Ohrožení na zdraví vlivem návykových látek v České republice

Návykové látky jsou chemické látky, které mohou způsobovat fyzickou nebo psychickou závislost. Řada návykových látek je zákonem povolená. Jejich užívání je ale v mnoha situacích zakázáno, například když plánujete sednout za volant nebo se vydat do zaměstnání. A obzvlášť problematické pak je, když pracujete třeba jako řidič autobusu nebo anesteziolog.

Problematiku návykových látek u nás upravuje Zákon o návykových látkách. Ten definuje návykové látky jako omamné látky a psychotropní látky přírodního nebo syntetického původu, které mají psychoaktivní účinky a současně jsou uvedeny v seznamu návykových látek. Trestní zákoník pak definuje podmínky, za kterých dochází k ohrožení pod vlivem návykové látky.

Trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky se dopouští ten, kdo ve stavu vylučujícím způsobilost, kterou si přivodil vlivem návykové látky, vykonává zaměstnání nebo jiné činnosti, při kterých může ohrozit zdraví, život nebo zdraví lidí či způsobit značnou škodu na majetku. Jak je ze soudní praxe zřejmé, nejčastější činností v tomto směru je bezpochyby řízení motorových vozidel. To znamená, že osoba vůbec nemusí svou činností způsobit újmu na zdraví nebo škodu, ale přesto se dopouští trestného činu.

Ohrožení pod vlivem návykové látky definuje trestní zákoník jako situaci, kdy osoba vykonává své zaměstnání nebo jinou činnost při které je možné ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku. Například u alkoholu jsou pravidla jasně stanovená, u ostatních návykových látek je však obvykle třeba celou situaci posoudit individuálně. U jednotlivých návykových látek jsou zákonem stanoveny hranice, kdy je na osobu nahlíženo jako pod vlivem, ale ještě je třeba posoudit okolnosti celé situace.

Posouzení ovlivnění návykovou látkou

Ve chvíli, kdy dojde k překročení takové hranice, musí být posouzeny všechny okolnosti situace případu. Takto se musí postupovat proto, že samotné zjištění, že řidič byl v době řízení pod vlivem návykové látky, nepostačuje samo o sobě k tomu, abychom mohli učinit závěr, že právě v důsledku této látky byla osoba ve stavu, který neumožňoval výkon této činnosti. Musí se zjišťovat nejen to, o jakou návykovou látku se jednalo, ale i to, jak moc byl řidič ovlivněn a tedy zda došlo k naplnění skutkové podstaty trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Zda řidič byl ovlivněn natolik, aby nebyl schopen bezpečně řídit, se posuzuje v každém případě individuálně - již v přípravném řízení a následném řízení před soudem se bude zjišťovat, za jakých okolností k jízdě pod vlivem látky došlo.

Role toxikologie a psychiatrie

V tomto případě se do procesu zapojují toxikologičtí odborníci a psychiatři. Klíčovou roli v posuzování těchto případů hrají toxikologové a psychiatři, kteří analyzují přítomnost a účinky návykových látek v těle pachatele. Toxikologie je věda zabývající se účinky chemických látek na živé organismy, včetně lidí.

Po stanovení druhu a množství návykové látky toxikologem je dalším krokem přibrání znalce z oblasti psychiatrie. Tento znalec má za úkol posoudit konkrétní účinky návykové látky na jedince. Psychiatr zkoumá, jak dané množství návykové látky ovlivnilo chování a rozhodování jedince, a do jaké míry mohl být jeho stav ovlivněn zjištěnou koncentrací látky.

V případě, že není možné stanovit druh, množství látky nebo míru ovlivnění, bude nutné odborného vyjádření nebo přibrání znalců - a to z oboru toxikologie, který dle výsledků z odběru krve nebo moči stanoví druh a množství návykové látky v době řízení. Na základě takto získaných poznatků bude přibrán znalec z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, který bude mít za úkol určení konkrétních účinků na jedince a posouzení, do jaké míry působilo zjištění množství návykové látky na pachatele. Zohledňuje se též doba, po kterou měl pachatel návykovou látku v těle, jelikož s odstupem času se účinky látky mění.

Kromě chemických analýz a odborných posudků je důležité také posouzení reakcí pachatele na užitou látku a jeho jednání pod jejím vlivem. Důkazy o jeho stavu mohou zahrnovat svědecké výpovědi osob, které byly přítomny, jako jsou policisté nebo lékaři, kteří prováděli klinické vyšetření.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Přestupek nebo trestný čin?

Na základě odborného vyhodnocení se rozhodne o tom, zda se bude jednat pouze o přestupek, za který se obvykle stanoví peněžitá pokuta nebo např. V případě, že však dojde k naplnění skutkové podstaty trestného činu, bude se jednat o přísnější tresty. Konkrétně vám může být uložen trest odnětí svobody až na jeden rok, peněžitý trest nebo zákaz činnosti.

Závěrem lze tedy říci, že jestliže pachatel řídil motorové vozidlo pod vlivem jiné návykové látky než alkoholu, je nutné zjistit, o jakou návykovou látku se jedná, jaké množství užil a do jaké míry jí byl ovlivněn. K obstarání těchto poznatků je nutné přizvat znalce. Na základě všech výše zmíněných skutečností bude možné vyhodnotit, zda došlo k naplnění znaků trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky nebo se jedná pouze o méně závažné jednání - přestupek.

Příklady z praxe

Dopravní policisté vyjížděli v úterý 27. listopadu 2020 krátce před čtvrtou hodinou odpoledne k dopravní nehodě osobního vozidla značky Ford. Pětapadesátiletý řidič s tímto vozidlem jel ve směru od obce Čížov do obce Chabeřice. Před nechráněným železničním přejezdem se díval, zda nejede vlak ve směru od obce Kácov, a přitom s vozidlem vyjel vpravo mimo komunikaci, kde srazil dopravní značku STOP P6 a Výstražný kříž pro železniční přejezd jednokolejný. Následně s automobilem sjel do kamenného koryta, které se nacházelo vedle železničního přejezdu mezi kolejištěm a travním porostem, kde zůstal s vozidlem stát. Vzhledem k tomu, že vozidlo zasahovalo přední částí do profilu průjezdu vlaku, byl provoz na železniční trati zastaven. Dechová zkouška u řidiče naměřila hodnoty ve výši 2,34‰ promile alkoholu v dechu.

Ve čtvrtek 29. října 2020 řídil dvaačtyřicetiletý muž ve městě Čáslav vozidlo značky Citroen Berlingo, kde byl krátce před devátou hodinou večer v ulici Masarykova stavěn a kontrolován. Provedená dechová zkouška u řidiče následně naměřila pozitivní hodnoty ve výši 1,22‰ promile alkoholu v dechu. Čáslavští policisté ještě téhož dne řidiči sdělili podezření ze spáchání trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky.

Ve stejný den, krátce před desátou hodinou večerní, byl v obci Kutná Hora policejní hlídkou zastaven a kontrolován další řidič. U pětatřicetiletého řidiče byla naměřená hodnota dechové zkoušky také pozitivní.

Čtěte také: Pracovní rizika

Následující den 30. října 2020 po čtrnácté hodině byl v obci Čestín - Polipsy policejní hlídkou zastaven a kontrolován dvaačtyřicetiletý řidič vozidla značky Škoda Octavia. Řidič při kontrole předložil pouze občanský, technický průkaz a zelenou kartu od vozidla. Řidičský průkaz nepředložil. Následná provedená dechová zkouška naměřila 2,42‰ promile alkoholu v dechu.

Řidičce i řidičům, u nichž byla zjištěna přítomnost alkoholu v dechu, byla zakázána další jízda. Zdrogovaný nebo opilý řidič se ale také může dle §274 trestního zákoníku dopustit trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky. Dalším nebezpečím, které mnoho řidičů často podceňuje, je záludný zbytkový alkohol a následná „kocovina“ s celkovým útlumem. To má za následek prokazatelné zhoršení schopnosti řídit.

Řízení pod vlivem návykové látky je zcela nepřijatelné. Touto nebezpečnou a bezohlednou jízdou poté dochází k vážným dopravním nehodám. Řidiči tak ohrožují nejen sebe, ale také ostatní účastníky silničního provozu.

Typy návykových látek

Efekty jednotlivých druhů návykových látek se značně liší:

• Stimulanty jsou látky, které zvyšují bdělost, energii a aktivitu. Mezi běžné stimulanty patří pervitin (methamfetamin), amfetaminy, kofein a nikotin. Tyto látky zvyšují srdeční tep a krevní tlak, což může vést k nespavosti, psychózám a dalším závažným zdravotním problémům.
• Depressanty jsou látky, které tlumí centrální nervový systém. Řadí se sem sedativa, což jsou látky, které zklidňují a uvolňují tělo a mysl. Dále sem řadíme hypnotika, což jsou látky používané k navození spánku. Mezi běžná hypnotika patří zolpidem, eszopiklon a benzodiazepiny. Poslední skupinu pak představují narkotika. Jedná se o silné analgetické látky, které tlumí bolest a vyvolávají euforii.
• Hallucinogeny jsou látky, které způsobují změny ve vnímání, myšlení a náladě. Jsou rozděleny do několika podskupin podle specifických účinků a mechanismů působení. Patří sem psychedilika (např. LSD či houby s obsahem psilocinu), které které vyvolávají intenzivní změny ve vnímání, myšlení a emocích. Dále se sem řadí dissociativy (např. ketamin), které způsobují pocity oddělení nebo odpojení od vlastního těla a okolí. Poslední skupinu pak tvoří delirogeny (např. atropina skopolamin), které způsobují deliria, což jsou stavy zmatenosti, halucinací a ztráty kontaktu s realitou.
• Anxiolytika jsou látky, které zmírňují úzkost a napětí. Patří sem například benzodiazepiny, jako jsou diazepam a alprazolam, a barbituráty.
• Euforianty vyvolávají pocit euforie a štěstí. Mezi nejznámější euforianty patří MDMA (extáze) a kokain.

tags: #ohrožení #na #zdraví #vlivem #návykových #látek

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce pro uchazeče o studium Ekologie a Životního Prostředí
• O vlivu igelitek na životní prostředí
• Aktivity pro ekologickou výchovu
• Zemědělství Ústeckého kraje
• Studie emisí hybridních vozidel