Fyzik Luboš Motl, známý český „klimaskeptik“, vysvětluje, že jako člověk z prostředí špičkové vědy nemůže přijmout některá klíčová tvrzení klimatické debaty. Zdůrazňuje, že oba tábory si jsou v mnoha směrech blíže, než se tuší, a vyvrací řadu mýtů o „popíračích“.
Skepticismus v klimatické debatě má mnoho úrovní. Pro Motla jsou tvrzení o přicházející zkáze vinou klimatické změny analogické tvrzením o nadpřirozených silách. Skeptici se shodují, že neexistuje problém natolik vážný, aby vyžadoval zásadní reorganizaci chování lidstva či ekonomiky.
Podle Motla, i přední klimatologové by měli být v tomto smyslu skeptičtí a opakovat, že větší pozornost se musí věnovat adaptacím a smíření se se změnami. Kdybychom probrali názory na klima, rozdíl mezi mnoha skeptiky a klimatology by byl dosti malý. Motl nesouhlasí s názorem, že extrémy v počasí zákonitě narůstají a že za tím stojí oteplování planety.
Otepluje se na úrovni století. Za poslední století se oteplilo asi o 0,7 stupně, za posledních 300 let se oteplilo řekněme o 1,5 stupně. I v relativně nedávné historii je možné najít úseky, které byly teplejší než naše doba. Za posledních 15 let bylo oteplování téměř nula, takže se trend nedá odlišit od šumu. Velikost oteplení kolem půl stupně je na hranici přirozené variability a přesnosti měření.
Částečně za oteplování člověk zřejmě může, zároveň je pravděpodobné, že na tom částečně musí mít podíl příroda. Skleníkový jev je efekt známý od roku 1824, ale my měníme zeměkouli mnoha různými způsoby a skleníkový jev je jedním z nich, podle Motla jedním z nejméně důležitých.
Čtěte také: Klimatické podmínky
Klimatologie je téma mimořádně zpolitizované a vše stojí na vědeckých tvrzeních, která jsou diskutabilní či očividně chybná. Hlavní rozpor je tedy v tom, zda ta změna o stupeň či dva je problém, či ne.
IPCC je politická organizace, jejíž misí je selektivně vybírat, interpretovat a dezinterpretovat. Lidé v IPCC byli pro tuto práci vybráni proto, že mají zájem o prezentaci klimatologie v tomto smyslu. Do tohoto oboru bylo nataženo obrovské množství lidí, několikanásobně stouplo jeho financování, a to vše pouze kvůli tomu, že se stalo populární téma klimatické změny způsobené člověkem.
Od názoru, že třeba loňská vlna veder v Rusku měla nějakou souvislost s jinými extrémy, se už opravdu ustupuje. Je vědecky prokazatelné, že oteplovací trend posledních staletí nemůže sám o sobě působit jevy jako zvýšenou aktivitu hurikánů, vedra v Rusku a jiné věci, které byly prezentovány jako možný důsledek globálního oteplování.
Různí lidé mají různé zájmy. Někteří jsou opravdu věřící environmentalisté, politici, média, výzkumníci, a pak také existuje opravdový zelený byznys, průmysl, celý ten komerční sektor, obchod s povolenkami, a tak dále, který dostává peníze, dotace. Odhaduje se, že za poslední roky do této obrovské hry naplynulo zhruba 50 miliard dolarů, to je obrovská suma.
Opravdu zásadní vliv na debatu o klimatických změnách v ČR má samozřejmě Václav Klaus. To, co říká pan Klaus, se stalo nejvíce politicky nekorektním tvrzením, které můžete vyslovit. Omezuje to svobodu ekonomickou; pokud by se uskutečnila všechna ta navrhovaná opatření, tak nemůžeme bez povolení vlády dělat vlastně nic. On to vše prostě chytá za politický konec problému, protože marná sláva, to je ten hlavní konec, je to smutné, ale je to tak.
Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu
Kvartérní sedimenty v České republice a okolí nabízejí cenné informace o klimatických změnách a environmentálních podmínkách v minulosti. Rozlišujeme oblasti denudační a akumulační. V oblastech denudačních převládají morfologicky vyšší úrovně, zatímco v akumulačních oblastech se nacházejí rozsáhlé sedimentární pokryvy.
Mezi nejrozšířenější kvartérní uloženiny patří svahové hlíny, sutě, kamenná moře a deluviální sedimenty. Jejich mocnosti bývají různé a často obsahují polohy fosilních půd a eolických sedimentů, což umožňuje rekonstruovat sedimentační a půdotvorné cykly v pleistocénu.
Fluviální sedimenty tvoří terasové akumulace podél řek, které vznikaly v důsledku glacieustatických změn úrovně mořské hladiny. Tyto terasy jsou důležité pro studium kvartérního vývoje krajiny a změn klimatu.
Eolické sedimenty, jako jsou spraše a naváté písky, vznikaly v obdobích glaciálů. Spraše obsahují prachové částice a uhličitan vápenatý, a často tvoří souvislé pokryvy nebo závěje oddělené polohami fosilních půd. Naváté písky jsou rozšířeny zejména v Polabí a na jižní Moravě.
Limnické uloženiny stojatých vod, jako jsou jezerní a bažinné sedimenty, obsahují organické látky a nabízejí informace o biochemických a organických procesech v minulosti. Vznik travertinů je vázán na teplá a vlhká období, tj. interglaciály a holocenní klimatické optimum.
Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně
Studium „konce civilizací“ se stává stále důležitějším. Impéria se rozpadají, protože jsou nehomogenní, mají různé zájmy a různé podmínky k životu. Dnes se ptáme, zda mají i sociálně stabilní oblasti šanci důstojně přežít klimatické oscilace a změny přírodního prostředí.
Archeologické výzkumy Jericha ukazují na opakované osídlení ovlivněné hydrologickým režimem. Město bylo několikrát zničeno zemětřesením, přičemž jedno z velkých zhroucení se odehrálo kolem roku 2400 před Kristem, tedy ve stejné době, kdy měly padnout Sodoma a Gomora.
V případě Sodomy a Gomory se nemůžeme opřít o konkrétní lokalitu, ale známe vývoj celého mikroregionu ležícího na jih od Mrtvého moře. Dvě velká zemětřesení v rozmezí asi padesáti let kolem roku 2400 před Kristem svědčí o seizmické katastrofě, která byla doprovázena požáry.
Suchá a vlhká období měla na místní obyvatele podstatně větší dopad než velká zemětřesení. Proč Starý zákon místo toho nehovoří o těchto sociálně důležitějších problémech? Sleduje víc Boží než lidské děje, sucho a vlhko mohlo patřit ke každodenní zkušenosti místních lidí. Velká katastrofa lépe přetrvá v kolektivní paměti.
Svrchněkřídové slíny obsahují až 35 % organických látek a místy i asfaltové konkrece. Biblická „síra a oheň“ padající na Sodomu může představovat výbuch plynných uhlovodíků uvolněných při ničivém zemětřesení, ale také může jít o páru z horkých pramenů. Hebrejské slovo „kittor“, překládané jako „sloup dýmu či ohně“, je snad možné přeložit i jako sloup páry.
Málokterá katastrofa je přímočaře jednoduchá. Téměř vždy jde o ne dost dobře určitelnou kombinaci přírodních a sociálních faktorů, které se protínají v nějakém jedinečném bodě. To, co způsobuje klimatické pády civilizací a velké migrace, není zvýšení teploty, ale sucho.
Současná klimatická pozorování ukazují na malé, ale významné vysoušení stepní oblasti bývalého Sovětského svazu - environmentální uprchlíky bych čekal nejspíš z Kazachstánu či Kirgizstánu. Rovněž všechny modely ukazují na změny distribuce srážek ve středozemní oblasti.
| Klimatická fáze | Počet civilizací spjatých s fází |
|---|---|
| Vlhká | 12 |
| Suchá | Neznámý |
tags: #klimatické #optimum #neolit #charakteristika