Přebalování je neodmyslitelnou součástí každodenní péče o dítě. Zejména v prvních měsících života můžete plenky měnit až 12krát denně, a tato rutina obvykle trvá do cca dvou let věku dítěte, než je dítě připraveno na tzv. odplenkování.
Naše babičky i maminky měly většinou na výběr pouze látkové plenky, které vyžadovaly pečlivou údržbu. Dnes stojíme před rozhodnutím, zda upřednostnit ekologii nebo pohodlí. Z lékařského hlediska není jednoznačně lepší ani jedna z možností - záleží především na konkrétním výběru plenek a způsobu jejich použití, a také na tom, co nejlépe vyhovuje vašemu dítěti.
Látkové pleny jsou šetrnější k životnímu prostředí. Dítě za dva roky použije přibližně tunu jednorázových plenek, zatímco látkové pleny mohou posloužit až třem dětem, pokud se o ně správně stará. Poté je můžeme použít např. jako hadřík, až do jejího naprostého zničení.
Látkové pleny jsou šetrnější k citlivé dětské pokožce, která může být náchylná k opruzeninám.
Jednorázové pleny jsou nepochybně praktičtější - rychleji se mění a po použití je lze snadno vyhodit. Při výběru plenek je důležité zvolit správnou velikost, která dítěti umožní volný pohyb a zároveň dobře drží. Pro větší děti, které jsou aktivnější, mohou být praktičtější tzv. kalhotkové plenky, které lze snadno natáhnout jako spodní prádlo. Takže je můžete nasadit, i když dítě stojí nebo leze.
Čtěte také: Údržba látkového kolečka na odpad
Každá maminka si časem vytvoří svůj vlastní systém přebalování, ale základní pomůcky zahrnují přebalovací podložku, plenky, vlhčené ubrousky/perlan/umytí zadečku pod vodou a krém proti opruzeninám. Klíčové je udržovat čistotu a pohodlí dítěte při každém přebalení.
Na našem trhu se zjednodušeně řečeno můžeme setkat se dvěma základními druhy plen - s plenami látkovými (= pratelnými = opravdovými) a jednorázovými. Látkové pleny mohou být tradiční čtvercovky nebo moderní látkové pleny: vícevrstvé a tvarované pleny, kalhotkové plenky a přes ně navlékané svrchní kalhotky či plenky all-in-one -„vše v jednom".
Pleny se vyrábějí z bavlny (v mnoha případech i nebělené či dokonce z kontrolovaného zemědělství - biobavlny), konopí, ale i bambusu. Potřebné svrchní kalhotky, které se přes tyto pleny používají, jsou k dostání nejen z polyesteru s polyuretanovým zátěrem nebo z fleecu, ale i ze 100% ovčí vlny.
Pleny i svrchní kalhotky vyžadují práci s praním a sušením, avšak moderní látkové pleny jsou čím dál tím méně náročné na čas a péči. I přes uvedené zápory ale spotřebovávají celkově (i s praním a výrobou pracích prostředků) méně energie a vody než jednorázovky. Znečištění vody u látkových plenek záleží na tvrdosti vody. Samotná spotřeba plen je vzhledem k dlouhé životnosti výrobku zanedbatelná. Energii na dopravu můžeme taktéž vzhledem k délce života pleny a její celkové malé hmotnosti zanedbat. Opravdové pleny nevytvářejí žádný tuhý domovní odpad.
Množství potřebné pro přebalovací věk dítěte obslouží bez problému po sobě dvě i více dětí. Pokud se plenka praním opotřebí, je možno ji dále používat jako hadřík a když doslouží i tak, tvoří kompostovatelný odpad (vyjma svrchních kalhotek z fleecu a z polyesteru). Látkové pleny taktéž vyhrávají v šetrnosti k životnímu prostředí i z ekonomického hlediska.
Čtěte také: Více o ekologických látkových kabelech
Mýty, které hovoří o úspoře času při používání jednorázovek a naopak plýtvání časem při používání opravdových plen patří k těm nejsilnějším. Mnozí rodiče jim velmi často a snadno podlehnou. Mylný je i argument z reklamy, že jednorázové plenky šetří maminkám čas a také že děťátko zůstane suché pouze v papírových plenách.
Argument náročné práce při péči o bavlněné pleny přetrvává ještě z dob, kdy některé spotřebiče byly nákladné a hůře dostupné - např. automatické pračky. Pochopitelný je přístup zaměstnané ženy z poloviny 20. století, která pro samou práci neví, „kam dřív skočit". Dnešní automatizace, technologie a moderní designy plen usnadňují dřívější skutečnou dřinu a šetří čas.
Odpovězte upřímně: Kdo z nás opravdu pere v ruce? Za koho z nás pere pračka?
Podle vlivu na životní prostředí rozlišujeme dva základní druhy jednorázových plen (nepleťte si druhy s výrobci či se značkami plen). Prvním druhem jsou běžné jednorázové pleny, druhým je šetrnější varianta jednorázovek, které jsou však nevhodně (a klamavě) nazývány jako „ekopleny" či kompostovatelné pleny. Kompostovatelný je však pouze obal, nikoli pleny!
Pro své jednorázové užití jsou i tyto právem řazeny mezi jednorázovky. Oba druhy jednorázových plen schematicky z pohledu spotřebitele vyjadřují vzorec neudržitelné spotřeby: kup - použij - vyhoď - kup další. A to i přesto, že následná recyklace „ekoplen" - biologický rozklad - je k životnímu prostředí o něco šetrnější než u běžných jednorázovek, a navíc tyto pleny neobsahují žádný chlor, jiná bělidla a ani parfémy.
Čtěte také: Látkové odličovací houbičky: DIY
Jednorázové „ekopleny" jsou vhodnou náhradou zvláště pro maminky, které používají opravdové/pratelné pleny a které zároveň chtějí být šetrné k životnímu prostředí i při obtížných situacích, kdy by jinak použily problematicky rozložitelnou běžnou bělenou jednorázovku (např.
Jsou složené z propustné fólie (většinou polypropylén), nasákavé vložky (buničina, která je pro zvýšení nasákavosti doplněna gelovým absorbérem na bázi polyakrylátů), nepropustnou fólií k ochraně prádla (polyetylen), lepicích pásků či suchého zipu a gumiček.
Z výše uvedeného již lze vydedukovat, že na výrobu pleny je třeba velké množství surovin (dřevo a voda na buničinu, ropa na umělé hmoty, paliva na transport). Spotřeba surovin je u jednorázových plenek 10-50× vyšší než u plenek látkových.
Jednorázovky jsou energetickou časovanou bombou: za přebalovací věk dítě spotřebuje cca 4 000 ks plen (tj. asi 200 kg buničiny s energeticky náročnou výrobou + výroba plastových fólií). Také je třeba započítat nároky na dopravu.
Jednorázovky mají také negativní ekologický dopad na znečištění ovzduší. Znečišťují ho nejen doprava a spalování plen, ale ke znečištění vzduchu dochází především při jejich výrobě - de facto výrobě celulózy (SO2) a umělých hmot (CO2, NO2 i organické látky).
Vzhledem k životnosti jednorázové pleny je znečištění z výroby ale srovnatelné se znečištěním z dopravy (z výfukových plynů). Neustále je totiž potřeba pleny dokupovat - dopravovat je od výrobce k zákazníkovi, z obchodu domů a po použití k místu zneškodňování odpadu atd.
Pokud se komunální odpad spaluje, je třeba připočíst i znečištění ovzduší nebezpečnými plyny ze spalovny. Spotřeba a znečištění vody jsou závislé na způsobu výroby celulózy. Dnes je naštěstí většina výrobních vod z celulózek zaokruhována (voda je znovu použita při výrobě a nevzniká tak voda odpadní).
Na spotřebu a znečištění vody má vliv zejména proces bělení buničiny/celulózy. Odpad z plen je vzhledem k velké nasákavosti velmi objemný a těžký - až jedna tuna na dítě. Použité pleny (odpad) jsou dosud téměř nerecyklovatelné, skládkují se nebo pálí. Na skládce se rozpadají za 200-400 let.
Při předpokladu, že dítě spotřebuje denně 5-6 jednorázových plenek, je to za celý přebalovací věk cca 4 000 kusů, které v nasáklém stavu tvoří až 1 tunu nerecyklovatelného odpadu. Prakticky tento odpad končí buď na skládkách (viz výše) nebo ve spalovnách komunálního odpadu.
Vzhledem k vysokému podílu vlhkosti je to odpad špatně spalitelný a vzhledem k podílu umělých hmot, případně zbytků chloru z bělení hrozí při spalování vznik jedovatých plynů. Rozhodně však nedoporučujeme jednorázovky (ani ekopleny) likvidovat podomácku, ba dokonce ani kompostovat v domácích kompostech - v cizině se ideálně kompostují ve vermikompostárnách.
Z hlediska produkce komunálních odpadů poškozují jednorázové plenky prostředí nesrovnatelně víc než plenky látkové.
Mají ale i své výhody: přebalování je jednoduché, odpadá práce s praním a sušením. Výhody jednorázovek (zvláště snadné přebalování) mají dnes i výše uvedené moderní systémy látkových plen.
K nim je stále vyvíjena řada příslušenství pro snazší užití, skladování, praní a čištění (např. vkládací plenečky, separační pleny, síťky a kyblíky na použité pleny, sponky k zajištění čtvercových nebo tvarovaných plen atd.).
Již několik let se na trhu objevují pleny, o kterých výrobci tvrdí, že jsou kompostovatelné. Různé testy odhalily, že to není zas tak pravda, nově už většinou uvádí, že jsou kompostovatelné tzv. x procent.
Nejideálnější je bezpochybně bezplenová metoda. Ta představuje prvotní přírodní řešení. Je to tradiční (zároveň velmi silná) komunikační metoda při rané péči o potomky. Dnes je realizovaná zvláště u „primitivních přírodních" národů.
Bezplenová metoda vyžaduje a zároveň vytváří silné pouto mezi dítětem a matkou a tím pozitivně podporuje jejich vztah. Je to nejlevnější, téměř beznákladová metoda ve srovnání s náklady na pleny. Je též šetrná k životnímu prostředí: nespotřebovává téměř žádné suroviny, nevytváří žádný odpad atd. A funguje.
Jde o to, že matka či otec se učí vycítit, kdy jejich dítě bude konat potřebu (i malé miminko totiž vydává před „potřebou" nějaký signál, že „musí" - zavrtěním se, schováním do kouta apod.), na který rodič reaguje - dá jej včas vyčurat či vykakat. Maminka nebo tatínek pak miminko podrží, aby si ulevilo. V kulturách, ve kterých se tyto vědomosti stále ještě předávají z generace na generaci, to mají maminky lehčí, snáze dovedou kombinaci intuice, pozorování a časování uskutečnit a použít v praxi.
Z celkového srovnání plyne, že látkové pleny zatěžují životní prostředí méně než pleny jednorázové. Vlivy na životní prostředí můžeme při používání látkových plenek ovlivnit především způsobem praní, sušení a žehlení.
Látkové plenky stačí prát na teplotu 60 °C. Tato teplota je dostatečná i z hygienického hlediska, nehrozí-li bezprostřední nebezpečí infekce nebo dítě samo netrpí akutní nemocí. Ve srovnání s vyvářkou ušetříme na jeden prací cyklus až čtvrtinu energie.
Energii, vodu i prací prostředek ušetříme, budeme-li prát podle zásad ekologicky šetrného praní. Spotřebu energie můžeme ovlivnit i výběrem pračky (při nákupu sledujeme energetický štítek) a např. i napouštěním teplé vody do pračky (lze-li).
Věnujeme pozornost pracímu prostředku, vybíráme tzv. kompaktní prostředky, a jsou-li pro nás dostupné, preferujeme prací prostředky se značkou Ekologicky šetrný výrobek (EŠV), české výrobky atd. Sami si můžeme prací prostředek též vyrobit (např. tzv. sliz z jeleního mýdla, sody a vody).
Aviváže se všeobecně nedoporučují, neboť snižují savost plen, a navíc je to „zbytečná chemie". Není nutné používat ani speciální prostředky pro dětské prádlo, dermatologickým testováním procházejí všechny prací prostředky: spíše věnujeme pozornost správnému dávkování, kdy čteme pozorně doporučení výrobce, a máchání. U automatických praček můžeme, je-li to nutné, máchat i dvakrát.
Pachu z použitých plenek a nepořádku v koupelně můžeme snadno předejít použitím vhodných kyblíků s těsnicími víky, octem či vonnými olejíčky. Plenky sušíme na volném vzduchu. Ideální je sušení na sluníčku, které nám prádlo vybělí. Použití sušičky z hlediska úspor energie nedoporučujeme.
Používání jednorázových plen se pokusme omezit na obtížné situace (na cesty, na noc).
Za dva roky používání jednorázových plen vznikne přes tisíc kilogramů odpadu. Příchod nového člena do domácnosti znamená výzvy ve všech směrech. Jednou z nich je, jaké používat pleny. V prvním roce života dítěte jde zhruba o 2900 kusů. Pokud se jednorázové pleny používají dva roky, vznikne až 1150 kilogramů odpadu a 655 kilogramů CO2.
Začneme údajem, že používáním jednorázových plenek vyprodukujeme až 600 kilogramů odpadu ročně. Výpočet vychází z toho, že množství vyprodukovaného odpadu jednorázových plenek je logicky závislé na míře spotřeby. Novorozenec spotřebuje přibližně deset až dvanáct plenek denně. Ve třech měsících věku se tato spotřeba sníží na osm až deset plenek denně a po šesti měsících na přibližně šest až osm plenek denně. To znamená průměrnou spotřebu až 2 900 plen v prvním roce života a dalších 2 560 plen každý další rok. V prvním roce života dítěte se tedy vyprodukuje přibližně 609 kilogramů odpadních jednorázových plen.
Faktem je, že uhlíková stopa jak jednorázových, tak látkových plen se v průběhu času snižuje. Autoři vypočítali kumulativní uhlíkovou stopu jednorázových a látkových plen za předpokladu, že jsou používány do 2,5 let věku dítěte.
Tato studie předpokládala výrazně nižší průměrnou spotřebu plen, než bylo uvedeno dříve v tomto článku. Autoři vypočítali spotřebu pouze 4,16 jednorázových plenek na den. Do výpočtu LCA (dopad výrobku od počátku do konce svého života) byly zahrnuty všechny faktory, od výroby plenek přes dopravu až po spotřebu energie a vody během používání. V případě jednorázových plenek se na konečné uhlíkové stopě nejvíce podílela výroba materiálu a plenek samotných (63 %).
Nicméně důležité je, že tato studie pracovala s údaji relevantními pro Spojené království. Například u zpracování na konci životnosti předpokládala, že u jednorázových plenek bude až 78 procent odpadu energeticky využito a pouze 22 procenta bude uloženo na skládku. Na Slovensku a v České republice však existuje poměrně velký výběr místních značek látkových plen, jejichž používání může výrazně snížit uhlíkovou stopu výroby a distribuce.
Podle této studie tak činí uhlíková stopa jednoho přebalení přibližně 120 gramů CO2 u jednorázových plen a přibližně 79 gramů CO2 u látkových plen. Pro představu, toto množství CO2 spotřebuje průměrný osobní automobil s benzínovým motorem na cestu dlouhou přibližně 970 km.
Možnost používají takzvané ECO pleny - vyrobené z přírodních materiálů bez použití chlóru. Výrobci navíc v takovém případě deklarují biologickou rozložitelnost. Vzhledem k nedostatku kyslíku se však tyto plenky na skládce pravděpodobně nerozloží rychleji než jiné.
Minimalizace praní plenek (minimálně jednou za 3 dny). Ušetříte tak spotřebu vody i elektrické energie. Praní plenky při doporučené teplotě 60 °C. Sušení „přirozeně“, tedy ne v sušičce.
V posledních letech se více a více maminek navrací k používání látkových plen. Dnešní moderní látkové pleny mají tvar jednorázových plen a i manipulace s nimi je stejně snadná. Jediný rozdíl je v tom, že se po použití vyperou a použijí znovu.
Z výzkumů a analýz vyplývá, že výroba a používání látkových plen je mnohem šetrnější k životnímu prostředí ve srovnání s plenami jednorázovými. Některé zdroje uvádějí, že ekologický dopad jednorázové plenky je dvakrát větší než plenky látkové.
Ale už jen srovnání koloběhu používání jednorázové pleny s plenou látkovou o mnohém vypovídá. Jednorázová plena se musí vyrobit, při čemž se spotřebovávají obnovitelné i neobnovitelné zdroje, jako voda na výrobu celulózy a ropa na výrobu savého jádra a nepropustných folií. Poté se musí distribuovat do obchodu, kde si ji koupí konečný zákazník. Po asi tříhodinovém použití plena putuje mezi odpadky a buď se spálí, čímž se dostávají do ovzduší nežádoucí látky nebo se plena dostává na skládku, kde bude ležet jako odkaz budoucím generacím.
Látková plena se musí vyrobit také a také se musí dopravit ke konečnému zákazníkovi. Ale doba použití této pleny se dá počítat na roky. Pro jedno dítě stačí takovýchto plen pořídit cca 25. Toto ekologické hledisko není všech jediný důvod, proč rodiče volí právě látkové pleny.
tags: #latkove #pleny #ekologie #dopad #na #životní