Proč třídit a kompostovat odpad na zahradě?

Recyklovat lze až 40 % odpadu, který lidstvo vyprodukuje. Jen Česká republika nese tíhu 2 milionů tun odpadu ročně. Přesto, že se na toto téma vede spoustu diskuzí, stále nepatříme mezi tu část populace, která by dostatečně třídila odpad.

Třídění odpadu v domácnosti

Třídit odpad musíme začít doma, jedině tak se vyhneme nesmyslného stání před kontejnery a rozhazování jednotlivých odpadků do příslušné popelnice. A jak to dělat v malém bytě, kde není místa nazbyt? Ideální je systém košů, do kterých už rovnou vyhazujeme příslušné odpadky. Nejběžnější je jejich umístění pod dřezem. Pro odpadkové koše můžete mít i speciální nábytkovou konzoli. V malých kuchyních není dostatek místa, a tak je vhodnější umístit koše venku. Aby nepůsobily rušivě, pořiďte si typ, který bude ozdobou vašeho domova. Odpadový koš se může stát stylovým solitérem.

Pokud budete třídit poctivě a dlouhodobě, pak je vhodné se při výběru koše zaměřit na několik detailů. Nejprve zvolte dostatečný počet nádob, chybět by rozhodně neměl koš na plast, papír a směsný odpad. Máte-li dostatek místa, pak může přibýt ještě koš na tetra pak a sklo. Podstatný je i jejich objem. Zejména plasty zaberou skutečně hodně místa a budete-li třídit opravdu poctivě, zjistíte, že koš na směsný odpad nemusí být zas až tak velký. Při výběru dbejte i na snadnou vyjímatelnost a údržbu.

Kam s jednotlivými druhy odpadu

Modré kontejnery jsou určeny pro papírový odpad. Rozhodně sem vyhazujte noviny, prospekty a časopisy. Staré sešity a počmárané bloky? Šup sem s tím! Vyhodit sem můžete i katalogy, knihy, telefonní seznamy, kancelářský papír, veškeré krabice od spotřebičů nebo bot, balicí papír z Vánoc, dopisy, pohlednice, účtenky, ale i obálky. Důležité je ovšem vědět, že krabice a objemnější odpad by měl být rozložené nebo sešlápnuté, aby zabíraly co nejméně místa. A protože na každý kus papíru je potřeba kus stromu, je ideální papír recyklovat, a ulevit tak alespoň trochu přírodě. Papír se před recyklací musí roztřídit, očistit od barev a čistá hmota, která zbude, se rozpustí ve vodě a během několika složitých procesů se z ní opět vyrábí papír.

Žlutý kontejner je určený pro plastové odpadky. Právě plast je pro lidstvo největší strašák, protože ve volné přírodě se rozkládá až stovky let. Do tohoto kontejneru vyhazujte PET lahve, plastové lahve od nápojů a od mléka, kelímky od jogurtů, pomazánek, másel, nebo kosmetiky, igelitové tašky z obchodů včetně sáčků, bílý a tmavý polystyren, obaly od CD a DVD, nebo například textil, který je vyrobený ze 100% polyesteru. Pokud si nejste jisti, jestli obal, který právě držíte v ruce patří do plastu, měl by být označený symbolem a kódem PET, HDPE, LDPE, PP, PS, 1, 2, 3, 4, 5, nebo 6.

Čtěte také: Jak řešit nedostatek vody?

Bílé a zelené kontejnery jsou určeny pro sklo. Jedná se o odpad, který lze recyklovat stále dokola a nic se s ním nestane. Je třeba ale rozlišovat barvu skla. I do plastu hází lidé odpadky, které plast vůbec nejsou. Co ale rozhodně do těchto kontejnerů nepatří?

Kompostování na zahradě

Kompost byl pro Hanu Kýbusuvou z Kaplice Nádraží vždycky neodmyslitelnou součástí zahrady. „Dnes kompost, ač umístěný v rohu, považuji za faktické jádro zahrady. Aby také ne, když k němu míří mé kroky tak často. Vyzrálý kompost je mým jediným hnojivem a sama jsem si ověřila při zakládání nových záhonů, jak dokáže po všech stránkách zlepšit vlastnosti půdy," uvedla Hana Kýbusová.

Vloni si kvůli přehlednosti a lepší manipulaci pořídila tříkomorový kompostér, který jí vyrobil bratr z prken z recyklovaného plastu. Správné kompostování je věda. Pořád je tedy, co se učit. „Obstarala jsem si i speciální teploměr pro měření teploty uvnitř kompostu. Ta jednak ukazuje, jak dobře kompost pracuje, ale je také důležitá pro ničení semen plevelů a choroboplodných zárodků," zmínila.

Kompost na své zahradě má i Jiří Vůjtěch z Oslova nedaleko Písku. „Základem kompostování je hromada, která zabírá podstatně víc místa než vysoký uzavřený zásobník. Podle mě by šířka kompostu měla být nejvíce dva metry, tím se omezí jeho výška asi na metr a půl. To kvůli stabilitě. Délka kompostu může být podle potřeby," říká Jiří Vůjtěch.

„Postupem času se vytvořená hromada může prodlužovat tak, že se na jejím konci hromadí nové odpady a na začátku se odebírá již hotový kompost. Ten můžeme použít zhruba za půl roku. Abychom si byli jisti, že kompost dostatečně vyzrál, doporučuje se jednou až dvakrát jej překopat, čímž se provzdušní a načechrá. Kompost je kvalitní organo-minerální hnojivo, kterým jsou do půdy navráceny všechny cenné živiny.

Čtěte také: Více o znečištění ovzduší

„Humus dobře působí na vlastnosti půdy, vyzrálý kompost zpravidla zapravujeme mělce do půdy. Pokud máme méně vyzrálý kompost, použijeme jej jako mulč, který se nedává do půdy. „Co se týká kompostového materiálu, mícháme vlhké se suchým, hrubší materiál je dobré nadrtit. K rychlejšímu a kvalitnějšímu kompostování přidáváme zralý kompost nebo zeminu, například trávu, listí a podobně.

Rodina Předotů z Prachatic založila kompost ve stejné době jako zahrádku u svého řadového domku. „Každý podzim potom materiál prokládáme vrstvami hnoje.

Neobejde se bez něj ani zahrada rodiny Pánkovy z Českých Budějovic. Právě díky kompostu mají rostliny dostatek důležitých živin. Květa Pánková kompost používá převážně při pěstování zeleniny, některých keřů a květin. „Kompostovat se dá všechno od posečené trávy až po větvičky ze stromů, spadané listí na podzim. Určitě je to užitečnější než pálení, které ještě někteří lidé praktikují," míní.

V Plzni začnou letos stavět vlastní městskou kompostárnu za 38 milionů korun. Zařízení vedle areálu čistírny odpadních vod ve čtvrti Doubravka má na ploše 11 000 metrů čtverečních ročně zpracovat 5000 tun bioodpadu. Městská kompostárna bude zpracovávat bioodpad svezený z městských sběrných dvorů, kam ho lidé mohou zdarma odkládat, a také z velkokapacitních kontejnerů. Ty Čistá Plzeň v sezoně přistavuje na téměř 40 místech v okrajových místech města, kde jsou zahrádky. V případě plzeňské kompostárny by měl trvat 13 týdnů," uvedl technický náměstek Čisté Plzně Jan Šneberk. Zařízení by mělo podle něj produkovat certifikovaný kvalitní substrát s širokou možností využití.

Komunitní kompostování

Komunitní zahrada Vidimova se nachází na pražském Jižním městě, tedy tam, kde převládá beton nad zelení. Kokoza zde založila svou druhou komunitní zahradu a vytvořila tak další místo v Praze, kde si lidé mohou vypěstovat vlastní bylinky, zeleninu a drobné ovoce anebo přátelské vztahy. Důležitou součástí zahrady je kromě záhonků a kompostovací toalety také kompostér. Ten slouží nejen komunitním zahradníkům, ale především místním obyvatelům.

Čtěte také: Knihy a životní prostředí

Na plot komunitní zahrady jsme umístili dvě velké cedule. Na první je napsáno, že zde máme kompost, ta druhá informuje o tom, co na kompost patří a co ne. Poté je zde ještě jedna malá cedule a ta ukazuje, do které kóje mají lidé organické zbytky házet. Na komunitní zahradě kompostujeme za pomoci čtyřech kompostovacích kójí, které jsou vyrobeny z palet.

Jak kompostování v komunitní zahradě funguje?

Organické zbytky se hází do první kóje. Obsah první kóje se za 3 měsíce přehází do druhé kóje. Přeházením se kompostovaný materiál promísí a provzdušní, což napomůže kompostovacímu procesu. Po přeházení obsahu první kóje do druhé kóje se čerstvé zbytky z kuchyní a zahrady hází opět do první kóje, která se nám uvolnila. Po dalších 3 měsících kompostovaný materiál opět přeházíme. Tentokrát z druhé kóje do třetí a z první do druhé. Ve třetí kóji je tedy materiál, který kompostujeme nejdéle, a který se začíná podobat kvalitní zemině. Čerstvé organické zbytky se opět hází do první uvolněné kóje.

Po dalších 3 měsících přehazujeme potřetí. Tentokrát z třetí kóje do čtvrté, z druhé do třetí a z první do druhé kóje. Čtvrtá kóje je tedy naplněná materiálem, který je již zkompostovaný a je možné ho dle potřeby využívat anebo skladovat k pozdějšímu využití. V kójích s nižšími čísly je materiál v ranějších stádiích přeměny v kompost. Čerstvé organické zbytky se vždy hází do první kóje, čtvrtá kóje slouží ke skladování kompostu nebo jeho ponechání v kompostéru, pokud je potřeba, aby doběhly kompostovací prosy.

Listí jako poklad pro zahradu

Když jsem minulý týden zas viděl, jak soused hází pytle s listím do popelnice, musel jsem se zamyslet: proč lidé stále považují spadané listí za odpad? Je to trochu škoda - pro půdu v zahradě představuje doslova zlatý poklad. Možná i vy na podzim zoufale hrabete, balíte a vozíte na sběrný dvůr, ale stačí změnit přístup a listí vám může během několika měsíců proměnit záhony, trávník i kompost. Listí je přírodní pokladna živin a minerálů. Všechno, co strom celý rok nasbíral ze vzduchu a půdy, se na podzim hezky „předá“ zpátky do koloběhu.

Listí je skvělý hnědý materiál ke kompostování. Jedna malá výstraha: listí neklaďte do plastových pytlů a nenechávejte ho zalepené v rohu zahrady. Ono se sice „rozjede“, ale místo kompostu budete řešit plíseň a špatný zápach. Vrstva listí (tak 5-10 cm) ochrání půdu přes zimu. Stačí ji rozprostřít kolem malin, bobulovin, růží, dřevin. Jasně - ne všechno listí je ideální na mulčování nebo do kompostu. Ořešák vlašský (ten, co mají na každé české zahradě) obsahuje juglon, který růstu jiných rostlin moc neprospěje. Stejné platí pro silně napadené, plesnivé listí - to patří do bioodpadu.

Spadané listí není problém, ale řešení. Pokud si ho letos necháte, vaše zahrada se vám na jaře odvděčí bohatství půdy i silnější sklizní - a ještě ušetříte za hnojiva.

tags: #lide #hazi #odpad #do #zahrady #důvody

Oblíbené příspěvky:

• Ionizace, chlazení a vlhkost v počítačích
• Odpad k novému životu
• Odborníci na odpady v Mělníku
• Průměrné emise CO2 v ČR
• Odvoz stavebního odpadu Roudnice