Ucpaný odpad umyvadla dokáže pěkně naštvat. Pusa plná zubní pasty a umyvadlo neodtéká. V tuhle chvíli asi nechcete slyšet, že nejlepší je prevence. V tuhle chvíli to chcete vyřešit rychle a ani si nepřipustit myšlenku na rozebírání sifonu.
Samozřejmě je nejjednodušší popadnout nějaký opravdu účinný čisticí prostředek, který seženete v drogerii v ceně 40 - 100 korun. Není pochyb, že pokud vám do sifonu nezapadl nějaký opravdu masivní kus železa nebo kamene, budete při čištění úspěšní. Všechny tyto přípravky tvoří z více než 80 % hydroxid sodný, nebo kyselina sírová. Ty sežerou všechno.
Co se ale děje po tom, co projedou vaší odpadní rourou? Podle Miroslava Váni z pražského Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka není používání těchto prostředků žádným problém, pokud je odpad odváděn do městské kanalizace. Tam dojde k tak silnému naředění přípravku, že ve výsledku neovlivní kvalitu vody. Je v podstatě jedno, zda si k čištění vyberete hydroxid, nebo kyselinu.
I když obecně je pro přírodu horší vyšší pH, tzn. použití louhu. „Hydroxid sodný a kyselina sírová mají svůj žíravý účinek založen na hodnotách pH výrazně odlišných od neutrální hodnoty 7, jsou buď hodně zásadité, nebo hodně kyselé. Tvoří je běžné ionty, takže po neutralizaci nemají dopad na kvalitu vody,“ říká Váňa. „Pouze zvyšují množství rozpuštěných látek, tzv. solnost.
Problém s použitím agresivních čisticích prostředků by mohl nastat v případě, že máte vlastní čistírnu odpadních vod (ČOV) nebo septik. V nich je ředění malé a může dojít k významným změnám pH, čímž se naruší průběh biologického čištění.
Čtěte také: Bezpečná manipulace s HCl při čištění
Podle vysvětlení Karla Plotěného ze společnosti ASIO NEW většina domácích čistíren odpadních vod nejlépe pracuje, pokud se pH jejich obsahu pohybuje kolem hodnoty 7. Změnou pH se účinnost zmenšuje. „Záleží také na konstrukci čistírny, zda ČOV má nějaký vyrovnávací prostor, nebo jestli voda s obsahem chemie jde rovnou do aktivace. Následkem změny pH se můžou zhoršit odtokové parametry, ale toto zhoršení bude jen dočasné, dokud se pH postupným ředěním znovu nevyrovná.
Podvědomě bychom zvažovali použití kyseliny či louhu, pokud vlastníme kořenovou čističku. Podle Víta Rouse z firmy Grania ale tyto prostředky neublíží ani kořenovým čistírnám odpadních vod. „Kořenová čistírna má tu výhodu, že objem vody je tam násobně větší. Navíc před samotnou kořenovkou jde odpad většinou do septiku, kde případný krátkodobý úhyn bakterií zas tak moc nevadí,“ říká Rouse.
„Samozřejmě uvedené prostředky mohou zabíjet mikroorganismy, které tu vodu čistí, ale při normálním použití jednou za čas nehrozí čistírně absolutně nic. Není důvod se využívání těchto prostředků nějak vyhýbat,“ vysvětluje. Takže podle citovaných odborníků můžete ucpaný odpad směle propláchnout kyselinou či louhem. Možná vám to ale přece jen bude trochu proti srsti. Na obalu přípravků se dočtete věty „Nebezpečí pro zdraví a životního prostředí. Nedopusťte, aby se velké množství látky dostalo do odpadu, do spodních a povrchových vod nebo do půdy.
Nejznámější babská rada je použití octa a jedlé sody. Nejprve odpad prolijte horkou vodou (pokud ho tedy ještě prolít jde). Pak do něj nasypte půl hrnečku jedlé sody a nechte několik minut působit. Následně smíchejte vařící vodu a ocet, asi jeden hrnek půl na půl, a nalijte do odpadu. Počkejte asi 10 minut, pak ještě jednou prolijte horkou vodou. Tenhle recept je účinný hlavně v případě, že se odpad začíná tak trochu ucpávat. Všechny ingredience působí velmi mírně a pravděpodobně nejúčinnější látkou je tady horká voda, která rozpustí usazené tuky.
Základem zátky, která způsobuje ucpání odpadu, jsou povětšinou vlasy. Případně doplněné nějakou tou malou kostičkou z lega nebo korálkem. Rozebrání sifonu a jeho důkladné vyčištění, ačkoli z pochopitelných důvodů značně nepopulární, vám může od problémů s ucpáváním odpadu pomoci na delší čas. Dobrá rada nad zlato: Ještě než rozeberete sifon, připravte si kyblík nebo lavór. S rozebraným sifonem, z kterého teče a odpadává spousta nepěkných věcí, se kýbl hledá špatně. Situaci může zlepšit i vytahání vlasových chuchvalců pinzetou, nebo jejich uvolňování špejlí.
Čtěte také: Proč je kyselina listová důležitá?
Málokdo už taky dnes pořádně používá gumový zvon, který byl dřív nedílnou součástí každé domácnosti. Vydrží věky, a když se s ním umí dobře zacházet, dokáže odpad pořádně prošťouchnout. Podmínkou je, aby umyvadlo bylo naplněné vodou a abyste při prošťuchování ucpali i bezpečnostní odtok (takovou tu malou díru u okraje umyvadla). Nestlačitelnost vody přenáší rázy způsobené smáčknutím zvonu na vodu v odpadu.
Dejme tomu, že jste tak zodpovědní hospodáři, že s plnou pusou zubní pasty nad ucpaným umyvadlem nestojíte - protože této nehodě předcházíte. Nejúčinnější možností je sítko, zachycující vlasy a zbytky jídla, které pak neputují dále do odpadu a nehrozí ucpáním. Kuchyňskému dřezu prospěje, když odpad prolijete cca jednou za čtrnáct dní pořádnou dávkou horké vody. Ta rozpustí případné tuky, které právě často bývají základem pro zátku.
Číhá v rychlovarných konvicích, sprchových koutech, pračkách i na koupelnových obkladech. To je místní predátor, vodní kámen! S radostí se usazuje v našich domácnostech a může nás pěkně potrápit. Pojďme si představit účinné čističe, na které je i vodní kámen krátký a také praktické tipy, jak jeho výskyt co nejvíce omezit a obstát v boji s vodním kamenem na jedničku.
Vodní kámen je usazenina z vápenatých a hořečnatých solí rozpuštěných ve vodě. Jedná se o pevný povlak, který se milerád uvelebuje na spotřebičích, nádobí, obkladech a v potrubí. Základní složkou vodního kamene je uhličitan vápenatý. Vodní kámen vzniká při pozvolném uvolňování minerálů z vody, nejčastěji při změně teplot. Kromě toho, že nevypadá zrovna reprezentativně, vám může poškodit spotřebiče a ucpat potrubí.
Čím tvrdší vodu máte, tím více vodního kamene se bude usazovat. Tvrdost vody můžete otestovat jednoduše testovacím páskem. Ten namočíte do vody na 2 vteřiny, poté okapete. Po 1 minutě se vám zbarví na růžovou barvu. Mechanickým čištěním jde vodní kámen odstranit těžko, naštěstí se jednoduše rozpouští v několika mírných kyselinách. Kdyby vodní kámen sám o sobě nebyl bílý, zblednul by před nimi strachy.
Čtěte také: Přírodní výskyt H₂SO₄
Nejúčinnějšími parťáky v boji proti vodnímu kameni je citronová šťáva (případně kyselina citronová) a ocet. Použít můžete i limetkovou šťávu, která je ještě o trochu kyselejší než citron. Tyhle dvě základní suroviny vám pomohou odstranit usazeniny stejně efektivně, záleží tedy na vás, jakou z nich si vyberete. Pro odstranění vodního kamene se používá také kyselina solná (chlorovodíková), která se kromě rozpouštění vodního kamene užívá k čištění odpadů, potrubí a k odstranění silně zažraných nečistot.
Na Econea.cz jsme pro vás s láskou vybrali šetrné odstraňovače vodního kamene, které vám pomohou zbavit se usazenin ve sprchách, v konvicích, pračkách, myčkách nebo na obkladech. Německá firma Sonett přišla s účinným odstraňovačem vodního kamene na bázi kyseliny citronové. Je 100% přírodní a účinný všude, kam se vodní kámen může zatoulat.
Nejen v koupelně si vodní kámen ani neškrtne, když na něj šplíchnete čistič Tierra Verde s biologicky odbouratelnými tenzidy a kapkou BIO éteráčku z máty a citrusového vavřínu. Ocet nesmí chybět v žádné domácnosti, to je jasná věc. Jenže co dělat, když se vám z něj kroutí nos? Mrkněte na voňavé octy od českých Allnature - na výběr máte hned ze tří voňavých možností: citron, levandule nebo pomeranč. I oblíbení Mulieres mají na svědomí ocet, který krásně voní jako svěží citrusy.
Možná se ptáte, co přilne k povrchu lépe než ocet, ale bude mít stejnou účinnost? Odpověď je na dosah. Je to octový gel Ecodis, kterého se bojí všechny zanesené baterie, sprchové kouty, dřezy a záchody. Můžete jej použít všude, kde byste sáhli pro klasickém octu. Pokud je povrch zanesený více, naneste gel a nechte působit delší dobu.
Hledáte-li univerzální řešení, které odstraní vodní kámen, ale zároveň vyčistí, odmastí a naleští povrchy, pak je na čase začít pokukovat po Multifunkční jílové pastě od Ecodis. Magická pasta z kokosového mýdla a jílu jemně pění a bez poškození povrchů dokáže vyčistit nádobí, obklady, okna, příbory, troubu nebo vanu. Stačí pastu nanést na houbičku, napěnit a poté drhnout příslušný povrch. Pak jen opláchněte vodou.
tags: #kyselina #solna #na #odpady #diskuze