Skladba asfaltového papíru a jeho využití v hydroizolacích

Svaz výrobců asfaltových pásů v ČR (SVAP) představil publikaci Abeceda asfaltových izolací, která řeší soubor norem souvisejících s ČSN 73 0605. Zájemci se v ní mohou seznámit s historií hydroizolace staveb od dob Sumerů až po dnešek. Norma ČSN 73 0605-1 (Hydroizolace staveb - Povlakové hydroizolace - Požadavky na použití asfaltových pásů) z června 2014 definuje požadavky na asfaltové pásy z hlediska jejich použití pro hydroizolaci a parozábrany staveb na území České republiky. Stanovuje technické požadavky na asfaltové pásy vyrobené podle evropských harmonizovaných norem ČSN EN 13707, ČSN EN 13969 a ČSN EN 13970, určené pro zabudování do staveb. Tato norma jasně stanoví kritéria pro základní vlastnosti asfaltových pásů v souladu s klimatickými podmínkami v České republice. Preferovány jsou SBS modifikované asfaltové směsi.

Stavba asfaltového pásu

Při výrobě asfaltových pásů se používají různé typy nosných vložek, různé asfaltové směsi, které mohou obsahovat další přísady, různý druh plniva a různé modifikátory. Na spodním povrchu asfaltových pásů se zpravidla používá poměrně tenká fólie, která brání slepení asfaltových pásů namotaných v rolích. Na vrchních pásech se shora používá hrubozrnný posyp. Nosné vložky asfaltových pásů mohou být vyrobeny ze skleněných vláken, z polyesterových vláken, z kovové (například hliníkové) fólie nebo ze surovin na bázi z hadrů a papíru. Kombinované nosné vložky jsou nejčastěji vyrobeny z polyesterových a skleněných vláken.

Základní surovinou pro výrobu asfaltových pásů je ropný asfalt, to je poslední frakční destilát ropy. Oxidovaná asfaltová směs se vyrábí z určitého druhu asfaltu a z plniv.

Typy asfaltových pásů

Asfaltových pásů je v současné době velké množství typů. Liší se tloušťkou, druhem použitého asfaltu a jeho modifikací, typem a uložením nosné vložky a povrchovými úpravami. Každý takto vyrobený pás má jiné mechanicko-fyzikální vlastnosti a je určen pro jiné použití.

• Oxidované asfaltové pásy
• SBS modifikované asfaltové pásy
• APP modifikované asfaltové pásy

Oxidované pásy jsou právě ty pásy známé pod názvy sklobit, hydrobit (obecně označované investory jako IPA). Tyto pásy neodolávají příliš dobře pohybům za mrazu a také teploty nad 90° nenesou příliš dobře.

Čtěte také: Česká Příroda: Lány Obilí

SBS modifikované pásy jsou podle mého do našich podmínek velmi vhodné, pásy se stupněm modifikace -25°C (většina SBS modifikovaných pásů na našem trhu) totiž odolávají ohýbání při -25°C a k pohybu asfaltové hmoty po vložce dojde až při dlouhodobějších teplotách nad 100°C (takže krátkodobé prohřátí plamenem při aplikaci je nedegraduje) . SBS pásy jsou také elastické, takže u nich dochází po deformaci k vrácení do původního stavu, dokáži i minimalizovat perforaci.

APP modifikované pásy mají odolnost vůči ohýbání za mrazu většinou kolem -15°C (existují ale i vyjímky s vyšší odolností), dohánějí svůj handicap vůči SBS pásům v odolnosti vůči vysokým teplotám, takže nejsou výjimkou ani pásy s odolností proti stékání +120 nebo 130°C. Proto se tyto pásy kromě běžných aplikací používají i na střechy s vyšším spádem, kde by běžné oxidované pásy začaly při vysokých letních teplotách ,,stékat".

Podle typu vložky se asfaltové pásy dělí na:

• Bezvložkové - využívají se zejména na provádění detailů, existují pásy s tažností až 1000 %.
• S vložkou nasákavou - pásy typu A330H, R330H - vložku tvoří například papír impregnovaný asfaltem (nevhodné k vytváření hydroizolací).
• S vložkou ze skelné rohože - například pásy typu V60S35 - vložka pásu je nenasákavá, ale pás nijak nevyniká nijak oslnivou pevností a dokážete jej roztrhnout bez problémů v ruce, není tedy vhodný k mechanickému kotvení - mohl by být ve větru odtržen od podkladu.
• Pásy s vložkou ze skelné tkaniny - G200S40 apod., tento pás při dostatečné gramáži nosné vložky je ke kotvení vhodný, materiál není možné prakticky rukou roztrhat.
• Pásy s vložkou z polyesterového rouna například značené PVS40-25 - záleží na gramáži vložky a technickém listu nebo návodu k montáži, zda je pás kotvitelný nebo ne, u většiny výrobků je předepsaná aplikace plnoplošně natavení. Díky své tažností (až 40-50%) se pásů využívá zejména jako horních pásů dvouvrstvého souvrství, existují však i pásy s vložkou o vysoké gramáží, které jsou vhodné k mechanickému kotvení.

Izolace základů stavby

Bezpečná stavba vyžaduje pevné a spolehlivé základy, ve kterých jsou právě izolace důležitým prvkem. Za úkol mají:

• zamezení přístupu zemní vlhkosti k nadzemním konstrukcím stavby,
• ochranu proti stékající i tlakové vodě,
• izolaci proti radonu a jiným plynům.

Ze segmentu asfaltových pásů se pro izolace základů používají oxidované a modifikované asfaltové pásy.

Oxidované pásy jsou méně odolné proti mechanickému poškození, hůře zpracovatelné při nízkých teplotách, nelze je ohýbat do kolmých úhlů a vlivem UV záření rychle degradují. Oproti modifikovaným pásů mají nižší životnost. Proto se v rámci izolace základů pokládají spíše jako roznášející nebo doplňující vrstva, rozhodně však nad úrovní terénu.

Čtěte také: Aktuální opatření na skládce Lány

Modifikované asfaltové pásy jsou elastické, více odolné vůči UV záření a ohebné dle typu i při minusových teplotách až do -25 °C. Používají se tedy všude tam, kde oxidovaná provedení nestačí.

Je vhodné, aby použitá hydroizolace sloužila zároveň jako izolace proti radonu. Požadavky na protiradonovou izolaci stanoví též projektant, na základě naměřeného Rn (radonového indexu).

Jak se izolují betonové základy?

1. Výběr vhodné izolace základů

   Návrh konkrétní realizace izolace základů ve většině případů kombinuje požadavky investora (využití stavby, rozpočet, aj.) s odborným návrhem projektanta. Ten jej zpracovává na základě posouzení radonového indexu a hydrofyzikálního namáhání spodní stavby v těchto oblastech:

   • zemní vlhkost,
   • volně stékající voda po svislých plochách,
   • volně stékající voda po sklonitých plochách,
   • tlaková podzemní voda,
   • tlaková voda vzniklá hromaděním,
   • srážková povrchová a odstřikující voda.

   Aplikace vhodných asfaltových pásů:

   • Zemní vlhkost (1)
     • Oxidovaný pás: charBIT G200 S40
     • Modifikované pásy: charBIT ELAST PV S40, charBIT ELAST PV S40 HQ
   • Voda prosakující horninou (2, 3) a tlaková voda (4, 5)
     • Modifikované pásy: charBIT ELAST G S40, charBIT ELAST G S40 HQ (pod úrovní terénu vždy min. ve dvou vrstvách).
2. Příprava podkladu

   Podklad, na který izolaci natavujeme, musí být dobře připraven. Jen tak je zajištěna odpovídající přilnavost. Nosný podklad musí být rovný, suchý, bez prasklin, nečistot (prach, úlomky, mastnota, vápenné mléko), ostrých hran a hlavně ošetřený penetračním nátěrem pro asfaltové pásy. Ten pomůže zajistit dokonalé přilnutí izolace k podkladu (zvýšenou pozornost věnujte přípravě podkladu pro samolepicí asfaltové pásy).

   Čtěte také: Lány: Důsledky požáru skládky

   Podkladem pro izolační vrstvu z asfaltových pásů mohou být:

   • betony (vč. betonových mazanin),
   • cementové potěry,
   • zdiva s cementovou omítkou.
3. Natavení asfaltových pásů

   „Pokládka“ izolace se provádí postupným odvíjením a svařováním asfaltových pásů. Pomocí plamene pás rozehřejeme tak, aby rozteklý asfalt dokonale přilnul k podkladu.

   Správně roztavený asfalt vyteče několik milimetrů přes okraj pásu po obou bocích. Při více vrstvách musí být tyto mezi sebou vzájemně homogenně svařeny v celé ploše. Jednotlivé vrstvy musí být posunuty tak, aby nikdy nebyly podélné a příčné přesahy nad sebou.

   Při izolaci je klíčové dodržet jednotlivé přesahy izolačních pásů. Pro:

   • příčné přesahy minimálně 12 cm,
   • podélné přesahy minimálně 8 cm

   Izolovat můžete celou plochu najednou, nebo nejdříve části pod nosnými zdmi. V takovém případě je vhodné položené pruhy izolace proti vodě zakrýt materiálem charBIT A330 H, který přesahuje na bocích hydroizolací cca o 5 až 10 cm.

   Přesah pro napojení hydroizolace z plochy je tak ochráněn proti značnému stavebnímu znečištění (malta, prach apod.). Před pokračováním izolatérských prací se charBIT A330 H odtrhne a pod ním je ideálně čistý povrch asfaltového pásu pro dokončení izolace.

   V případě pokládání více vrstev se každá další vrstva pokládá:

   • ve stejném směru, jako předchozí vrstva (pásy se nekříží a natavují celoplošně),
   • na střed pásu v předchozí vrstvě (okraj pásu je v polovině podkladového pásu),
   • s příčnými spoji pásů alespoň 30 cm od příčného spoje předchozí vrstvy (spoje nejsou nad sebou).

   Svislé plochy klademe maximálně v délkách 250 cm, aby nedošlo k prověšení pásů. Podkladní asfaltové pásy doporučujeme kotvit v příčném spoji.

4. Ochrana izolace základů

   Po úspěšném natavení pásů je třeba ochránit izolaci proti protržení, proříznutí, nebo proseknutí.

   Již kompletně dokončené vodorovné izolace lze ochránit dočasně (lehkým pásem charBIT A330 H, starým kobercem, polystyrenem, geotextilií, aj.), nebo trvale betonovou mazaninou, či potěrem (před pokládkou podlahových vrstev).

   Izolace svislých stěn lze ochránit přilepenými deskami z extrudovaného polystyrenu (poslouží zároveň jako tepelná izolace). Jsou nenasákavé a lze je tedy zahrnout zeminou. Alternativou je též ochrana nopovou fólií, nebo přizdívkou z cihel.

Podmínky pro maximální životnost izolace

Aby izolace základů vydržela maximum, je třeba dodržet klíčové podmínky při kladení pásů a aplikaci penetračního nátěru:

• Teplota konstrukce, materiálu a ovzduší by neměla být:
  • nižší než 5 °C při pokládce oxidovaných lepenek,
  • nižší než 0 °C u lepenek z modifikovaných asfaltů,
  • vyšší než 30 °C u všech typů lepenek, s ohledem na riziko poškození materiálu manipulací a pohybem osob po již realizovaných plochách.
• Teplota konstrukce a ovzduší by při penetraci neměla být nižší než 8 °C.
• Při pokládce/penetraci nesmí na nosný podklad pršet nebo sněžit.

Je třeba mít na paměti, že kvalitu vykonávaného díla významně ovlivňují mimo odborného vykonání samotného díla zejména dostatek asfaltové hmoty. Zlepšuje se tím homogenita roztaveného asfaltu při nižší teplotě (nižší spotřeba plynu a úspora času při natavení) a také zpracovatelnost, protože nehrozí „propálení“ asfaltových pásů a tepelné namáhání nosné vložky. Významně se tak zvyšuje životnost asfaltových pásů i celé povlakové hydroizolace.

Rozměrová stálost (u polyesterů) má velký vliv na stabilitu povlakové hydroizolace, neboť maximálně zamezuje možnosti srážení asfaltových pásů s nosnou vložkou z polyesteru.

Nebezpečí pro prováděcí firmy vzniká v případě, kdy dojde ke sporům se zadavatelem, a to buď vyplývající ze samotné smlouvy o dílo, které se většinou odkazuje na všechny platné ČSN, nebo z důvodu obecné odpovědnosti vyplývající ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (OZ).

Podle většiny výrobců se musí při teplotě ovzduší pod +5/+15 °C pásy v kontaktní ploše nahřívat a nejnižší teplota zpracování - kromě již zmíněných nejkvalitnějších pásů - bývá udávána +5 °C. Důležitá je teplota nejen v době po položení. Má-li dojít k inzerovanému „dolepení“, nesmí následovat období s teplotami pod 5 °C nebo ještě nižšími. Pokládání v podzimních měsících je již značně riskantní.

tags: #skladba #asfaltového #papíru

Oblíbené příspěvky:

• Ekologické výzvy spojené s přelidněním
• Česká republika: ohrožená fauna a flóra
• Řešení problému s emisemi Megane 3
• Tipy pro romantickou dovolenou v přírodě
• Nakládání s nebezpečným odpadem ve zdravotnictví