Lesní Požáry: Hrozba pro Přírodu a Společnost

Ničivé požáry je termín, který zahrnuje všechny nekontrolované, volně se šířící požáry. Patří sem tedy nejen požáry, které vzplály volně v přírodě (např. účinky blesků), ale také požáry, které byly založeny člověkem, ať již úmyslně nebo v důsledku nezodpovědného jednání.

Globální Pohled na Lesní Požáry

Na celé planetě podlehne ročně plamenům asi 0,17% veškeré vegetace. A ačkoli některé oblasti (např. Obr. Pro vznik ničivých požárů je obecně příznivá kombinace vysokých teplot a dlouhotrvajících období sucha, která následují po periodě vegetačního růstu.

To znamená, že nejvíce ohrožené jsou oblasti, v nichž převládá středozemní nebo kontinentální klima s převládajícím xerofylním nebo sklerofylním typem vegetace. Tento typ vegetace má různé místní názvy - v Kalifornii je to chaparral, ve Francii maquis nebo garrigue a v Austrálii mallee nebo mulga.

Mezi regiony, které jsou nejvíce ohrožené požáry tedy patří oblasti při pobřeží Středozemního moře, Kalifornie a jihozápad USA a Austrálie. Australský kontinent je vůbec nejrizikovějším místem pro vznik ničivých požárů, a to díky kombinaci klimatických podmínek a charakteristice vegetačního krytu.

Lesní požár je oheň, který vypukne a šíří se v lese a na jiných lesních pozemcích nebo vypukne na jiných pozemcích a šíří se do lesa. Je běžnou součástí suchozemských ekosystémů a je i prospěšný. Řízené požáry mohou omezovat ty neřízené, a to o desítky procent. Menší záměrné vypalování porostů snižuje (na západě USA) riziko velkých požárů po několik let. Bránění menším požárům tak vede k zhoršení větších požárů.

Čtěte také: Tapety na plochu: Stromy a příroda

Lidský Faktor a Příčiny Požárů

Přestože ničivé požáry jsou řazeny mezi přírodní katastrofy, v poslední době je hlavním viníkem jejich vzniku člověk, který má na svědomí obecně asi 80 - 90% všech ničivých požárů. V Evropě připadají na přirozené příčiny požárů dokonce pouze 2% z celkového počtu, v Austrálii je to asi 25% (obr. 2). Příčiny mohou být různé.

Oheň může být založen v počátku jako kontrolovaná zemědělská činnost a následně přerůst v nekontrolovaný lesní požár. To platí obzvláště při vypalování tropických pralesních porostů. V letech 1997-8 přerostlo vypalování pralesa v Indonésii (v kombinaci s povětrnostní situací) v sérii ničivých požárů, které na Kalimantanu a Sumatře zničily přes 5 milionů hektarů pralesa a vyžádaly si přibližně 1000 obětí. Další příčinou mohou být neopatrní turisté, neboť velké množství rizikových oblastí jsou zároveň vyhledávané turistické destinace. V současnosti se také množí případy žhářství.

Důležitým rozdílem mezi požáry, které vzniknou přirozeně, a těmi, které jsou generované lidskou činností, je jejich dosažitelnost a v závislosti na ní i rozsah škod. Lidmi založené požáry jsou lokalizovány především v blízkosti obývaných území. Boj s nimi proto bývá jednodušší a rozsah menší. Oproti tomu, pokud požár vzplane na těžko dostupném území (např. vnitrozemí Austrálie, národní parky USA a Kanady), je jeho eliminace velmi náročnou záležitostí a za oběť často padnou velké rozlohy vegetace. V roce 2000 bylo v USA bleskem zapáleno 7659 požárů, které zničily území o rozloze 4930 km2.

Faktory Ovlivňující Vznik a Šíření Požárů

Hlavními faktory, které ovlivňují riziko vzniku ničivých požárů, jejich intenzitu, délku trvání a rozsah škod jsou typ vegetace, vlastnosti paliva (tedy materiálu, který hoří na daném území), klimatické a povětrnostní podmínky a chování ohně.

Z vegetačních pokryvů jsou nejvíce náchylné porosty blahovičníku. Eukalypt obsahuje v listech velké množství oleje, který podporuje hoření a který se při vyšších teplotách (2000°C) může vznítit a způsobit samovolnou explozi. Tento druh také rychle obnovuje listy, takže stejné místo může již za několik let představovat stejné riziko. Porosty blahovičníku se v současnosti nacházejí nejen v Austrálii, ale pokrývají jako dovezené plodiny také značné plochy v Kalifornii, severní Africe, Indii a na Blízkém Východě. I zde tedy mohou představovat potenciální hazardy. Dalším vegetačním typem, který je velmi náchylný k požárům jsou výše zmíněné xerofylní a sklerofylní porosty.

Čtěte také: Tapety stromy na plochu

Vlastnosti paliva ovlivňují především intenzitu a rychlost šíření požáru. Můžeme rozlišit dvě hlavní kategorie - travní porosty a křovinaté a lesní porosty. Charakteristickou vlastností travních porostů, je snadné vznícení a poměrně velká rychlost šíření, ale intenzita ohně je nízká oproti křovinatým a lesním porostům. Zde totiž jako palivo účinkují nejen rostoucí stromy a keře, ale také opad, který se hromadí v těchto porostech. Důležité je nejen množství, ale také uspořádání tohoto opadu. Materiál, který je kompaktní není tak náchylný k vznícení a hoření, jako ten, který je dobře provzdušněn.

Pro vznik ničivých požárů jsou ideální takové typy klimatu, v nichž se střídají dlouhá období sucha s periodami vegetačního růstu. Ideální je kontinentální nebo středozemní klima. Převážná část srážek vypadne v zimním období a v teplém létě je vegetace vystavena působení dlouhých období sucha. Klima ovlivňuje hlavně obsah vody v porostech. Tato závislost způsobuje, že v Austrálii se každoročně střídají oblasti s největším rizikem vzniku požárů.

Suché periody mohou být také ovlivněny a znásobeny účinky jevu ENSO. Rozsáhlé požáry v jihovýchodní Asii v letech 1997-8 byly do značné míry zhoršeny událostí El Nino, která v oblasti způsobila největší sucha za posledních 50 let.

Již hořící požár je do značné míry závislý na činnosti větru. Mnoho požárů vzplane v blízkosti studené fronty, kde u povrchu vanou silné větry. Rychle vanoucí vítr napomáhá rychlejšímu šíření ohně. Bylo změřeno, že při rychlosti větru 10 km/h se oheň šíří australskou buší rychlostí kolem 0,5 km/h. Pokud se rychlost větru zvýší na 20 km/h, rychlost šíření požáru vzroste na 0,8 km/h. Při rychlosti větru 40 km/h, je rychlost postupu ohně již 1,8 km/h.

Konečný rozsah škod určuje i chování ohně a topografie území. Tepelné vyzařování ohně vysušuje materiál vlastním požárem, což dále urychluje jeho šíření. Velké nebezpečí také představují tzv. spotfires, kterými se požár může rychle rozšířit daleko před čelem svého postupu. Rychlost postupu ohně se také zvyšuje, pokud se požár pohybuje nahoru po svahu, neboť teplo uvolňované ohněm vysušuje porost, který se nachází nad požárem. Rychlost větru se při pohybu po svahu rovněž zvyšuje, neboť jeho pohyb není ve vetší výšce zpomalován třením s povrchem. Experimentálně bylo zjištěno, při sklonu svahu 10° se rychlost postupu ohně zvýší dvakrát, a při sklonu 40° dokonce čtyřikrát.

Čtěte také: Objevte fialové stromy

Dopady Lesních Požárů

Při zkoumání ničivých požárů jako hazardů máme na mysli především ztráty na životech, škody na majetku a škody na dřevu. Velké požáry se dříve týkaly hlavně vzdálených neobydlených oblastí, dnes se ale nebezpečí týká i okolí některých velkých aglomerací. Jsou to především Sydney, Melbourne a Adelaide v Austrálii, v severní Americe potom Los Angeles a San Francisco.

Souvislost s těmito hazardy je nutno hledat především v suburbanizačních procesech, při kterých se města rozrůstají do volné krajiny. Tím se zvyšuje počet požárů i riziko jejich vzniku. K již uvedeným příčinám vzniku požárů je v těchto oblastech nutno často ještě připočítat špatnou informovanost obyvatel a nedostatečnou prevenci. Materiál použitý na stavbu domů je často velmi hořlavý, lidé stavějí svá obydlí příliš blízko porostům, které mohou být zdrojem požárů, a obvykle také ignorují různá bezpečnostní opatření.

Při požárech dochází také k narušování krajinných ekosystémů. Habitaty různých organismů bývají zcela zničeny, stejně jako množství půdních živin. Po požáru na svazích může nastat zrychlená eroze odkrytého půdního pokryvu. Negativně je dále ovlivněna těžby dřeva, stejně jako turismus a další aktivity, týkající se zasažené krajiny.

V neposlední řadě je třeba připomenout, že velké požáry představují zvýšené nebezpečí pro hasiče, kteří jsou nasazeni do boje s živlem. Zvláště nebezpečný je zmíněný spotfire, který může přenést oheň do týlu hasičských oddílů. Zvýšené riziko představuje rovněž silný vítr, který může náhle zcela obrátit směr šíření plamenů.

Lesní Požáry v České Republice

Autoři zkoumali lesní požáry v temperátních jehličnatých lesích v pískovcové oblasti NP České Švýcarsko. Zkoumány byly požáry v minulosti a současnosti. Bylo zjištěno, že vznik požáru byl shodně v minulosti i současnosti ovlivněn topografickými vlastnostmi krajiny, zejména indexem tepelné zátěže a přítomností skal.

Index tepelné zátěže je vyšší na místech více exponovaných slunečnímu záření, jako jsou např. jihovýchodně orientované svahy. Dalším významným faktorem bylo druhové složení lesa, zvláště četnost výskytu borovice lesní (Pinus sylvestris). Výrazný vliv lidské činnosti naopak nebyl prokázán. Na sledované lokalitě dominují smrkové a borové lesy. Původní rostlinná společenstva zůstávají zejména v hůře dostupných místech (skalní stěny, soutěsky, svahy atp.).

Kompozici lesních porostů tvoří:

• 71 % smrk ztepilý (Picea abies)
• 16 % borovice lesní (Pinus sylvestris)
• 6 % buk lesní (Fagus sylvatica)
• 3 % nepůvodní modřín opadavý (Larix decidua)
• 2 % invazní borovice vejmutovka (Pinus strobus)
• 1 % bříza bělokorá (Betula pendula)

Vyšší výskyt požárů byl zjištěn třikrát v období středověku a raného novověku a dvakrát v době bronzové. K určení historických požárů byla využita radioizotopová analýza dřevěného uhlí obsaženého v 20 cm půdního profilu. V období 1974-2008 bylo na území NP České Švýcarsko zaznamenáno 71 požárů, které postihly celkem 96 lesních hospodářských jednotek. Průměrná četnost výskytu činila 2 požáry ročně. V průměru požár poškodil 0,75 ha území. Nejrozsáhlejší požár poškodil 17,92 ha území.

Lesní požáry ničí stromy, keře, připravenou lesní produkci, stavby a zařízení. Porosty zeslabené požáry jsou zdrojem zhoubných nemocí, což vede k zániku nejen ohněm zasažených, ale i dalších porostů. V důsledku požárů se snižují ochranné a ostatní užitečné vlastnosti lesa, ničí se vzácná fauna, narušuje se plánovité řízení lesního hospodářství a využívání lesních zdrojů.

Podle toho, v jakém druhu lesa se oheň šíří, se požáry rozdělují na pozemní, podzemní a korunové. V závislosti na rychlosti pohybu fronty požáru a výšce plamene pak na slabé, střední a silné.

Typy Lesních Požárů

• Pozemní požáry: Nejčastěji se vyskytují pozemní požáry, které tvoří v naší zeměpisné šířce téměř 90 % z celkového počtu požárů. Při pozemních požárech se oheň šíří pouze po vrchní vrstvě odumřelé vegetace (hrabanka, tráva, mech apod.), zachvacuje nižší části kmenů stromů a nad povrch půdy vystupující kořeny.
• Podzemní požáry: Při podzemních požárech hoří rašelina nebo vrstvy hlubokého humusu, uložené pod rozsáhlými lesními celky. Přitom se obnažují a ohoří kořeny stromů. V lesích dochází k podzemním požárům velmi zřídka.
• Korunové požáry: Korunové požáry jsou charakteristické tím, že se šíří jak po lesním příkrovu, tak po korunách stromů, přičemž shoří jehličí, listí, drobné a někdy i silné větve stromů. Lesní porost následkem korunového požáru zpravidla úplně uhyne.

Statistické údaje o lesních požárech v ČR Ministerstvo vnitra - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR (dále jen MV - generální ředitelství HZS ČR) provozuje systém statistického sledování událostí (SSU), ve kterém jsou shromažďovány údaje o mimořádných událostech s účastí jednotek PO a o požárech bez účasti jednotek PO. Ze systému SSU pocházejí i veškerá statistická data uvedená v tomto článku.

Ze statistických údajů je patrný značný rozdíl počtu lesních požárů v jednotlivých kalendářních letech, který je způsoben především odlišnými klimatickými podmínkami, jež během daných let panovaly. Za posledních sedm let tak jednotky PO zasahovaly celkem u 6497 lesních požárů, což odpovídá průměru 928 požárů na jeden rok. Pokud však vezmeme v úvahu poslední patnáctileté období, pak je průměrný počet požárů v jednom roce 1410.

Tento značný rozdíl je způsoben relativně nízkým počtem požárů lesních porostů v letech 2001, 2002, 2004, 2005 a 2006 oproti předcházejícím letům, kdy několikrát počet požárů přesáhl číslo 2000. Je třeba zdůraznit, že samotný počet požárů v příslušném kalendářním roce dostatečně nevypovídá o jejich závažnosti.

Celková přímá škoda způsobená lesními požáry za posledních sedm let se vyšplhala na 104,3 mil. Kč. Průměrná přímá škoda v kalendářním roce ve sledovaném období činila 14,9 mil. Kč a průměrná přímá škoda na jeden požár lze vyčíslit hodnotou 16,1 tis. Kč. Uchráněné hodnoty při lesních požárech v letech 2000 až 2006 činily 1449,4 mil. Kč s průměrem 207,1 mil. Kč na jeden kalendářní rok a 223 tis. Kč při jednom lesním požáru. Porovnáme-li tedy přímé škody a uchráněné hodnoty v daném roce, je vždy patrný několikanásobný odstup těchto hodnot.

Příčiny vzniku lesních požárů Jednoznačně nejčastěji se jedná o nedbalostní příčiny. Ty tvoří celkem 58,7 % všech příčin lesních požárů za období posledních sedmi let. Nejvýznamnějšími nedbalostními příčinami jsou: kouření, zakládání ohňů v přírodě, vypalování porostů nebo používání otevřeného ohně k osvětlování, rozehřívání apod.

Další významnou skupinou jsou příčiny, kde hraje úlohu úmysl nebo kde se na vzniku požáru podílejí děti do 15 let. Tyto příčiny způsobují 8,3 % z celkového počtu lesních požárů. Poměrně velký zůstává počet požárů neobjasněných (29,1 %). Stanovit totiž jednoznačně příčinu vzniku požáru je na volném prostranství s ohledem na velikost plochy požáru a členitost terénu často velmi obtížné.

Jako méně častou, leč zajímavou příčinu vzniku požáru v lese lze uvést blesk. Ten za posledních 7 let prokazatelně způsobil celkem 71 požárů (1,1 %). Veškeré procentuální údaje zde uvedené odpovídají opět průměru za posledních sedm let, tj. 2000 až 2006.

Hašení Lesních Požárů a Prevence

Obecně lze říci, že lesní požáry se hasičům obtížně likvidují. Tato skutečnost je způsobena především tím, že k nim často dochází v těžce přístupném terénu, kde nelze plně využít požární techniku a kde jsou ztížené možnosti zásobování hasební vodou. Chování ohně v lese je navíc mnohdy nevyzpytatelné, zásahy jsou časově velmi náročné a vyžadují povolání většího množství jednotek požární ochrany.

Mimořádně suché a teplé počasí bez déletrvajících dešťových srážek zvyšuje riziko vzniku požáru v lesích a vůbec v přírodním prostředí. Většina těchto požárů je způsobena lidskou nedbalostí - ať již při rozdělávání ohně nebo od nedopalků cigaret. Bohužel se vyskytují i případy úmyslně založených požárů v lesích.

V období extrémního horka a sucha by lidé měli dodržovat pravidla, která zabrání vzniku požárů. V první řadě je přísný zákaz kouření, rozdělávání nebo udržování otevřeného ohně na lesních pozemcích a do vzdálenosti 50 metrů od okraje lesního pozemku, to samé platí i pro přírodní prostředí. Spolehlivým iniciátorem požáru je i odhozený nedopalek cigarety, proto je přísný zákaz odhazování hořících nebo doutnajících předmětů na lesních pozemcích a ve volné přírodě.

Lidé by neměli porušovat zákaz táboření na lesních pozemcích a ve volné přírodě mimo vyhrazená místa. Při rozdělávání ohně by mělo být vybráno naprosto bezpečné místo i povrch, např. hliněný podklad a ohniště by mělo být důkladně odděleno od okolního prostředí (např. obložením kameny, vyhloubením zeminy). Oheň by se neměl zakládat pod větvemi stromů, na suché trávě nebo kořenech stromů. Lidé by měli dbát na důkladné uhašení ohniště, nejlépe po uhašení důkladně prolít vodou.

I když pálení suché trávy není zákonem výslovně zakázáno, měla by se dodržovat základní pravidla a omezení, např. pálení většího množství suché trávy předem ohlásit na operační středisko Hasičského záchranného sboru a tím předejít zbytečným výjezdům hasičů. Plošné vypalování porostu je zakázáno celoročně. Na základě zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, může Hasičský záchranný sbor uložit pokutu za přestupek na úseku požární ochrany tomu, kdo vypaluje porosty, a to do výše 25 tisíc korun pro fyzické osoby, právnickým a podnikajícím fyzickým osobám pokutu až do výše 500 tisíc korun.

tags: #lesní #požáry #příroda

Oblíbené příspěvky:

• Nezákonné spalování a zdraví
• Kontejnery na odpad Broumov: Přehled cen
• Programy pro vzdělávání a zábavu
• Charakteristika sokola loveckého
• Vyčerpatelné zdroje energie