Sokol lovecký v přírodě: charakteristika


08.03.2026

Jen ve výjimečných případech se stává, aby se ptačí druh, který zcela vymizel z naší přírody, znovu dokázal vrátit a úspěšně obsadit svá historická hnízdiště. Právě tohle je případ sokola stěhovavého. Jeho hnízdění u nás bylo známo již z poloviny 19. století, a to především z Čech.

Od 30. let minulého století u nás jeho počty narůstaly díky ochraně a v důsledku omezeného odstřelu v průběhu II. světové války. Tento trend pokračoval až do 50. let, kdy většina evropských populací tohoto dravce zaznamenala prudký propad početnosti a z rozsáhlých oblastí zcela vymizel.

Vinu na tom měly chlorované uhlovodíky, hlavně DDT, využívané v zemědělství, které se kumulovaly v potravě sokolů a působily na ně toxicky ve smyslu snížené schopnosti jejich reprodukce. Díky zákazu těchto látek, ochraně a reintrodukčním projektům u nás i v zahraničí se sokol opět do naší přírody vrátil.

Rozšíření a početnost

Sokol stěhovavý je typem svého rozšíření kosmopolita obývající v devatenácti subspéciích ostrůvkovitě téměř celý svět. Nežije jen v Antarktidě, částech jižní Ameriky, na Novém Zélandu a Islandu (Šťastný et al., 2006). Evropská hnízdní populace je relativně malá (menší než 25 tis. párů) a tvoří 5-24 % populace celosvětové.

V letech 1970-1990 se tato populace nárůstem početních stavů zotavovala po zákazu toxických chlorovaných uhlovodíků a i přes úbytek nemalé turecké populace v letech 1990-2000 nyní vykazuje mírný nárůst v celé Evropě. Díky tomu mohl být dříve vzácný druh prohlášen za zabezpečený (BirdLife International 2004). V letech 2000-2003 byla početnost sokola stěhovavého v ČR odhadnuta na 20-25 párů (Šťastný et al., 2006).

Čtěte také: Zamyšlení nad knihou Malá filosofie člověka

Prostředí a způsob života

Z hlediska svého rozšíření je sokol nejpočetnější v horských příhraničních oblastech, kde nachází nejvíce hnízdních možností. Nalezneme jej ale i v otevřené krajině a pahorkatině s roztroušenými lesy. Kromě skalních stěn totiž může zahnízdit i na starých stromových hnízdech jiných dravců a tam, kde je nabídka přirozených hnízdních možností vyčerpána, také na vysokých budovách v městech (Praha, Plzeň) a jiných stavebních konstrukcích. Severské populace sokola jsou z velké části tažné a zimují v západní a střední Evropě.

Popis

Sokol je statný pták přibližně velikosti vrány. Samec je menší než samice. Dospělý pták je shora temně šedý, spodinu má bílou, tmavě příčně proužkovanou v oblasti hrudi a břicha. Tváře, hrdlo a vrchní část hrudi jsou čistě bílé a ostře kontrastují s černou čapkou a širokým tmavým vousem. Mladí ptáci mají spodinu těla tmavě podélně skvrněnou, hřbet, temeno a vous jsou tmavohnědé. V letu jsou typická dlouhá, špičatá a mírně ohnutá křídla a poměrně krátký ocas.

Hnízdění a péče o mláďata

Na hnízdišti, kterému bývají věrní po mnoho let, se sokoli objevují v únoru a březnu. Také vzájemná věrnost ptáků v páru napovídá, že mohou být tvořeny na celý život. Při ztrátě partnera ovšem záhy dochází k jeho náhradě. Po příletu na hnízdiště se ptáci projevují svatebními lety, kdy létají společně a hlasitě se přitom ozývají.

Hnízdo bývá nejčastěji umístěno na skalní stěně pod převislým kamenem nebo je tvořeno starým stromovým hnízdem káně, jestřába, vrány apod. Cizí obsazené hnízdo sokol neupravuje a ve skalních stěnách snáší vejce přímo na holý podklad. Snůšku tvoří většinou 3-4 vejce a snášena jsou na přelomu března a dubna v 48hodinových intervalech. V sezení se střídají oba ptáci po snesení 1.-2. vejce a doba inkubace se pohybuje kolem 29-32 dní. Potravu obstarává prvních 14 dní po vylíhnutí mláďat samec. Samice jim ji trhá. Poté loví oba z páru. Mláďata se zdržují na hnízdě 35-42 dní a poté jsou ještě dlouho dokrmována mimo ně. Hnízdní revír opouští celá rodina koncem července. Mláďata dosahují pohlavní dospělosti v následujícím roce. Sokoli hnízdí jen jednou do roka.

Potrava

Sokol je dokonalý lovec, který svoji kořist loví ve vzduchu z výšky velice rychlým, střemhlavým útokem s křídly přitaženými k tělu. Při tomto útoku dosahuje rychlosti přes 200 kilometrů v hodině. Některá měření potvrdila rychlost přesahující dokonce 360 km/hod. Jeho potravu tvoří především ptáci od pěvců do velikosti kachny, zřídka savci. Z ptáků to mohou být holubi, havrani, drozdovití, šplhavci, špačci, ale i výborní letci, jako je rorýs nebo vlaštovka. Ze savců se v potravě sokola mohou objevit netopýři nebo hraboši (Hudec a kol., 2005). Při prudkém útoku zasahuje sokol svoji kořist úderem pařátů. Buď se mu ji podaří uchopit hned, nebo útočí znovu a následně s ní slétne k zemi.

Čtěte také: Ochrana přírody a role člověka dle Jana Sokola

Význam a ochrana

Sokol stěhovavý je uveden v příloze I Směrnice o ochraně volně žijících ptáků 79/409/EHS a jako takový je předmětem ochrany ve dvou ze 41 ptačích oblastí vyhlášených na území ČR (Broumovsko a Labské pískovce). Počty hnízdících párů jsou u nás limitovány množstvím hnízdišť, která nabízejí vhodné podmínky pro cca 60 párů sokola stěhovavého. V současné době se dá říci, že všechny podobné biotopy jsou již obsazeny a další nárůst početnosti bude možný pouze v tom případě, že sokol změní své nároky na hnízdní prostředí a bude více upřednostňovat například antropogenní prostředí (výškové budovy v městech) nebo stromová hnízda v lesích.

Riziko pro tohoto dravce představuje rušení na hnízdišti (horolezectví, turistika, lesní práce), kolize s vedením vysokého napětí, ilegální pronásledování a vykrádání hnízd, popřípadě výstavba větrných elektráren v blízkosti tradičních hnízdišť a lovišť. Ochrana sokola bude tedy spočívat především v monitoringu a důsledné ochraně jednotlivých hnízdišť před veškerými rušivými zásahy (www.biomonitoring.cz). Sokol je pro svoje vynikající lovecké schopnosti tradičně využíván v sokolnictví, které bohužel také patří společně s lovem k faktorům, které zapříčinily jeho vymizení u nás.

Čtěte také: Informace o Sokolském pobytu

tags: #sokol #lovecky #v #prirode #charakteristika

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]