Novela k Třídění Odpadu: Co to je a Co Přináší?

Evropská unie v posledních letech výrazně zintenzivnila své úsilí v přechodu k oběhovému hospodářství a k omezování negativních dopadů výroby a spotřeby na životní prostředí. Tento směr, který je jedním z pilířů Zelené dohody pro Evropu (The European Green Deal), se odráží v celé řadě strategických dokumentů a legislativních iniciativ, jejichž cílem je snížit množství odpadu, podpořit efektivnější využívání zdrojů a přesměrovat evropské hospodářství směrem k udržitelnosti.

Změny v Evidenci a Hlášení Odpadů od 1. 1. 2025

Od 1. ledna 2025 nastupuje povinnost, aby průběžná evidence, kterou jsou původce odpadu, provozovatel zařízení a obchodník s odpady povinni vést, byla nově vedena za rok 2025 podle nové právní úpravy, tedy podle úpravy ve vyhlášce č. 273/2021 Sb. MŽP seznalo na základě podnětů z praxe, že úprava obsahuje dílčí nedostatky. Aby byl náběh na novou právní úpravu co nejhladší, přistupuje se proto k jejím úpravám zejména v příloze č. 13 a příloze č. 14 vyhlášky. Obsah průběžné evidence tak zůstává stejný jako dosud, tj. v podstatě podle vyhlášky č. 383/2001 Sb.

Změny Souvisejících Vyhlášek

Provedené změny musí být současně promítnuty do příloh vyhlášky č. 345/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s vozidly s ukončenou životností, a vyhlášky č. 16/2022 Sb., o podrobnostech nakládání s některými výrobky s ukončenou životností.

Mění se tedy příloha č. 4 (Hlášení souhrnných údajů o vozidlech s ukončenou životností z průběžné evidence) vyhlášky č. 345/2021 Sb. o podrobnostech nakládání s vozidly s ukončenou životností, a příloha č. 8 (Hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence zpracovatele odpadních elektrozařízení) ve vyhlášce č. 16/2022 Sb. o podrobnostech nakládání s některými výrobky s ukončenou životností.

Sběrny Kovů - Evidence Odpadů a Údajů (příloha č. 14)

Průběžná evidence odpadů v zařízení určeném pro nakládání s odpady, které přijímá vybrané kovové odpady, se měla vést od 1.1.2025 jen podle přílohy č. 14 k vyhlášce č. 273/2021 Sb.

Čtěte také: Ekologická újma a nová legislativa

V rámci novely vyhlášky je ale tato příloha přepracována a je pouze doplňkem k základní průběžné evidenci odpadů podle listu 2 přílohy č. 13 vyhlášky. V případě záznamu příjmu kovových odpadů do průběžné evidence odpadů podle přílohy č. 13 se vyplňuje i příloha č. 14 k danému záznamu pod pořadovým číslem.

Tj. nově příloha č. 14 tvoří jen doplňující údaje o osobě, která fyzicky předala odpad do zařízení.

Recyklace Stavebních a Demoličních Odpadů a Dalších Podobných Odpadů

Dále se prodlužuje přechodné ustanovení v § 83 odst. 2 vyhlášky č. 273/2021 Sb., které upravuje kritéria pro ukončení režimu odpadu pro recykláty ze stavebních a demoličních odpadů, a to až do konce roku 2027. Do 31. prosince 2027 přestává být recyklát ze stavebního a demoličního odpadu a dalších odpadů stejných materiálů, pokud jde o zeminu, přírodní kamenivo nebo inertní minerální materiálový výstup recyklace, při které dochází ke změně zrnitosti a roztřídění na velikostní frakce, odpadem v případě, že splňuje požadavky v § 83 odst. 2.

Změna u obsahu škodlivin v sušině (písm. c): obsah škodlivin v sušině nepřekročí nejvýše přípustné hodnoty podle sloupce II tabulky 5.1 přílohy č. 5 k této vyhlášce nebo podle tabulky č. 10.1 přílohy č. 10 k vyhlášce č. 294/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona, v případě betonu se ukazatel rozpuštěné látky nesleduje.

Změna Písemné Informace o Odpadu a Základního Popisu Odpadu (příloha č. 12)

Změna v písemné informaci o odpadu (bod 1 přílohy č. 12, písm. b): katalogové číslo odpadu, kategorie a v případě nebezpečného odpadu také údaje o jeho nebezpečných vlastnostech, a dále identifikační list nebezpečného odpadu, jeho kopii nebo údaje nezbytné pro zpracování identifikačního listu nebezpečného odpadu, a v případě odpadu skupiny 19 původem ze skupin 20 a 15 01 a 17 podle Katalogů odpadů určeného k předání do zařízení k mechanické úpravě jako jsou třídící nebo dotřiďovací linka, rovněž údaj o tom, jaká hmotnost z předávaného odpadu je původem z každé z těchto skupin, nebo údaj o původu v procentuálním složení každé z těchto skupin a celková hmotnost odpadu skupiny 19. V případě opakovaných dodávek odpadu lze spolu s odpadem předat tyto informace o původu odpadu elektronicky.

Čtěte také: Klíčové změny v programech zlepšování ovzduší

Změna v základním popisu odpadu (bod 2 přílohy č. 12): nově musí základní popis odpadu obsahovat i písm. c) z bodu 1, tj. další údaje o vlastnostech odpadu v případech, kdy ověření specifických vlastností pro přijetí odpadu do zařízení vyžadují právní předpisy nebo povolení provozu zařízení, včetně kopií protokolů o zkouškách a k nim kopie příslušných protokolů o odběru vzorků, pokud jsou zkoušky pro tento účel nezbytné.

Zařízení Zpracovávající Vedlejší Produkty Živočišného Původu

Na zařízení, která zpracovávají vedlejší produkty živočišného původu, se vztahují přímo použitelné předpisy Evropské unie. Vyhláška č. 273/2021 Sb. již v platném znění do velké míry požadavky těchto předpisů v rámci podmínek pro zpracování biologicky rozložitelných odpadů přebírá, nicméně v některých případech se vyskytují odchylky v povinnostech. Aby provozovatelé těchto zařízení nemuseli plnit obdobné povinnosti dvakrát, návrh volí přístup, podle kterého bude možné postupovat výhradně podle přímo použitelných předpisů Evropské unie.

Sběr Biologických Odpadů v Obcích (až od 2026)

Upravuje se také povinnost obcí zajistit místa pro oddělené soustřeďování biologických odpadů. Obce budou muset zajistit místa také pro biologické odpady živočišného původu.

Novela Zákona o Odpadech z roku 2021 a Povinnosti Obcí

V roce 2021 vstoupil v platnost nový zákon o odpadech, která obcím mj. ukládá postupně zajistit výrazné navýšení podílu tříděného odpadu do roku 2035. Zákon zároveň stanovuje právnickým (a podnikajícím fyzickým) osobám, tedy i organizačním jednotkám Junáka - českého skauta, jako původcům odpadu, povinnost mít smluvně zajištěnou likvidaci tříděného odpadu (viz § 5 zákona o odpadech).

Přestože se tato povinnost dle zákona týká všech pobočných spolků Junáka - českého skauta, máme za to, že je třeba jí dostát primárně na úrovni středisek a samozřejmě také VOJ či ZvOJ, které jsou vlastníky základen, příp. disponují vlastními či pronajatými prostory. Tyto OJ tříděný odpad reálně produkují a je tedy na místě, aby měly jeho likvidaci ošetřenou v souladu s platnou legislativou.

Čtěte také: Ochrana Přírody v České Republice - Novela

V praxi to znamená, že by středisko mělo mít nejen „zaplacenou popelnici“ (dle místních pravidel v obci/městě mít vyřešený svoz směsného odpadu a za to uhrazený příslušný poplatek), ale nově také uzavřenou smlouvu s obcí/městem, pokud pro likvidaci tříděného odpadu využívá veřejné kontejnery na tříděný odpad, příp. přímo s firmou vyvážející odpad, pokud by tato vyvážela např. popelnice s tříděným odpadem přímo od klubovny či základny.

Většina obcí a měst mj. právě v souvislosti s novým zákonem o odpadech aktualizovala již vloni či k 1. 1. 2022 obecní vyhlášky o odpadech, příp. informace o nakládání s odpady, které tuto povinnost reflektují. V nich často zmiňují pouze „živnostníky a podnikatele“, přestože zákon mluví o právnických osobách.

Usnadnění Třídění a Ekonomické Zvýhodnění Recyklace

27. 2. „Novela zákona o odpadech občanům výrazně usnadní třídění odpadu a také ekonomicky zvýhodní recyklaci před spalováním a především skládkováním,“ shrnuje ministr životního prostředí Martin Bursík hlavní přínos velké novely zákona o odpadech, kterou dnes představil na tiskové konferenci.

Obce musí nejpozději do začátku roku 2010 umožnit svým občanům třídit základní druhotné suroviny: papír, plasty, sklo, nápojové kartony a biologicky rozložitelný odpad [1]. Zejména v třídění bioodpadu existují obrovské rezervy. V České republice je nyní 137 fungujících kompostáren, ale pouze devět bioplynových stanic. Podle Plánu odpadového hospodářství ČR by mělo na skládkách v roce 2010 skončit pouze 112 kg rozložitelného odpadu na obyvatele. Ve skutečnosti putovalo v roce 2006 na skládky 142,5 kg na obyvatele.

Výrobci baterií a akumulátorů musí zajistit pro občany možnost zpětného odběru těchto výrobků v každém obchodě, kde se prodávají. Občané za odevzdání baterií a akumulátorů nebudou nic platit. Výrobci mají také podle předkládané novely povinnost zajistit, aby nejpozději do 26. září 2010 bylo znovu využito 75 % hmotnosti všech na trh uvedených niklkadmiových baterií a akumulátorů a 65 % hmotnosti všech olověných baterií a akumulátorů.

Zpětný Odběr Elektrozařízení a Vozidel s Ukončenou Životností

Novela zvyšuje transparentnost systému zpětného odběru vysloužilých elektrozařízení a kontrolovatelnost provozovatelů těchto systémů. Zvýší také počet míst, kde je možné vysloužilé elektrospotřebiče odevzdat. Všichni prodejci jsou podle návrhu povinní bezplatně odebrat přístroje výměnou „kus za kus“ při nákupu nového zboží. Prodejny větší než 200 m2 musí navíc od zákazníka odebrat starý přístroj do 5 kg hmotnosti bez ohledu na to, zda si zákazník kupuje nový či nikoli.

Novela zlepší dostupnost míst, kde je možné odevzdat vozidlo s ukončenou životností (autovrak) k jeho ekologické likvidaci. Každý výrobce bude muset zajistit efektivní síť míst po celé České republice, kde je možné se autovraku legálně zbavit. To znamená alespoň jedno takové místo ve správním obvodu každé obce s rozšířenou působností. Výrobci musí zajistit, že se 85 % materiálu a dílů z vyřazených aut znovu využije [2]. Náklady na tuto sběrnou síť i na ekologickou likvidaci vozů ponese výrobce. Novela také zefektivňuje informační systém nakládání s autovraky, propojený s registrem silničních vozidel.

Zpřísnění Požadavků na Provozování Skládek a Zvýšení Poplatků

Novela zákona zpřísňuje požadavky na provozování skládek a zvyšuje pravomoci krajských úřadů při jejich provozování. Zároveň dochází ke zvýšení poplatků za každou tunu skládkovaného odpadu až na konečných 1500 Kč v roce 2013 [3]. Výnos z těchto poplatků bude směřovat z 80 % krajům, z 20 % obcím, na jejichž území skládky leží.

„Kraje musí tyto prostředky reinvestovat zpět do odpadového hospodářství - tedy na zlepšení možností třídění odpadu pro občany, budování nových kompostáren a recyklačních linek a podobné projekty,“ vysvětluje ministr Bursík. Většinu výnosu z poplatku na skládkování dostanou právě kraje proto, že jsou odpovědné za systém nakládání s komunálním odpadem na celém svém území.

Obce, na jejichž katastru se skládka nachází, budou nadále dostávat 20 % z výnosu z poplatků a nebudou za vlastní skládkovaný odpad muset poplatek hradit. Ministerstvo životního prostředí připravilo kromě zákona také finanční nástroj na podporu investic do lepšího hospodaření s odpady, určený pro obce, kraje, neziskové organizace i podnikatele. V Operačním programu Životní prostředí je pro tento účel vyčleněno 520,2 milionu eur do roku 2013. Finanční podpora pro prvních téměř 150 úspěšných projektů je již na cestě. Jsou mezi nimi nové třídící a recyklační linky, kompostárny či bioplynové stanice nebo projekty na zefektivnění sběru bioodpadu.

Novela Zákona o Výrobcích s Ukončenou Životností

Vláda schválila novelu zákona o výrobcích s ukončenou životností, která reaguje na nové evropské nařízení o bateriích a odpadních bateriích. Cílem novely je sladit české právní předpisy s přímo účinným nařízením EU a zajistit jejich efektivní aplikaci. Novela a samotné nařízení se zaměřují na zlepšení podmínek pro nakládání se všemi druhy baterií v rámci celého životního cyklu. Součástí novely je také posílení kontroly nad dodržováním pravidel, přísnější sankce a jasné lhůty pro certifikaci zpracovatelů odpadu.

Novela přizpůsobuje českou legislativu novému evropskému nařízení o bateriích a odpadních bateriích 2023/1542/EU tak, aby byla zajištěna vymahatelnost a aplikovatelnost zákona o výrobcích s ukončenou životností. Zároveň některé části českého právního řádu, které byly duplicitní s evropským nařízením, byly odstraněny, aby se předešlo nejasnostem a zjednodušilo se právní prostředí. Novela též reaguje na podněty, které vyplynuly z praxe a z Ekoauditu.

„Naší prioritou je efektivní adaptace evropského nařízení tak, aby byla zajištěna jeho vymahatelnost a aby nevznikaly zbytečné legislativní překážky. Novela přináší jasná a srozumitelná pravidla pro nakládání se všemi druhy baterií a zajišťuje jejich odpovědnou recyklaci tak, aby na ni nedopláceli obce či občané. Za poslední hodnocené období v roce 2022 bylo uvedeno na trh přes 46 tisíc tun baterií a akumulátorů. Cílem této novely je mj. právě zvýšit recyklaci a opětovné využití baterií,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík.

Nařízení o bateriích zavádí komplexní pravidla pro nakládání s bateriemi po celou dobu jejich životnosti. Cílem je snížit environmentální dopady baterií a zvýšit jejich recyklaci a opětovné využití, což přináší povinnosti při procesu jejich návrhu, výroby, sběru, zpracování a likvidace. Vztahuje se na všechny druhy baterií, včetně těch, jejichž množství v poslední době výrazně narůstá (baterie v lehkých dopravních prostředcích atd.). Posiluje rozšířenou odpovědnost výrobců a vymezuje i některé nové přístupy.

Novela zákona v oblasti baterií kromě adaptace evropského nařízení do české legislativy podrobněji upravuje zejména problematiku průmyslových baterií (jedná se především o bateriová úložiště). Navrhována jsou opatření umožňující řešit tzv. free-riding, kdy za zpracování odpadu hradí náklady někdo jiný než ten, kdo by za daný výrobek měl být odpovědný, tedy výrobce.

„Byly zavedeny jasné a vymahatelné sankce pro případy porušení povinností vyplývajících z evropské regulace, což posílí kontrolu nad dodržováním pravidel. Další důležitou změnou je posílení role Ministerstva životního prostředí v rámci odvolacích řízení souvisejících s posuzováním shody baterií. Ministerstvo tak bude mít možnost poskytovat odborné stanovisko v případech, kdy bude nutné řešit sporné otázky v rámci dozorových a certifikačních procesů,“ doplnil ministr Hladík.

Novela rovněž stanovuje přesné lhůty pro certifikaci zpracovatelů odpadních elektrozařízení. Tím se zajistí, že nově vzniklá zařízení budou mít jasně definované termíny pro splnění požadovaných podmínek, což přispěje k lepší kontrole jejich činnosti a zajištění ekologicky šetrného nakládání s elektroodpadem.

Poslední významnou změnou je posílení ochrany výrobců a provozovatelů solárních elektráren v situacích, kdy by došlo k zániku kolektivního systému, jehož prostřednictvím plní své povinnosti v oblasti recyklace a zpětného odběru zařízení.

Úpravy Zákona o Obaloch

Úpravy zákona o obalech nenaruší aktuální systém třídění odpadů ani trh s vytříděnými surovinami. Zálohový systém PET lahví a plechovek nebude mít negativní dopady na rozpočty obcí. Systém by mohl začít fungovat v polovině roku 2025, Ministerstvo životního prostředí (MŽP) chce novelu předložit do meziresortního připomínkového řízení na konci měsíce. Celkem by mělo vzniknout zhruba 11 000 sběrných míst, lidé by mohli PET lahve a plechovky vracet kromě obchodů i na čerpacích stanicích a prostřednictvím internetových obchodů. Na tyto obaly navrhuje ministerstvo zálohu čtyři koruny, tedy o korunu více než na skleněné lahve.

Novela upravuje také odpad, jehož recyklace a svoz se dosud nezpoplatňoval, jako jsou například reklamní letáky. "Z pohledu ministerstva je klíčové, aby se odpad co nejčastěji využíval jako zdroj. Zavedení zálohového systému by proto nemělo nijak narušit stávající systém třídění odpadů, ale doplnit ho. Zároveň nesmí poškodit ani obce, ani narušit trh s vytříděnými surovinami. Obce, které kvůli zálohování přijdou o část zisku z prodeje vytříděných materiálů, budou moci získat finanční prostředky přímo ze zálohového systému. Ministerstvo spočítalo, jak se novela zákona o obalech propíše do rozpočtů jednotlivých obcí. Podle MŽP bude celkový dopad na obce pozitivní, v průměru by měla obec získat navíc 39 korun za každého občana. MŽP zároveň připravuje kalkulačku, na které si obce budou moci spočítat dopad zálohového systému na jejich rozpočet. Operátor, který bude za systém odpovídat, bude mít povinnost odvádět 15 procent nevybraných záloh obcím, novela by tak podle Hladíka neměla mít na obce a jejich rozpočet negativní dopady.

Zálohovací systém by se měl týkat všech nealkoholických nápojů v plastových lahvích a plechovkách o objemu 0,1 až tři litry a alkoholických nápojů do 15 procent alkoholu v plastových lahvích a plechu. Výjimku budou mít obaly od mléka a mléčných výrobků, nápojů nad 15 procent alkoholu a jednorázových skleněných nápojových obalů, které se zálohovat nebudou. Cenu zálohy stanoví vyhláška, aktuálně se počítá se čtyřmi korunami. Při vrácení nepoškozeného a nesešlápnutého obalu s etiketou a EAN kódem mu bude tato částka vrácena. Lahve přitom nebude nutné vymývat. "Díky systému zálohovaných PETek a plechovek se nám podaří vysbírat až 90 procent těchto odpadů k efektivnější recyklaci. Našim cílem je vytvořit z PET lahve znovu PET lahev. Zavedením zálohování nejenže splníme naše evropské závazky, ale především ulevíme české přírodě, protože právě tyto obaly jsou jedněmi z nejčastěji ledabyle odhazovaných,“ řekl Hladík.

Kromě podmínek zálohování upravuje novele i nakládání například s reklamními tiskovinami. Za ukládání a recyklaci těchto odpadových položek by měl platit přímo jejich výrobce. Například odložené letáky v současné době tvoří podle ministerstva až 20 až 30 procent objemu modrých popelnic.

tags: #novela #k #trideni #odpadu #co #to

Oblíbené příspěvky:

• Ekologické aspekty lampionů štěstí
• Příroda na plátně: přehled dokumentů
• Domovy volně žijících zvířat
• Učebnice ekologie pro školy
• Stanoviště pro jedlovec kanadský