Ekologické inženýrství: Živnostenské podmínky a moderní technologie

Šlechtění rostlin je prastará činnost. Od konce 70. let umožnily biotechnologie posunout klasické hybridizační postupy (křížení organismů s požadovanými vlastnostmi a jejich systematický výběr) k metodám, které umí cíleně vnášet do nových organismů požadované genetické změny.

V současné době platné předpisy EU pro ekologickou produkci (Nařízení EU 2018/848) vylučují použití moderních biotechnologií, včetně geneticky modifikovaných organismů (GMO) a organismů vzniklých pomocí tzv. nových genomických technik (NGT), které jsou podle stávajících pravidel stále klasifikovány jako GMO.

Skupina zejména německých a nizozemských vědců v článku publikovaném v časopise Cell Reports Sustainability apelovala na to, aby bylo možné organismy vzniklé pomocí některých NGT používat i v ekologickém zemědělství. Vědci apelují na evropské zákonodárce, aby posoudili vědecky podložené argumenty a přijali efektivní regulaci, která by umožnila integraci NGT do ekologické produkce.

Genové inženýrství a jeho využití

Proč se tedy používá genové inženýrství, když se rostliny mohou křížit? Protože přirozené křížení může být nevýhodné kvůli tzv. vazbě genů. Křížením se totiž nepřenáší pouze jeden gen, ale celá skupina, která může obsahovat geny pro nežádoucí vlastnosti.

Příklad - divoké brambory z Peru a Mexika obsahují geny, které je chrání před plísní bramborovou (Phytophthora infestans). Zároveň jsou však nositeli mnoha nevhodných vlastností, které se šlechtitelé snažili potlačit. Přenos genu křížením by znamenal, že by se přenesly i nežádoucí vlastnosti a následně by bylo potřeba mnoho let pracného šlechtění k jejich odstranění. Techniky genového inženýrství, jako je cisgeneze, umožňují přenést pouze a přesně ten jeden požadovaný gen bez nežádoucích vlastností.

Čtěte také: Ekologické centrum a proměny Mostu

Mezi hlavní způsoby využívané k zásahu do genetické informace, patří mutageneze, transgenoze, cisgeneze a intrageneze.

Pod pojmem nové genomické techniky (NGT) se rozumí moderní šlechtitelské techniky, které mění genetický materiál rostlin, zvířat nebo mikroorganismů, nejčastěji založenými na systému CRISPR-Cas. Lze sem zařadit cílenou mutagenezi, cisgenezi a intragenezi, ale nejenom tyto metody.

Evropská komise navrhuje vyjmutí NGT1 rostlin (tj. s max. 20 genetickými úpravami, které by mohly vzniknout i přirozeným křížením nebo konvenčním šlechtěním) z přísné regulace pro GMO. Cílem je zjednodušit a urychlit jejich schvalování, protože se považují za srovnatelné s rostlinami získanými tradičním šlechtěním.

Navrhovaná řešení:

• vytvoření dvou typů ekologické produkce - „organické + NGT“ a „organické bez NGT“ s regulací na úrovni EU.
• participativní správu - zapojení veřejnosti do rozhodování. Místo aby úředníci nebo politici rozhodovali sami, zapojí se do procesu i občané, farmáři a další dotčené skupiny.
• O řešení by mohly spolurozhodovat občanské poroty (vybraná skupina občanů dostane informace a diskutuje o problému), potravinové rady (místní orgány složené z různých aktérů - farmářů, spotřebitelů, vědců). Zřídit se mohou demonstrační farmy - místa, kde by se „organické + NGT“ organismy prakticky testovaly a ukazovaly nové přístupy.

Zůstává však problém identifikace a sledovatelnosti produkce „organické bez NGT“.

Čtěte také: Získejte dotaci na nové vytápění

Termosolární úly jako příklad ekologického inženýrství

Jeden ze zakladatelů inovativní olomoucké firmy Roman Linhart zasvětil celý život včelám. Termosolární úl, který Roman Linhart vymyslel v roce 2014, je převratným vynálezem, oceňovaným i za hranicemi Česka.

Úl funguje na principu využití sluneční energie, jíž transformuje na tepelné sálání, zvyšuje teplotu uvnitř úlu na včelím plodu na úroveň, která je smrtelná pro roztoče Varroa destructor (kleštík včelí), ale bezpečná pro včelí plod a dílo. Vynálezce Roman Linhart tento systém podle vlastních slov „ukradl matičce přírodě“.

Společnost APIS Innovation sídlící v Olomouci založili Jan Rája a Roman Linhart před osmi lety. Na trh přicházejí také se speciální směsí nahrazující pyl v obdobích jeho nedostatku a také brzy na jaře. Reputaci APIS Innovation má podpořit také unikátní antivirový přípravek pro včely, za kterým stojí několik let výzkumu Biologického centra Akademie věd. Jde o rostlinný výtažek, blokující rozvoj virových infekcí.

Nebezpečné roztoče původem z jihovýchodní Asie si může laik představit jako klíště, které saje včelám hemolymfu (krev). Varroóza je nejrozšířenější a jedna z nejnebezpečnějších včelích chorob. Ekologický přístup je pro APIS Innovation zásadní i co se týče dalších včelařských produktů, jež uvádí na trh.

„Včelaři vnímají chemii používanou v zemědělství velmi negativně, přitom ale byli dosud do značné míry závislí právě na pesticidech a kyselinách, které používali a používají přímo v úlech. Jejich negativní vliv na včely je značný a prokázaný řadou studií, navíc se rezidua léčiv dostávají do vosku a do medu a některá jsou přitom karcinogenní.

Čtěte také: Materiály pro ekologickou stavbu

Inovátoři z APIS Innovation se snaží v rámci oboru ovlivnit to, co je v jejich silách. Do společností dodávají včelstva v termosolárních úlech, o které se následně starají jejich zkušení včelaři. Projekt také přispívá k pěti cílům udržitelnosti.

Studijní obor Biomedicínské a ekologické inženýrství

Studijní obor Biomedicínské a ekologické inženýrství (BEI) je zaměřen na výchovu inženýra s orientací na mezioborou oblast biomedicínských a ekologických aplikací elektroniky a kybernetiky. Absolvent ovládá teoretické i praktické aspekty obecné elektronické inženýrské praxe a navíc je seznámen se zvláštnostmi aplikací v oblasti biomedicínského resp. klinického a ekologického inženýrství.

Absolventi oboru se mohou dík širokému obecnému základu studia, zajišťujícímu vysokou adaptabilitu, uplatnit v různých oblastech slaboproudé elektrotechniky, elektroniky a kybernetiky. Jejich mezioborové studium a stáže na klinických a ekologických pracovištích jim navíc umožňují efektivní komunikaci s medicínskými a ekologickými specialisty. Ve všech těchto oblastech jsou rovněž schopni zastávat vyšší technické řídicí a manažerské funkce.

tags: #ekologickeho #inzenyrstvi #zivnost #podmínky

Oblíbené příspěvky:

• Svoz odpadu Nové Město na Moravě
• Trestné činy v oblasti odpadového hospodářství v ČR
• Zajímavá místa v Anglii
• Úklid domácnosti s kyselinou citronovou a octem
• Normy pro skládkování