Lakmusové papírky a jejich využití v kompostu

Kvalitní půda je základ úspěchu, ať už se rozhodneme pěstovat cokoli. Úrodná vrstva, která se tvořila miliony let, umožňuje rostlinám růst, kvést a plodit. Abychom se dočkali bohaté sklizně, je nezbytné půdu na zahradě pravidelně přihnojovat, neboť jí mnoho živin nenávratně odebíráme.

Minerální hnojiva účinkují rychle a rostlinám dodají potřebné prvky. Půdě samotné ale neprospívají, spíše ji zatěžují. Proto by se minerální, průmyslově vyráběná hnojiva měla používat pouze doplňkově. Základem zdravé, kypré a trvale úrodné půdy jsou hnojiva organická, tedy hnůj a kompost.

Pokud však chceme organickými hnojivy obohatit půdu před jarním setím a výsadbou, až na výjimky není vhodný čerstvý chlévský hnůj, protože by rostliny přemíra živin mohla poškodit. Pokud chystáme záhony na zelené louce, musíme z vymezeného prostoru nejprve odstranit drny, které lze zkompostovat (pokládáme je zelenou částí dolů). Půdu poté nejméně na hloubku rýče zryjeme a pečlivě vybereme kořeny plevelů.

Ideální je zrýt záhony na podzim, můžeme to ale udělat i na jaře - a čím dříve, tím lépe. Při rytí je do půdy vhodné vpravit kompost, zkompostovaný hnůj či písek na vylehčení. Záleží i na budoucím osevním plánu. Plodiny tzv. první trati, jako jsou košťáloviny a brambory, potřebují více živin než například plodová a listová zelenina.

Testování pH půdy

Znalost hodnoty pH půdy či substrátu je důležitá pro zásobování rostlin živinami. Kyselost, spolu s nevhodnou strukturou půdy může být jednou z příčin pěstitelských neúspěchů. Kyselá půda totiž obsahuje méně vápníku. A bez něj nemohou rostliny přijímat některé důležité živiny: například draslík, fosfor, hořčík a také stopové prvky.

Čtěte také: Jak kompostovat ruličky od toaletního papíru

Ideální hodnoty jsou v rozmezí pH 5,7 až 6,7, pěstování se však daří i v půdách s hodnotami pH mezi 4,5 až 7,5. Vápněním a dobrým odvodněním se dá případná kyselost zmírnit. Zjištěním pH získáte vodítko pro výběr vhodných rostlin na vaši zahradu. Orientačně lze půdní reakci odhadnout i podle výskytu plevelů v okolí (na kyselých půdách roste šťovík, přeslička a jitrocel, na zásaditých jetel, řepík, pelyněk).

Přesnější stanovení se provádí pomocí tzv. testovacích souprav, které se v mnoha typech a od různých výrobců prodávají v zahrádkářských potřebách. Do skleněné nádoby se vloží polévková lžíce zeminy (nejlépe odebrané z různých míst zahrady), zalije vodou a promíchá. Čirý výluh se slije.

Podzimní kompost

Podzimní období je ideálním časem na přípravu kompostu, který obohatí půdu pro nadcházející sezónu. Zahrada nabízí množství materiálu, jako je spadané listí, slupky z ovoce a zeleniny či rostlinné zbytky. Správným výběrem a zpracováním těchto materiálů vytvoříte kvalitní kompost, který podpoří zdravý růst rostlin. Podzimní kompost by měl být vyvážený, aby podpořil rozklad organického materiálu. Ideální je kombinovat uhlíkaté (suché, hnědé) a dusíkaté (vlhké, zelené) materiály v poměru přibližně 3:1.

Materiály vhodné do kompostu

• Spadané listí: Listí je jedním z hlavních zdrojů uhlíkatého materiálu na podzim. Listy z ovocných stromů, javorů či dubů jsou ideální. Před přidáním do kompostu je doporučujeme posekat (například sekačkou), aby se rychleji rozložily.
• Rostlinné zbytky: Zbytky ze zahrady, jako jsou odkvetlé květy, stonky zeleniny, plevel (bez semen) či posekaná tráva, jsou skvělým zdrojem dusíku.
• Kuchyňské slupky: Slupky z ovoce a zeleniny (např. brambory, mrkev, jablka) jsou bohaté na dusík a vlhkost. Vhodné jsou i kávová sedlina, drcené vaječné skořápky či čajové sáčky (bez plastových částí).
• Dřevěný popel: Popel ze dřeva (z krbu nebo ohniště) lze přidat v malém množství, protože obsahuje vápník a další minerály.

Materiály nevhodné do kompostu

Ne všechno, co vznikne na zahradě nebo v kuchyni, patří do kompostu. Některé materiály mohou způsobit problémy, jako je zápach, přilákání škůdců nebo zpomalení rozkladu.

• Nemocné rostliny
• Plevel se semeny
• Maso, mléčné výrobky a oleje
• Plasty a syntetické materiály

Tipy pro přípravu kompostu

• Drcení listí: Listí se rozkládá pomaleji, pokud je celé. Použijte sekačku nebo drtič na listí, abyste ho rozsekali na menší kousky.
• Vrstvení materiálů: Při zakládání kompostu střídejte vrstvy listí (hnědý materiál) s vrstvami slupek, trávy nebo hnoje (zelený materiál).
• Přidání vody: Podzimní kompost může být sušší kvůli listí. Udržujte ho vlhký, ale ne přemokřený - konzistence by měla připomínat vyždímanou houbičku.
• Provzdušňování: Jednou za pár týdnů kompost promíchejte vidlemi, abyste zajistili přísun kyslíku, který je klíčový pro rozklad.
• Izolace na zimu: V chladných měsících se rozklad zpomaluje.

Problémové zbytky

• Silné větve a dřevnaté části
• Velké množství listí
• Zbytky citrusů

Vápnění půdy

pH půdy se nejčastěji zvyšuje přimícháváním do půdy materiálu na bázi vápna. Standardně se pro účely zahradničení dodává vápno ve čtyřech variantách: práškové, hydratované, granule a pelety. Dalším vhodným půdním doplňkem pro snížení kyselosti půdy je popel ze dřeva. Dřevný popel je zásaditý a obsahuje kromě vápníku i další živiny, jako jsou draslík a fosfor. Některé rostliny jsou velmi citlivé na působení vápna nebo dřevného popela.

Čtěte také: Kompostování krok za krokem

Pro dosažení nejlepších výsledků začněte s vápněním půdy 2 až 3 měsíce před výsadbou. Když zavápníte půdu již během podzimu nebo zimy, bude mít substrát dostatek času vstřebat veškeré látky potřebné ke změně pH. Po zavápnění zahradu pravidelně zalévejte, voda aktivuje vápno a pomáhá mu proniknout do zeminy. Vápnění má na vyschlou půdu pramalý účinek.

Abyste pomalu, ale zároveň trvale snížili pH půdního substrátu používejte organickou hmotu. Jakákoliv organický materiál, který do zeminy přidáte, časem sníží pH. Organickou hmotu může představovat kompost, hnůj zvířat, rašelina, vermikompost nebo posečená tráva. Jde o ekologický postup, jehož jedinou nevýhodou je, že vyžaduje poměrně hodně času. Rychlejí pH snížíte tím, že do půdního substrátu přidáte síru, především pak síranem amonným. Ke změně pH dojde po přidání síry postupně. Pro okamžité snížení pH přidejte do půdy síran hlinitý.

Jak zjistit, zda je půda kyselá?

• pH testery z obchodu: Rychlé, spolehlivé a snadno použitelné. Stačí odebrat vzorek půdy, smíchat s vodou a vložit sondu. Za pár vteřin víte, jak na tom jste. Některé digitální testery měří i vlhkost nebo světelnost.
• Lakmusové papírky: Cenově dostupnější varianta. Fungují na podobném principu, podle barvy papírku poznáte, zda je půda kyselá, neutrální nebo zásaditá. Výsledky sice nejsou na desetinu přesné, ale pro základní orientaci bohatě stačí.
• Vzhled a chování rostlin: Kyselá půda bývá zarostlá mechem, rostliny rostou pomalu, špatně kvetou, mají světlejší až žluté listy a často nechtějí přijímat živiny ani při hnojení. Pokud tyto příznaky pozorujete, je to jasné varování.

Pro většinu zeleniny je ideální pH mezi 6,0 a 7,0. Pokud test ukáže hodnotu pod 5,5, je nejvyšší čas zasáhnout - vápno vám pomůže vrátit půdě rovnováhu a vašim rostlinám sílu růst.

Jaké vápno použít na zahradu?

Na trhu existuje několik druhů vápna, a každý má své specifické využití podle toho, co zrovna vaše zahrada potřebuje. Pokud hledáte jednoduchý a bezpečný způsob, jak upravit pH půdy, sáhněte po uhličitanovém vápně - známém také jako dolomitické vápno nebo mletý vápenec. Je to nejčastější volba zahrádkářů, protože působí pomalu, ale šetrně a nezpůsobuje popálení rostlin. Naopak dusíkaté vápno je ideální pro trávníky nebo zeleninové záhony, protože zároveň dodá půdě i dusík - tedy živinu podporující růst.

Na druhé straně stojí hašené a nehašené vápno, které mají mnohem silnější účinky. Hašené vápno je vhodné zejména pro dezinfekci skleníků, kompostu nebo pařenišť, ale s půdou ho kombinujte opatrně. Nehašené vápno, tedy oxid vápenatý, je silně žíravé a jeho použití je doporučeno spíše profesionálům. Pro běžného pěstitele bohatě postačí dolomit či dusíkaté vápno - s nimi máte jistotu, že pomáháte, a ne škodíte.

Čtěte také: Kompost v permakultuře

Kdy vápnit půdu?

Čas hraje při vápnění zásadní roli. Nejvhodnější období je pozdní podzim. Půda má přes zimu dostatek času vápno pozvolna vstřebat a na jaře je připravená v ideální kondici. Pokud jste to na podzim nestihli, můžete vápnit i na jaře, ale pozor: udělejte to alespoň 2 až 3 týdny před plánovaným výsevem nebo výsadbou, jinak může dojít ke zpomalení růstu mladých rostlin.

Další příležitostí je období po sklizni, například v létě nebo na konci sezóny, pokud plánujete zasít zelené hnojení nebo zúrodnit půdu pro další rok. Vždy ale pamatujte na jedno důležité pravidlo: vápno nikdy nekombinujte s čerstvým hnojem nebo kompostem. Může dojít k chemické reakci, která způsobí únik cenného dusíku z půdy a ten rostliny potřebují jako jednu ze základních živin. Vápno a hnůj si tedy zaslouží svůj vlastní čas a prostor.

Jak vápno aplikovat?

Správná aplikace vápna je klíčem k tomu, aby mělo požadovaný účinek na pH půdy i zdraví rostlin. Postupuj systematicky:

1. Očistěte záhon nebo půdu od rostlin, plevelů a kamenů. Čím čistší povrch, tím lépe se vápno vstřebá a působí rovnoměrně.
2. Rozhoďte vápno ručně nebo pomocí rozmetadla. Dbejte na stejnoměrné rozložení po celé ploše, vyhněte se hromádkám.
3. Zapravte do půdy hráběmi nebo motykou (cca 5 až 10 cm hluboko). Vápno by mělo přijít do kontaktu s půdní vrstvou, kde budou růst kořeny.
4. Následně půdu zalijte, aby se vápno aktivovalo. Vlhkost pomáhá lepšímu vstřebání vápna do půdní struktury a urychluje jeho účinek.

Dávkování: Závisí na typu použitého vápna a aktuálním pH půdy. Obvykle se doporučuje 0,5 až 1,5 kg na 10 m², ale pokud máte možnost, nejprve půdu otestujte. Příliš mnoho vápna může být stejně škodlivé jako málo - v zahradě je rovnováha vždy základ.

Na co si dát pozor při vápnění?

Při vápnění zahrady je důležité dodržet pár zásad, aby bylo opravdu účinné a zároveň bezpečné pro půdu i rostliny. Rozhodně nevápněte za horkého počasí nebo při přímém slunci. Vápno může reagovat příliš prudce a ztrácí účinnost. Důležité je také nepřekračovat doporučenou dávku, jinak hrozí zasolení půdy, které by mohlo poškodit rostliny na delší dobu. Vápno nikdy neaplikujte přímo na rostliny, mohlo by dojít k popálení listů nebo kořenů. A pozor i na kombinaci s čerstvým hnojem - dohromady mohou vytvořit chemickou reakci, která rostlinám víc uškodí než pomůže.

Které rostliny vápno nesnášejí?

Některé rostliny mají rády půdu kyselejšího charakteru a vápno by pro ně bylo doslova pohromou. Vápnění může u těchto druhů omezit příjem živin, zpomalit růst nebo dokonce poškodit kořeny. Dejte si pozor zejména na tyto citlivé rostliny:

• Brambory - vápno podporuje rozvoj strupovitosti, která výrazně snižuje kvalitu hlíz. Pokud vápníte záhony, kam plánujete brambory, udělejte to aspoň rok předem.
• Borůvky - milují kyselou rašelinu a pH kolem 4,5 až 5,5. Vápno by jim zničilo ideální prostředí.
• Rododendrony a azalky - typičtí zástupci vřesovištních rostlin, které bez kyselé půdy ztrácejí vitalitu.
• Vřesy a vřesovce - také potřebují kyselejší podmínky, vápnění u nich způsobuje blednutí a slábnutí rostlin.

Pokud pěstujete tyto rostliny, zapomeňte na vápno a naopak přemýšlejte o přidání rašeliny nebo speciálního substrátu pro kyselomilné druhy. Vhodné je také pravidelné mulčování jehličím nebo kůrou, které přirozeně snižují pH půdy.

Vápno jako pomocník pro zdravou půdu

Vápno je v zahradě skvělým spojencem, pokud chcete zlepšit kvalitu půdy, podpořit růst rostlin a zvýšit úrodu. Pomáhá upravit pH, aktivuje mikroorganismy a zajišťuje lepší dostupnost živin. Právě vyvážená půda je základem zdravé zahrady - a vápno, ať už dolomitické, hašené nebo dusíkaté, vám může tiše a účinně pomoci dosáhnout lepších výsledků.

Zimní období a pH půdy

Když myslíme na péči o zahradu, mnoho z nás má tendenci zaměřit se spíše na jarní a letní období, kdy je venku teplé a rostliny kvetou. Nicméně, podzim a zima jsou rovněž důležitými obdobími pro péči o zahradu. Správné pH půdy je jedním z nejdůležitějších faktorů, který ovlivňuje zdravý růst rostlin. Proto je zimní období ideálním časem pro kontrolu a úpravu pH půdy ve vaší zahradě. Správné pH půdy je základním kamenem zdravého růstu rostlin. pH půdy ovlivňuje dostupnost živin, které jsou pro rostliny nezbytné pro správný vývoj a růst. Pokud je pH půdy příliš kyselé (nízké), mohou být některé živiny vázané v půdě nedostupné pro rostliny. Správná úroveň pH půdy také ovlivňuje mikrobiální činnost v půdě. Celkově je tedy udržování správné úrovně pH půdy klíčové pro zajištění zdravého růstu rostlin a úspěšného fungování zahradního ekosystému.

Měření pH půdy

Existuje několik metod, jak měřit pH půdy, včetně použití testerů, testovacích sad a pH papírků. pH papírky jsou nejjednodušší alternativou, kterou zvládne každý. Tu doporučujeme! Pokud zjistíme, že pH naší půdy není ideální, můžeme přijmout opatření k jeho úpravě. Pokud má půda příliš nízké pH, je tedy kyselá, můžete ji vápnit. Využít k tomu můžete buď klasické vápno nebo dolomitové mouky. Jsou rostliny, které naopak potřebují půdu hodně kyselou s nízkým pH, a tak jim může neutrální či zásaditá půda vadit. Takových rostlin je celkem málo, patří mezi ně například borůvky. Proto, když je budete sázet, dejte pod ně rašelinu, která půdu okyselí a vašim borůvkám se bude dařit.

Je důležité dodržovat doporučené postupy pro úpravu pH půdy a nepřehánět to s množstvím použitého materiálu. Základní informace o rostlinách, kolem toho jaké potřebují pH, jsou snadno dohledatelné na internetu, případně jsou často informace dostupné na etiketě, která je na rostině při nákupu. Správné pH půdy je základním předpokladem pro zdravý růst rostlin a úspěšnou úrodu. Kontrola a úprava pH půdy v zimě může být klíčová pro zajištění optimálních podmínek pro vaše rostliny.

Vliv kompostu a vermikompostu

Vášniví pěstovatelé rostlinek se s pojmem pH půdy setkávají poměrně často a nemají problém ho zjistit. Také vědí, jak půdu vylepšit, a také například to, jak zvýšit kyselost půdy. Co se stane, pokud byste dali rostlinku do půdy s pH, které jí nevyhovuje? Jednoduše by nerostla tak, jak by měla, necítila se v ní dobře, neprosperovala v ní. Půdu a její pH můžeme i my ovlivnit, a to hned několika způsoby. Nejčastějším jsou dešťovky, které jsou pro prosperování rostlin neodmyslitelnou součástí, ale kromě toho půdu neutralizuje. Kyselost nebo zásaditost půdy také ovlivňuje kompost a vermikompost, který produkují dešťovky a tyto také půdu neutralizují. Pokud chcete pH zvýšit, tak se obvykle přidává vápno. Pokud máme zásaditou půdu a chceme pH snížit, saháme právě po kompostu.

Celkově má tato stupnice čtrnáct úrovní, přičemž 7 je střední hodnota a tam jde o roztok neutrální. Když je hodnota na stupnici pod 7, tak je půda kyselá, a když je to naopak, více než 7, tak jde o půdu zásaditou. Také se to určuje podle poměru vápníku, který se v půdě nachází a i proto se pH vyrovnává právě vápnem. Vápník se v půdě nachází ve formě uhličitanu vápenatého a jsou rostliny, které snesou kyselou i zásaditou půdu. V těchto případech není třeba pH půdy nějak řešit a upravovat ho.

Měření pH pomocí lakmusových papírků

Na změření pH půdy vám není třeba žádné předražené elektronické zařízení, které vás vyjde na desítky eur. Měření probíhá pomocí speciální látky, která změní svoji barvu na základě vlastnosti roztoku - takže určí to, zda je půda zásaditá, kyselá nebo neutrální. Tyto látky se označují jako indikátory pH. Lakmusové indikátorové papírky na měření pH jsou na měření nejpraktičtější, cenově dostupné a výsledek máte do pár vteřin. Najdete je v lékárnách, drogeriích nebo větších zahradnictvích.

Jak pomocí papírků testovat?

1. Nejdřív je důležité odebrat vzorek půdy (stačí pár gramů), který by měl být suchý.
2. Vložíte ho do sklenice, zalejete teplou destilovanou vodou v poměru 1:1.
3. Směs důkladně promícháte, aby nezůstaly žádné hrudky a necháte ho pár hodin louhovat. Takto vytvoříte vodní roztok, v němž budou uvolněné látky z půdy.
4. Do hotového roztoku namočíte indikátorový papírek.
5. Za pár vteřin se barva papírku změní a podle toho dokážete určit pH půdy.

Pokud je tato barva červená, znamená to, že půda je kyselá. Žlutá a zelená indikuje neutrální pH a zbarvení do modra určuje zásaditou půdu. Destilovaná voda se na určování pH používá proto, že nemění pH v půdě a je neutrální.

Dalším způsobem, jak můžete změřit pH půdy, je použití speciálního měřiče, který elektronický určí přesnou hodnotu. Funguje to tak, že pomocí vodivosti v půdě pH změří. Dá se to díky tomu, že i kyselost nebo zásaditost ovlivňuje průchod proudu v půdě. Ani tato alternativa není peněžně nákladná a měření tímto způsobem je rychlejší a jednodušší. Pouze zapíchnete měřič do půdy a po pár vteřinách máte výsledek.

Frekvence testování

Nějaké speciální časové úseky na to stanovené nejsou, takže ho můžete provádět tak často, jak to uznáte za vhodné. Protože ani jedna z těchto metod není invazívní a nijak neovlivní stav ani složení půdy, tak její stav můžete měřit i každých pár týdnů, i když to není úplně nutné. Pravidelné měření se doporučuje tehdy, když začnete upravovat kyselost půdy pomocí vápna. Tento stav není trvalý a pH se neustále mění, takže je dobré to sledovat.

Typy půdy

Na tom, jaké bude mít půda pH, se podílí i její konkrétní typ, a těch je hned několik. Každý typ se skládá z minerálních částí, jakými jsou písek, spraš, jíl a humus, takže rozložené organické části. Právě na humusu záleží a čím je ho v půdě víc, tím je struktura půdy lepší, schopnost shromažďování vody a udržování živin větší. Co se týká jílovité půdy, tak po stlačení drží tvar, jednoduše se z ní dá vytvořit cokoliv, a přesto se nerozpadne. Výhodou tohoto testu půdy je, že si ho můžete udělat i sami doma a jednoduše můžete určit, o jaký typ půdy jde.

Úprava pH půdy

Ještě předtím, než se budete snažit zkvalitnit stav vaší půdy, zjistíte, zda mají všechna opatření smysl a zda jsou opravdu potřebná. Za uvedenou nevyhovující půdu se považuje překyselená půda nebo příliš zásaditá. Kyselost se dá podle potřeby regulovat podle specifických druhů rostlin, které chcete na zahradě pěstovat. Naměřené pH půdy můžete změnit hlavně přidáním vápna nebo popela. Některým rostlinám nevyhovuje ani příliš zásaditá půda, takže je potřebné pH půdy snížit. To se dá pomocí rašeliny nebo jiného organického materiálu, nejčastěji se používá opadané jehličí, ozimy nebo mulč.

Při procesu změny pH půdy nemůžete počítat s tím, že půjde jen o jednorázový proces. Tato změna je složitá, půdu je třeba neustále měřit, je nutné postupně přidávat látky na změnu pH a potřebujete hlavně hodně trpělivosti.

Seznam rostlin a preferované pH půdy

Na závěr zde máme pro vás krátký seznam rostlin, které jsou rozdělené podle toho, jaká půda jim vyhovuje. Každá rostlina může upřednostňovat jiné pH půdy, a proto je důležité před vysazením půdu upravit. Jsou rostlinky, kterým vyhovuje široké spektrum tolerovaných pH, do této skupiny patří například lesní jahody, které prosperují v pH od 5 do 7,5, to znamená, že se jim daří i v poměrně kyselé i v zásadité půdě. Naopak, borůvky, které mnozí z nás rádi pěstují, akceptují jen velmi úzkou škálu pH, a to od 4,5 do 5.

Většina rostlinek, které si doma pěstujeme pro jejich plody, ale i ty okrasné, preferuje spíše neutrálnější a v pár případech i kyselejší půdu. Hodnota pH se tedy pohybuje mezi 6 až 7 a tyto hodnoty se všeobecně považují za ideální. Rostliny, které preferují středně kyselou půdu, v níž je pH od 5 do 6: javor, jabloň, bazalka, ostružiny, batáty, brambory, meloun, mrkev, celer.

Jaké pH má půda na vaší zahradě můžete zjistit i pomocí octu a jedlé sody. Abyste měli na zahradě dobrou úrodu, je nutné vědět, jakou máte v záhonech půdu. Je kyselá, zásaditá, nebo neutrální? Domácí pH test půdy zvládnete bez laboratoře i měřícího přístroje.

Testování pH pomocí octa a jedlé sody

Než se pustíte do sázení, měli byste vědět, jaké pH (číselná míra kyselosti nebo zásaditosti látky na škále 0-14, pozn. red.) má vaše půda. Některé rostliny vyžadují kyselou půdu, zatímco jiné upřednostňují půdu zásaditou. Další možností poměrně přesného měření pH jsou lakmusové papírky (indikátor, který mění barvu podle pH, pozn. red.). Jednoduché měřáky s ručičkou se dají koupit za cenu okolo dvou se. Indikovat pH půdy mohou i některé druhy plevelů, které se během léta objevily.

Pro testování pomocí octa (pH 3) a jedlé sody (pH 9) budete potřebovat už jen půdu z vašeho záhonu a destilovanou vodu. Navlhčete jednu nádobu zeminy destilovanou vodou.

• Pokud půda, do které jste nalili ocet šumí, znamená to, že je vaše půda zásaditá.
• Pokud půda, do které jste přidali jedlou sodu syčí, znamená to, že je vaše půda kyselá.

Máte-li kyselou půdu s nízkým pH, můžete její kyselost snížit vápněním, nebo přidáváním rozdrcených vaječných skořápek. „Přimícháním zemědělského vápna nebo vaječných skořápek může být vaše půda zásaditější.

Přehled typů vápna a jejich využití

tags: #lakmusove #papirky #použití #v #kompostu

Oblíbené příspěvky:

• Tipy na odstranění zápachu z odpadu
• Příčiny znečištění betonu
• Inspirace domem v temné přírodě
• Ekologické hodinky: Unikátní design
• Rakouská ekologická plaketa