Lesnická Mapa Ohrožení Imisemi

10.03.2026

Zdravotní stav lesů, i přes výrazné snížení imisní depozice zejména SO2, vyžaduje trvalé sledování a přijímaní konkrétních opatření na úseku hospodaření v lesích i při ochraně přírody. Chřadnutí lesních porostů probíhá jako důsledek současného působení mnoha stresových činitelů a pro volbu dostatečně efektivních sanačních nebo pěstebních opatření stále chybí nástroj vycházející z jeho komplexního hodnocení.

Zdravotní Stav Lesů a Vliv Imisí

Během 70. a 80. let dvacátého století postihlo rozsáhlá území Evropy hynutí lesů, jehož příčiny byly jednoznačně vázány na průmyslové znečištění ovzduší. Mnohé výskyty plošného hynutí lesa při extrémně vysokých koncentracích škodlivin v ovzduší nastaly po sice krátkém, ale intenzivním teplotním zvratu, zejména v období inverzního průběhu počasí. Vliv zvratů počasí se na náhlém zhoršování zdravotního stavu porostů odráží i v současnosti po odsíření všech velkých stacionárních zdrojů znečištění.

Z monitoringu zdravotního stavu lesů ICP Forests vyplynulo:

v Evropě významně a trvale klesly emise SO2, ale stále mírně roste nebo se nemění zatížení NOx a přízemním O3 (ozón), takže imise jsou stále považovány za faktor významně ovlivňující stav lesů, který nelze podceňovat ani zanedbávat,
zdravotní stav evropských lesů se nelepší, i když imisní zátěž klesla, protože regenerace okyselených půd a zlepšení látkové výměny lesních porostů probíhá jen velmi zvolna a stále je zpomalováno výskyty dalších (abiotických i biotických) stresorů,
ani v první polovině 21. století nelze předpokládat, že by se stav lesních porostů na územích ovlivněných imisemi síry a dusíku výrazněji zlepšoval, naopak tato území jsou mnohem vnímavější na výskyty dalších stresů (především povětrnostních, klimatických a živinové nerovnováhy).

Vládní Doporučení a Opatření

Dosavadní systémová opatření určená k řešení lesních kalamit a chřadnutí vycházejí z rozlišení konkrétních stresových faktorů (exhalací, mrazu, sněhu, bořivého větru, sucha, kůrovců). Neobsahují ale dosud nástroj zabývající se důsledky dlouhodobé acidifikace a nutriční degradace půd.

Vyhláška 78/1996 Sb. se stala nástrojem, pomocí něhož byla vymezena pásma ohrožení lesů pod vlivem imisí. Indikačním znakem pro zařazení dotčeného území do některého ze čtyř pásem se stala dynamika zdravotního stavu zjišťovaná podle změny defoliace (stupně poškození) porostu. Protože v imisních oblastech nedocházelo ke zlepšování zdravotního stavu lesů, ba vyskytly se nové případy plošného chřadnutí, byla na základě usnesení vlády ČR č. 532/2000 Sb. Přestože studie plošné vápnění nedoporučila, byly pro nejkritičtější území Krušných a Orlických hor vypracovány projekty vápnění. Vápnění bylo v těchto oblastech rozvrženo na roky 2000-2004. Trvající potřeba zavést systém řešení k zastavení degradace lesních půd vlivem imisí vedla k vládnímu usnesení 22/2004 Sb.

Čtěte také: Mluvčí fakulty – lesnictví a životní prostředí

V něm byly připomenuty perspektivy pěstování lesů s důrazem na meliorační a zpevňující dřeviny a vyjádřena potřeba rajonizace lesních půd podle acidifikace a nutriční degradace, která by pomohla hledat příčiny chřadnutí lesů a napomohla by i přijímání příslušných opatření. Tento nový přístup byl navržen jako perspektiva nahrazující pásma ohrožení lesů pod vlivem imisí.

Projekt Zonace Ohrožení Lesů (ZOL)

Důležitým podkladem pro v současnosti vyvíjenou metodu zonace ohrožení lesů (ZOL) se stalo popsání vlivu acidifikace a nutriční degradace lesních půd (Hruška, Cienciala). Vliv imisí na lesní půdy byl posuzován současně s klimatickými, geologickými a půdně-stanovištními vlivy a Česká republika byla rozdělena na čtyři zóny poškození lesních půd. Navazující projekt ZOL tento přístup rozšiřuje o poznatky dálkového průzkumu Země (DPZ). Projekt řeší tým odborníků ÚHÚL a ČGS s účastí obou zřizovatelů MŽP a MZe ČR. Zonace ohrožení lesů je připravována, aby nahradila pásma ohrožení lesů pod vlivem imisí podle vyhlášky MZe č. 78/1996 Sb. Cílem této zonace lesů není jen vymezení porostů vystavených ekologickým stresům, ale i podklady pro budoucí nástroje na širokou podporu šetrnějších způsobů pěstování lesa.

Podklady pro ZOL tvoří informace o zdravotním stavu lesů z družicových snímků a dále kombinace pozemních dat o stanovišti a klimatu. Zóny ohrožení lesa mají odlišit území přirozeně citlivá na působení různých stresů, území chronicky postižená chřadnutím, ale i území zasažená akutním hynutím lesů.

V GIS zatím byly kombinovány vrstvy rajonizace lesních půd v závislosti na jejich acidifikaci a nutriční degradaci a vrstva dynamiky zdravotního stavu lesů z družicových snímků. Výsledky jsou rozškálovány do 3 tříd podle koncepce 3 zón ohrožení lesů. Významným vstupem do vrstvy rajonizace lesních půd jsou lesnicko-typologická data, která byla převedena na váhy pufračního potenciálu lesních půd. Jsou nezbytná, protože informují o stanovištním detailu a jsou klíčová pro propracování ZOL do provozních měřítek.

Koncepce Propojení Ochrany Lesů a Obecné Ochrany Přírody

Jedním ze společných cílů lesnictví a ochrany přírody je postupné a pozvolné zlepšení stavu lesních půd, poškozených dlouhodobým působením imisí, pěstováním nepůvodních jehličnatých monokultur velkoplošným pasečním způsobem a dlouhodobým ochuzováním lesních půd odebíráním veškeré dřevní hmoty, ale i jiné biomasy (šišky, hrabanka). Proto MŽP preferuje postupnou a plošnou změnu druhové skladby ve prospěch stanovištně vhodných dřevin a přechod od pasečného způsobu těžby ke způsobu podrostnímu před velkoplošnými chemickými melioracemi, které pouze krátkodobě řeší akutní poškození lesních porostů vlivem zvýšené acidifikace půd nebo synergického vlivu imisí a teplotních zvratů.

Čtěte také: Fakulta životního prostředí ČZU studium

Je nutné detailně poznat příčiny plošného chřadnutí lesních porostů v některých oblastech, kde je bonita lesních půd průměrná či nadprůměrná. Plošné chřadnutí dorůstajících a dospělých smrkových monokultur ve Slezsku, v Nízkém Jeseníku, na jihozápadním okraji Českomoravské vrchoviny a ve Středočeské pahorkatině v posledních letech je projevem a důsledkem klimatické změny. Problém je komplikován tím, že v těchto oblastech se význam působení následných stresorů, jako je šíření václavky a kůrovců (zejména Ips duplicatus), v jednotlivých letech mění.

Zonace Ohrožených Lesů - Nástroj na Podporu Zájmů Ochrany Lesa

V projektu zonace ohrožených lesů jsou uplatňovány vícerozměrné procedury hodnocení zdravotního stavu lesů, který je sledován jako spojení stavu stanoviště (půdy, klimatu a depozice) a lesního porostu (podle taxačních ukazatelů, dřevinné skladby a defoliace). ZOL je navržena jako prostředek nahrazující stávající pásma ohrožení lesů pod vlivem imisí v souladu s poznatky o acidifikaci a nutriční degradaci půd.

Jedním ze zaměření ZOL je vytvořit nástroj na podporu zájmů ochrany lesa, pěstování lesa a ochrany životního prostředí pomocí široké preference biologických přístupů k managementu krajiny. Snahou zástupců všech zúčastněných institucí je nové vylišení ZOL tak, aby jednotlivé zóny zahrnuly dosavadní oblasti s dlouhodobým působením imisí i nové oblasti chřadnutí lesů vlivem projevů klimatické změny. Jako důležité se jeví rozlišení chronického a akutního chřadnutí porostů. V projektu je hledána a testována metodika pro provozní monitoring chřadnutí lesů.

Cílem je přístupy zpracované dosud v generálních celorepublikových měřítkách uplatnit pro provozní šetření a přesné zavedení do provozních map, které budou přímo využitelné vlastníky i státní správou lesů.

Defoliace

Základním indikátorem chřadnutí lesů je defoliace. Tvoří nezbytnou informaci pro interpretaci družicových snímků. Je nespecifickým symptomem, který vzniká v důsledku uplatnění několika stresorů. Nelze spolehlivě určit nejen jejich počet, ale obtížné je i určit význam jednotlivých škodlivých činitelů. Podle výsledků monitoringu stavu lesa v ČR v programu ICP Forests bývá defoliace působena nepříznivými změnami prostředí, kde se navíc často dlouhodobě a nadměrně uplatňovaly vlivy znečistění ovzduší. To může znamenat, že většina porostů v Evropě v minulosti musela být nějakou měrou zasažena imisemi.

Čtěte také: Dopad na životní prostředí Frýdlantsko

Příčiny současného hynutí lesů ale již často nesouvisejí s přímým účinkem škodlivin, zpravidla se projevují vlivy nízké ekologické stability nepřirozených porostů (monokultur) na někdejších zemědělských půdách, velkoplošných holinách apod. I klimatická změna nevyhnutelné chřadnutí lesů zvýrazňuje.

Koncepce Provozních Opatření

Uplatňovat multifaktorové přístupy hodnocení pořízených údajů v souladu s poznatky o acidifikaci a nutriční degradaci lesních půd.
Vytvořit metodiku pro komplexní provozní monitoring zdravotního stavu lesů a zajistit jeho pojetí tak, aby umožňoval zohlednit, kvantifikovat a řešit nové fenomény v chřadnutí.
I nadále pokračovat ve využití zonace lesů pro opatření majetkových daní, ale zároveň zonaci lesů uplatňovat jako podklad pro cílené směrování příspěvků na hospodaření v lesích jak z prostředků EU, tak i ze zdrojů MŽP, MZe.

Pásma Ohrožení Imisemi dle Vyhlášky Ministerstva Zemědělství

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 10 odst. (2) Stupeň poškození lesního porostu je určen podílem středně a silně poškozených stromů z celkového počtu stromů v lesním porostu. do pásma ohrožení D se zařadí lesní pozemky s porosty s nižším imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 16 až 20 let. (5) Nejvyššími pásmy ohrožení (§ 10 odst.

Mapová Aplikace Oblastních Plánů Rozvoje Lesů (OPRL)

Mapová aplikace oblastních plánů rozvoje lesů (OPRL), provozovaná v rámci mapového portálu Národního lesnického institutu (NLI), je stěžejní součástí zpracování OPRL druhého cyklu. Uživatelům z řad vlastníků a správců lesů i odborné veřejnosti poskytuje přehledné, aktuální a prostorově orientované informace o stavu lesního prostředí, jeho funkcích a ohroženích. Mapový portál NLI je platforma určená široké veřejnosti jako uživatelsky přívětivý nástroj pro snadný a rychlý přístup k vybraným grafickým informacím o lese. Nabízí široké spektrum mapových výstupů, které poskytují odborné i laické veřejnosti přehledné informace v jednoduchém rozhraní webového prohlížeče. Základní složkou mapového portálu jsou tematicky zaměřené mapové aplikace.

Mapová aplikace OPRL je koncipována jako podklad pro lesnické rozhodování vlastníků a správců lesů. Obsahuje informace, které charakterizují stav lesního prostředí, ohrožení lesů různými škodlivými činiteli, zpřístupnění lesů, vymezení částí lesů se specifickými funkcemi atd. Mapová aplikace OPRL patří mezi nejdéle provozované mapové aplikace v České republice. Již v roce 2003, kdy byla vizionářsky vybudována jako digitální paralela k tehdy běžně používaným tištěným lesnickým mapám, získala prestižní ocenění Geoaplikace roku. Aplikace souvisle zobrazuje území celé České republiky a integruje data z řady institucí, zejména z NLI, Lesů České republiky (LČR), Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM), Agentury ochrany přírody a krajiny ČR nebo Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK).

Data OPRL jsou každoročně aktualizována podle standardizovaných metodických postupů a publikována v rámci procesu v NLI interně označovaného jako migrace dat. Aktualizovaná data jsou uživatelům k dispozici zpravidla počátkem dubna každého roku. Na konci roku 2025 došlo v mapové aplikaci k významné úpravě, při níž byly přeskupeny a rozšířeny zejména mapové kompozice týkající se funkcí lesa.

Mapová aplikace se skládá z mapového okna a ovládacích prvků umístěných převážně na levé straně obrazovky. Ve střední části jsou umístěny nástroje pro měření délek a ploch, vizuální porovnání dvou datových sad. Ve spodní části se nachází klíčový prvek aplikace - výběr mapových vrstev, pomocí něhož si uživatel sestavuje vlastní mapovou kompozici volbou map z jednotlivých záložek. Ovládání aplikace je koncipováno jako intuitivní. V záložce ČÚZK si uživatel volí podkladovou mapu, zatímco v ostatních záložkách jsou k dispozici tematické informace o lese. Mapy OPRL jsou umístěny v záložce NLI. Aplikace umožňuje současné zapnutí většího množství mapových kompozic napříč záložkami, což uživateli poskytuje vysokou míru flexibility při tvorbě účelových map. U každé záložky je možné nastavit průhlednost. Kromě vlastních dat OPRL aplikace zpřístupňuje i podklady od dalších institucí.

V sekci OPRL - archiv jsou k dispozici vybrané starší datové sady. V sekci Stav a vývoj lesa jsou k dispozici CIR ortofotosnímky, které lze velmi dobře využít k hodnocení stavu vegetace.

LČR - obrysová porostní mapa v místě výkonu správy LČR.
VÚLHM - vymezení oblastí s možností náhrady kalamitního poškození suchem.
VÚKOZ (Výzkumný ústav pro krajinu) - aplikace popisující citlivost dřevinné vegetace lesních biotopů vůči 11 vybraným patogenům lesních dřevin a jejich potenciální ohrožení.
OSM - podkladová mapa OpenStreetMap.
ČÚZK - možné je libovolně přepínat mezi podkladovými mapami. K dispozici jsou Základní topografická mapa ČR (výchozí), ortofotosnímky a podkladová mapa vycházející ze ZABAGED®. V kompozici výškopis je k dispozici digitální model reliéfu 5. generace (DMR 5G) obarvený podle výškopisu, sklonitost a orientace svahů a stínovaný reliéf.

Současná podoba mapové aplikace OPRL nepředstavuje konečný stav. Do budoucna je plánováno další zpřehlednění struktury mapových podkladů a rozšíření možností jejich zapínání a kombinování, například prostřednictvím jednoduššího výběru jednotlivých vrstev. Obsahový rozvoj se zaměří na rozšíření nabídky i doplnění současných mapových kompozic. Dlouhodobým záměrem je zobrazení syntetizujících údajů, které propojí všechny dílčí podklady do výsledných návrhů hospodaření. Aplikace by měla uživatelům nabídnout základní hospodářská doporučení a návrhy pěstebních opatření včetně opatření v poškozených porostech. Takto definovaná funkcionalita zvýší přidanou hodnotu mapové aplikace OPRL pro vlastníky lesů i ostatní uživatele a podpoří její praktické využití.

Mapová aplikace OPRL je k dispozici na stránkách NLI (nli.gov.cz → Mapy a data → Katalog mapových informací → Oblastní plány rozvoje lesů). Národní lesnický institut připravil dotazník zaměřený na využívání oblastních plánů rozvoje lesů (OPRL) v praxi. Vyplnění anonymního dotazníku zabere přibližně 15-20 minut.

Význam mapové aplikace OPRL spočívá zejména v možnosti vzájemného propojení tematických podkladů, které by byly při odděleném posuzování obtížně interpretovatelné. Uživatel tak získává přehled o přírodních podmínkách lesa, jeho funkčním zaměření, aktuálním stavu porostů a míře jejich poškození nebo potenciálního ohrožení, což mu umožňuje kvalifikovaně plánovat další hospodářská opatření. Významným přínosem aplikace je skutečnost, že kombinuje vlastní data OPRL s dalšími, pro lesní plánování zásadními podklady přejímanými z jiných institucí, a umožňuje tak ucelený pohled na zájmové území. Do budoucna má mapová aplikace OPRL překročit roli čistě informačního nástroje a nabídnout uživatelům i praktická doporučení. Postupné doplňování podkladů a hospodářských návrhů má usnadnit jejich využití při hospodaření v lesích.

Vysvětlivky

Legenda mapy porostní bez soutisku, PDF, 140kVysvětlivky k položkám hospodářské knihy externího geoportálu LČRIdentifikační údajeKód OJ - číselné označení organizační jednotky LČR, s.p. Jedno a dvoumístné číslo označuje lesní závod, třímístné číslo označuje lesní správu.

Název OJ - název organizační jednotky LČR, s.p.Název LHC - název LHC (lesního hospodářského celku).

Platnost LHP - doba platnosti LHP (lesního hospodářského plánu) dle schválení orgány státní správy lesů (SSL).Zhotovitel - zhotovitel LHP.

Oddělení - číselné označení oddělení (unikátní v rámci LHP pro daný LHC).Plocha oddělení - plocha oddělení v hektarech jako součet plochy porostní půdy, bezlesí a jiných pozemků.

Vybrané limity hospodaření

Požadovaný minimální podíl MZD - minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin vyjádřený v procentech. Je počítán jako vážený aritmetický průměr pouze pro etáže, kde jsou MZD plánovány.

Plocha naléhavých výchovných zásahů do 40 let věku - součet ploch v LHP umístěných naléhavých prořezávek a probírek do 40-ti let věku.

Předpokládaná výše těžeb výchovných - předpokládaný objem těžeb výchovných stanovených na základě modelových probírkových intenzit bez započtení předpokládané výše těžeb výchovných nahodilých.

Předpokládaná výše těžeb obnovních - předpokládaný objem těžeb obnovních stanovený na základě pomocného těžebního ukazatele „modelové těžební procento“ bez započtení jeho korekce ve vztahu k normální pasece.

Přírodní podmínky

Lesní oblast - výčet lesních oblastí zaujatých v rámci oddělení s uvedením plochy PUPFLu.

Kód LVS - výčet lesních vegetačních stupňů zaujatých v rámci oddělení s uvedením plochy PUPFLu.

SLT - výčet souborů lesních typů zaujatých v rámci oddělení s uvedením plochy PUPFLu.

Funkce lesů

Kategorie - výčet všech kategorií, resp. subkategorií lesa zaujatých v rámci oddělení.

Zvláštní statut - výčet dalších veřejných zájmů a funkcí nepodchycených kategorizací lesů v rámci oddělení.

Pásmo ohrožení imisemi - výčet pásem ohrožení imisemi zaujatých v rámci oddělení s uvedením plochy PUPFLu.

EVL - výčet evropsky významných lokalit zaujatých v rámci oddělení s uvedením plochy PUPFLu.

Ptačí oblast - výčet ptačích oblastí zaujatých v rámci oddělení s uvedením plochy PUPFLu.

CHKO - výčet chráněných krajinných oblastí zaujatých v rámci oddělení s uvedením plochy PUPFLu. CHKO zóna - výčet zón CHKO zaujatých za oddělení s uvedením plochy PUPFLu.

Národní přírodní památka - výčet národních přírodních památek zaujatých za oddělení s uvedením plochy PUPFLu. Přírodní památka - výčet přírodních památek zaujatých za oddělení s uvedením plochy PUPFLu.

Národní přírodní rezervace - výčet národních přírodních rezervací zaujatých za oddělení s uvedením plochy PUPFLu. Přírodní rezervace - výčet přírodních rezervací zaujatých za oddělení s uvedením plochy PUPFLu.

Stav lesa

Hospodářský tvar - výčet všech hospodářských tvarů zaujatých za oddělení s uvedením plochy porostní , kterou každý hospodářský tvar zaujímá.

Dřevina - seznam všech dřevin uvedených v LHP za dané oddělení.

Zastoupení - procentické zastoupení dřeviny v oddělení (součet nemusí být 100%). Jedná se o vážený aritmetický průměr zastoupení jednotlivých dřevin uvedených v LHP za dané oddělení.

Průměrná AVB - průměrná hodnota absolutní výškové bonity po jednotlivých dřevinách uvedených v LHP v rámci oddělení . Jedná se o vážený aritmetický průměr AVB dřevin uvedených v LHP za dané oddělení, holiny se do průměru nezapočítávají.

Střední věk dřeviny - střední věk dřeviny v oddělení. Vážený aritmetický průměr z věků jednotlivých etáží v rámci oddělení členěný dle jednotlivých dřevin, holiny se do průměru započítávají.

Celková zásoba v m³ bez kůry - celková zásoba dřeviny v oddělení.

Zásoba poškozená loupáním nebo ohryzem v m³ bez kůry - celková zásoba dřeviny v oddělení, která je poškozena loupáním nebo ohryzem.

tags: #lesnicka #mapa #ohrozeni #imisemi