Environmentální poradenství (EP) je soubor služeb, které pomáhají občanům i specifickým cílovým skupinám při řešení konkrétních otázek a životních situací souvisejících s životním prostředím. EP je založeno na přímé komunikaci s klientem a na nabídce objektivních expertních rad, které pomohou při řešení klientova dotazu či situace.
Environmentální poradenství je odborná činnost spočívající v poskytování expertních konzultací (rad), posudků, pomoci s přípravou a vedením konkrétních projektů, řízení procesů, poskytování primárních informací a také činností směřujících ke zprostředkování specifických služeb.
Důvodem vyhledávání této služby je snaha veřejnosti i specifických cílových skupin orientovat se v dodržování legislativy a obecně v ochraně životního prostředí, ochraně přírody (živé i neživé), šetření přírodními zdroji, ekonomicky vhodném chování s využíváním ekonomických nástrojů atd.
Pokud hledáme zakotvení environmentálního poradenství v legislativě, pak je nalezneme ve specializovaném § 13 (environmentální vzdělávání, výchova a osvěta) zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí ve znění pozdějších předpisů (zákon č. 6/2005 Sb.).
Zákon stanoví, že „...Ministerstvo životního prostředí podporuje rozvoj osvěty vedoucí k preventivní ochraně životního prostředí (dále jen “environmentální poradenství“)“, a že „kraje v samostatné působnosti podporují rozvoj environmentálního poradenství.“ Není zde ale uvedená jeho definice.
Čtěte také: Infografika životního prostředí
Problematika environmentálního poradenství přesto nebyla v žádných závazných dokumentech zakotvena terminologicky. Uvedený nedostatek stále více postrádala v konfrontaci s veřejností státní správa a všichni, kdo kvalifikovaně poskytují environmentální poradenské služby.
Je velmi důležité, že na kvalifikaci environmentálního poradce jsou kladeny požadavky, jejichž základem jsou odpovídající vzdělání, dovednosti, zkušenosti, trvalé profesní vzdělávání, profesionalita, objektivita, nestrannost, komunikační dovednost a další.
Hlavními cílovými skupinami této služby jsou veřejnost, zájmová sdružení občanů, veřejná správa, podnikatelský sektor včetně zemědělství a nestátní neziskový sektor. Hlavními poskytovateli jsou pak odborníci ze státního sektoru (včetně některých jeho organizací), odborníci komerčního i neziskového sektoru (často jde o specializované organizace), vybrané odborné vědecké instituce a vysoké školy, kulturně vzdělávací a zdravotnické instituce a specializované sdělovací prostředky.
Rozvojový program je základem dalšího postupu prací potřebných pro konkrétní koncepční a metodické aktivity v jednotlivých opatřeních včetně odpovědností a sledování efektivity. Během roku 2009 vznikne další dokument, který bude předložen vládě - Realizační plán, jenž bude každé tři roky vyhodnocován a aktualizován.
Jeho význam nejlépe podporuje narůstající zájem o kvalifikované environmentální poradenské (ekoporadenské) služby na místní, regionální a národní úrovni.
Čtěte také: Ochrana přírody ve stavebnictví
Přesná citace definic:
Ekologické zemědělství je hospodaření s kladným vztahem ke zvířatům, půdě, rostlinám a přírodě bez používání umělých hnojiv, chemických přípravků, postřiků, hormonů a umělých látek. Jedná se o velmi pokrokový způsob hospodaření, které staví na tisíciletých zkušenostech našich předků a bere ohled na přirozené koloběhy a závislosti. Tak umožňuje produkovat vysoce hodnotné a kvalitní potraviny.
Vzrůstající zájem podniků i veřejnosti však vyžaduje, aby se environmentální poradenství stalo samostatným nástrojem politiky životního prostředí.
Biopotraviny vyrobené v České republice musí být označené jak národní značkou, tzv. biozebrou, tak i novým evropským logem.
Grafický znak BIO, tzv. biozebra, s nápisem „Produkt ekologického zemědělství“ a s číslem kontrolní organizace CZ-BIO-001, CZ-BIO-002 nebo CZ-BIO-003, se v ČR používá jako celostátní ochranná známka pro biopotraviny.
Čtěte také: Český startup Nilmore a recyklace textilu
Grafický znak loga společenství označující ekologickou produkci je definován v nařízení Rady 834/2008 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č.2092/91.
Jeho užívání je od 1. července 2010 povinné. Vedle povinného užívání loga EU pro ekologickou produkci na balených biopotravinách platí od 1. července 2010 také povinnost označovat na obalu rovněž místo, kde byly vyprodukovány zemědělské suroviny, z nichž se produkt skládá.
Ekoznačení (ecolabelling) je označování výrobků a služeb, které jsou v průběhu celého životního cyklu prokazatelně šetrnější nejen k životnímu prostředí, ale i ke zdraví spotřebitele. Takové výrobky nebo služby lze (např. v obchodě) poznat podle jednoduchého a snadno zapamatovatelného symbolu, tzv. ekoznačky - odtud ekoznačení.
tags: #soubor #služeb #týkající #se #ekologických #programů