Ohrožení života proudem: První pomoc

18.03.2026

Používání elektrických zařízení v každodenním životě v sobě bohužel skrývá také nebezpečí. Především v domácnostech, dílnách a na zahradách stále dochází ke smrtelným úrazům elektrickým proudem, kterým by bylo možno snadno předejít. Ocitnout se v situaci, kdy někdo utrpěl zásah elektrickým proudem, může být děsivé. Rychlá a správná reakce může znamenat rozdíl mezi životem a smrtí.

Elektrický proud, který prochází lidským tělem, může způsobit vážná zranění dokonce smrt. Účinky se mohou pohybovat od lehkých popálenin, až po srdeční zástavu či poškození vnitřních orgánů. Zásah elektrickým proudem je nebezpečná situace, která vyžaduje rychlou a efektivní reakci. Správně poskytnutá první pomoc může zachránit život. Důležité je vždy prioritně dbát na vlastní bezpečnost, rychle odpojit zdroj elektrického proudu, zavolat záchrannou službu a poskytnout nezbytnou první pomoc.

Postup záchranných prací

Při poskytování první pomoci při úrazech elektřinou je nutné jednat rychle, nikoliv však ukvapeně. Prvním krokem je zůstat klidný. Při náhlém šoku je snadné jednat impulzivně, což může situaci ještě zhoršit. Chvilka na zhodnocení situace může zabránit dalším nebezpečím.

Postižený se sám nemůže pustit předmětu, který svírá, neboť působením elektrického proudu vzniká křečovité stažení svalstva. Je-li postižený v takové poloze, že by po přerušení elektrického proudu nebo styku s vodičem spadl (není-li připásán a drží-li se vodiče na stožáru, sloupu, žebříku nebo na střeše s pod.), musí být před přerušením elektrického proudu nebo styku s vodičem zajištěn před spadnutím a dalším úrazem. Je-li přítomno více osob, je nejlépe zachytit po přerušení elektrického proudu padajícího do částí oděvů svázaných na způsob záchranné plachty požárníků. Jinak je nutno postiženého zajistit podepřením nebo podchycením.

K podepření se musí užít suchých dřevěných předmětů, pokud možno dlouhých prken, trámů, žebříků a pod.). Nikdy se nesmí použít předmětů kovových nebo vlhkých.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Nízké napětí

Při úrazech nízkým napětím v bytové nebo dílenské instalaci se vypne vypínač (nejlépe hlavní vypínač) příslušného síťového obvodu nebo se vytáhne zástrčka vadného zařízení ze zásuvky, popřípadě zástrčka nebo pohyblivá zásuvka z přívodu vadného zařízení a tím se toto zařízení odpojí. Při úrazech v rozvodných sítích nízkého napětí se v případě potřeby vypne hlavní vypínač, např. na rozvaděči v transformovně.

Není-li možno při nízkém napětí rychle vypnout proud, není třeba se tím zdržovat a přikročí se k vyproštění postiženého, buď odsunutím vodiče nebo odtažením postiženého. Zachránce musí vždy dbát, aby se sám nedostal do proudového obvodu stykem s vodičem, nebo postiženým. Musí stát na izolované podložce, t.j. na nevodiči, např. na suchém dřevě (prkně, bedně , stole, židli a pod.), nebo na otepi suché slámy nebo sena, na skle, gumě (pneumatice) a pod., nebo musí obout pryžové přezůvky, jsou-li po ruce. Zachránce se musí vyvarovat dotyků kovových předmětů, vlhkých zdí ap.

Při odsunutí vodiče musí být použito nevodiče (přičemž zachránce stojí na izolované podložce). Vodič je možno odsunout bud dřevěnou holí, nebo tyčí nejméně 30 cm dlouhou, např. hráběmi a pod., nebo suchým provazem, pryží (pneumatikou) nebo i jednou rukou chráněnou několika vrstvami suché látky (ručníkem, šátkem nebo oděvem), popř. použitím dobrých pryžových izolačních rukavic. Varujeme se rukavic nevyzkoušených a zpuchřelých.

Stejné je třeba si počínat i při odtahování postiženého. Zachránce musí stát na izolované podložce a pracovat pokud možno jen jednou rukou, která je chráněna. Nesmí se dotýkat vlhkých částí oděvu postiženého, jeho těla ani kovových předmětů. Postiženého je nejlépe uchopit za suchou část oděvu.

Nelze-li postiženého vyprostit ani odsunutím vodiče ani odtažením, je nutno vodič přerušit. To však musí provádět jen ten, kdo se v tom bezpečně vyzná. Vodič se přesekne sekyrou se suchým dřevěným topůrkem, nebo se přestřihne, popř. přeštípne izolačními nůžkami nebo kleštěmi. Musí se přerušit vodič, jehož se postižený dotýká. a to mezi zdrojem proudu (přívodem) a postiženým.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Vysoké a velmi vysoké napětí

U elektrických zařízení s vysokým a velmi vysokým napětím je krajně nebezpečné přibližovat se k postiženému (krokové napětí). dokud nebylo zařízení odpojeno od napětí. První pomoc se proto při takových úrazech soustředí nejprve na odpojení napětí.

Je-li vodič vysokého nebo velmi vysokého napětí, od něhož postižený utrpěl úraz elektrickým proudem, na zemi, zachránce se může přiblížit k postiženému drobnými kroky, popř. za použití pneumatiky nebo jiného nevodivého předmětu a pokusí se dřevěnou holí nebo tyčí nejméně 30 cm dlouhou, např. hráběmi, suchým provazem a pod., odtáhnout postiženého mimo vodič.

Vypínat vedení vysokého nebo velmi vysokého napětí mohou jen zaměstnanci rozvodných energetických závodů, obeznámeni s místní situací, kteří musí být o úrazu co nejrychleji zpraveni, nejlépe telefonicky nebo rychlým poslem ( kolo, motocykl, auto). Neodborníci mohou vypínat jen tehdy, je-li jim dobře znám úsekový vypínač (úsečník), kterým se příslušná část vedení vypíná. Obyčejně je to úsečník před transformovnou nebo přípojce vysokého napětí. Úsekové vypínače těchto vedení jsou uzamčeny.

Hoří-li postižený (šaty) účinkem elektrického proudu nebo z jiné příčiny, hasí se po vypnutí elektrického proudu suchou houní nebo vlastním šatem, nejlépe však azbestovou pokrývkou.

Je třeba pamatovat na to, že postižený, i když je při vědomí, může je za chvíli ztratit, zvláště trvá-li účinek proudu delší dobu, proto nesmí být ponechán o samotě.

Čtěte také: Pracovní rizika

Ošetření postiženého

Jakmile je postižený vyproštěn z proudového obvodu, je zachránce povinen poskytnout mu první pomoc než přijde lékař.

Při úrazech elektřinou je hlavní zásadou nepřevážet postiženého, není-li popálen na větší ploše kůže a nekrvácí-li nezadržitelně z větších tepen, a neopouštět postiženého ani na okamžik. Je-li však z výše uvedených důvodů nutný převoz do nemocnice, musí být postižený po celou cestu pod dohledem ošetřující osoby. Je-li postižený při vědomí, uložíme ho pohodlně s uvolněným oděvem, pokud možno v teplé místnosti, podáváme mu teplý nápoj (čaj). Postižený nesmí vstát, pokud to nedovolí přivolaný lékař a nesmí být ponechán bez dohledu, neboť se může dodatečně dostavit porucha dýchání nebo srdeční činnosti.

Je-li postižený v bezvědomí, avšak dýchá a má hmatný tep a nemá známky vážnějšího zranění, musí být uložen ve vodorovné poloze na boku s hlavou co nejvíce zakloněnou a s uvolněným oděvem kolem krku, břicha a hrudníku (límec, vázanka, šle, opasek) tak, aby dýchací cesty postiženého byly uvolněny. Postiženému se nesmí vlévat do úst žádný nápoj ani léky. Postižený musí být neustále pod dohledem a musí být sledována jeho dýchací a srdeční činnost.

Nedýchá-li postižený nebo přestane-li dýchat, zavede se ihned na místě umělé dýchání. U úrazu elektřinou neznamená zastavení dechu ještě smrt a velmi často se podaří postiženého umělým dýcháním přivést k vědomí. V opačném případě Ize umělé dýchání ukončit pouze na příkaz lékaře.

Jestliže umělé dýchání u postiženého není účinné (barva obličeje je nadále bledá, rozšířené zornice se nezužují), ačkoliv umělé dýchání je prováděno správně a postižený nemá hmatný tep na velkých cévách (krkavice, stehenní tepna), zachránce započne s nepřímou srdeční masáží. Tuto může provádět pouze pracovník, který je vycvičen v poskytování první pomoci při úrazech elektrickým proudem. S umělým dýcháním se započne i tehdy, jestliže postižený nedýchá a byl nalezen až delší dobu po elektrickém úrazu.

Při umělém dýchání se zásadně používají vnitřní způsoby umělého dýchání, zejména metoda "z plic do plic". K usnadnění umělého dýchání a k odstranění estetických a hygienických nedostatků Ize též použít pomůcek a křísících přístrojů.

Umělé dýchání

U postiženého, který nedýchá, musí být ihned zahájeno umělé dýchání. Zachránce se nezdržuje ošetřováním poranění jako jsou krvácení, zlomeniny, popáleniny - přiloží pouze na rány, které silné krvácejí z tepny prozatímní stlačující obvaz.

Metoda z plic do plic

Zachránce rychle odstraní překážky z dutiny ústní, které by mohly zabránit umělému dýchání, jako jsou hrubé nečistoty nebo uvolněná zubní protéza. Položí postiženého na záda, která popř. podloží pod lopatkami svinutou pokrývkou nebo složeným kabátem. Zakloní hlavu postiženému co nejvíce vzad, a to tak, že jednou rukou stlačí na čelo a druhou současně tlačí dolní čelist nahoru a dozadu. Tím dosáhne, že dýchací cesty postiženého se uvolní a ústa pootevřou.

Pokud ústa postiženého jsou křečovitě zaťata, zachránce je násilně neotvírá, v takovém případě provádí umělé dýchání nosem postiženého. Hlava postiženého musí být v trvalém záklonu po celou dobu umělého dýchání. Zachránce tuto polohu udržuje tlakem ruky na čelo postiženého.

Popřípadě záklon hlavy udržuje tím, že jednu ruku obrácenou dlaní vzhůru podsune pod krk postiženého a nadzvedává ho. Během umělého dýchání zachránce musí neustále kontrolovat zda hrudník postiženého vykonává dýchací pohyby. Tato kontrola musí být prováděna při všech způsobech umělého dýchání, metodou z plic do plic i pomocí přístrojů.

Jestliže na postiženém nejsou patrné dýchací pohyby, je to známkou neprůchodnosti u dýchacích cest a zachránce musí před dalším pokračování v umělém dýchání uvolnit dýchací cesty postiženého: obvykle stačí zvětšit záklon hlavy, popř. Při umělém dýchání z plic do plic bez pomůcek zachránce prsty ruky, kterou tlačí na čelo postiženého, sevře nos postiženého, zhluboka se nadechne a svými široce rozevřenými ústy obemkne pootevřená ústa postiženého a zhluboka vydechne.

Jestliže ústa postiženého jsou křečovitě sevřena, zachránce vydechne do nosu. V tomto případě svými ústy obemyká nos postiženého. V některých případech (malý obličej) zachránce přitiskne svá ústa současně na ústa i nos postiženého. Zachránce zpočátku hluboce vydechne do úst (nosu) postiženého asi 10 x rychle za sebou, přibližně po 1 vteřině.

Nepřímá srdeční masáž

Zachránce nejdříve zahájí umělé dýchání, které nesmí přerušit během nepřímé srdeční masáže. Zachránce uloží postiženého na tvrdou podložku a postaví se na jeho levou stranu. Zápěstí pravé ruky položí dlaňovou stranou na dolní část hrudní kosti asi tři ai pět cm nad dolní okraj hrudní kosti. Prsty ruky směřují k pravému lokti postiženého, ale nedotýkají se hrudníku.

Levou rukou položí napříč přes pravou a váhou těla prostřednictvím natažené horní končetiny stlačuje rytmicky hrudní kost směrem k páteři až do hloubky 4 až 5 cm asi 60 x za minutu. Vždy na pět stlačení hrudní kosti postiženého následuje jeden vdech metodou dýchání z plic do plic. Jestliže je použito metody pomocí přístrojů, zachránce bud střídá nepřímou srdeční masáž a umělé dýchání (při použití přístroje Chirana RK 32), nebo provádí nepřerušeně nepřímou srdeční masáž (při použití přístroje Prema KPT).

Prevence

Základem ochrany před úrazem elektrickým proudem je prevence a zodpovědné chování. Pokud jste venku, vyhýbejte se elektrickému vedení a spadlým drátům. Když narazíte na spadlý kabel, rozhodně na něj nesahejte. Nikdy také nelezte na sloupy elektrického vedení, stožáry, vagóny či do trafostanic. Elektřina sice není vidět, ale dokáže přeskočit i vzduchem a to na poměrně velkou vzdálenost. Pozor si dejte i při bouřce.

I doma pak platí určitá pravidla. Základem je nikdy nestrkat do zásuvek věci, které tam nepatří. Pokud máte malé děti, zásahu elektrickým proudem ze zásuvky zabráníte tím, že instalujte bezpečnostní krytky. Při použití elektrospotřebičů se pak držte dál od vody.

Pravidelné revize: Staré elektrické rozvody, poškozené kabely a amatérské opravy elektroinstalace představují obrovské nebezpečí. V domácnostech i na pracovištích je proto potřeba pravidelně provádět revize elektroinstalace.
Ochranné prvky: Moderní elektrické rozvody by rozhodně měly mít proudové chrániče, které dokážou během zlomku sekundy přerušit elektrický obvod.
Ochranné pomůcky: Při práci s elektrickým proudem je potřeba dodržovat základy bezpečnosti.

Účinky elektrického proudu na organismus

Účinek elektrického proudu na lidský organismus ovlivňuje řada faktorů. Oba druhy proudu způsobují rozklad krve a buněčných membrán, svalové křeče. Nadto může úraz střídavým el. proudem způsobit riziko fibrilace srdce (viz Narušení bioelektrického rytmu srdce). Nejnebezpečnější hodnoty frekvence střídavého proudu jsou 30-150 Hz. Míra poškození organismu je přímo úměrná velikosti protékaného proudu.

Odpor těla je značně individuální. Obecně platí, že největší odpor klade kůže, kost a tuková tkáň; nejmenší naopak ty části těla, která obsahují velké množství vody, tzn. hodně prokrvené orgány a tělní tekutiny. Odpor těla ovlivňuje i psychický stav, resp. psychosomatika (např. pocení, míra prokrvení pokožky, tj. Odpor kůže je za sucha kolem 2000 ohmů a za vlhka kolem 1000 ohmů. Odpor člověka ve vlhku nebo na vlhké půdě a ve vlhkých botách je asi 2000 ohmů, v suchu a suché obuvi asi 150 000 ohmů.

Proud prochází tělem cestou nejmenšího odporu. V případě průchodu proudu mezi oběma dolními končetinami se objevují popáleniny a křeče svalstva. Při průchodu mezi pravou nohou a rukou jsou to opět popáleniny, křeče mohou zasáhnout i bránici, a tak druhotně ohrozit i dýchání. Nejzávažnější je však průchod proudu cestou přes srdce - tedy mezi levou rukou a jakoukoliv další končetinou; hrozí fibrilace komor.

Důsledkem tepelné energie, vzniklé při průchodu elektrického proudu tělem, se mohou vyskytnout elektrické popáleniny různého rozsahu. Míra poškození závisí především na intenzitě proudu, elektrickém odporu dané tkáně a na délce trvání průchodu proudu. Proto postižené, zejména při hromadných úrazech, v pravidelných časových intervalech kontrolujeme (nejlépe po 1 minutě).

Tabulka: Bezpečné hodnoty proudu