Škola v přírodě: Tipy a triky pro nezapomenutelný pobyt

S koncem roku většina tříd pořádá školy v přírodě. Příjemné počasí, nové prostředí a tematický program jsou skvělou příležitostí stmelit kolektiv, sdílet společné zážitky a pracovat na rozvoji dětí k samostatnosti. Pro většinu dětí je škola v přírodě očekávanou změnou, na kterou se těší. Přesto je vstupem na neznámou půdu a zejména pro ty mladší může představovat i stres.

Jak si užít pěší výlety s dětmi?

Milujete procházky, túry a rodinné výlety? A milují je také vaše děti? Někdy vaše ratolesti šlapou jako hodinky, jindy se nevyhnete řečem o bolavých nožičkách a o tom, že se jim na žádný výlet nechce a raději chtějí sledovat telku nebo hrát na mobilu či počítači. Jak si pěší výlety s dětmi užít? Je potřeba mít plán!

Plánování trasy a cíle

Základem je dobře vybraná trasa. Dětem se půjde lépe, pokud budou vědět, kam jdou. Řekněte jim tedy, co je čeká v cíli. Cílem nemusí být jen rozhledna nebo hrad, ale také třeba sladká odměna. Ta určitě zabere!

Milníky na cestě

Nejen při celodenních výletech s dětmi se vyplatí vědět, jaké milníky vás na cestě čekají. Pro menší děti jsou ideální naučné stezky s různými zastávkami, na kterých mohou hrát třeba pexeso, ťukat do dřevěných polínek a poslouchat jejich zvuk nebo plnit různé úkoly.

Bolavé nožičky? Zkuste empatii

Asi každý rodič dobře zná věty typu: „Mě už bolí nožičky. Já jsem strašně unavený/á. Já už nemůžu.“. Přesně tyto věty ale nikam nevedou. Zkuste to naopak. Zkuste jim říct, že jim věříte. Tato metoda skutečně funguje. Řekněte jim například: „Já to na tobě vidím, že jsi unavený. Nějak ti to dneska nejde, že?“. Udělejte si krátkou pauzu, povídejte si s prckem a nezapomeňte mu dát do ruky svačinu nebo něco dobrého.

Čtěte také: Stav školství v Moravskoslezském kraji 2000/2001

Zábavné hry na cestu

Málokteré děti dokážou ujít několik kilometrů bez reptání. Samotná chůze je totiž nuda. Proto je důležité si na výletě naplánovat místa a zastávky, které budou pro děti zajímavé. Kromě toho je potřeba se vyzbrojit oblíbenými hrami na cestu. Díky zábavným úkolům nebudou mít děti čas myslet na to, že je bolí nožičky a na podobné problémy. Dokonce mohou urazit i více kilometrů, než jste čekali.

Oblíbené hry

• Bomba: Určí se vyvolávač, který bude vyvolávat domluvená hesla. Před začátkem hry si vysvětlete, jaké úkony mají děti po oznámení hesla vykonat (Štronzo!, Brouci!, Vlak!).
• Hledání a malování kamínků: Na kamínky se nejlépe maluje akrylovými popisovači a barvami. Nezapomeňte na něj uvést PSČ nebo číslo. Kamínek během cesty uložte na místo, na kterém jej snadno najdou ostatní.
• Přírodní bingo: Před výletem vyrobte kartičky s obrázky či seznamem věcí, které mohou děti během výletu vidět. Motivy přizpůsobte věku dětí i ročnímu období. Kdo jako první vyškrtá seznam věcí, vyhrál.
• Kolíček: Cílem je kolíček přichytit na někoho ze skupiny tak, aby o tom daný člověk nevěděl.
• Obrácená schovávaná: Jeden se schová. Ostatní si stoupnou zády, aby neviděli jeho úkryt, a počítají od 10 k 0. Následně se vydají schovaného najít. Pokud jej najdou, potichu si k němu sednou a čekají na ostatní.
• Slovní hry: I s malými dětmi si můžete zahrát slovní fotbal. Jednoduchá verze spočívá ve vymýšlení slov na poslední písmenko řečeného slova. Oblíbená je také slovní hra Abeceda.
• Stavba domečků pro skřítky: Při pěším výletě s dětmi si můžete udělat pauzu v lese, během které budete sbírat nejrůznější přírodniny pro stavbu domečku pro skřítky.
• Hledání kešek (geocaching): Aby pěší výlet nebyl jen o chůzi, můžete si cestu zpestřit hledáním kešek. S hledáním vám pomůže aplikace do chytrého telefonu. S sebou si nezapomeňte vzít tužku pro zapsání do logbooku a dáreček, který můžete v krabičce nechat.

Tipy pro pobyt v restauraci

Zejména menší děti je potřeba zabavit také v restauraci. Pokud není v zařízení zrovna dětský koutek, mějte v batohu omalovánky a pastelky nebo pexeso. Výhodou je, že se vám tato kratochvíle nepronese v batohu, a přitom dokáže děti zabavit na dlouhou chvíli. A obědvat v pohodě je lepší než do sebe jídlo rychle házet.

Příprava na školu v přírodě

Projděte si plán

Pomozte dětem v rozhodování, zda jet a podpořte je i v samostatnosti. Pokud předem víte téma školy v přírodě, mluvte o něm, dočtěte si knížku nebo se spolu podívejte na film. Animátoři si často půjčují oblíbené postavy. Harry Potter, indiáni, Robinson Crusoe určitě děti zaujmou a pomůžou překonat prvotní obavy, jak zvládnout odloučení od rodičů a zorientují se v novém prostředí. Můžete se podívat na mapu areálu, fotky zařízení a ubytování. Těm nejmladším můžete cestování usnadnit i domluvou s kamarády, se kterými by se dobře cítili na pokoji.

Balte spolu

Zapojte děti do veškerých příprav. Projděte spolu seznam doporučeného oblečení, respektujte přání na oblíbené tričko nebo mikinu. Vždy raději přihlédněte na pohodlí a jednoduchost. Oděvní značky malé děti tolik neocení, mnohem důležitější je, aby si uměly poradit se zapínáním, měly na výběr vždy variantu pro chladnější i teplejší dny. A hlavně balte věci s mírou! Společné balení je důležité i z dalšího důvodu. Vyhnete se riziku, že na tábor nebo školu v přírodě propašuje nevhodné hračky nebo zapovězenou elektroniku.

Zjednodušte na maximum

Také při balení kosmetiky využijte jednoduché, ideálně jednorázové balení. Malý šampon, malé mýdlo, ručník. Dohlížející učitelky nebo animátoři jistě děti upozorní na potřebu namazat se proti sluníčku. Velmi šikovnou vychytávkou jsou náramky proti klíšťatům. Místo složitého a mnohdy nebezpečného stříkání repelentem může dítě navléknout pružný náramek, který je napuštěný funkční látkou.

Čtěte také: Kompletní seznam pro školu v přírodě

Recept proti stýskání

Hlavně nezapomeňte na dopisy! Každému udělá radost pohled nebo pár řádek. Dopisy můžete klidně poslat pár dní předem, na dítě počkají. Ideální je předat balíček paní učitelce, která pak poštu postupně dávkuje a rozdává. Místo obligátních pozdravů můžete poslat vtip. Dítě pobaví a ještě zvýší váš kredit.

Ekologické tipy a ochrana přírody

Životní prostředí se nám zhoršuje před očima. Vyplatí se žít ekologicky - neplýtvat cennými surovinami, dřevem, vodou, energií a k přírodě se chovat s úctou a respektem. I když na to mnohdy zapomínáme, každá rostlina i živočich jsou důležitou součástí koloběhu. Rozmanitá fauna a flóra jsou to, co nás všechny udrží při životě. Než o tom dál diskutovat a doufat, že to někdo vyřeší za nás, pojďme změnit naše každodenní návyky a začít životní prostředí aktivně chránit.

Praktické kroky pro každodenní život

1. Úspora vody: Nenechávat téct vodu během čištění zubů nebo holení. Zastavit vodu během nanášení šampónu, mytí hlavy nebo během mydlení. Pračku i myčku naplnit do plna a zapínejte je na úsporné programy.
2. Bezobalové nakupování: Nakupovat bez obalů vyžaduje větší jednorázovou investici na začátku na nákup sklenic nebo dóz, do kterých potraviny uskladníte. Místo objemných sklenic a dóz můžete potraviny nakoupit do plátěných sáčků, ze kterých je doma do sklenic přesypete.
3. Vypínání spotřebičů: Spotřebiče, které jsou v tzv. „stand-by“ režimu, vypněte. V průměru můžete tímhle způsobem ušetřit až 10 % celkové spotřeby elektřiny.
4. Používání plátěných tašek: Se skladnou plátěnkou máte o starost míň. Občas ji vyperte a bude vám dlouho a dobře sloužit.
5. Méně ježdění autem: Zkuste najít několik příležitostí, kdy vyměníte automobil za hromadnou dopravu nebo třeba kolo.
6. Omezení plastových lahví: Voda z kohoutku má u nás velmi dobrou kvalitu. Kdo má rád bublinky, není problém je vyrobit.
7. Péče o okolí: Až nastřádáte vodu z omývání ovoce nebo zeleniny, přelejte ji do kbelíku a ten pak vylijte na záhonek, ke keři nebo oblíbenému stromu.
8. Snížení teploty v domácnosti: Podle odborných odhadů takové snížení teploty v interiéru sníží náklady za energie zhruba o 6 %.
9. Úsporné praní: Čím menší teplota, tím menší zátěž a větší úspora energie. Pokud není prádlo příliš znečištěné, perte na 40 °C.
10. Oprava a darování věcí: Rozbité věci nechte opravit, funkční posílejte dál. Prodloužením jejich životního cyklu přispějte k ochraně přírodních zdrojů.

Podpora užitečného hmyzu

Mnohem více mě zajímají původní divoké druhy samotářských včel, které nežijí v rojích (odtud to jméno samotářské), ale poměrně skrytým, ale nesmírně užitečným životem. Bohužel přílišné zaměření na chov včel medonosných ubírají i z toho mála potravy, co si ostatní hmyz může kolem nás ve městech najít. Proto bych mnohem raději, než často marketingové akce s instalací úlů včel medonosných na dalších a dalších místech, viděl omezení chemických postřiků a také výsadbu rostlin, které jsou pro hmyz atraktivní a to hlavně takových, které kvetou časně na jaře nebo i na podzim.

Pokud opravdu chcete pomoci opylovačům, nezačněte chovat včely medonosné, ale sázejte rostliny, které opylovače uživí. I malé dítě ví, že opylovači opylují květy a bez nich bychom měli mnohem menší úrodu. Ale takové plody nejsou úrodou a potravou jen pro nás, ale i pro další a další tvorečky. A těmi se zase živí další zvířata. Pokud není hmyz - nejsou ptáci. Tak jednoduché to je.

Dostatek potravy najdou v přírodě přátelských zahradách, kde se nepoužívá chemie. Jsem nadšen z trendu návratu květnatých luk do měst a ze zákazu používání pesticidů v nich. To je cesta, jak zachovat některé druhy hmyzu alespoň ve městech, když český venkov, díky velkozemědělství je plný chemie a postřiků. Každý z nás může udělat strašně moc na své zahradě, zahrádce, předzahrádce, ale i balkonu nebo okenním parapetu. Kus květnaté louky, výsadba rostlin atraktivních pro opylovače, nepoužívání pesticidů a další škodlivé chemie, instalace květnatých truhlíků, pítka s vodou pro letní měsíce a jako třešničku na dortu třeba i instalaci domečků pro hmyz, ale takových, které opravdu pomáhají.

Čtěte také: Kompletní seznam pro školu v přírodě

Minimalismus a spotřeba

Lidé si teď mohou uvědomit, že toho potřebují mnohem méně. V mém okolí se spousta lidí pustila do generálního úklidu a probírky věcí. Uvědomují si, co nepotřebují. Takové uvědomění může směřovat k tomu, že přijdou na to, že jsou schopni žít s menším příjmem a začnou chtít trávit méně času v práci a mít více času sami pro sebe. Ve věcech, které máme doma, jsou ukryté přírodní zdroje, je v nich virtuální voda, uhlíková stopa, nezapočítané negativní externality do ceny výrobku,… To vše je dobré začít vidět a uvědomovat si.

Pobyt venku a well-being

Čas strávený v přírodě ubývá a má to dopady. Najdete tam kapitoly o tom, jak příroda snižuje stres, jak ovlivňuje krátkodobě i dlouhodobě náladu, ale i morální hodnoty, estetické cítění. Nejvíc je popsán vliv přírody na kognitivní funkce a obnovu pozornosti, a také vliv na snižování stresu.

V přímé závislosti na množství zeleně i tak u dětí prokazatelně vzrostly pozitivní emoce a negativní naopak klesly. Děti jsou dle výsledků venku uvolněnější, veselejší a nadšenější. Navíc, když se učí venku, mnohem déle si udrží zvědavost a soustředění na učivo. Jakýkoliv čas strávený v přírodě je smysluplný, stačí jít ven i na jednu či dvě vyučovací hodiny. Čím déle ale děti venku v přírodě jsou, tím větší benefity to přináší.

Ukázalo se, že pozornost je vyšší v případě prostředí s vyšší listovou pokryvností. V podstatě jde o to, že v hodně otevřeném prostoru mají děti tendenci se víc rozbíhat a hrát si, s výhledem do okolí se mohou častěji objevovat různé rušivé vlivy. V momentě, kdy nad nimi listy vytvářejí jakousi přirozenou stříšku nebo baldachýn, dokážou se na zadaný úkol více soustředit a mohou mít i lepší výsledky.

Najdeme studie, které říkají, že už dvacet minut má vliv na obnovu pozornosti a celkovou regeneraci. Už i dvacetiminutová přestávka, kdy děti vyběhnou ven a nemusí nic řešit, jen si hrají a dýchají čerstvý vzduch, má tedy přínos. Nicméně odborníci říkají, že hodina denně venku je naprosté minimum. Jednou týdně je pak vhodné, aby děti vyrazily například do lesa nebo lesoparku, kde je mnohem víc zeleně než na běžné ulici nebo školní zahradě. Jednou za měsíc bychom měli strávit víkend někde mimo město, mimo zástavbu. A jednou za rok bychom na týden měli vyjet někam úplně do divočiny, mimo civilizaci.

Nejčastěji slyšíme obavu, že učení venku je kvůli dopravě a pestrému prostředí nebezpečné. Výzkumy říkají opak. Je ale potřeba, aby si děti venku zvykaly postupně. V momentě, kdy nejsou zvyklé chodit ven a vezmete je tam poprvé, mohou být opravdu jako utržené ze řetězu. Učitelé ale často do této fáze nedojdou a odradí je hned první zkušenost, kdy mají pocit, že nad dětmi ztratili kontrolu.

U dospívajících výrazně zvyšuje pocit wellbeingu, když tráví čas v přírodě s vrstevníky, protože v rámci tohoto životního období jsou právě vrstevnické vztahy důležité. Takže je ideální, pokud se dospívajícím vytvoří prostor, kde mohou tyto vztahy posilovat. Moje doporučení je vytvářet venku příležitosti, kdy tam není nuda. Když se jim ukáže, že čas venku je zábavný a hodnotný, tak budou i ochotnější k tomu, jít ven.

Bezpečnost a pojištění

V červnu vyráží řada tříd na školy v přírodě nebo různé výlety a sportovní dny. Tam se ale otevírá větší pravděpodobnost, že se děti zraní. Škola přitom nese za bezpečí žáků a studentů odpovědnost, takže pokud se dětem něco stane, vzniká nárok na odškodnění. Většina škol má pro případ úrazu žáků sjednané pojištění. Problém ale nastává s částkou, na kterou je nastavené. Moudré proto je, pokud jsou rodiče proaktivní a sami o tuto informaci požádají a podle odpovědi ji adekvátní řeší.

Vhodné je jistit se i soukromým pojištěním - tedy mít pro dítě sjednanou úrazovou či životní pojistku. Pak roste pravděpodobnost, že bude úraz potomka adekvátně finančně kompenzovaný. Jestliže člověk slepě spoléhá na přístup školy, může se stát, že bude nepříjemně překvapen.

tags: #škola #v #přírodě #tipy #a #triky

Oblíbené příspěvky:

• Bioodpad v Pardubicích
• Kelímky na zmrzlinu šetrné k životnímu prostředí
• Průvodní zpráva ekologie: Co by měla obsahovat?
• Dvojkomorové koše
• Pracovní příležitosti pro terénního pracovníka ekologie v Kolíně