Fyzik Luboš Motl patří k nepřehlédnutelným představitelům českých „klimaskeptiků“. V rozhovoru vysvětluje, že jako člověk z prostředí špičkové vědy (a někdejší pedagog z Harvardu) nemůže přijmout některá klíčová tvrzení klimatické debaty. Vyvrací řadu mýtů o „popíračích“ a zdůrazňuje, že oba tábory si jsou v mnoha směrech blíže, než se tuší.
Co Znamená Být Skeptik v Klimatické Debatě?
Slovo skeptik má samozřejmě mnoho úrovní: skeptický je možné být k mnoha věcem - třeba k paranormálním jevům. V poměrně příbuzném smyslu se to slovo používá v klimatické debatě. Pro mě jsou tedy tvrzení o přicházející zkáze vinou klimatické změny analogické třeba i tomu, že lidé vládnou nadpřirozenými silami. Obecně se ale shodují v tom, že neexistuje problém natolik vážný, aby vyžadoval zásadní reorganizaci chování lidstva, ekonomiky, problém, který by opravdu hrozil záhubou.
Nedávno jsem dělal rozhovor s panem Janem Pretelem, naším předním klimatologem, bývalým zástupcem ČR v Mezivládním panelu pro změny klimatu (IPCC). Ale on by tedy v tomto smyslu musel být skeptikem - rozhodně neříká, že svět se řítí do záhuby a opakuje, že větší pozornost se musí věnovat adaptacím a prostě se se změnami smířit.
Mnohé to možná překvapí, ale jsem si téměř jist, že kdybychom probrali názory na klima, která mám já a které má pan doktor Pretel, tak ten rozdíl mezi námi bude dosti malý. V něčem bychom se samozřejmě neshodli - já třeba nesouhlasím s názorem, že extrémy v počasí zákonitě narůstají a že za tím stojí oteplování planety. Můj názor stojí na řadě analýz, které jsem udělal sám pomoci různých modelů a matematických výpočtů.
Základní Otázky a Pohled Luboše Motla
Otepluje se?
Ano, otepluje. Otepluje se na úrovni století. Za poslední století se oteplilo asi o 0,7 stupně, nikdo to neví přesně. Za posledních 300 let se oteplilo řekněme o 1,5 stupně. Ale pokud se podíváme čistě na škálu posledních sta let, tak zjistíme, že třeba za posledních 15 let bylo oteplování téměř nula, takže se trend nedá odlišit od šumu. Za posledních deset let se lehce ochlazovalo, ale to samozřejmě neznamená, že se bude ochlazovat i nadále. Vůbec i ta velikost oteplení kolem půl stupně je na hranici přirozené variability a přesnosti měření. To opravdu není něco, co by bylo významné.
Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně
Ale i pokud uznáme, že lidstvo přispívá k oteplování, potřebuje sto či dvě stě let na to, abychom to opravdu dokázali změřit a potvrdit. Tedy zdvojnásobení koncentrací CO2 v atmosféře vede ke zvýšení teploty o zhruba jeden stupeň, to je číslo vyplývající z velkého množství empirických dat a je asi třikrát menší než je střední odhad IPCC, dle nějž to je 2-4,5 stupně. Zdvojnásobení koncentrací nastane někdy kolem roku 2080, pokud budeme přidávat tento plyn tak rychle jako dnes.
Může za to člověk?
Částečně za to člověk zřejmě může. Zároveň je pravděpodobné, že na tom částečně musí mít podíl příroda. Před 300 lety nastala malá doba ledová a ta začala doznívat již kolem začátku průmyslové revoluce.
Popírá skleníkový efekt?
Samozřejmě ne. Skleníkový jev je efekt známý od objevů Josepha Fouriera roku 1824. Jde jen o sílu jevu, o jeho relativní důležitost ve srovnání s jinými jevy. My samozřejmě měníme zeměkouli mnoha různými způsoby a skleníkový jev je jedním z nich. A podle mě jedním z nejméně důležitých.
Politizace Klimatické Debaty a Role IPCC
Ano, je to téma opravdu mimořádně zpolitizované. A vše stojí na určitých vědeckých tvrzeních, která jsou diskutabilní či spíše očividně chybná. A to zejména co se týče dopadu změny teplot o půl stupně nebo o jeden stupeň. I kdyby to bylo o dva, tak bude v podstatě nepozorovatelné a nebude to mít v podstatě žádné zásadní důsledky.
V jednom článku jste napsal, že IPCC je politická organizace, jejíž misí je selektivně vybírat, interpretovat a dezinterpretovat. Lidé v IPCC byli pro tuto práci vybráni proto, že mají zájem o prezentaci klimatologie v tomto smyslu. Nicméně byli vybíráni, protože souhlasí se základní misí IPCC, tedy varovat před klimatickou změnou.
Čtěte také: Klimatická změna: podrobný pohled
Klimatologie byla dříve spíše na okraji. Pak ale před zhruba dvaceti roky nastala situace, kdy se klimatologie nafoukla asi desetinásobně. Do tohoto oboru bylo nataženo obrovské množství lidí, několikanásobně stouplo jeho financování, a to vše pouze kvůli tomu, že se stalo populární téma klimatické změny způsobené člověkem. Kdyby tomu nikdo nevěřil, klimatologie se vrátí do pozice standardního skromného předmětu fyzikálních věd, jímž byla před 20 lety. A to je jeden z hlavních problémů IPCC, i když samozřejmě i tam jsou skeptici.
Ale od názoru, že třeba loňská vlna veder v Rusku měla nějakou souvislost s jinými extrémy, se už opravdu ustupuje. Je vědecky prokazatelné, že oteplovací trend posledních staletí nemůže sám o sobě působit jevy jako zvýšenou aktivitu hurikánů, vedra v Rusku a jiné věci, které byly prezentovány jako možný důsledek globálního oteplování.
Vliv Václava Klause a Politické Aspekty Klimatické Změny
Opravdu zásadní vliv na debatu o klimatických změnách v ČR má samozřejmě Václav Klaus. To, co říká pan Klaus, se stalo nejvíce politicky nekorektním tvrzením, které můžete vyslovit. Překonalo rasismus a je to nejcitlivější možné téma a hlavní způsob, kterým se někteří lidé snaží regulovat společnost. Omezuje to svobodu ekonomickou; pokud by se uskutečnila všechna ta navrhovaná opatření, tak nemůžeme bez povolení vlády dělat vlastně nic.
Pan prezident je politik, pro něj hraje politika a tím pádem i ideologie důležitou úlohu. Zároveň si uvědomuji, že na začátku doby, kdy se začal touto problematikou zabývat, byly jeho názory na určité technické otázky klimatu extrémně zjednodušené. Ale v průběhu těch let pan prezident začal klima studovat více detailně a jsem si jist, že se stal relativně dobrým expertem - zejména s ohledem na to, že není vzdělán v přírodních vědách.
Ovšem já s ním souhlasím v tom, že tento fenomén je primárně politicky hnanou věcí. On to vše prostě chytá za politický konec problému, protože marná sláva, to je ten hlavní konec, je to smutné, ale je to tak. Při tom všem je zřejmé, že jakmile politický tlak na tu disciplinu zmizí, je žádoucí, aby politici šli úplně pryč, ať už to je pan Gore či pan Klaus, aby se prostě vypařili.
Čtěte také: Větrná energie a klima v ČR
Současná Krize Demokracie a Informační Prostor
Nacházíme se v bodě historie, který se v něčem nápadně podobá vědecké revoluci na přelomu 19. a 20. století. Tehdy stará fyzika narazila na jevy, které nedokázala vysvětlit a musela ustoupit teorii, která je vysvětlovala. Dnes vidíme stejný rozpad v naší společnosti: stará „Demokracie 1.0“ už nedokáže vyřešit tlak nové reality.
Svět, který je skrze nesvobodné režimy v rámci jejich hybridní války zaplaven systematickou lží, manipulací a asymetrickou informací, ukazuje, že tyto „pevné body“ jsou stejně nepevné jako onen prostor a čas. Pokud na nich budeme lpět jako na absolutních a nehybných, svět, jak ho známe, padne a zmizí v prach.
Stejně jako v relativistické fyzice si musíme zvolit právě onu „nudnou“ konstantu jako jediný pevný bod. Tímto bodem musí být demokracie samotná. Pro tuto konstantu se musí - zejména v několika extrémních případech - ohnout i ty základní kameny, o kterých jsme si dříve mysleli, že jsou nedotknutelné. Základní teze je prostá: pokud má demokracie přežít v prostředí masové lži, musí získat stejnou „čarovnou moc“, jakou má rychlost světla - schopnost deformovat své atributy tak, aby se základy vesmíru samého nezřítily.
Pozastavení volebního práva pro zanedbatelný počet masivních šiřitelů lži je stavem minimálního narušení práv v celém systému, který zaručuje přetrvání svobody pro zbytek společnosti.Každý jiný stav nakonec přinese enormně vyšší narušení práv i enormně vyšší počet lidí, kterým budou odejmuta skutečným násilím.
Namísto toho, aby systém v konkurenci myšlenek vybíral ty nejschopnější a nejmoudřejší lídry, jak předpokládal „newtonovský“ ideál, začal mechanismus pod tíhou záměrně šířené lži generovat pravý opak. V pokřiveném informačním prostoru jsou k moci vynášeni sociopaté konající dříve nemyslitelné skutky a hlásající absurdní, lživé myšlenky, přitahující narůstající davy.
Problém nastává v okamžiku, kdy se do přehledného soukolí dostává záměrně a opakovaně „rozkladná agresivní lež“ - masivní, cíleně konstruovaná neustále přiživovaná dezinformační stoka s „tajnými pravdami“ typu „vakcíny jsou čipy“ nebo „Rusko je oběť“, „demokracii je třeba zrušit a přijmout Trumpovsko Putinovský model síly“, popř. „lidské emise CO2 nemají na klima žádný vliv“. Demokracie 1.0 na tuto invazi není stavěná.
Pokud chceme zachovat svobodu a demokracii pro všechny, musí se systém začít chovat relativisticky: Pokud se jedinec začne v informačním prostoru pohybovat extrémní rychlostí směrem k totalitě a destrukci systému (masovým šířením nebezpečných lží), jeho práva se musí „smrštit“.
Extrémní dezinformátoři vytvářejí politické černé díry. Jsou to body, kde končí kauzalita, fakta nebo je propojující logika. Pokud dovolíme těmto entitám ovlivňovat směřování celku, pohltí celou danou společnost a následně i civilizaci jako takovou. Pokud jako společnost dovolíme, aby se příliš mnoho lidí propadlo za horizont událostí lži, celá demokracie se zhroutí do autoritářského bodu singularity kde její pravidla již neplatí.
Důležité je, že toto opatření by se dotklo naprostého zlomku populace, ale mělo by obrovský dopad na celek. Konspirační šílenství je totiž v digitálním věku i výnosným obchodem, kde platidlem jsou peníze i emoce (falešný pocit vlastního významu).
AI systémy by v tomto modelu fungovaly jako senzory měřící „politickou rychlost a hmotnost“ aktérů na sociálních sítích, kde by zároveň skončila současná destrukční anonymita. Nicméně, aby byla zachována lidskost a kontrola, finální slovo musí mít lidský soud. Ten by případně na žádost potrestaného potvrdil oprávněnost rozhodnutí, že se daný jedinec skutečně nachází v kategorii „nesvéprávného nevoliče“.
Green Deal: Hrozba nebo Příležitost?
Vědci i aktivisté v posledních letech bijí na poplach a varují před změnou klimatu, která může mít nedozírné dopady na lidstvo a každodenní životy nás všech. S tím souvisí také přijetí dohody Green Deal, která si klade za cíl učinit z Evropy (a členských států Evropské unie) vůbec první klimaticky neutrální kontinent světa, a sice do roku 2050.
Evropská unie představila takzvanou „Zelenou dohodu“ neboli Green Deal a právě jedním z jejích bodů je snížení uhlíkových emisí do roku 2030 o 55 % (ve srovnání s rokem 1990). Zda stačí toto snížení k tomu, abychom zvrátili klimatickou změnu, ve které se nyní ocitáme. Ještě když to doplním, tak další z cílů Green Dealu je docílení uhlíkové neutrality členských zemí EU do roku 2050.
Klimatolog konstatuje, jaká je situace a jaké jsou predikce do budoucna, ale v rámci své odbornosti nemá důvod se znepokojovat. Klimatolog pouze konstatuje, že klima je někde teplejší než jinde, nebo že je tepleji než dříve, nebo třeba že za pár let bude tepleji, než je nyní.
Pozitivní dopady oteplování jsou například: větší produkce dřeva ve středních zeměpisných šířkách, dalším benefitem je posun tajgy směrem k severu. Díky oteplování se také rozšiřuje obyvatelná plocha směrem na sever.
Myslím, že Česko a obecně střední Evropa, si stojí z pohledu hrozeb, které vyplývají ze změny klimatu, poměrně dobře. Jiné oblasti světa jsou na tom podstatně hůře - například přímořské oblasti jsou ohroženy nárůstem mořské hladiny a existují také oblasti, které jsou velmi dramaticky ohroženy suchem, jako třeba Středomoří. Jistě, ale ve srovnání s tím, jak vysoké jsou ty hrozby jinde ve světě, tak u nás v Česku jsme na tom ještě poměrně dobře, navíc jsme technologicky vyspělá společnost, takže máme potenciál si s těmi hrozbami lépe poradit.
Spíše jde o to, že opatření, která přijmeme (například přestaneme vypouštět emise), mají velkou prodlevu z hlediska důsledků těchto opatření. Můžeme se také vrátit k té vaší původní otázce, zda je rok 2050 hraniční. Je nutno si položit otázku: „Hraniční pro co?“ V Pařížské dohodě se operuje s oteplením o dva stupně, respektive o jeden a půl stupně Celsia nad nějakou pomyslnou hranici, která však není nijak vědecky specifikována.
Samozřejmě, že čím větší to oteplení bude, tím více budou jeho negativní důsledky převažovat nad těmi pozitivními. Nicméně neexistuje žádná jasně (vědecky) vytyčená hranice, při jejímž překročení by nastala katastrofa. Jedná se o spojitý a pozvolný proces.
Ne, žádná hrana zlomu neexistuje. Samozřejmě, čím déle bude oteplování trvat, tím horší budou jeho důsledky a tím těžší pro nás bude to vše zvrátit. Nemyslíte si tedy, že by po roce 2050 hrozila lidstvu apokalypsa, jak predikoval v dokumentu A Life On Our Planet David Attenborough?
V oblasti energetiky se uhelné elektrárny nahrazují těmi plynovými a jadernými. Spousta pozitivních věcí už proběhla a dále probíhá. Nyní vyvstává otázka, která nemá jasnou odpověď. Určitě je potřeba zavést nějaká opatření, ale nejsem si vědom toho, že by existovaly nějaké seriózní vědecké studie, které by se zabývaly tím, jaké důsledky budou ta opatření mít. Nemyslím důsledky na klima, ale především ty společenské a ekonomické důsledky, které s sebou zavedená opatření přinesou.
Obrovské země jako například Argentina, Uruguay či Brazílie jsou s produkcí masa spojeny. A takových oblastí je vícero. Neustále slýcháme o negativních důsledcích chování zvířat na maso. Ale už se nemluví o tom, že stejně velkým producentem metanu, skleníkového plynu, je produkce rýže.
Obecně jakékoliv snížení emisí uhlíkových plynů, v tomto případě snížení spalování fosilních paliv, je pozitivní. Ale musíme také zvážit veškeré důsledky našeho počínání. Nelze to prosadit silou tak, aby to přineslo velké části populace nějaké výraznější negativní dopady.
Tato problematika má také další aspekty - EU jako jedno z nejvyspělejších míst světa outsourcuje výrobu ven, takže tu špínu vlastně vyvážíme ven, a navíc tím posilujeme svou závislost na zemích, na kterých bychom asi závislí být neměli, jako je Rusko a Čína. 98 % kovů vzácných zemin, které jsou mimo jiné potřebné právě pro výrobu komponentů do baterií pro elektromobily, se nachází v Číně.
V tomto případě bych byl k těm elektromobilům více férový v tom, že výroba elektřiny se pozvolna přesouvá do obnovitelných zdrojů a do méně emisně náročných elektráren. Přechází se od uhelných elektráren k plynovým, které mají větší účinnost - to znamená, že vyprodukují menší emise na jednotku vyrobené energie. Nízko-emisní jsou také jaderné elektrárny.
Důvod, proč to říkám je ten, že Green Deal obsahuje též balíček, který do roku 2035 počítá s ukončením prodeje automobilů s benzínovými a dieslovými motory. Osobně vnímám na Green Dealu několik problémů: V prvé řadě nebyl nikde řádně projednaný. Nikde neproběhla žádná relevantní diskuze, zejména žádná diskuze s odborníky. Za druhé mám pocit, že to, co Green Deal obsahuje, je takové střílení od boku. V neposlední řadě nás Green Deal zavazuje k něčemu, co vůbec nevíme, jak uskutečnit. Zatím neznáme cestu k realizaci těchto závazků.
Já u Green Dealu vidím hrozbu toho, že ta opatření lidi přestanou akceptovat. Jako například ve Francii, když došlo ke zdražení pohonných hmot a do ulic vyrazily Žluté vesty. Když zdražíte pohonné hmoty, tak zdražíte lidem úplně všechno, protože každé zboží se odněkud převáží.
Je nutné si uvědomit, že peníze, které chce EU převést do Fondů pocházejí z daní. Evropská unie nevyrábí peníze, jsou to peníze, které se nasbírají z daní. Takže například u té elektromobility ti málo majetní, co se na elektromobil nezmůžou, budou financovat ty bohatší, kteří se na koupi takového automobilu zmůžou. Pokud by to tak reálně dopadlo, jedná se z mého pohledu o aspekt, který je absolutně sociálně nepřijatelný.
Myslím, že pohled na Green Deal není věcí odbornosti, ale spíše věcí postoje. A to souvisí dost úzce také s politikou. Tohle není o tom vybrat jedno nebo druhé - nestojí proti sobě. Co se týče protijaderného dogmatismu, tak ten mě fascinoval.
Pohled klimatologa je takový, že víme, že jsou to skleníkové plyny, které oteplují klima, tudíž když opustíme ty zdroje energie, které produkují skleníkové plyny - například uhelné elektrárny, případně plynné, tak musíme disponovat jinými zdroji energie. V současnosti se nabízí především jádro. Obnovitelné zdroje jsou závislé na přírodě, a tudíž jsou nestabilní. Proto je potřeba mít záložní zdroj energie.
Jenže kdo bude provozovat elektrárnu, která slouží jen jako záloha? To se nikomu ekonomicky nevyplatí. Navíc v dnešní době vám na takovou věc už pomalu nikdo nepůjčí a nikdo vám ji nepojistí. Takže hrozí, že najednou zjistíme, že záložní zdroje energie nejsou, protože se nikomu nevyplatí je provozovat. A kde pak tu elektřinu vezmeme?
Co myslíte, že nás nejvíce brzdí jako lidstvo v tom uvědomit si, že s klimatem není něco v pořádku? Podle mě si spousta lidí myslí, že se nic neděje a že se jich klimatická změna nemůže dotknout. Otázka však je, nakolik pociťují naléhavou potřebu s tím něco dělat.
Je nutné si také uvědomit, že environmentalistický pohled na změnu klimatu je jen jeden z relevantních pohledů, ale není jediný. Naším úkolem není zachovat klima na planetě takové, jaké bylo před tím, než se tu objevili lidé. Naším úkolem je to tady úspěšně přežít.
Je těžké se v tom vyznat - politici si každý vezmou jen to svoje, ať už jsou na jakékoliv straně. Málokdo problematice změny klimatu skutečně rozumí, většinou si vyberou jednoduchá hesla a klišé, kterými posléze argumentují.
Určitě by více prostoru měli získat vědci. Greta Thurnberg vykřikuje, že máme poslouchat vědce, ale to, co ona říká, se mi zdá, že je pravým opakem. Jsou to především emoce a ty v této debatě nemají co dělat.
Celou dobu jsme se bavili o omezování emisí skleníkových plynů, jako kdyby to byla jediná cesta, jak si se změnou klimatu poradit. Ona ale není - navíc je tato cesta spojena s mnohými nejistotami, například zmíněné negativní dopady na ekonomiku. Existují však i jiné možnosti spočívající například v odčerpávání uhlíku z atmosféry nebo nalezení jiných zdrojů energie, například pomocí termonukleární reakce či fúze.
Další Hrozby pro Lidstvo
Spíše než před scénářem ze seriálu by se lidstvo mělo mít na pozoru před jinými katastrofami. Lidé s houbami zápasí už dlouho a jejich spory můžeme vdechovat každý den - jedinci s oslabenou imunitou či jinými zdravotními problémy jim i podléhají. Hrozbou jsou v tomto ohledu patogenní houby z rodu Candida, Aspergillus, Cryptococcus a další.
Výzkum zjistil, že při vyšší teplotě byla míra mutací až pětkrát vyšší. To jinými slovy znamená, že oteplení zemské atmosféry skutečně může mít na daný druh hub významný vliv - a urychlit jejich schopnost se adaptovat třeba na podmínky v lidském těle. Jejich mutace, urychlené změnami klimatu, by toto číslo mohly výrazně zvýšit.
tags: #lidstvu #nehrozí #změna #klimatu #i #jiné
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]