V době, kdy čelíme změnám klimatu a snaze o udržitelnost, je důležité pochopit, jaký dopad má náš životní styl na planetu. Snižování ekologické stopy se stává hlavním cílem jak na úrovni jednotlivců, tak firem a vlád po celém světě. Ekologická stopa představuje celkové množství zdrojů, které využíváme pro svou spotřebu a produkci, a zahrnuje vše od využití přírodních materiálů po emise skleníkových plynů a produkci odpadu. Čím vyšší je naše ekologická stopa, tím větší tlak vyvíjíme na planetu a její zdroje.
Abychom uměli zjistit, kolikrát větší je naše spotřeba než kolik může dostupná půda vyprodukovat, byl vytvořen koncept ekologické stopy. Díky tomu jsme schopni porovnávat různé přírodní zdroje podle toho, jaká plocha půdy umožňuje jejich produkci.
Ekologická stopa ukazuje, na jaké ploše by bylo možné vyprodukovat statky spotřebované člověkem nebo skupinou osob, aniž by došlo k dlouhodobému poškození produkčních oblastí a neutralizaci našich emisí (tj. odpad, oxid uhličitý, pesticidy, odpadní vody aj.). I znečištění vody, vzduchu a půdy znamená využívání zdrojů a i na něj proto nahlížíme jako na spotřebu. Ekologická stopa je závislá na životním stylu a množství zboží, které daná osoba má a které spotřebovává. Záleží také na tom, jak efektivně bylo toto zboží vyrobeno, tedy kolik zdrojů se na jeho výrobu spotřebovalo.
Různé kategorie lidské spotřeby jsou převedeny na plochy biologicky produktivních ploch, nezbytné k zajištění zdrojů a asimilaci odpadních produktů. Můžeme s rozumnou přesností odhadnout množství zdrojů, které spotřebováváme, a odpadů, které produkujeme. Zdroje a odpady můžeme převést na odpovídající plochy biologicky produktivní půdy, které jsou nezbytné k jejich zajištění.
Základními typy produktivních ploch jsou orná půda, pastviny, lesní půda a produktivní vodní plochy. Do kalkulace dále vstupují plochy pro asimilaci oxidu uhličitého (CO2), jenž vznikne spálením fosilních paliv, zastavěné plochy a plochy na ochranu biodiverzity. Tyto rozdílné plochy mohou být vyjádřeny ve stejných jednotkách (hektarech), pokud jsou setříděny podle produkce biomasy.
Čtěte také: Papež František a ekologická stopa
Celkovou poptávku společnosti je možné porovnat s přírodní nabídkou ekologických služeb (dostupnou biokapacitou). Ekologická stopa a biokapacita jsou vyjádřeny v globálních hektarech (gha). Každý globální hektar odpovídá jednomu hektaru (100 x 100 m) biologicky produktivních ploch s „globálně průměrnou produktivitou“ v daném roce. Jinak řečeno, jedná se o aktuální hektary biologicky produktivních ploch přepočtené podle jejich produktivity (produkce biomasy).
Produktivita různých typů ploch se přitom liší. Například globální hektar orné půdy zabírá fyzicky menší plochu (vyjádřenou v aktuálních, „reálných“ hektarech) než mnohem méně biologicky produktivní pastviny či oceány. Pro zajištění stejné biokapacity proto potřebujeme větší plochy pastvin či oceánů než orné půdy.
Průměrná ekologická stopa občana ČR je 4,9 globálních hektarů. Na Slovensku je to 3,2 gha, v Německu 4,5 gha, ve Francii 5,6 gha, Švédsko 6,1 gha, USA 9,6 gha a Kamerun 0,8 gha. Celosvětově je k dispozici 1,8 biologicky produktivních globálních hektarů na osobu.
Od roku 2008, kdy kraj ekologickou stopu poprvé vyhodnotil, její hodnota narostla o 30 %. Ve stejném období došlo k rozvoji kraje, který má vliv i na ekologickou stopu (například nová výstavba). Do budoucna bude důležité, aby tento trend nepokračoval a dařilo se snížit hodnotu indikátoru pod 5,6 gha/obyvatele, tady na hodnotu nižší, než je národní úroveň indikátoru.
Uhlíková stopa Libereckého kraje v roce 2019 =3.923.246 tun CO2e (8,9 tun CO2e/obyvatele)
Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu
Svou ekostopu mohu snížit při každodenních činnostech jako je nakupování, doprava, stravování, bydlení či vyhazování odpadků.
Solární energie má několik zásadních přínosů pro snížení ekologické stopy:
Investice do solární energie se stává stále dostupnější díky klesajícím cenám technologií a možnostem dotací, jako je například program Nová zelená úsporám v Česku. Pro jednotlivce je možnost instalace solárních panelů na střechy domů snadným a účinným způsobem, jak snížit svou závislost na fosilních palivech. Firmy mohou naopak využít větších instalací pro pokrytí energetických potřeb svých výrobních procesů, čímž mohou snížit provozní náklady i ekologickou stopu. Informace o možnostech dotací na pořízení solární energie a aktuálních podmínkách naleznete na stránkách Ministerstva životního prostředí ČR: Nová zelená úsporám.
Fakt, že nejméně zatěžující přírodu je pěší chůze nebo jízda na kole lze asi jen těžko označit za překvapující. V naší zemi je nejekologičtější způsob hromadné osobní dopravy bezpochyby vlak. A to i přes to že je to ve své podstatě i doprava historicky nejstarší. Zdá se, že již naši předci dokázali instinktivně zvolit nejlepší cestu. Proto mi nezbývá než Vám doporučit, zvlášť v současné době prázdnin a dovolených vyrazit na cesty raději pěšky nebo na kole, případně koňmo.
Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku
tags: #ekologická #stopa #co #to #je