Lidské zdroje, HR, personální... Ať tomu říkáte jakkoli, v minulosti to byla spíš nutná administrativa než něco, co by se řešilo na strategických poradách. Papírování, smlouvy, výplaty. Klasika. Dnes je to ale úplně jiná hra.
Pojem lidské zdroje označuje zaměstnance a další spolupracovníky. Aby totiž firma mohla vyrobit výrobky nebo poskytnout služby, kromě materiálu a strojů k tomu potřebuje i lidskou práci. Práce s lidmi ve firmě se označuje za řízení lidských zdrojů.
První světová válka urychlila změnu ve vývoji personálního managementu. Ženy byly přijímány ve velkém počtu, aby zaplnily mezery, které zanechali muži, kteří šli do války bojovat. Tyto nové role zahrnovaly zvládnutí absence, náboru, propouštění a dotazy ohledně platů, bonusů apod.
Během třicátých let se ekonomika začala zrychlovat. Druhá světová válka přinesla postupně sociální a personální práci na plný úvazek ve všech zařízeních vyrábějících válečný materiál. Ministerstvo práce a státní služby na tom trvaly, stejně jako vláda v předchozím konfliktu trvala na pracovnících v továrnách na výrobu munice a zbrojního materiálu. Vláda považovala specializované personální řízení za součást vyšší efektivity podniků.
V roce 1945 se řízení zaměstnanosti a sociální práce začleňují pod široký pojem „personální řízení“. V 60. a 70. letech se zaměstnanost začala výrazně rozvíjet. Současně se vyvíjely personální techniky využívající teorie sociálních věd o motivaci a organizačním chování. V sedmdesátých letech se začaly rozvíjet specializace s odměňováním a motivací zaměstnanců, které byly například řešeny jako samostatné problémy. Zhruba v polovině 80. Místo toho se objevila nová teorie. Manažeři, ale i vědci dospěli k závěru, že každý pracovník má individuální potřeby a vyžaduje více přizpůsobenou formu motivace, aby mohl produkovat více a více.
Čtěte také: Význam Lidského Odpadu
Dle různých zdrojů za to může pravděpodobně guru managementu Peter Ferdinand Drucker, pojednávající třeba v knize „The Practice of Management“. „Schopnost koordinovat, integrovat, soudit a rozhodovat, prezentovat se. Na rozdíl od jiných zdrojů využívaných manažery, lidský zdroj může využívat pouze sám sebe.
Raymond E. Miles publikoval článek v Harvard Business Review. Model mezilidských vztahů instruuje manažery, aby plnili více než pouze ekonomické potřeby svých pracovníků. Manažeři by měli vidět pracovníky jako jednotlivce a prokázat zájem o jejich blaho a štěstí. Od roku 1965 do roku 1970 pojmy jako „lidské zdroje“ případně „správa zdrojů “přestává být populární, především na akademické půdě.
V počátcích roku 1970 popularizovaly různé články o HRM v manažerských kruzích. V roce 1972, American Management Association (AMA), vzdělávací organizace pro manažery, publikovala téma: Inovativní řízení lidských zdrojů od R. L. AMA začala svou existenci jako sdružení personálních manažerů a od té doby pracuje na prosazování role a důležitosti HR a činnosti personálních manažerů ve firmách. Na konci roku 1970 se definice HRM mění. HRM je široká generální funkce, která se zabývá správným řízením: porozumění, údržba, vývoj, využití a integrace - jednotlivců na pracovišti.
Lidské zdroje se posunuly z role administrativního supportu na strategického partnera managementu. Už to není o tom jen vypsání inzerátu, nebo vytvoření pracovní smlouvy. Jde o řízení talentů, rozvoj firemní kultury a dosahování obchodních cílů skrze nejcennější zdroj firmy, a to lidi.
Nebuďme svázaní nějakou konkrétní definicí lidských zdrojů, jednoduše jsou to prostě lidé, kteří tvoří firmu - jejich schopnosti, zkušenosti, dovednosti i potenciál. Jinými slovy, bez lidí to nepůjde. Můžete mít sebelepší produkt, ale pokud nemáte tým, který ho vyvine, prodá a podpoří, tak je to k ničemu. Říkat lidem lidské zdroje (HR - Human Resources) zní neosobně, jako kdyby byli jen položkou v tabulce. Proto se v poslední době čím dál častěji objevují jiná označení. Pointa je jasná, nejde jen o to, jak efektivně lidi „využít“, ale o to, jak s nimi budovat vztahy, motivovat je a vytvořit prostředí, ve kterém budou chtít zůstat. Jinými slovy, firmy si uvědomují, že lidé nejsou jen zdroje, ale hlavně partneři.
Čtěte také: Prevence Rizik Lidským Faktorem
Personální management řeší, jak najít ty správné lidi na správné místo, jak je motivovat, rozvíjet a hlavně sladit s firemní kulturou a vizí. Dobře nastavená personální strategie dává lidským zdrojům v podniku směr a pomáhá firmě růst. HR strategie je v podstatě plán, jak řídit lidské zdroje tak, aby firma nejen přežívala, ale hlavně rostla a dosahovala svých cílů. HR strategie řeší, jaké lidi firma potřebuje, kde je najít, jak je motivovat a jak si je udržet. Ví, jaké dovednosti bude v budoucnu potřebovat, umí přitáhnout ty správné lidi. Výsledek? Firma funguje jako dobře namazaný stroj. Zaměstnanci chápou, kam firma směřuje, a vědí, jak k tomu můžou přispět. Žádné chaosy, žádné zbytečné zmatky. Když jsou HR strategie a firemní strategie každá na jiné planetě, je to cesta do pekla.
Takže jak to sladit? Lidské zdroje musí být u tvorby firemní strategie od samého začátku. Pokud firma plánuje expanzi, HR musí vědět, jaké dovednosti budou potřeba, koho nabrat a jak nastavit procesy, aby se noví lidé rychle chytili. HR by taky mělo mít výrazný vliv při nastavování firemní kultury.
V malém podniku často lidské zdroje zastupuje jeden člověk pro všechno.
Bez pořádného HR systému dneska efektivní řízení lidských zdrojů moc nefunguje. Ručně vést docházku, vyplňovat tabulky s náborem a sledovat výkon zaměstnanců v Excelu? To je jak z 90. Dobře nastavený HR systém šetří čas, snižuje administrativní zátěž a umožňuje HR manažerům soustředit se na to podstatné - na strategii, rozvoj lidí a firemní kulturu.
Témata mobility, lidských zdrojů a s nimi související volný pracovní trh pro pracovníky ve VaV patří k prioritám Evropského výzkumného prostoru (ERA). Mobilita výzkumných pracovníků přispívá k excelenci, v cestě vytvoření skutečného evropského trhu práce výzkumných pracovníků ale stále stojí několik překážek. Rozvoji evropského trhu práce výzkumných pracovníků by napomohlo nabídnout přístup jiným státním příslušníkům k národním dotačním programům a umožnit přenos grantů přes hranice. V některých případech tomu ale brání právní a administrativní překážky.
Čtěte také: Více o ekologii a lidském duchu
Další překážky existují v oblasti personální politiky. Jejím důsledkem je nedostatečná pracovní perspektiva pro mladé výzkumné pracovníky, genderová nerovnováha, nejistoty v otázkách sociálního zabezpečení a nízká pracovní mobilita mezi akademickým a soukromým sektorem. Mobilita je podporována v rámcovém programu Horizont 2020 prostřednictvím specifického programu Akce "Marie Skłodowska-Curie" (Marie Skłodowska-Curie Actions, MSCA). Síť EURAXESS nabízí zahraničním vědecko-výzkumným pracovníkům pomoc a poradenství pro hladký průběh jejich pobytů v hostitelské zemi, zejména dlouhodobých. Program EU, který podporuje spolupráci a mobilitu v oblasti vysokoškolského vzdělávání, je Erasmus+. Cílem programu je zvyšovat kvalitu evropského vysokého školství, podpořit mezikulturní porozumění prostřednictvím spolupráce s mimoevropskými zeměmi a přispět k rozvoji vysokoškolského vzdělávání v třetích zemích.
Studie americké poradenské společnosti EquaTerra a odborného časopisu Human Resource Executive zjistila, že 72 procent respondentů uvedlo, že mezi nejstrategičtější iniciativy HR patří vůdcovství v oblasti celkového řízení talentů (od náboru, výkonnosti či vzdělávání až po plánování nástupnictví zaměstnanců). Autoři studie doporučují manažerům, aby si nejdříve sami určili, co je pro ně v řízení lidských zdrojů strategické. Nejde ale jen o to, co je strategické pro kontext jejich oddělení a současné situace, nýbrž také pro klíčové podílníky a rozhodující osoby v rámci celé organizace. Studie dále zjistila, že oslovení manažeři nepovažují v rámci transformace HR za výrazně důležité alternativní poskytování služeb, například formou outsourcingu informačních technologií nebo obchodních procesů. Větší zájem je však o ně ve velkých společnostech a v komerčním sektoru.
tags: #lidsky #zdroj #co #to #je