Lidské zdraví se s oteplováním planety a degradací životního prostředí způsobených lidskou aktivitou přímou úměrou zhoršuje. Stáváme se tak obětí svých vlastních činů. Lidstvo bylo vždy ohroženo suchem, povodněmi, požáry a dalšími přírodními událostmi. Změna klimatu způsobená člověkem se však podílí na jejich častějším výskytu a intenzitě.
Podle letošního reportu Lancet Countdown v roce 2020 přispělo znečištění ovzduší k 3,3 milionům úmrtí. Většina těchto úmrtí je předčasná a je možné jim předejít. Zdravotní důsledky klimatické změny způsobené lidskou aktivitou se nejvíce týkají nejzranitelnějších skupin - malých dětí́, starších osob, osob závislých na sociální́ či zdravotní́ péči a chronicky nemocných.
Jen v EU je znečištěnému ovzduší přičtena předčasná smrt více než 300 tisíc lidí za rok. S tím souvisí ekonomické škody, které dosahují 3 až 9 % hrubého domácího produktu EU. Tyto škody mimo jiné zvyšují také častější hospitalizace. Podle letošního Lancet reportu je závislost na fosilních palivech jedním z největších rizik pro zdraví obyvatelstva. Produkcí emisí z výroby energií, dopravy a průmyslu se Česko oteplilo o 2 °C. Dopady klimatické změny však začínáme pociťovat stále častěji a zhoršující se kvalita životního prostředí se u nás podílí až na 15 % úmrtí.
Znečištěné ovzduší má na svědomí častější výskyt astmatických záchvatů a zhoršený průběh plicních a respiračních onemocnění. Měnící se podmínky navíc vedou k prodloužení pylové sezóny a vyšší koncentraci pylů, což může znamenat citelný nárůst respiračních alergií. Horko a dlouhodobé sucho vytváří ideální podmínky pro rozmnožování klíšťat a prodlužuje jejich životní cyklus, což znamená zvýšení rizika přenosu klíšťové encefalitidy a lymské boreliózy. Ve stínu těchto hrozeb a dopadů se na lidském zdraví a životním komfortu podepisuje stres.
Ovzduší je pro člověka jednou z nejdůležitějších složek životního prostředí, bez které se nemůže obejít. Vdechovaný vzduch a vše, co obsahuje, se dostává až do nitra lidského těla a přímo tak působí na zdraví člověka. Proto je kvalitě ovzduší věnována velká pozornost jak na národní a evropské, tak na mezinárodní úrovni.
Čtěte také: Lidská aktivita a příroda
Úroveň znečištění vnějšího ovzduší je dána především vypouštěním znečišťujících látek z různých zdrojů v důsledku lidské činnosti (lokální topeniště, doprava, průmysl a energetika, zemědělství) a dále ji mohou ovlivňovat i přírodní procesy. Znečišťující látky jsou přenášeny v atmosféře a mohou tak ovlivňovat kvalitu ovzduší jak v nejbližším okolí samotného zdroje znečištění, tak ve vzdálenějších oblastech.
Základní právní normou upravující hodnocení a řízení kvality ovzduší a provoz zdrojů znečišťování ovzduší je zákon o ochraně ovzduší. Ministerstvo životního prostředí se podílí také na ochraně ozonové vrstvy Země před látkami, které způsobují její poškozování (např. freony). V důsledku ztenčování ozonové vrstvy proniká na zemský povrch nebezpečné ultrafialové záření, které může způsobovat vznik nebezpečných onemocnění.
Znečištění ve stavebnictví je velký problém, který nelze ignorovat. Nejčastěji je znečišťován vzduch a voda, ale nezanedbatelným zdrojem je také hluk. Pokud nezavedete preventivní opatření pro nakládání s nebezpečným odpadem, může to mít přímý dopad na zaměstnance a lidi žijící v okolí.
Znečištění ovzduší je naléhavým problémem, který má závažné důsledky na globální úrovni. Ovzduší obsahuje různé škodlivé látky, které mohou negativně ovlivnit lidské zdraví a životní prostředí.
Nejvýznamnější znečišťující látky:
Čtěte také: Argumenty pro a proti zlu v lidské přirozenosti
Perzistentní organické polutanty (POPs) - nerozložitelné a vysoce toxické dědictví průmyslové výroby - setrvávají v životním prostředí celá desetiletí, šíří se vzduchem i vodou na tisíce kilometrů a akumulují se v potravním řetězci. Jde o extrémně stabilní toxické látky - například dříve běžné insekticidy (DDT, lindan), polychlorované bifenyly (PCB), vedlejší produkty spalování (například dioxiny) či bromované zpomalovače hoření (například PBDE).
Alarmující nálezy perzistentních organických látek se potvrzují na všech kontinentech. V Mexiku vědci naměřili v okolí opuštěné továrny na kondenzátory tak vysoké koncentrace PCB v půdě, že se tyto látky průkazně objevily i v krvi dětí ze sousedních vesnic. Na opačné straně planety - na bývalé americké základně Camp Century v Grónsku byly PCB pravděpodobně použity v barvách a obsahují je i odpady pohřbené pod ledovou pokrývkou, kde společně s dalšími nebezpečnými odpady představují tikající ekologickou bombu. V Asii nese dědictví industrializace a válek nejdramatičtější podobu v lokalitě Bien Hoa ve Vietnamu, kde se v půdě i potravě stále nalézají poměrně vysoké koncentrace dioxinů z defoliantu (pesticidu) Agent Orange. U místních obyvatel dosahují hladiny, které ohrožují jejich zdraví.
Průmyslová minulost se projevuje i v České republice. V Ústí nad Labem se podařilo kontaminovat sedimenty PCB oškrábáním barvy při opravě železničního mostu natolik, že to vyvolalo mezinárodní skandál, protože se množství škodlivých látek zvýšilo v úseku Labe mezi Ústím a státní hranicí s Německem. Ke kontaminaci ryb PCB a dioxiny tu však přispělo i znečištění sedimentů v řece u chemičky Spolchemie zaměřené na chlorovou chemii.
Největší českou „toxickou zátěží“ způsobenou desítkami let výroby chlóru a několikaletou výrobou pesticidů však představoval areál Spolany Neratovice. Sanace velké části této zátěže probíhala pomocí nespalovací technologie, díky které se do prostředí neuvolňují další POPs - zásaditého katalytického rozkladu - a která proto může sloužit jako dobrý příklad, jak se s tímto typem znečištění vypořádat.
Odpad je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit. Odpady vznikají ve všech fázích životního cyklu výrobku či služby, jakož i při dalších lidských činnostech.
Čtěte také: Bazar: Vesmír v knihách
Klasifikace a katalog odpadů jsou dány legislativně - 381/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva životního prostředí ze dne 17.
VŠEOBECNÉ POVINNOSTI
Aniž si to možná uvědomujeme, stala se chemie v nejrůznějších podobách součástí života. Kromě toho, že mnohdy zvyšuje naše pohodlí, přináší i mnoho rizik pro životní prostředí i pro lidské zdraví. Člověk uvolňuje do životního prostředí látky, které byly dlouhodobě uloženy v zemi, kde neohrožovaly jeho zdraví, např. těžké kovy, jako olovo, rtuť či kadmium.
V současnosti jsou známy miliony různých chemických látek a každý den jsou syntetizovány další a další. Abychom mohli mít z chemických látek kolem nás co největší přínos a co nejmenší škody, musíme co nejlépe znát jejich vlastnosti a měli bychom se snažit jejich využití regulovat svým rozumem a vhodnými zákony.
Ochranou ovzduší se rozumí předcházení znečišťování ovzduší a snižování úrovně znečišťování tak, aby byla omezena rizika pro lidské zdraví způsobená znečištěním ovzduší, snížení zátěže životního prostředí látkami vnášenými do ovzduší a poškozujícími ekosystémy a vytvoření předpokladů pro regeneraci složek životního prostředí postižených v důsledku znečištění ovzduší.
Je pravda, že vliv jednoho obyčejného člověka není velký - ovšem vliv lidské populace, která se právě z těchto obyčejných lidí skládá, je v porovnání s jinými organismy nedozírný. Každý z nás by si proto měl své chování uvědomovat a snažit se životní prostředí zatěžovat co nejméně.
Snižování emisí základních znečišťujících látek z vytápění domácností a dopravy.
Přechod na alternativní paliva a pohony v dopravě a příklon k obnovitelným zdrojům při výrobě elektřiny a tepla.
Zlepšení kvality ovzduší.
Přechod na oběhové hospodářství, snižování celkové produkce odpadů a skládkování.
Snižování hlukové zátěže obyvatel a světelného znečištění.
Podpora ekologické stability krajiny a udržitelného hospodaření - obnova lesů, zvyšování kvality zemědělské a lesní půdy, prevence eroze.
Systémové řešení zadržování vody v krajině a vytváření lesů odolných vůči změně klimatu.
Podpora biologické rozmanitosti.
Připravenost a odolnost společnosti vůči mimořádným událostem (např. sucho, povodně, vlny veder).
Promyšlené nakládání s odpady, podpora recyklace bez škodlivých látek a aktivní volba bezpečnějších materiálů jsou nejlepším darem, který můžeme předat budoucím generacím. Bránit zdraví i přírodu proti těmto „věčným jedům“ je nutností pro naši společnou budoucnost.
Abychom skutečně přerušili koloběh perzistentních organických látek, musíme začít u důkladné inventury a sanace ohnisek znečištění těmito látkami a zároveň se vyhnout vytváření nových míst kontaminovaných těmito látkami. Díky moderním technologiím šetrným k životnímu prostředí (například katalytickému rozkladu bez vzniku nových škodlivin) lze sanovat i velmi rizikové sedimenty, půdy či odpady, obsahující, PCB, DDT nebo dioxiny.
Na mezinárodní scéně se nyní podařilo prosadit rozšíření pravidel Stockholmské úmluvy o směrnici, která státům přinesla pevné mantinely pro mapování, management či dokonce sanaci míst kontaminovaných POPs. Nakonec nesmíme zapomínat na sílu veřejného mínění a politického tlaku. Problém perzistentních organických látek se týká nás všech - chemické zbytky z minulosti mohou skončit v potravě, ve vodě i ve vzduchu, který dýcháme. Každý z nás může vyžadovat po firmách i politicích, aby otázku toxických zátěží neignorovali.
tags: #lidská #příčina #znečištění #prostředí #příklady