Kolik kompostu na metr čtvereční: Průvodce hnojením vaší zahrady

Kompost je neocenitelný pomocník každého zahradníka. Přirozeně zvyšuje podíl humusu v půdě a přispívá k vyšší úrodnosti. V tomto článku se dozvíte, jak správně používat kompost pro různé druhy rostlin a jak dosáhnout optimálních výsledků.

Kdy a jak používat kompost

Pro přidávání kompostu rostlinám je třeba především vědět kdy. Ideální čas je ve vegetačním období, čili od jara (resp. již předjaří) až nejpozději do pozdního léta. Určitě to neděláme na podzim a v zimě. V době vegetačního klidu rostliny odpočívají a hnojivo v podobě kompostu (humusu) by nevyužily.

Určitě na podzim a na začátku zimy nehnojíme větším množstvím kompostu, rostliny v chladném období roku téměř vůbec nepřijímají živiny. Ty se nám proto snadno vyplaví a aplikace kompostu vyjde vniveč, vlastně po něm pro rostliny zůstane pro jarní období jaksi jalovější hmota. Výjimku představuje aplikace kompostu na záhony se zeleným hnojením, tedy hlavně před jeho výsevem.

Kompost zásadně nezarýváme do půdy, jako se to dělá s organickými hnojivy, nýbrž jej jen rozhazujeme po povrchu půdy a trávníku a přihrnujeme k rostlinám včetně dřevin. Možné je pouze mělké zapravení do ornice. Při hlubším zapravení by se především minerální látky rychleji vyplavovaly do spodiny, což by mělo za následek riziko hniloby.

Hnojení trávníku kompostem

Trávníky odčerpávají z půdy ohromné množství živin a neustálým sekáním zatravněných ploch spotřebu živin ještě zvyšujeme. Trávníky navíc koření jen mělce, intenzivní hnojení a také zavlažování, pokud zrovna neprší, je proto důležité. Kompost přitom trávníku pomáhá s provzdušňováním a schopností udržet vodu.

Čtěte také: Bio Brambory: Jak na to

Hnojení trávníků kompostem je snadné, prakticky zadarmo a šetrné vůči životnímu prostředí. Stačí si jen dát práci s proházením kompostu přes síto (kátro, přesívač) na jaře a poté kompost po trávníku rozházíme. Buďto jej můžeme rovnoměrně rozhazovat lopatou anebo po ploše rovnoměrně zahradním kolečkem rozvozíme a rozsypeme hromádky, které pak roztáhneme hráběmi.

Ihned po aplikaci (kompost přidáváme po posekání trávníku) z černající hmoty trávník jen lehce vykukuje, ale již za pár dnů přestává být kompost vidět. Půdní organismy jej totiž rychle zatahují do vrchní vrstvy půdy. Kompostovaná hmota musí být dostatečně bohatá na dusík, ten navíc můžeme ještě doplnit i v podobě anorganického hnojiva. A to samé pak po jaře zopakujeme i na konci léta. Aplikovaný kompost trávníku náramně prospěje.

Kompost pro stromy a keře

Kompost využijeme především při výsadbě ovocných stromků a keřů. Obecně jej ale můžeme využít při výsadbě jakýchkoli dřevin. Stačí vykopat výsadbovou jámu a poté kompost smísíme s vykopanou zeminou. Dávat do výsadbové jámy pouze kompost se nedoporučuje, jelikož dřeviny by mohly dosti dlouho počkat, než se jejich kořeny budou z výsadbové jámy rozrůstat dál, do horšího materiálu.

Nakonec pak můžeme přidat několik lopat zralého kompostu ještě navrch jámy při zahrnování sazenice zeminou. Živiny z tohoto kompostu se budou splavovat níže ke kořenům. Stejně tak můžeme kompost přidat i později, ale úplně stačí takto přiživit mladé stromky a keříky, později již zůstaneme u hnojení anorganickými hnojivy.

Kompost pro květiny

Kvalitním kompostem opovrhne i málokterá květina, tedy s výjimkou druhů, které si vystačí s málem a nadměrné hnojení jim naopak uškodí. Nejčastěji se přidávání kompostu vyhneme u skalniček a sukulentů. Obzvláště při výsadbě na živiny náročných cibulovin a trvalek je však dobré kompost přidat. A vůbec nemusíme šetřit. Navíc můžeme tyto rostliny kompostem později pravidelně přihnojovat. V případě růží pak přidávání kompostu dokonce pomáhá potlačovat škůdce. Přidáváme proto kompost při výsadbě růží i poté každoročně.

Čtěte také: Energie z obnovitelných zdrojů

Kompost pro zeleninu

Jelikož samotné rostlinné zbytky ze sklizené zeleniny obvykle představují nejčastější součásti rozkládající se kompostu, můžeme opravdu hovořit o vztahu pokračujícím doslova až za hrob. Zelenina kompost ráda, kdykoli a v jakémkoli množství, obzvláště ta plodová. Kompost přidáváme na záhony před výsevem a výsadbou, při výsevu i později, když chceme materiál k rostlinám přihrnout, například k rajčatům, paprikám a okurkám. I doporučované dávky kompostu jsou oproti ostatním rostlinám o dost vyšší.

A nakonec lze třeba na nově založený vyvýšený záhon navézt na nerozloženou hmotu rostlinného odpadu jen překátrovaný kompost a nic se nestane. Obecně platí, jak které. Prostě rostliny náročné na živiny kompost ocení, sukulenty včetně kaktusů určitě ne. Některým rostlinám se dokonce bude dařit i v čistém kompostu bez dalších příměsí. U jiných rostlin mísíme kompost se zeminou třeba v poměru 1:1 a kvůli lepší propustnosti substrátu nakonec přidáme i písek.

Další využití kompostu

Kompost můžeme smísit i s rašelinou, ale proházený ručně přes drobnější síto. Dalším možným využitím kompostu je výsevní substrát. 1 díl kompostu smísíme až s devíti díly písku a do stejného materiálu rostliny později přesadíme. Až teprve statným sazenicím poskytneme co nejvýživnější substrát.

Tabulka: Doporučené dávkování kompostu

Rychlý kompost: Kompost už za měsíc?

Věděli jste, že můžete mít kompost už za měsíc? Říká se mu Berkeley horký kompost. Podle jeho „vynálezce“ má být hotový za 18 dní. Realita je spíš 28. Postupně vrstvěte dusíkaté a uhlíkaté materiály, které jsou v převaze. Každou vrstvu můžete prosypat zeminou. Nakonec dobře prolijte vodou a stále ho udržujte vlhký. Pokud by hrozily lijáky, kupu zakryjte plachtou, aby vody nebylo zase až moc.

Teď přichází chvíle na důležitý přehazovací harmonogram, abyste v kompostu udrželi správnou teplotu a byl provzdušněný. Pokud by byl až moc horký, spálí se všechny prospěšné látky i mikroorganismy. Pokud naopak málo horký, nespustí se rychlý kompostovací proces. Při přehazovaní se musí z kupy kouřit, což je dobré znamení. Důkladně ji přeházejte.

Čtěte také: Digitální stopa: Příběh na Instagramu

• Málo vody - nemůže začít tlení. To poznáte podle bílého povlaku na materiálech, po přehození se z kupy nekouří.
• Moc vody a málo vzduchu - v kupě tak bude málo vzduchu a nebude dobře tlít. Může začít smrdět, konzistence bude lepkavá.

Urychlovač kompostu

Přírodní Urychlovač kompostu Gold rozkládá celulózu (drobné větvičky, piliny, dřevní štěpku, posekané větvičky, listy stromů, aj.). Dávkování na jednu vrstvu odpovídá dávce 100 g urychlovače na 1 m2 plochy kompostu.Balení 500 g tak vystačí cca na 0,5 m3 kompostu. Kompost je třeba pravidelně zalévat, protože mikroorganismy potřebují vlhkost 40-60 %. Po aplikaci urychlovače je dobré překrýt kompost tenkou vrstvičkou dalšího organického materiálu.

aktivuje proces kompostování okamžitě, tj. Na začátku procesu biologického rozkladu se kompostovaná hmota zahřeje na 60 °C. Organický dusík se převede do formy vhodné pro rostliny. Při teplotách 18 St.C a vyšších dokončí urychlovač svoji činnost přibližně za jeden měsíc (v závislosti na vlhkosti kompostu, okolní teplotě, skladbě organické hmoty, apod.). Použití hotového kompostu obnovuje úrodnost půdy a zlepšuje fyzikální vlastnosti půdy.

tags: #sadba #kolik #kompostu #na #metr

Oblíbené příspěvky:

• Odpadové hospodářství v Úholičkách
• Vztahy mezi populacemi
• Charakteristika Ekologické Skupiny Rostlin
• Recenze čističů koberců
• Průvodce kompostováním v Uherském Hradišti