Cílem projektu bylo identifikovat výskyt nebakteriálních původců mastitid v bazénových vzorcích mléka v různých chovech a vyhodnotit vliv technických i technologických faktorů provozu na tento výskyt. Od roku 2019 do roku 2022 bylo celkem odebráno 1051 bazénových vzorků mléka z 21 mlékáren. Přestože celkový počet sledovaných ekologických chovů oproti konvenčním byla nižší, jsou patrné významné rozdíly.
Mezi nejčastěji uplatňovaná patří rozdělení dle druhu etiologického agens na mastitidy bakteriální a nebakteriální. Nebakteriální původci zahrnují viry, mykoplasmata, dále pak řasy, kvasinky a plísně. Záněty způsobené posledními třemi skupinami mikroorganismů jsou souhrnně označovány jako mastitis mycotica.
Dalším běžně používaným hlediskem třídění mastitid je zdroj původce. Ten může pocházet a udržovat se v mléčné žláze dojnice. K přenosu pak dochází nejčastěji při dojení - původci kontagiózní (např. Streptococcus agalactiae). Může se také jednat o původce běžně se vyskytující v prostředí - environmentální původci (např. Escherichia coli). K infekci mléčné žlázy pak dochází kdykoli a je často spojena se zhoršenými zoohygienickými podmínkami. Některé bakteriální druhy při tom mohou spadat do obou skupin - např. Streptococcus uberis a Streptococcus dysgalactiae.
V případě řas rodu Prototheca platí, že se běžně nacházejí v prostředí (patogen enviromentální), po proniknutí do mléčné žlázy je však možná infekce dalších dojnic během dojení (řasa se dále chová jako kontagiózní patogen). U kvasinkových a protothékových mastitid je popisována iniciální akutní fáze onemocnění, která následně přechází do chronicity. V případě mastitid vyvolaných plísněmi, může dojít k prostupu do cév a rozsevu plísně do ostatních orgánů krevní cestou.
Aplikace antibiotik je ve všech případech naprosto neúčinná a může naopak zhoršit klinické projevy. Bylo prokázáno, že kvasinky, plísně i řasy dokonce využívají obsažený dusík v penicilínu nebo tetracyklinu jako svůj zdroj energie. Mykotické mastitidy jsou tedy neléčitelné a pozitivní jedinci se tak stávají zdrojem infekce pro ostatní zvířata.
Čtěte také: Varroáza a přírodní léčba
Nejčastěji diagnostikovaným nebakteriálním patogenem jsou kvasinky Candida sp.. Jedná se oportunní patogen vyskytující se prakticky všude v okolí dojnice (ruce obsluhy, dojicí jednotky, podestýlka, podlaha, krmivo, prach), ale i na kůži struků. Klinické projevy mastitidy způsobené kvasinkami jsou shodné s projevy bakteriálních mastitid (bolestivost, otok, zarudnutí, změna charakteru sekretu).
Účinná náprava hygienických podmínek ve stáji a při přípravě mléčné žlázy na dojení je prevencí proti narušení funkce mléčné žlázy a vzniku nejenom mykotických ale i bakteriálních mastitid. Určitým pozitivem nálezu plísní a kvasinek v mastitidním mléce může být skutečnost, že infekce neperzistuje do další laktace. Období zaprahlosti, kdy se netvoří mléko ani laktóza v mléčné žláze, těmto zástupcům neumožňuje přežít. To ale neplatí pro řasy rodu Prototheca, u nichž byla prokázána perzistence infekce i v následující laktaci. Řasa je schopna přežívat i v makrofázích, buňkách imunitního systému.
Veterinárně, terapeuticky, chovatelsky a organizačně jsou nejobtížněji řešitelné mastitidy působené řasami. Přesná kultivační diagnostika patogenů v mléce mastitidních dojnic je základem rozhodování o léčení. V současné době se jedná o řasy pouze jediného rodu - Prototheca spp. Jedná se o řasy, jejichž buňky neobsahují chlorofyl, jsou heterotrofní. Vyskytují se ubikvitárně v prostředí, u skotu byl jejich výskyt zaznamenán ve střevě. Prototheca spp., zejména pak Prototheca bovis a P. blashkeae, se řadí k významným patogenům mléčné žlázy dojnic. Infekce je výrazně kontagiózního charakteru.
Pozitivní dojnice musí být vyřazeny ze stáda a do té doby dojeny zásadně na konci dojení nebo extra označenou dojicí jednotkou. Pokud by byla infekce zjištěna u březí dojnice, neměla by se zaprahovat antibiotiky ani používat ucpávky, tzv. sealy. V případě nálezu řasy v bazénovém vzorku mléka je bezpodmínečně nutné provést plošné cílené kultivační vyšetření všech dojnic. Diagnostikovanou Protothecu spp. lze pak vyjádřit kvantitativně u bazénových vzorků nebo semikvantitativně u jednotlivých dojnic. Odběr půlových nebo čtvrťových vzorků by rozhodování zjednodušil a významně zpřesnil (vyšší je i citlivost kultivačního vyšetření), ovšem cena vyšetření za dojnici by pak násobně vzrostla. V případě nálezu pouze jednoho pozitivního struku, se lze pokusit o ukončení laktace definitivním zasušením, a tím dojnici zachránit.
Jedním z významných opatření k zamezení šíření infekce ve stádě je zavedení ruční nebo sofistikované automatické mezidezinfekce dojicích jednotek po každém použití, kde účinnou látkou mezioplachu je kyselina peroctová v koncentraci do 1 % v návaznosti na konkrétní chemický rozbor používané vody. Je prokázáno, že toto organizační opatření jednoznačně omezuje přenos možné infekce během procesu dojení z dojnice na dojnici. Kromě toho látky obsahující jód působí významně na eliminaci řasy. Prokázalo se, že likvidace pozitivních dojnic vyřazením na jatky není jediným řešením, i když je ve finále bezpodmínečně nutná a znamená obrovské ekonomické ztráty pro farmu.
Čtěte také: Co pomáhá na rány z přírody?
Výskyt prototékové infekce ve stádě znamená i značné narušení welfare dojnic kromě všech ostatních restriktivních opatření vedoucích k eradikaci. Ozdravění chovu je otázkou dlouhodobého několikaměsíčního až ročního respektování a dodržování celé řady omezení a postupů nejenom při dojení ale i v organizaci stáda. Nezbytnou součástí je zařazování do produkce jen prokazatelně negativních dojnic na základě kultivačního vyšetření a frekventní diagnostika celého stáda několikrát během průběhu eradikace. V průběhu řešení by měl být pravidelně kontrolován bazénový vzorek mléka a prováděna kvantifikace řasy.
Celkem bylo identifikováno 72 zástupců kvasinek s nejvyšším procentním zastoupením kvasinky Kluyveromyces marxianus (58,14 %), Pichia kudriavzevii (28,07 %), Candida parapsilosis (14,46 %). Dominantní roli v kategorii mastitidních původců kvasinek sehrává zejména rod Candida sp. (C. parapsilosis, C. metapsilosis, C. orthopsilosis, C. zeylanoides, C. tropicalis, C. intermedia a C. boidinii). Průměrný počet kvasinek v bazénovém vzorku byl 2,28/ml, bez nálezu bylo pouze 38 bazénů.
Převážná část zástupců této kategorie jsou kontaminanty, které se dostávají do mléka z vnějšího prostředí, nevhodné přípravy mléčné žlázy na dojení ale i z narušených pryžových komponentů dojicího zařízení. S typickými kvasinkovými mastitidami jsme se v průběhu projektu nesetkali na rozdíl od běžného našeho poradenství na farmách. Z kontrolovaných 961 bazénů s mlékem bylo vykultivováno celkem 28 zástupců plísní, a to například Aspergillus niger, A. fumigatus a A. flavus. Další početnější skupinu tvořil rod Penicillium. V průběhu let 2019-2022 byly zjištěn výskyt mykotických mastitid v bazénových vzorcích a byli diagnostikováni jednotliví zástupci.
Na základě vyplněných dotazníků, literárních zahraničních podkladů a zkušeností z poradenské činnosti byly vytipovány faktory, které sehrávají důležitou roli v incidenci málo známé a opomíjené problematiky jak u veterinární, tak zemědělské veřejnosti.
DESICAL® Plus je směs minerálních anorganických sloučenin a hydroxidů. DESICAL® Plus vytváří prostředí, ve kterém patogeny nemají žádnou šanci přežít a je prostředkem ke snížení infekčního tlaku v prostředí a působí preventivně před vznikem enviromentálních mastitid. Patogenní mikroorganismy a mezi nimi i původci mastitid, dermatitid, hniloby paznehtů a nekrobacilózy přežívají v prostředí s pH 4 až 9.
Čtěte také: Babské rady na kašel
DESICAL® Plus se používá v průchozích bazénech či vanách umístěných v pohybových chodbách skotu (např. za dojírnou). Jedním ze způsobů použití je suchá koupel paznehtů. Přípravek je možné smíchat s pilinami nebo jemným pískem v poměru 1:1, což omezuje jeho spotřebu. Před vstupem do suchého bazénu je třeba končetiny navlhčit. Suché lázně provádějte preventivně 1x týdně, při vyšší prevalenci onemocnění paznehtů 3x týdně. Velmi nízká spotřeba vzhledem k vícenásobnému použití (přes suchou koupel mohou krávy procházet více dní po sobě).
Precizní zemědělství a tzv. „chytré” technologie jsou v dnešní době na raketovém vzestupu. Farmy s chovem mléčného skotu instalují do všech svých dojíren alespoň základní milkmetry a téměř každý chovatel disponuje jednoduchým programem, nebo mobilní aplikací, která mu pomáhá se správou svého stáda. Ačkoliv „chytré” technologie určené chovatelům mléčného skotu, byly primárně vyvíjeny a testovány v prostředí konvenčních farem, mají velký význam i na farmách hospodařících v režimu ekologického zemědělství. Důsledný monitoring stavu zvířat je navíc plně v souladu s požadavky na ekologický chov zvířat s ohledem na prevenci zdraví a omezování léčby chemickými alopatickými léčivy.
První světovou vlaštovkou v oblasti zavádění technologie precizního zemědělství (PZ) v chovech mléčného skotu byla izraelská společnost Afimilk, která v roce 1979 uvedla na trh první elektronický milkmetr na světě. I nyní, v době, kdy se vývojem a následnou aplikací nástrojů precizního zemědělství zabývají firmy na celém světě, je Izrael vedoucí špičkou ve vývoji zemědělských technologií. V současnosti je v Izraeli registrováno přes 300 firem zabývajících se vývojem zemědělské technologie.
Pedometry s tříosým akcelerometrem dokáží v základu rozlišit chůzi, ležení, ulehnutí a vstávání. Informují chovatele o počtu kroků, počtu uléhání a vstávání a celkové době ležení. Pedometr pravidelně odesílá signál do čtecího zařízení. V případě že kráva leží, přejde do režimu „spánku“ a informaci o aktivitě odešle až ve chvíli, kdy kráva vstane a s pohybem pedometr „probudí“. Společně s údaji o počtu kroků, počtech uléhání a vstávání, či délce ležení, systém chovatele informuje i o čase, který je relevantní k aktuálnímu měření, takže chovatel se může dozvědět, že například po dojení byla kráva aktivní, udělala 500 kroků, poté přes poledne dvě hodiny v kuse ležela atd.
Na základě odchylek od průměrného pohybového vzorce každé dojnice systém upozorňuje na nutnost zvýšené pozornosti chovatele. Pedometry nové generace disponují například funkcí upozornění na možné telení (tzv. calving alert), kdy systém na základě neklidného chování dojnice v období před porodem, upozorní chovatele na blížící se porod. Pedometry společnosti Afimilk, Afiact II upozorňují na porod v průměru dvě hodiny před samotným porodem. Pokud posléze porod trvá příliš dlouho, dostane chovatel upozornění na možné komplikace a může tak telící se krávě věnovat zvýšenou pozornost.
Další typy tříosého akcelerometru nosí zvíře připevněné na obojku na krku. Tyto obojky vyrábí nejen Afimilk, ale také další izraelská společnost Allflex Livestock intelligence. Obojky mají oproti pedometrům umístěným na noze výhodu v tom, že senzory se udržují ve větší čistotě, zachovává se stabilita přenosu signálu a detekuje širší spektrum základního chování. Akcelerometry umístěné na obojku, kromě aktivity pohybu a odpočinku, dokáží monitorovat i aktivitu příjmu potravy, přežvykování a celkově chování, které lze detekovat pomocí typických pohybů hlavy, způsobujících specifický pohyb akcelerometru umístěného na krku. Senzor na obojku poskytuje nejen stejné informace jako pedometr.
Obojky s akcelerometry jsou vhodné nejen pro vnitřní stáje, ale i pro pastviny, protože data se z obojku odešlou do počítače kdykoliv, kdy se zvíře s obojkem ocitne v dosahu čtecí antény. Anténa musí být t umístěna v dosahu zdroje a v místě, kam zvířata pravidelně dochází (například u napajedla, dojírny, krmného stolu, přístřešku atd.). Software pro management stáda, který je ke každému setu senzorů dodáván, vyhodnocuje naměřené údaje a poskytuje podrobný report o tom, co zvíře ve stádě dělalo v průběhu dne. Chovatel si může údaje o zvířatech prohlédnout nejen v počítači, ale i mobilní aplikaci. Software umí vyhodnotit i časy a změny v synchronizaci stáda, kdy sleduje skupinovou aktivitu pohybu a přežvykování a dokáže chovatele upozornit na změny, které se mohou hodit při sezónních úpravách faremní rutiny a managementu (jako např. vhodný čas k dojení, nebo k veterinárním úkonům).
V případě, že je chovatel ochoten vybavit se i další technologií, umí obojek spolupracovat se senzory v dojírně, měřícími kvalitu mléka a detekovat zvýšené riziko ketózy. Kromě akcelerometrů sledujících chování zvířat, jsou pomocníky chovatele mléčného skotu milkmetry a analyzátory mléka (minilaby) umístěné v dojírně u každého dojícího stání. Základní milkmetr měří u každého zvířete délku dojení, rychlost průtoku mléka, která odráží dojitelnost zvířete, množství nadojeného mléka a elektrickou vodivost (konduktivitu) mléka. Konduktivita mléka se mimo jiné zvyšuje s množstvím somatických buněk v mléce a její skokové zvýšení upozorní na riziko začínající mastitidy.
Stejně tak náhlý pokles dojitelnosti, či nádoje jednotlivého zvířete může upozornit na zhoršení zdravotního stavu zvířete, a to vše opět prostřednictvím softwaru pro management stáda, který se všemi senzory v dojírně komunikuje. Moderní minilaby, které jsou na trhu už od roku 2008, navíc dokáží sledovat v průběhu dojení některé složky mléka a zároveň upozornit na větší množství možných diagnóz a problémů, se kterými se chovatel může potýkat. V průběhu dojení je v minilabu automaticky spektrofotometricky kontrolováno každých 200 ml nadojeného mléka a během této kontroly probíhá kontinuální stanovení množství bílkovin, tuku a laktózy. Minilab dokáže upozornit také na přítomnost krve v mléce s tím, že chovatel si může v přidruženém softwaru pro management stáda nastavit, na jakou koncentraci krve v mléce má být upozorněn, a nižší koncentrace pak budou ignorovány.
Na základě okamžitého stanovení obsahu jednotlivých složek mléka během každého dojení systém včas upozorní na probíhající riziko mastitidy, ketózy nebo subakutní acidózy. Raná detekce těchto onemocnění nejen předejde finančním ztrátám, ale umožní zvířata léčit úspěšně např. Dojnice chované v režimu EZ musí mít přístup na pastvu. Jelikož správa pastvin, včetně přehánění, či shánění na dojení je jak personálně, tak časově náročná činnost, byl by i zde vítán robotický pomocník.
Díru na trhu vyplnil izraelský start-up BeeFree Agro, který vyvinul plně automatický dron. Dron dohlíží na polohu a počty zvířat na pastvině, funkčnost a naplněnost napajedel a krmišť a celistvost ohrady. Plně automatický monitoring jak počtu a lokace zvířat, tak stavu napajedel a krmišť funguje na principu pokročilých zobrazovacích metod a analýz obrazu se spolehlivostí až 99.9 %. Drony dokáží monitorovat zvířata i v noci, díky zabudované termovizi.
Z každého skenování pastviny obdrží chovatel textový i grafický audit, dron navíc poskytne pořízený obrazový materiál pastvin a zvířat na pastvině ve vysokém rozlišení. Momentálně start-up pracuje na dalším upgradu a v blízké době by rádi své drony vybavili nejen schopností monitoringu pastvin, ale také manipulace se zvířaty. Na základě vlastních zkušeností s chovem dobytka zakladatelé start-upu zjistili, že nejen skot, ale i jiná pastevně chovaná zvířata před dronem utíkají a rozhodli svým dronům vdechnout pastevecké schopnosti- „naučit“ je hnát zvířata tam, kde je chovatel v určitou denní, či roční dobu chce mít. „Pastevecké“ drony jsou vybaveny i možností zvukové signalizace, která má usnadnit manipulaci se zvířaty, která nereagují dostatečně na pouhý pohyb dronu. Ačkoliv tento model dronu je stále ve vývoji, jeho vývojáři tvrdí, že po uvedení na trh dokáže jejich majitelům ušetřit podstatné množství času.
Každý chov, který v Izraeli dodává mléko do jedné z místních mlékáren, musí disponovat informačním systémem pro management stáda jménem NOA, který by se dal částečně přirovnat k české kontrole užitkovosti. Systém NOA vyvinul izraelský svaz chovatelů skotu za účelem centrální správy všech izraelských farem. Svaz je chovatelům nadřazený a pro každou farmu pomocí informací ze systému může individuálně utvořit připařovací plán, krmné dávky, či doporučit změny v managementu farmy. Každému odvětví řízení chovu (plemenitbě, krmivářství apod.) se věnuje specializovaná divize zaměstnávající odborníky, kteří se věnují výhradně požadovanému oboru. Chovatelé většinou návrhy i doporučení přijímají, protože na ochotě spolupracovat jak se svazem, tak s mlékárnou je z velké části založena úspěšnost farmy.
NOA vypadá podobně jako jakýkoliv známý software na management stáda (např. Afifarm) a s tímto softwarem i v reálném čase komunikuje. Chovatel disponuje dvěma softwary: softwarem na management stáda, který komunikuje s nástroji PZ instalovanými na farmě (pedometry, dojírnou atd.) a softwarem zastupující informační systém NOA. Aby byl chovatel ušetřen dvojí práce, tak se údaje, které se automaticky sbírají pomocí nástrojů PZ, automaticky odesílají také do systému NOA a opačně. Chovatelský svaz má zásluhou systému NOA okamžitý přístup k informacím o dojení, o říjích, zmetání a zdravotních problémech každé farmy. Chovatel do systému NOA zapisuje nově narozená/nakoupená zvířata, odepisuje prodeje/mrtvé kusy, zapisuje podrobně inseminace, léčení a diagnózy. Veškeré údaje, se automaticky propisují do softwaru pro management stáda, neboť i s těmito údaji pracují některé algoritmy softwarů, například při vyhodnocování úspěšnosti reprodukce, nebo rizika zmetání.
NOA má pro svaz chovatelů i výhodu centrálního vyhodnocení například úspěšnosti konkrétních inseminátorů, kvalitě inseminačních dávek, či dodávaného krmiva. V ČR podobně efektivní systém vzdáleně zpřístupňující aktuální individuální záznamy zvířat, schopný rychle a automaticky komunikovat se softwarovým zastřešením farmy, zatím chybí. Zejména také proto, že se z pohledu chovatelů jedná o citlivé informace.
Celkem bylo identifikováno 72 zástupců kvasinek s následujícím procentuálním zastoupením:
| Kvasinka | Procentuální zastoupení |
|---|---|
| Kluyveromyces marxianus | 58,14 % |
| Pichia kudriavzevii | 28,07 % |
| Candida parapsilosis | 14,46 % |
Dominantní roli v kategorii mastitidních původců kvasinek sehrává zejména rod Candida sp. (C. parapsilosis, C. metapsilosis, C. orthopsilosis, C. zeylanoides, C. tropicalis, C. intermedia a C. boidinii).
tags: #lecba #mastitidy #v #ekologickych #chovech