Zdroje znečišťující ovzduší v Praze

V Praze představuje kvalita ovzduší jeden z největších problémů životního prostředí. Ovzduší je znečišťováno především polétavým prachem (pevnými částicemi PM10, PM2,5), přízemním ozonem, oxidy dusíku, benzo(a)pyrenem a těkavými organickými látkami.

Podstatný vliv na znečišťování ovzduší na území hl. m. Prahy má především narůstající automobilová doprava. K překračování stanovené přípustné koncentrace v ovzduší dochází na rozsáhlém území Prahy u znečišťující látky benzo(a)pyrenu, nejvíce v zimním období, kdy významným zdrojem emisí je spalování tuhých paliv v lokálních topeništích.

Na emisích těkavých organických látek do ovzduší se podílí plošná spotřeba rozpouštědel a doprava, částečně automobilový průmysl, tiskárny apod. Těkavé organické látky spolu s oxidy dusíku se podílí na vzniku přízemního ozonu.

V rámci tzv. Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO) jsou od poloviny 90. let vyjmenovány stacionární zdroje znečišťování. Systém REZZO zahrnuje:

• REZZO 1 (zvláště velké a velké zdroje, tj. nyní zdroje s úplným ohlášením do ISPOP)
• REZZO 2 (střední zdroje, tj. nevyjmenované stacionární zdroje znečišťování)
• REZZO 3 (malé, hromadně sledované zdroje, vč. části hlavního města)

Skupina hromadně sledovaných stacionárních zdrojů REZZO 3 zahrnuje především modelově vypočítávané emise z lokálního vytápění domácností a dále emise TZL z chovů hospodářských zvířat, z polních prací, ze stavebních činností, skládek odpadů a těžby uhlí, emise VOC z plošného použití rozpouštědel, ze skládek odpadů a z těžby uhlí, z chovů zvířat a použití minerálních hnojiv.

Čtěte také: Emise znečišťujících látek: přehled

Databáze obsahuje roční spotřebu paliva zdroje, instalovaný výkon zdroje a produkované emise těchto látek: SO2, CO, NOx, tuhé znečišťující látky, suspendované frakce prachu PM10 a PM2.5, BaP, skleníkové plyny (CO2, CH4, N2O, CO2ekv).

Emise znečišťujících látek, které provozovatelé nemají povinnost zjišťovat, jsou dopočítávány v emisní databázi na základě ohlášených aktivitních údajů a emisních faktorů. Emisní faktory pro stacionární spalovací zdroje jsou rozlišeny podle druhu topeniště a tepelného výkonu, aktivitním údajem je spotřeba paliva vyjádřená v t.rok-1 , tis. m3 .rok-1 , popř. obsah tepla v palivu v GJ.rok-1.

Skleníkové plyny byly dopočítány v souladu s metodikou IPCC (Intergovernmental Panel on Climate Change). Výpočet je v první fázi proveden samostatně pro jednotlivé relevantní skleníkové plyny.

Návazně na Aktualizaci databáze REZZO IPR pořizuje ve dvouletých cyklech pravidelnou aktualizaci modelování znečištění ovzduší na území hl. m. Prahy. Pro Prahu zpracovala společnost ATEM s.r.o. ve spolupráci s ČHMÚ (poslední aktualizace 2024).

V roce 2016 došlo k zásadní inovaci výpočetního postupu, který zahrnuje vlivy časového chodu emisních vstupů a meteorologických parametrů v průběhu hodnoceného roku. Jedná se o kombinaci eulerovského chemického transportního modelu, který zahrnuje chemické reakce polutantů v ovzduší a modifikovaného gaussovského modelu ATEM, který byl použit pro výpočet koncentrací v jednotlivých hodinách roku. Oba modely vycházejí ze skutečného průběhu meteorologických parametrů.

Čtěte také: Návykové látky a zdraví v ČR

Výsledky z obou modelů jsou vzájemně kombinovány, tak aby byla správně postihnuta míra imisního pozadí v každém bodě území a zároveň, aby byly postiženy zvýšené koncentrace v těsném okolí emisně významných zdrojů (kapacitní komunikace, významné stacionární zdroje).

Informace o znečištění ovzduší jsou doplněny o mapovou vrstvu Pětileté imisní průměry. Tato data každoročně zveřejňuje ČHMÚ.

Liniové zdroje znečištění

Liniové zdroje tvoří síť městských komunikací. Pro modelování jsou k dispozici údaje ze sčítání dopravy. Produkce emisí je podstatně vyšší, když vozidlo daný úsek plynule projíždí, zejména při akceleraci automobilů, které křižovatku opouštějí.

Legislativa a povinnosti

Ochranu ovzduší řeší zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, účinný od 1. 9. 2012. Podle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, je stacionárním zdrojem znečišťování ovzduší ucelená technicky dále nedělitelná stacionární technická jednotka nebo činnost, které znečišťují nebo by mohly znečišťovat, nejde-li o stacionární technickou jednotku používanou pouze k výzkumu, vývoji nebo zkoušení nových výrobků a procesů.

Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, rozděluje stacionární zdroje na vyjmenované v příloze č. 2 a nevyjmenované v příloze č. 2 zákona. Mezi zdroje vyjmenované patří spalovaní paliv o jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW a technologie vyjmenované v příloze č. 2 zákona. Spalovací zařízení o tepelném příkonu menším než 300 kW a technologie, které nedosahují stanovených parametrů v příloze č. 2 zákona, jsou nevyjmenovanými zdroji.

Čtěte také: Alkohol a řízení

Jednou ze základních povinností pro provozovatele, je uvádět do provozu a provozovat stacionární zdroj a činnosti nebo technologie související s provozem nebo zajištěním provozu stacionárního zdroje, které mají vliv na úroveň znečištění, v souladu s podmínkami pro provoz tohoto stacionárního zdroje stanovenými výše uvedeným zákonem, jeho prováděcími právními předpisy a výrobcem.

Ve spalovacím stacionárním zdroji lze spalovat pouze paliva, která splňují požadavky na kvalitu a jsou určená výrobcem stacionárního zdroje nebo paliva uvedená v povolení provozu.

Podle § 17 odst. 1 písm. h) provádět pravidelně nejméně jednou za tři roky prostřednictvím fyzické osoby, která byla proškolena výrobcem spalovacího stacionárního zdroje a má od něj udělené oprávnění k jeho instalaci, provozu a údržbě (dále jen „odborně způsobilá osoba“) kontrolu technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdroje na pevná paliva o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění.

Od 1.9. 2022 lze provozovat spalovací stacionární zdroje na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění a který není navržen rovněž pro přímé vytápění místa instalace, v souladu s minimálními požadavky uvedenými v příloze č. 11 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.

Smogové situace

Smog označuje mimořádné znečištění ovzduší (koncentrace převyšující přípustné hodnoty) při nepříznivých meteorologických podmínkách. Trvá-li smogová situace dlouho, může mít nepříznivý vliv na zdraví.

• V zimě: Při teplotní inverzi se v hůře provětrávaných polohách hromadí škodliviny ze spalovacích procesů - především oxidy síry, dusíku a prachové částice.
• V létě: V přízemních vrstvách atmosféry vzniká vlivem slunečního záření z prekurzorů oxidů dusíku a těkavých organických látek přízemní troposférický ozon, který vytváří tzv. letní smog.

Emisní limity a stropy

Znečišťující látkou je každá látka, která svou přítomností v ovzduší má nebo může mít škodlivé účinky na lidské zdraví nebo životní prostředí anebo obtěžuje zápachem. Přípustná úroveň znečišťování je určena emisními limity, emisními stropy, technickými podmínkami provozu a přípustnou tmavostí kouře.

Imisním limitem je nejvýše přípustná úroveň znečištění ovzduší stanovená zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Imisní limity a přípustné četnosti jejich překročení jsou uvedeny v příloze 1 tohoto zákona. Imisní limity jsou závazné pro orgány ochrany ovzduší při výkonu jejich působnosti podle tohoto zákona.

Emisním stropem je nejvýše přípustné množství znečišťující látky vnesené do ovzduší za kalendářní rok. Emisní stropy se stanovují pro stacionární zdroj, skupinu stacionárních nebo mobilních zdrojů, provozovnu nebo vymezené území. Technické podmínky provozu doplňují emisní limity.

Aktivity pro zlepšení kvality ovzduší

Aktivity realizované v roce 2022 v rámci průběžného plnění opatření PZKO zahrnují:

• Webinář k problematice přihlašování do ISPOP (školení úředníků ORP hlavního města Prahy).
• Spolupráce s městskými částmi hl. m. Prahy týkající se stížností na obtěžování kouřem.
• Pokračování tzv. kotlíkových dotací z finančních prostředků EU (výzva pro žadatele vyhlášena v průběhu května 2022).
• Spolupráce OCP MHMP s jednotlivými ÚMČ P1-22 při informování o plnění opatření dle Akčního plánu Programu zlepšování kvality ovzduší aglomerace Praha CZ 01 pro období 2020+ (PZKO 2020+).
• Spolupráce s Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR).
• Pracovní návštěvy v lokalitách PZKO Praha CZ 01, plnění vybraných závazných a podpůrných opatření dle AP PZKO 2020+.

Měrné emise hlavních znečišťujících látek podle krajů v roce 2024

Zdroj: ČHMÚ

tags: #latky #znecistujici #ovzdusi #praha #zdroje

Oblíbené příspěvky:

• Účesy inspirované pytlem na odpadky
• Dopady na životní prostředí
• Škola v přírodě – vzorový rozpis
• Znečištění plasty v Karibiku
• Průvodce výběrem odpadkového koše