozují stanice vlastní a do Informačního systému kvality ovzduší (ISKO) zasílají data.

Státní síť imisního monitoringu (SSIM) pokrývá celé území České republiky. Hustota stanic však není pro celou republiku rovnoměrná. V místech se zvýšenou mírou znečištění (průmyslové oblasti, velká města apod.) je hustota stanic vyšší.

V roce 2017 bylo v České republice v rámci SSIM měřena kvalita ovzduší na celkem 192 lokalitách. Z toho dvě třetiny, 127 lokalit, pod správou ČHMÚ (66,1 %). Vlastníkem s druhým nejvyšším počtem stanic je Zdravotní ústav (22 lokalit).

Čtěte také: Evropská komise a ovzduší

V rámci České republiky se regionálně rozlišují tři aglomerace (Brno, Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek a Praha) a dále 7 zón (Jihovýchod, Jihozápad, Moravskoslezsko, Severovýchod, Severozápad, Střední Čechy a Střední Morava). Z aglomerací je nejvíce měřících lokalit v aglomeraci O/K/F (26 lokalit), ze zón je nejvíce lokalit v Zóně Severozápad (33 lokalit).

Typy stanic

Na jedné lokalitě může být umístěna jak manuální, tak automatická stanice. Důvodem je, že některé znečišťující látky lze stanovit pouze jedním typem stanice.

• Manuální stanice (manuální imisní monitoring, MIM): Koncentrace nejsou zjišťovány in situ. Probíhá vzorkování a exponované filtry jsou následně převezeny do laboratoře, kde jsou podrobeny analýze za účelem stanovení koncentrace konkrétní znečišťující látky (suspendované částice - gravimetrie, analýzy těžkých kovů, polycyklických aromatických uhlovodíků, částicová analýza skenovacím elektronovým mikroskopem apod.). Většina stanic je vybavena zásobníkem (tzv.

Stanice v ISKO (MIM i AIM) jsou klasifikovány na základě evropské klasifikace měřících stanic EoI. Stanice v rámci SSIM neměří emise, ale imise. Zdrojem znečištění tedy nikdy není jeden konkrétní zdroj, ale kombinace více zdrojů.

Při klasifikaci typu lokality se uvažuje nejvýznamnější zdroj - pokud je například stanice umístěna těsně vedle vysoce dopravně zatížené komunikace, bude klasifikována jako dopravní. Tento parametr zpřesňuje o jaký typ oblasti se jedná. Některé dopravní stanice jsou dále konkretizovány výrazem hot spot.

Sledované látky

Na každé automatické stanici může být různá kombinace analyzátorů a měřeny jiné znečišťující látky. Nejčastěji je na automatických stanicích imisního monitoringu měřena koncentrace suspendovaných částic PM10 (129 lokalit). Druhou nejčastěji sledovanou znečišťující látkou jsou oxidy dusíku, ty měřilo v roce 2017 celkem 105 stanic. V dalším pořadí pak následují stanice monitorující suspendované částice PM2,5 (85 stanic), přízemní ozon (72 stanic), oxid siřičitý (67 stanic) a oxid uhelnatý (27 stanic). Meteorologické podmínky jsou sledovány na 111 stanicích.

Čtěte také: Hodnocení ovzduší v Česku

Nejčastěji monitorovanými látkami jsou prašné částice PM (z anglického particulate matter) s indexem v mikrometrech dle velikosti částice. Hlavními měřenými látkami jsou částice PM10 a PM2.5. Lidský vlas má průměr cca 70 mikrometrů, měříme tedy částice okem neviditelné, které pronikají do lidského organismu, PM10 do dýchacích cest, PM2.5. hlouběji, až do průdušek.

Dalšími problematickými látkami v ovzduší v České republice jsou oxidy dusíku, především oxid dusičnatý NO2 emitovaný primárně automobilovou dopravou. Další nebezpečnou jedovatou látkou je oxid uhelnatý CO vznikající nedokonalým spalováním jak v lokálních topeništích, tak v dopravě. Naopak vzhledem k nízkým koncetracím na hraně detekčního limitu neměříme u nás dříve zásadním způsobem problematický, ale dnes již nevýznamný oxid siřičitý SO2.

Lokální topeniště a kvalita ovzduší

Níže uvedený graf je pro většinu lidí velkým překvapením. Znečištění ovzduší způsobené lokálním vytápěním má na kvalitu ovzduší dominantní vliv. Není to průmysl, energetika, doprava, zemědělství, dokonce ani těžební činnost, jsou to právě naše domácí kotle a kamna, které se zásadní měrou podílí na množství (nejen) prachových částic v ovzduší.

Jak moc „jiný“ vzduch dýcháme v topné a netopné sezóně? Jak velkou roli hraje v čem, čím a jak topíme? Jak velký vliv na naše zdraví má kouř ze sousedova komína? Nebo to zkusme otočit, jak moc ovlivňuji já sám svými topnými návyky kvalitu ovzduší v naší obci?

Lokální odchylky mezi jednotlivými obcemi mohou být výrazné v závislosti na podílu vytápění tuhými palivy, topografii terénu nebo počtu neukázněných topičů v obci.

Čtěte také: Ovzduší v Brně

Senzory kvality ovzduší

Primární rozdíl mezi senzory a profesionálními analyzátory kvality ovzduší je CENA vs. KVALITA. Žádný senzor v řádu tisíců Kč nedokáže měřit stejně spolehlivě a kvalitně jako profesionální certifikovaný analyzátor za statisíce korun.

Mezi senzory jednotlivých výrobců jsou značné kvalitativní rozdíly. Vybírejte pečlivě, ale neočekávejte od senzorů to stejné jako od profi techniky!

V porovnání s referenčními přístroji vykazují senzory větší odchylky, častěji dochází k výpadkům dat, po čase se mohou odchylovat od trendu (driftovat), nakonec, zpravidla do dvou let, je potřeba senzor vyměnit. Síla senzorů je v množství. Za relativně nízké pořizovací náklady jste schopni vytvořit lokální monitorovací síť. Díky většímu počtu instalovaných jednotek tak získáte komplexní přehled o kvalitě ovzduší téměř kdekoliv.

Pro zobrazení dat z monitoringu kvality ovzduší jsme vyvinuli atraktivní, uživatelsky přívětivé webové rozhraní SmartENVI. SmartENVI nabízí přehledné mapy monitorovaných míst, rozdělení do projektů, grafy aktuálních i historických hodnot stanic a snadné srovnání mezi nimi. Umožňuje stahování dat pro tvorbu vlastních analýz. Díky SmartENVI lze sledovat kvalitu ovzduší na lokální i národní úrovni.

Zdravotní rizika

Na základě provedeného odhadu zdravotních rizik ze zvýšených koncentrací prašného aerosolu PM10 navrhla Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje zvláštní hodnotu denní koncentrace PM10 100 µg.m-3.

Navržená hodnota prošla oponenturou Poradního sboru pro hodnocení a řízení zdravotních rizik hlavního hygienika ČR a Státního zdravotního ústavu v Praze - Národního referenčního centra pro ovzduší.

Zvýšené koncentrace znečišťujících látek v ovzduší nemusí přímo vyvolat onemocnění, ale často mají za následek zhoršení nemocí, především nemocí dýchacích cest a srdečně cévních.

Index kvality ovzduší

Obecná veřejnost pravděpodobně nebude zasažena.

• 151-200 Nezdravý Každý může začít projevovat účinky na zdraví. členové citlivých skupin mohou mít vážnější účinky na zdraví
• 201-300 Velmi Nezdravé Zdravotní varování při havarijních podmínkách. Celá populace je pravděpodobněji postižena.
• 300+ Nebezpečný Zdravotní upozornění: každý může mít vážnější zdravotní účinky

tags: #kvalita #ovzdusi #ceska #republika #monitoring

Oblíbené příspěvky:

• České řeky a znečištění
• Charakteristika evropských klimatických regionů
• Účtování emisí dluhopisů: Kompletní průvodce
• Volné pobíhání psů a příroda
• Listnaté stromy a keře