Environmentální problémy Latinské Ameriky: Ohrožení aktivisté, klimatické změny a hledání udržitelných řešení

19.04.2026

Latinská Amerika čelí mnoha environmentálním výzvám, které ohrožují její přírodní zdroje a obyvatelstvo. Těžba, rozšiřování zemědělských ploch i ochrana zvířat a zdrojů čisté vody jsou hlavními důvody, proč jsou Jižní a Střední Amerika nejnebezpečnějšími oblastmi pro environmentální aktivisty. Ani Nea Grefa Ushigua, prezidentka původní ekvádorské komunity Sápara, se nevyhýbá vyhrůžkám smrtí.

Ohrožení environmentální aktivisté

Podle studie organizace Global Witness bylo v rozmezí let 2002 až 2017 po celém světě zavražděno více než patnáct set environmentálních aktivistů. Jejich počet je větší než součet všech mrtvých vojáků z Velké Británie a Austrálie dohromady. Organizace každý ze záznamů ověřuje natřikrát v různých zdrojích. I proto uvádí, že počet zavražděných ochránců může být ještě mnohem vyšší - ne každý případ je zaznamenán v úřední dokumentaci. Největší poměr připadl na aktivisty bojující proti těžbě a velkým zemědělským projektům v Jižní a Střední Americe.

Podle údajů organizace Global Witness došlo v roce 2015 k celkovému počtu 185 vražd environmentálních aktivistů. Celých 122 z nich připadlo na státy Latinské Ameriky - přitom padesát z nich se stalo jen v Brazílii. Největší počet, dvaačtyřicet zavražděných, se týkal konfliktu s těžaři, dvacet se zemědělci a po patnácti s dřevorubci a staviteli přehrad. V roce 2018 počet vražd ještě stoupl.

Kromě toho studie zohlednila i míru korupce, bezpečnosti a zajištění základních práv občanů podle informací organizace Transparency International. Mezi úrovní korupce a vraždami ochránců našli jasné spojení. I proto je objasněno jen deset procent těchto vražd.

Celosvětová poptávka po minerálech, dřevě i dalších zemědělských prostorech klade stále vyšší nároky na původní komunity, které nejsou ochotny slevit ze svých přirozených práv. Právě proto jde o nejzranitelnější část populace - rozdílný pohled na řešení totiž často končí násilím.

Čtěte také: O přírodě Latinské Ameriky

Dopady klimatických změn

Za tím, že změna klimatu není pouhá povídačka, ale drsná realita, si stojí většina Jihoameričanů. Každý taxikář v Bogotě, Limě nebo La Pazu potvrdí, že nikdy předtím ve městech Latinské Ameriky nebylo takové horko a tak málo vody a že lijáky nikdy nebyly tak prudké jako v posledních letech. Na začátku dubna zavalil kolumbijské město Mocoa masivní sesuv půdy, při kterém zahynulo více než 300 lidí.

V průzkumu uruguayského think tanku Ceres skoro 83 procent dotázaných uvedlo, že následky změny klimatu v současnosti lidé pociťují na vlastní kůži. Problémy související s klimatickými změnami dotazovaní zdůrazňovali na druhém místě hned po starostech s obstaráváním pitné vody. Klimatický jev El Niňo do oblasti pravidelně přináší prudké deště nebo naopak vytrvalá sucha, která ženou venkovské obyvatelstvo do Cochabamby. Hospodářská komise OSN pro Jižní Ameriku vydala zprávu, ve které píše, že přírodní katastrofy způsobené klimatickými změnami se v Latinské Americe vyskytují čím dál častěji.

V Jižní Americe v dosud nevídaném měřítku přibývá lokálních živelních pohrom a následkem toho výrazně stoupají počty obětí a dochází k obrovským škodám na s námahou vybudované infrastruktuře. Přírodní živly také způsobují obrovské škody v zemědělství a lesnictví. Odborníci z Hospodářské komise OSN pro Jižní Ameriku uvádějí, že přírodní katastrofy v prvním desetiletí 21. století stály jihoamerické hospodářství 115 miliard dolarů. Podle OSN se v celosvětovém měřítku počet přírodních katastrof za posledních 30 let více než ztrojnásobil. To se týká především povodní, dlouhých období sucha, výskytu silných bouří, sesuvů půdy a zemětřesení.

Důsledky nedostatku plánování a korupce

V těchto regionech se často bydlí v ilegálně postavených chatrčích v okolí vodních toků a svahů, kde by za normálních okolností nikdo stavět nesměl. A zkorumpovaní politici nemají vůli podmínky změnit. Obětí takové situace se stalo i město Cochabamba. Podle Rodriga Botera z Nadace pro zachování a trvalý rozvoj Bogoty se Cochabambě stalo osudným chybějící územní plánování. „Zvykli jsme si řešit problémy, až když se stane katastrofa. Klima nás donutí draze zaplatit za naše zanedbávání územního plánování,“ řekl Botero kolumbijskému týdeníku Semana.

Evropská unie a Latinská Amerika: Hledání oboustranně výhodného partnerství

Po snížení závislosti na ruských energiích čeká Evropskou unii další důležitý krok v podobě zajištění kritických materiálů, které jsou nezbytné k dekarbonizaci a zelené transformaci ekonomiky. Dodavatelskému řetězci nerostů a vzácných kovů v současnosti dominuje Čína, a tak se evropští politici ohlíží po potenciálních partnerech, kteří by dodávky do Evropy pomohli více diverzifikovat. Logickou volbou se stává Latinská Amerika, na jejímž území se nachází 25 ze 34 identifikovaných kritických materiálů a v případě několika surovin nabízí největší zásoby světa.

Čtěte také: Životní prostředí a autobusová doprava v Americe

EU se snaží zajistit nové kontrakty v Africe, ale zcela logicky také v Latinské Americe, kde se nachází hned 25 z 34 vybraných kritických surovin. Jen na území Argentiny, Chile a Bolívie, v tzv. lithiovém trojúhelníku, má být k dispozici více než polovina světových zásob lithia. Dále se v Latinské Americe rozkládá 40 % světových zásob mědi a Chile s Peru patří mezi největší světové producenty tohoto kovu. Brazílie je zase nejvýznamnějším producentem niobia (92 % světové produkce) a má také široké zásoby niklu.

Do Evropské unie se z regionu Latinské Ameriky v současnosti dováží 16 z 25 materiálů, které se nachází na území latinskoamerických států a zároveň jsou na evropském seznamu kritických surovin. Latinská Amerika je tedy významným partnerem, ale její potenciál není zdaleka naplněn - omezení spočívají například v nedostatečné infrastruktuře, investičních bariérách nebo silné konkurenci ze strany Číny. Spolupráci by měl podpořit evropský program Global Gateway, který má být protipólem čínské iniciativy Belt and Road.

V únoru tohoto roku také vstoupila v platnost obchodní dohoda mezi EU a Chile, která by měla ulehčit přístup ke kritickým surovinám, jež jsou potřeba k přechodu na zelenou ekonomiku. Největším krokem k posílení vztahů na trase EU - Latinská Amerika by měla být plánovaná dohoda s ekonomickým uskupením Mercosur, do kterého spadají i Brazílie s Argentinou, dvě největší ekonomiky Latinské Ameriky, a také surovinově bohatá Bolívie, která ovšem jakožto nový člen zatím dohodu nemůže ratifikovat.

Jednou z překážek navýšení exportu kritických materiálů do EU jsou environmentální dopady samotné těžby. Podle organizace Global Witness bylo v roce 2022 při ochraně půdy nebo životního prostředí zabito 88 % všech zaznamenaných obětí enviromentálních konfliktů právě v Latinské Americe. Obyvatelé dotčených oblastí si tedy vůči těžařským společnostem vybudovali odpor a často se snaží nové nebo již zaběhlé projekty bojkotovat.

Latinská Amerika jako skládka plastového odpadu

Latinská Amerika se stává novou skládkou plastového odpadu ze Spojených států, které jsou jeho největším exportérem na světě. Od roku 2018 jeho vývoz do latinskoamerických zemí výrazně vzrostl a loni dosáhl rekordu. Podle této organizace vyvezly USA loni jen do října na 90 000 tun plastového odpadu, z toho asi 60 500 tun do Mexika. Většina zemí regionu má přitom vlastního odpadu dost a nestačí ho recyklovat.

Čtěte také: Analýza rizika zemětřesení