Ladislav Novák: Stanovisko díla a jeho vliv na uměleckou scénu

21.03.2026

Ladislav Novák, básník a výtvarník, sice prožil celý život na malém městě, v Třebíči, ovšem jak ukazuje jeho právě vydané dvousvazkové Dílo, na periferii uměleckého provozu rozhodně nepatřil.

A to i navzdory skutečnosti, že naše oficiální předlistopadová kritika si Ladislava Nováka (1925-1999) v lepším případě nevšímala, v horším jej přímo ostrakizovala, nemluvě o péči, již mu věnovala komunistická Státní bezpečnost.

Ovšem ani velice ztížené objektivní podmínky nedokázaly Novákovi, který se stejnou měrou věnoval jak výtvarné, tak literární tvorbě, a kromě toho i překládal, jakkoli svázat ruce.

A možná, paradoxně, ono „uklizení se“ stranou uměleckých center Ladislavu Novákovi prospělo.

Mohl se tak zcela soustředit na vlastní tvorbu, nerušen všemi vedlejšími atributy uměleckého provozu a dění, až jakoby o něj nestál.

Čtěte také: Ladislav Hejdánek o jádru

V každém případě je zajímavé - a to platí jak pro Nováka básníka, tak Nováka výtvarníka - že na jeho tvorbě se onen pobyt stranou vůbec nepodepsal, ba dokonce, jak je vidět, dokázal držet zcela krok se vším, co klokotalo v centrech.

A tím, že si na řadu věcí musel tak trochu přijít sám, byl nucen jít nejen hlouběji, ale také důsledněji, s větším přesvědčením a zdůvodněním, a samozřejmě i s větší motivací.

Anebo, chceme-li, posedlostí.

Zároveň věděl, že spolehnout se může jen sám na sebe.

Slova o „živém a cukajícím se mase vět“ nejsou přitom ani trochu nadnesená, Novákovy texty skutečně obnažovaly realitu, jeho vidění, do hloubky - a je přitom jedno, v jaké formě nám je tvůrce podával.

Čtěte také: Význam přírody: Pohled Ladislava Vodičky

Ladislav Novák-básník totiž prošel dlouhým vývojem, od juvenilních veršů přes katolicismem (a setkáváním s Jakubem Demlem) inspirovanou poezii a následně vlivy surrealismu, jenž Nováka, aniž by mu ovšem otrocky podlehl, provázel po celý život.

Souběžně s tím začal zkoumat, spíše destruovat, básnickou řeč, přikláněl se k fónické poezii a dalším experimentům - v tom sledoval přibližně stejnou cestu jako jeho přítel Jiří Kolář a jako on, i Novák se věnoval také výtvarné práci.

V jeho vizuálních básních, stejně jako v konkrétní poezii, se oba tyto pohledy na výpověď setkávaly.

A jak vidíme z celé jeho tvorby, Novákovi bylo vlastně nějaké dělení či škatulkování zcela jedno: „Vykřikuji své texty a jindy vyplivuji svá slova na růžově barevná okna iluzí,“ napsal počátkem 60. let v básni Borovinský rybník.

Výstava v Turnově připomíná Ladislava Nováka a Jana Kotíka

Muzeum v Turnově výstavou připomene dva místní významné rodáky z minulého století.

Čtěte také: Naše příroda v obrazech: Recenze díla Nováka Franta

Jde o dva mezinárodně známé avantgardní výtvarníky Jana Kotíka a Ladislava Nováka, kteří byli vzdálení příbuzní.

Kurátorka výstavy Lenka Laurynová dnes ČTK řekla, že společnou výstavu těchto autorů zřejmě dosud nikdo neuspořádal.

I proto ji pojala jako ukázku průsečíků jejich osobního i profesního života.

"Mám pocit, že to přináší spoustu nových zjištění a ukáže to jejich vztah v novém světle.

Jsou to velice význačné výtvarné osobnosti, ale nikdo se dosud nevěnoval jejich vzájemnému vztahu a ovlivňování i na výtvarné úrovni.

Takže to jsme se chtěli pokusit trošku osvětlit," uvedla Laurynová.

Svůj záměr zohlednila i v členění výstavy.

Začátek patří Turnovu a tomu, jak se tento region odrážel v tvorbě obou umělců.

"A potom jsem si vytyčila několik tematických okruhů, kde si myslím, že se jejich tvorba potkává a protíná.

Umělecké techniky a průsečíky tvorby

Uměleckých technik, kde se Kotíkova i Novákova tvorba prolíná, je podle kurátorky řada.

"Máme tam téma exprese, malířské gesto, lití barev, to znamená dripping.

Našli jsme díla, ve kterých se formálně výsledek podobá, takže to jsme chtěli ukázat.

Pak tam máme jako další téma využití písma, kdy se oba v 60. letech účastnili výstavy Obraz a písmo ve Špálově galerii, takže to byla taková významná akce, kde se protnuli.

Také se oba zabývali technikou koláže, zase každý svébytným způsobem, takže jejich koláže jsme postavili vedle sebe," dodala Laurynová.

Na výstavě budou především obrazy, ale doplní je například i Novákův kufříkový magnetofon nebo Kotíkem navržené skleněné vázy.

Výstava začne vernisáží tento čtvrtek a potrvá do 24. května.

Ladislav Novák a jeho experimentální tvorba

Výtvarník, básník a překladatel Ladislav Novák se narodil v Turnově v roce 1925.

Dlouhá léta žil a tvořil v Třebíči, kde také v roce 1999 zemřel.

Byl průkopníkem české vizuální poezie.

V 60. letech objevil nové metody a postupy odvíjející se od klasické koláže.

Novák nebyl žádným výjimečným malířem. Jeho hodnota tkví v objevování nových technik a v experimentu.

„Ve světě si jej cení v kontextu celého jeho díla.

Novákova díla se na zahraničních aukcích prodávají za stovky až tisíce eur.

Nedávno se jedna z jeho starších alchymáží vydražila za osm tisíc eur.

Tu a tam se něco z jeho pozůstalosti objeví i na tuzemských aukcích.

V cenovém rozmezí od 1 500 korun za drobné grafiky po sto tisíc korun za větší díla.

„Kvalitních věcí nebývá dostupných moc, ale sem tam se objevují. Od toho se pak odráží cena.

Za nejvýznamnějšího třebíčského tvůrce označuje Nováka také historik umění Jan Dočekal.

A dosvědčuje, že experimentátorova tvorba má za hranicemi zvuk.

Nadšenci jsou ochotni dobře zaplatit také za Novákovy knihy.

Texty z let 1958 1968, vydané pod názvem Zámostí roku 1970, se v antikvariátu nedávno prodaly za 35 tisíc korun!

Spolupráce a vlivy

Další klíčovou otázkou při přípravě výstavy byly vzájemné kontakty Jana Kotíka a Ladislava Nováka.

Nejsilněji je vnímáme na přelomu 50. a 60. let 20. století, kdy neúnavný třebíčský experimentátor Ladislav Novák vyhledá v Praze svého vzdáleného příbuzného a tehdy už přední osobnost československého výtvarného umění a designu Jana Kotíka, aby s ním diskutoval nejnovější umělecké tendence i technické otázky svých experimentů, půjčoval si od něj zahraniční katalogy a publikace, seznamoval se jeho prostřednictvím s dalšími aktéry dobové umělecké scény.

V létě roku 1962 spolu tráví necelý týden v Železném Brodě, kde Jan Kotík využívá prázdninový ateliér na tamní sklářské škole.

Společně intenzivně pracují a vzniká několik obrazů, které Kotík maluje na základě inspirace Novákovými texty.

Jeden z nich, nazvaný Písmo a vycházející z Novákovy vizuální básně Zakletá, představuje klíčový exponát celé výstavy.

tags: #ladislav #novak #stanoviste #dila