Problematika nepovolených skládek patří mezi skutečnosti, jimž při správě lesů v majetku státu dlouhodobě čelí i Lesy České republiky, s. p. Na lesních pozemcích zakládají neukáznění občané i různé firmy, a to v rozporu se všemi platnými předpisy, stále nové tzv. „černé skládky“. Vůbec si přitom neuvědomují, jak lesům, přírodě a životnímu prostředí škodí. Děje se tak i přes fakt, že se v městech a obcích nachází příslušné sběrné dvory a vzrůstá počet kontejnerů na daný odpad.
Lesy České republiky obhospodařují více než 1 300 000 hektarů lesa a problematice odpadů se věnují dvojím způsobem. Kromě úklidu černých skládek podnik řádně likviduje odpady, které vznikají při jeho vlastní provozní činnosti. Přestože státní podnik řádně likviduje odpady, které vznikají při vlastní provozní činnosti, musí zajišťovat i likvidaci těch odpadů, které do lesa vyvážejí mnozí nezodpovědní občané.
V letech 2011, 2012 a 2013 Lesy ČR registrovaly celkem 2 210 černých skládek, jejichž celková plocha dosáhla rozlohy cca 35 hektarů. V roce 2009 zaujímala celková plocha cca 1000 černých skládek na lesních pozemcích obhospodařovaných Lesy ČR přes devět hektarů! Počet Lesy ČR evidovaných černých skládek se v roce 2013 oproti roku 2012 zvýšil. V souvislosti s touto skutečností vzrostla také celková rozloha evidovaných skládek.
Státní podnik Lesy České republiky eviduje v posledních pěti letech úbytek černých skládek téměř o polovinu. Zatímco v roce 2018 lesníci našli v lesích přes 630 skládek, loni jich bylo 322 a předloni 337. Podnik, který spravuje téměř polovinu lesů v zemi, úbytek skládek přičítá osvětě a tomu, že lidé více třídí.
Nelegálně uložené odpady lesníci nacházejí nejčastěji v lesích u měst a obcí a také na odpočívadlech u hlavních silničních tahů. Jde hlavně o pneumatiky, plastové i skleněné lahve, spreje, oblečení, starý nábytek, části aut nebo elektrospotřebiče. Nejvíce černých skládek Lesy ČR evidují ve Středočeském kraji, v posledních letech to bylo kolem 80 až 90 skládek ročně. Nadprůměrné množství skládek je i v Ústeckém a Libereckém kraji.
Čtěte také: Lesní zákon a stavby
Černé skládky ohrožují životní prostředí nás všech. Jejich nebezpečnost je dána především charakterem odpadu, který je na nich uložen, jejich vzdáleností od vodních toků, propustností půdy a výškou hladiny spodní vody. Kontaminace půd a vodních zdrojů je největším rizikem černých skládek pro životní prostředí. Dochází tak ke škodlivému působení na rostliny a živočichy a samozřejmě i zápachu a estetickému znehodnocením okolní přírody.
Podle zákona o odpadech musí černé skládky likvidovat vlastníci pozemků na náklady původce. Hlavní tíha nákladů na odstranění černých skládek v lesích spravovaných LČR tak leží na podniku. V roce 2009 LČR vynaložily na likvidaci cizího odpadu na černých skládkách více než 2,6 mil. korun. Náklady na likvidaci těchto skládek ve zmiňovaných letech činily skoro 7 milionů korun, tato částka se však ještě zvýší, protože likvidace zjištěných skládek pokračuje i v roce 2014.
Nicméně jednotlivé organizační jednotky úzce spolupracují s obecními úřady a magistráty měst na zjištění původců skládek. Přesto postupně narůstá procento případů, kdy se podaří původce odpadů zjistit. Odhalený pachatel hradí i likvidaci skládky.
Likvidaci vlastních odpadů řeší Lesy ČR uceleným systémem odpadového hospodářství na všech organizačních jednotkách. V rámci Lesů ČR je zaveden systém separace dále využitelných složek odpadů (papír, plasty, sklo, kovy, ale i další). V roce 2009 se v rámci podniku vytřídilo celkem více než 70 tun druhotných surovin, z toho 46 tun papíru, 16 tun plastů, 3 tuny skla a 7 tun kovů. V letech 2011, 2012 a 2013 se v rámci podniku vytřídilo celkem 288 tun druhotných surovin, z toho 141 tun papíru, 64 tun plastů, 24,6 tun skla a 58,4 tun kovů.
Tyto suroviny jsou předávány k dalšímu zpracování, ostatní odpady jsou v souladu s požadavky platné legislativy ekologicky likvidovány prostřednictvím firem oprávněných k nakládání s těmito odpady.
Čtěte také: Horská lesní ekologická cesta k niternosti - recenze
Jednou z vyzkoušených metod, jak do budoucna účinně zabránit vzniku černých skládek je spolupráce s obcemi i osvěta veřejnosti, a to jak prostřednictvím sdělovacích prostředků, tak environmentální výchovou. Lesy ČR proto v rámci lesní pedagogiky seznamují děti a mládež s tím, co do lesa patří a co ne. Lesy ČR proto v rámci lesní pedagogiky a dále při akcích typu Den s Lesy ČR nebo Den Země seznamují děti, mládež i dospělé s tím, co do lesa patří a co ne. Jde o to, aby se ochrana životního prostředí stala pro všechny samozřejmostí tak, jako je tomu i v jiných vyspělých zemích.
V současné době je odpad z dřevozpracujícího průmyslu využíván různými způsoby. Mezi nejdůležitější oblasti využití odpadů vznikajících při zpracování dřeva patří energetické využití, krmovinová oblast a biochemie. Odpadní suroviny vláknitého charakteru se zpracovávají na dřevovláknité materiály nebo na některé druhy buničiny, lepenky či papíru. Piliny se stávají vhodnou surovinou pro některé chemické a biochemické výroby.
Při těžbě dřeva vzniká přímo v lese na místě těžby odpadní dřevná hmota, která představuje vrcholky stromů, větve a kmeny o průměru menším než 7 cm, prořez, pařezy, kůru a listy. V případě možnosti použití speciální mechanizace přímo na místě vzniku lze tuto dřevní hmotu zpracovat na štěpky, které je možno dále využít různými způsoby (výroba celulózy, paliv, dřevotřískových desek atd.).
Lesní stěpka obsahuje mimo dřevní frakce i podíl kůry, asimilačních orgánů (listí, jehličí), plodenství (šišek) a mechanických nečistot. Podíly těchto komponentů v lesní štěpce kolísají v závislosti na druhu těžby, ročním období a dalších faktorech. Pro některé způsoby technologického využití lesních štěpek je proto nutné jejich třídění. Například pro extrakci silic ze stromové zeleně je nezbytné vytřídění pouze této frakce.
Piliny jsou specifickým druhem dřevního odpadu, vznikající při podélném i příčném řezání dříví. Typický je jejich malý rozměr - zpravidla od 3 do 7 mm, a vysoký podíl dřevního prachu. Mají vysokou sorpční schopnost a proto je možné je využít např. při lokálních únicích ropných produktů, přičemž nasáklé piliny jsou poté spalovány. Jsou také vhodné pro výrobu bio-briket nebo pelet.
Čtěte také: Ekosystém lesa
V roce 2023 bylo využito 57 % vyprodukovaných komunálních odpadů, jedná se o nárůst o 4 % oproti roku 2022. Z celkového odpadu z domácností bylo 43 % recyklováno a 14 % energeticky využito. Na skládkách bylo uloženo 42 % komunálních odpadů. V roce 2022 to bylo 45 %, meziročně tedy došlo k poklesu o tři procentní body.
V roce 2023 byl celorepublikový průměr dosažení cíle třídění 44,4 %. Na prvních čtyřech pozicích ve třídění se stejně jako v roce 2022 drží:
Nejméně třídí využitelné složky komunálních odpadů v Praze (32,3 %), Ústeckém (35,9 %) a Libereckém kraji (40,1 %). Pozitivní je, že mezi roky 2022 a 2023 úroveň třídění vzrostla ve 13 krajích ČR. Největšího zlepšení dosáhl Ústecký kraj - navýšil plnění cíle o 4,6 %.
Celková produkce všech druhů odpadů v roce 2023 dosáhla 38 milionů tun. To znamená, že celková produkce klesla o 1 milion tun v porovnání s rokem 2022. Na jednoho obyvatele ČR připadá 3 494 kg všech odpadů. Ze všech druhů odpadů jich bylo 87 % využito, z toho 84 % materiálově a 3 % energeticky.
| Kraj | Podíl třídění v roce 2023 |
|---|---|
| Olomoucký kraj | 51,6 % |
| Pardubický kraj | 51 % |
| Kraj Vysočina | 50,2 % |
| Moravskoslezský kraj | 48,7 % |
| Praha | 32,3 % |
| Ústecký kraj | 35,9 % |
| Liberecký kraj | 40,1 % |
tags: #lesní #odpady #množství #ČR