Vodní plži v České republice

Řada druhů vodních plžů z čeledí Planorbidae a Lymnaeidea slouží jako mezihostitelé parazitických motolic třídy Trematoda.

Schistosomosa

Z pohledu humánní medicíny je nepochybně nejvýznamnější nemocí, kterou tito paraziti způsobují, schistosomosa (dříve též bilharziosa). Původci tohoto onemocnění jsou motolice rodu Schistosoma (česky krevnička), které mají složitý životní cyklus. Dospělí červi jsou asi 10-20 mm dlouzí a žijí v cévách sliznice dutých orgánů - buď močového měchýře, nebo tlustého střeva.

Dospělé samičky schistosom kladou vajíčka skrze stěnu krevních cév do dutiny orgánu, ve kterém žijí, a vajíčka se tak dostávají do vnějšího prostředí buď v moči, nebo stolici. Dochází při tom k poškození sliznice spojené s krvácením a následným zánětem.

Druh Schistosoma haematobium žije v cévách močového měchýře a způsobuje tak takzvanou egyptskou schistosomosu čili močokrevnost. Střevní schistosomosu spojenou s postižením sliznice tlustého střeva a jater způsobují hlavně druhy S. japonicum, S.

Životní cyklus schistosom

Vajíčko schistosomy vyloučené v moči nebo stolici se musí dostat do sladké vody, kde se z něho vylíhne první larvální stadium zvané miracidium. Miracidia aktivně plavou ve vodě a musí si rychle najít svého mezihostitele - teplomilného vodního plže. Pro původce močové schistosomosy jsou to plži rodu Bulinus - hlavně Bulinus truncatus. Mezihostiteli střevní schistosomosy jsou plži rodu Biomphalaria (zvl. B. alexandrina) či rodu Oncomelania.

Čtěte také: Základní pojmy environmentální chemie

Po vniknutí do vodního plže se miracidium přemění na vakovitou sporocystu, ve které se klonováním vytváří další larvální stadium cerkarie, které po 4-6 týdnech plže opustí a přecházejí opět do vody.

Ve vodě cerkárie čile plavou a vyhledávají lidskou pokožku, do které se zavrtají a následně vnikají do cévního řečiště, kde dospějí a samičky opět začnou klást vajíčka. V době invaze do kůže se obvykle u infikovaného člověka vytváří přechodná, intenzivně svědící vyrážka.

V lidském těle pak dokážou schistosomy žít mnoho let, ovšem infekce jen malým počtem červů nemusí vždy mít závažné zdravotní následky. Problémem však jsou opakované masivní reinfekce lidí, kteří jsou v trvalém kontaktu se sladkou vodou, ve která plži žijí. Zvláště ohroženi jsou tak např. rolníci či pradleny, ale také děti, které si hrají ve vodě. U nich často dochází k závažnému poškození sliznice postižených orgánů s trvalými krevními ztrátami a chronickými záněty, které mohou dokonce vést až ke vzniku rakoviny močového měchýře.

Diagnostikovat se schistosomosa dá mikroskopickým nálezem vajíček parazita v moči nebo ve stolici a dobře léčit se dnes dá např. prazikvantelem.

Z hlediska veřejného zdraví je ale důležitější prevence jednak ochranou před kontaktem se zamořenou vodou, ale také tlumením výskytu plžích mezihostitelů. To není jednoduchý úkol, protože například výstavbou přehrad na mnoha tropických řekách jsme jim vytvořili ideální podmínky k životu, o jakých se jim dříve ani nesnilo.

Čtěte také: Přehrady a Bezpečnost

V našich středoevropských podmínkách však zatím ti vhodní tropičtí plži naštěstí přežívat nedokážou, takže zavlečení močové nebo střevní schistosomosy k nám zatím nehrozí.

Cerkáriová dermatitida

Abychom se ale nemuseli cítit úplně ukřivděni, zařídila nám příroda možnost vyzkoušet si invazi schistosom do kůže i v našich českých rybnících a dalších vodních plochách. Jedná se o cerkárie schistosom rodů Trichobilharzia a Bilharziella, které v dospělém stavu parazitují na vodních ptácích.

Mezihostiteli těchto ptačích schistosom jsou naši plovatkovití vodní plži, jako např. plovatka bahenní (Lymnea stagnalis), blatenka bažinná (Stagnicola palustris) či uchatka vejčitá (Radix ovata).

Dobou nejvyšší aktivity ptačích cerkárií je v polovině léta, kdy je voda nejteplejší, a zvláště vysoké riziko invaze je ve vodách s vysokou koncentrací ptáků, jako jsou např.

Vniknou-li cerkarie ptačí schistosomy do kůže člověka, který není vhodným hostitelem, nedokážou proniknout do cévního systému a po krátké době v kůži hynou. Výsledkem je tzv. cerkáriová dermatitida (ang. swimmer’s itch), charakterizovaná vznikem vyrážky v místech napadení cerkariemi. Tato vyrážka obvykle silně svědí, ale po několika dnech zmizí i bez léčby. V případě velmi intenzivní vyrážky lze použít k tlumení svědění například krém nebo gel s fenistilem.

Čtěte také: Kompost a zahrada

tags: #vodní #plži #v #České #republice

Oblíbené příspěvky:

• O české krajině
• Inspirace pro váš domov
• Konference o ekologii na ETF UK
• Efektivní zpracování větví
• Rozměry skříňky na tříděný odpad