Dopad letectví na životní prostředí: Výzvy a řešení

Letecká doprava je jedním z největších a nejdůležitějších průmyslových sektorů na světě, avšak má značný dopad na životní prostředí. Globální oteplování je největší výzvou naší doby a bude mít různé a zatím nepředvídané dopady, které mohou způsobit zničení celých ekosystémů a ohrožuje budoucnost mnoha živých tvorů na planetě.

Jednou za pět let vzniká velká hodnotící zpráva, která se týká kvality životního prostředí zemí Evropské unie. Ta nejnovější aktuálně varuje před křehkostí evropských ekosystémů. Při snižování emisí skleníkových plynů a znečištění ovzduší se sice podařilo dosáhnout významného pokroku, ale celkový stav životního prostředí v Evropě přesto není dobrý, vyplývá z nejucelenější zprávy Evropské agentury pro životního prostředí (EEA) o stavu životního prostředí. Přírodní prostředí zemí Evropské unie podle této zprávy i nadále čelí degradaci a dochází také k nadměrnému využívání přírody a současně k úbytku biologické rozmanitosti.

Výhled je přitom u většiny environmentálních trendů znepokojivý a představuje velká rizika pro hospodářskou prosperitu, bezpečnost i kvalitu života v Evropě, uvedla k dokumentu EEA. Zprávu o životním prostředí v Evropě zveřejňuje Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) každých pět let. Zpráva Europe’s environment 2025 je už sedmou zprávou z této řady, kterou EEA od roku 1995 vydala. Téměř třísetstránkový materiál zdůrazňuje, že změna klimatu a zhoršování životního prostředí představují přímou hrozbu pro konkurenceschopnost Evropy, která je závislá na svých přírodních zdrojích. Dále se v dokumentu uvádí, že dosažení klimatické neutrality do roku 2050 je podmíněno také lepším a odpovědnějším hospodařením s půdou, vodou a dalšími zdroji.

„Ochrana přírodních zdrojů, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a snižování znečištění zvýší odolnost životně důležitých společenských funkcí závislých na přírodě, jako jsou například potravinové zabezpečení, zabezpečení pitné vody a protipovodňová ochrana,“ upozornila EEA. Zpráva v této souvislosti vyzývá, aby státy urychlily opatření podporující dlouhodobou udržitelnost, která už byla schválena v rámci Zelené dohody pro Evropu (Green Deal). Evropská unie je podle zprávy světovým lídrem v ochraně klimatu, protože od roku 2005 snížila emise skleníkových plynů a spotřebu fosilních paliv a zároveň zdvojnásobila podíl obnovitelných zdrojů energie. V posledních deseti až patnácti letech také došlo k výraznému zlepšení kvality ovzduší a zvyšování míry recyklace odpadu a účinného využívání zdrojů.

„Tato zpráva nám jasně připomíná, že Evropa musí pokračovat v nastoupeném kurzu, a dokonce urychlit své ambice v oblasti klimatu a životního prostředí,“ reagovala místopředsedkyně Evropské komise Teresa Riberaová. Nedávné extrémní povětrnostní jevy podle ní dokládají, jak křehká je „naše prosperita a bezpečnost v době, kdy dochází k degradaci přírodního prostředí a zesilují dopady změny klimatu“. „Zpoždění nebo odložení plnění našich klimatických cílů by pouze zvýšilo náklady, prohloubilo nerovnosti a oslabilo naši odolnost,“ dodala Riberaová s tím, že ochrana přírody je investicí do konkurenceschopnosti, odolnosti a blahobytu občanů kontinentu.

Čtěte také: Dopad flygskam na leteckou dopravu

Česko podle této zprávy v posledních několika desetiletích dosáhlo významného pokroku v oddělení environmentálních tlaků od ekonomické aktivity. „Země ale zůstává jednou z nejvíce energeticky, uhlíkově a zdrojově náročných ekonomik v EU, a to především kvůli své silné průmyslové základně a značné závislosti na uhlí,“ uvádí se ale také v sekci věnované tuzemsku. Zelená transformace podle zprávy přináší Česku řadu výzev, jež ještě zhoršuje ruská agresivní válka proti Ukrajině, která má na tuzemsko významný dopad. Navzdory těmto překážkám se země nadále zavazuje k dekarbonizaci své ekonomiky a pracuje na splnění cíle EU pro snížení emisí do roku 2030.

Mezi body, které jsou hodnocené pozitivně, patří fakt, že se zavádějí nové politiky na podporu udržitelné dopravy, renovace budov za účelem zvýšení energetické účinnosti a investice do čistších a účinnějších zdrojů energie a recyklační infrastruktury. „Plán obnovy a odolnosti Česka zahrnuje kapitolu repowerEU zaměřenou na postupné ukončení závislosti na ruských fosilních palivech, diverzifikaci dodávek energie a zvýšení výroby čisté energie v nadcházejících letech.

Zdroje znečištění v leteckém sektoru

Znečištění životního prostředí v leteckém sektoru může být způsobeno z různých zdrojů:

• Emise z letadel a vozidel pohybujících se na letištních plochách.
• Činnosti vyplývající z různých aktivit na letišti (pozemní provoz) jako jsou plnění paliva do letadel, skladování paliva nad/pod zemí a provoz potrubního systému.
• Provoz letadel.
• Údržba letadel a pozemního zařízení.
• Prostory pro výcvik hasičů.
• Odmrazovací činnosti probíhající na letištní ploše.
• Provoz terminálu včetně činností odpadového hospodářství.
• Případné stavební činnosti a rozvoj na letištích, včetně získávání dalších pozemků a prostor.

Environmentální dopady a náklady

Škody v oblasti letectví jsou stále složitější a komplexnější, právě i díky tomu, že je kladen větší důraz na environmentální dopady. Náklady na odstranění následků znečištění životního prostředí mohou zahrnovat:

• Újmy na zdraví, životě a majetku třetích osob.
• Náklady na vyšetřování, čištění a znovuobnovení.
• Náklady na dohled a monitorování.
• Náklady na právní ochranu.
• Náklady na úhradu ztráty vzniklé nemožností užívání prostor a vzniklé přerušením provozu.
• Náklady na obnovu přírodních zdrojů.

Letadla nejvíc škodí produkcí oxidu dusíku, oxidu uhličitého a kondenzáty. Ty můžeme podle Žárského pozorovat na obloze třeba když letí gripen - jde o kondenzovanou vodu v podobě sněhových krystalků. Výsledky studie z MIT ukazují, že zmíněné tři látky jsou odpovědné za 97 % všech klimatických škod i znečištění ovzduší. „Umělé mraky ovlivňují atmosféru,“ dodává biolog Žárský.

Čtěte také: Miliony let vývoje života

Autoři studie z Massachusetts poukazují na velké dilema, kterému čelí konstruktéři letadel, ale i aut a lodí. Jak vyrobit motor, aby produkoval co nejméně emisí, které ovlivňují klima, a způsobil přitom co nejmenší škody v ovzduší? Kvalitnější motory s nižšími emisemi oxidů dusíku spotřebovávají více paliva a letadlo proto vyprodukuje větší množství emisí, které negativně působí na klima. „Když chceme snížit produkci oxidu uhličitého při létání, zvýší se teplota spalování a produkce oxidů dusíku,“ popisuje efektivnější spalovací proces biolog Viktor Žárský.

Regulace emisí z letecké dopravy

Právní předpisy EU budou od ledna 2025 vyžadovat, aby letecké společnosti podávaly zprávy o veškerých svých emisích. Doposud musely vykazovat pouze oxid uhličitý. Dle veřejné konzultace, o které informoval server Euractiv, budou pravděpodobně lety do destinací mimo EU z povinnosti vyňaty. Povinnost se dotkne emisí jako je oxid siřičitý, voda a saze.

Úsilí o omezení dopadu letectví na klima se dosud soustředilo především na emise CO2. V roce 2012 EU zařadila leteckou dopravu do svého systému obchodování s emisemi (EU ETS), který stanovuje limity emisí CO2 a určuje cenu za každou tunu vypuštěného CO2. Rámec právních předpisů pro emise jiné než CO2 měla Unie povinnost přijmout do 31. srpna 2024. Do té doby měl být konkrétně navržen rámec pro monitorování a vykazování emisí z letecké dopravy.

Alternativy a kompenzace

Variantou, kterou lidstvo zkouší jsou biopaliva. Letectvo Spojených států dokonce výzkum financuje. Šuta upozorňuje, že pokračují také zkoušky elektroletadel a existuje i možnost emise z dopravy alespoň částečně vyvažovat ekologičtějším životním stylem. Ve výsledku tak prý pomůžeme svému zdraví i klimatu.

„Když se rodina rozhodne letět do Ameriky nebo Afriky na dovolenou, může to vyvážit třeba tím, že investuje do lepšího zateplení svého domu, nebo omezí konzumaci některých typů masa, třeba místo hovězího konzumuje drůbeží.”

Čtěte také: Experiment s ekosystémem v láhvi

Srovnání s jinými druhy dopravy

Rychlovlaky jsou výrazně ekologičtějším dopravním prostředkem než letadlo při vysokém vytížení tratě. U vysokorychlostní železnice velká část emisí připadá na výstavbu infrastruktury, zatímco u letecké dopravy převážnou část znečištění způsobuje provoz letadel samotných. Čím více se trať používá, tím rychleji se podaří počáteční emise amortizovat. U letišť je situace přesně opačná.

V případě trati z Madridu do Sevilly, která funguje od začátku 90. let, průměrná emise na cestujícího ve vlaku je zhruba poloviční ve srovnání s letadlem - a to díky délce provozu trati i její velké vytíženosti.

Emise a uhlíková stopa různých dopravních prostředků

Podle studie Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) produkují vlaky přibližně 14 gramů CO2 na kilometr a cestujícího, což je výrazně méně než u ostatních dopravních prostředků. Průměrné emise autobusu činí přibližně 68 gramů CO2 na kilometr a cestujícího. Průměrné emise letadla dosahují přibližně 285 gramů CO2 na kilometr a cestujícího.

Budoucí výhled

Evropská komise vydala společně s Agenturou Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA) zprávu o životním prostředí v letectví pro rok 2025. Zpráva zmiňuje například udržitelná letecká paliva (SAF) i rozvoj elektrických a vodíkových letadel. Dodavatelé leteckých paliv také mají také od letošního 1. ledna na základě nařízení EU povinnost zajistit minimálně dvouprocentní podíl udržitelného paliva ve svých palivech.

V doporučeních Evropské unie pro bezpečnost letectví a Evropské agentury pro životní prostředí se v rámci zprávy pro letošní rok uvádí, že by mělo v roce 2050 odvětví letectví v Evropské unii a Evropského sdružení volného obchodu snížit emise oxidu uhličitého z odletů alespoň o 65 procent, a to právě díky novým technologiím, palivu či úpravě provozu.

K cíli nulových emisí se zavázalo mimo jiné i Letiště Václava Havla Praha, uvádí, že do letošního roku chce z 80 procent využívat „zelenou elektřinu“, rozvíjet fotovoltaiku a elektromobilitu.

Eurokomisař pro udržitelnou dopravu a cestovní ruch Apostolos Tzitzikostas uvedl, že udržitelnost životního prostředí v letectví je určující výzvou 21. století. „Je klíčem k umožnění růstu tohoto odvětví a zároveň k zajištění životně důležité konektivity pro naše občany.

U řízení a operací letového provozu zpráva konstatuje, že ambiciózních cílů v oblasti ochrany životního prostředí nelze dosáhnout, pokud systém (ATM) nepodporuje a nemotivuje všechny zúčastněné strany k optimalizaci účinnosti jejich operací. Zavedení přeshraničního vzdušného prostoru s volnými trasami (FRA) podle dokumentu výrazně zlepšuje environmentální výkonnost.

Dokument uvádí i to, že bude muset být infrastruktura letišť uzpůsobena tak, aby vyhovovala letadlům, která využívají klimaticky šetrná paliva nebo elektrickým a vodíkovým letadlům a mohly tak být být splněny požadavky ReFuelEU Aviation.

tags: #lety #dopad #na #životní #prostředí

Oblíbené příspěvky:

• Provoz skládky Suchý Důl
• Hnojení kompostem: Jak na to?
• Stanoviště včelstev: podmínky
• Dvoudílné koše pro třídění
• Ekologické Oleje: Alternativa?