Likvidace Odpadu a Recenze Bioplynových Stanic

Článek pojednává o vlivu znečištěného ovzduší na lidské zdraví, včetně neurologických, dermatologických a respiračních onemocnění. Článek vysvětluje pojem biodegradace, její principy a využití v oblasti zpracování odpadů. Článek o prevenci proti divočákům u popelnic a bioodpadu. Naučte se, jak efektivně pěstovat cukety na kompostu, včetně přípravy půdy, výsadby, péče a ochrany před škůdci a chorobami. Článek o kurzech pro lektory ekologické výchovy, včetně termínů, cílových skupin a témat.

Když se řekne bioplynová stanice, většině lidí se vybaví zařízení zpracovávající účelově pěstovanou biomasu, která zabírá prostor jiným zemědělským plodinám. Jde však o generalizující pohled, který neplatí stoprocentně. Jako vstupní surovina totiž mohou sloužit nejen zemědělské produkty, ale rovněž biologicky rozložitelný odpad.

Bioplynové stanice v České republice

Bioplynových stanic je na území České republiky více než 500, jen zlomek z nich se však specializuje na odpady jako vstupní surovinu. Až do roku 2020 rozlišoval Energetický regulační úřad dva druhy bioplynových stanic, přičemž ty zemědělské měly nárok na vyšší provozní podporu. Bioplynky využívající jako vstupní materiál suroviny, které musejí nejprve projít hygienizací, což je třeba gastroodpad, byly právě kvůli charakteru zpracovávané suroviny řazeny do kategorie s nárokem na nižší finanční podporu.

Samotný proces výroby bioplynu zůstává stejný bez ohledu na druh vstupní suroviny. Pro bezproblémový chod celého procesu je nutné udržovat teplotu v rozmezí 0-70 °C, vlhkost okolo 50 % a pH 6,5-7,5. Nedodržení některé z podmínek může vést k narušení procesu a například výrazně zvýšit zápach v okolí stanice.

Rozdíly mezi zemědělskými a odpadářskými bioplynovými stanicemi

V případě zemědělské bioplynové stanice zůstává složení vstupní suroviny konstantní a není nutná jakákoliv její předchozí úprava. V případě odpadářské bioplynové stanice výrobě bioplynu předchází tzv. hygienizace, při níž je zpracovávaný odpad zbavován nežádoucích příměsí, jako jsou například původní obaly. Zároveň je potřeba více kontrolovat dění v anaerobní jednotce a stav tamních mikroorganismů. Odpadový mix, který vstupuje do procesu, je totiž velmi proměnlivý a může vyvolávat různé reakce.

Čtěte také: Milovice: Kompletní Průvodce Likvidací Odpadu

Přestože z technologického hlediska je provoz odpadářské bioplynové stanice náročnější, má také své výhody. Ta hlavní tkví v environmentální udržitelnosti. Výsledkem anaerobní digesce je bioplyn, který je možné dál zpracovávat. Spalováním v kogenerační jednotce se z něj vyrábí elektřina a zároveň vzniká odpadní teplo, které může být stejně jako elektrická energie distribuováno přímo do sítě.

Příklady odpadových bioplynových stanic

Odpadových bioplynových stanic se jich na území České republiky nachází osm, mezi ně patří i projekty společnosti Energy financial group v Rapotíně a Vyškově. Vedle gastroodpadu z restaurací a průmyslových potravinářských provozů EFG Rapotín BPS zpracovává také gastroodpad přímo z domácností, který je sbírán v rámci projektu Třídím gastro, jehož pilotní fáze právě probíhá v několika obcích na Šumpersku v blízkosti bioplynové stanice. Projekt se však dále rozšiřuje a v blízké budoucnosti se do něj zapojí i další města Olomouckého kraje v čele s Olomoucí.

Potenciál výroby bioplynu z odpadu

Výroba bioplynu, potažmo biometanu z biologicky rozložitelného odpadu má velký, zatím bohužel nevyužitý potenciál. Jedná se o ekologicky šetrnou výrobu, která proměňuje jinak nevyužitelný odpad v cennou energetickou surovinu. Vzhledem k potenciální úspoře emisí, které by vznikly při skládkování, je navíc celý proces uhlíkově neutrální.

Díky poměrně vysokému počtu již existujících bioplynových stanic není nutné zatěžovat krajinu další výstavbou, protože stávající zemědělské provozy mohou být technologicky upgradovány na odpadářské bez nutnosti větších stavebních zásahů. Bioplynové stanice nemusí nutně zpracovávat pouze účelově pěstovanou biomasu a biologicky rozložitelný odpad může být v tomto případě vhodnou alternativou.

Názory a Komentáře k Bioplynovým Stanicím

"Díky poměrně vysokému počtu již existujících bioplynových stanic není nutné zatěžovat krajinu další výstavbou, protože stávající zemědělské provozy mohou být technologicky upgradovány na odpadářské bez nutnosti větších stavebních zásahů" - hezké, akorát ty zemědělské bioplynové stanice stojí nejčastěji tak nějak stranou od těch správných trubek, do kterých by se ten biometan pumpoval. Takže opět krásná teorie, prakticky použitelné jen u jednotek zemědělských BPS. Navíc proměnou zemědělské BPS na odpadářskou vznikne nutnost postavit skladovací kapacity na ten odpad, který má jiné vlastnosti, než siláž nebo hnůj a také výsledný produkt už nebude digestát ze zemědělských surovin, který při použití na vlastních pozemcích nemusíte nechávat schvalovat, ale digestát, který musí projít schválovacím procesem, pokud ho budete chtít použít jako hnojivo. Takže opět, teoreticky hezké, ale prakticky rozhodně ne ve velkém použitelné.

Čtěte také: Sazba DPH pro dřevěné odpady

Nevím zda jsem to pochopil ale nenarážíte na to, že kdyby byl ten zemědělský bioodpad byl biologicky živý, tak by měl být spíš na polích a ne jej cpát do bioplynek? u tohodle by jakýkoliv sedlák před desítkami let, kroutil hlavou... On ten zemědělský biodpad je živý. Jsou to výkaly a kejda v kombinaci s nějakou plodinou. Zemědělský bioodpad? Co to je? jestli to není tím, že zemědělství není tak předpojaté a nepovažuje zvířata za odpad ale i zvířata, stejně jako člověk a další živá zvířata produkují bioodpad tedy exkrementy...jen mě napadá, že lidi jsou prolezlý tak chemií a nemocemi, že by to fakt asi na pole nebylo.

Když už BPS musí být, třeba by se odpad dal přidávat jen v jednotkách procent, ne? Kdyby to byl jen rostlinný odpad, zelenina a ovoce, tak v čem je rozdíl od zeměděl.odpadu. A odpad jako maso a sýry se dá taky použít v BPS? Nedovedu si to dost dobře představit. Obaly se prý musí ručně vybalovat, nevím, jestli to je pravda, a jestli se BPS vůbec můžou vyplatit bez dotace. Lepší řešení píše dole p. Macháček. Snížit produkci potravin nebo změnit legislativu, ať se odpad dá přenechat chovatelům.

Nic organického, co vyprodukuje zemědělství není odpad. Hnůj, kejda, močůvka jsou hnojiva, za odpad se začaly pokládat až po našem vstupu do EU. Ani sláma není odpad - buď se podestele pod zvířata a v hnoji se vrátí na pole, nebo se zaoře, aby dodala do půdy aspoň nějakou organickou hmotu. Uhynulá zvířata jsou využitelná k výrobě hnojiv nebo krmných mouček (před vstupem do EU se běžně do krmiv přidávaly masokostní, krevní nebo péřové moučky). BPS byly původně myšleny jako příležitost využít hnůj, kejdu a nezkrmitelné zbytky krmiv (po čištění jam nebo nepoužitá krmiva ze zásob). Díky nastaveným podporám se ale myšlenka nějak zvrtla a dnes se provozovatelné BPS vážně rozhodují, jestli nechají na živu krávy nebo budou kukuřici pěstovat jen pro využití v BPS.

Jak si tak čtu příspěvky, říkám si, zlatej kompost, hnůj a močůvka. Opět skrytá reklama na vlastní byznys tvářící se ekologicky. co je ale ekologičtější? nemusí zplyňovat, ale sníst a zkrmit zvířaty. odpad nevzniká a nemám co zplyňovat. a tak i plýtvání. k jídlu. a nebo zkazit neumětelstvím. a záchranných stanicích. A co teprve pečivo, zelenina a ovoce. potravin. jak z potravin udělat plyn a směsný odpad. zemědělských produktů jako kukuřice je už zhovadilost totální. ho kukuřicí je stejný nesmysl, jako ty plantáže topolů na biomasu. Ještě tragičtěji to vypadá z hlediska toku energií, z čeho má ta chřadnoucí biodiverzita být živa, když téměř veškeré produkty fotosyntézy končí jako zdroj energie pro nenasytné člověčí hovado?

Jinak jak píše pan Macháček výše tak BPS v zemědělství kde se likviduje organická hmota místo aby se zaorávala je naprostý nesmysl. V BPS se organická hmota nelikviduje, z BPS leze digestát, který se běžně používá jako hnojivo. Akorát se chová jinak, než hnůj nebo kejda a chvíli trvá, než se s ním na poli naučíte zacházet a ne vždycky vám sedne do osevního postupu. Digestát má nižší podíl organických látek a chová víc jako organicko-minerální hnojivo, než jako statkové hnojivo.

Čtěte také: Jak ušetřit na likvidaci stavebního odpadu?

Základem BPS je rozložení organické hmoty pomocí bakterií, přičemž vzniká bioplyn a odpad digestát. Černá voda prakticky mrtvá, bez živin jako je dusík, obsahující pouze stopové prvky anorganických živin. Je to odpad, který se sice aplikuje na pole, ale je otázkou jestli se samotnou aplikací neudělá více škody utužením půdy, než je benefit z toho mála živin , které tato černá voda obsahuje. Když proti tomu nasadíte rozmetadlo průmyslových hnojiv z rozhozem až 40m a koncentrací živin až k 50% tak vám vychází digestát spíše jako škodlivý než prospěšný. látky 2,5 - 5,9%, 0,4-0,7 % N; 0,15-0,25 %P2O5; 0,3-0,5 % K2O; sušina 6-9 %, pH 7-9. Hnojivo s rychle uvolnitelným dusíkem.

Ale ne vždycky vám do osevního postupu a na druh pozemku sedne. Neodvolávejte se na nějaké studie a zapojte rozum. Kolik digestátu by jste musela aplikovat, když pod pšenici potřebujete až 100kg dusíku. A právě ta aplikace je problém. Stovky m3 se musí rozvozit a rozstříkat na pole. To jsou stovky tun, kterými to pole pěkně plynule kolej vedle koleje válcujete.

Dobrá bláboloidní žádost o dotace. Vystihnul jste skutečnou informační hodnotu tohoto článku: blábol, který má podpořit PR něčí firmy, ale svoji mizernou odbornou kvalitou dosahuje spíše pravého opaku! Čekal bych, že autorka podrobněji porovná výše zmíněné dva druhy bioplynek a vysvětlí význam oněch rozdílů. Nestalo se. Možná by nebylo od věci porovnat technologii bioplynky a klasické kafilérky. Leckdo by si to se zájmem přečetl.

Má smysl vracet zpět do půdy nutričně hodnotné výstupy (hodnotné pro půdu), ale ne každý výstup z bioplynky je automaticky splňuje. A zvláště, je-li zdrojem komunální sféra! Nejde tady jenom o limitní koncentrace vybraných rizikových látek a prvků (např. těžké kovy, PCB, PAU), ale i o mikrobiologické ukazatele, které jsou dost často podceňovány a někteří "aplikátoři do půdy" jejich hodnoty neznají vůbec. Sledovat účinnost hygienizace technologie bioplynky je stejně důležité, jako ověřovat účinnost celého technologického procesu (např. ukazatel AT4 - test respirační aktivity), který napoví, zda to všechno mělo smysl nebo je to jenom další dotační magnet na peníze EU bez valného přínosu pro praxi.

A co vypadne z bioplynky, když se metan odseparuje? Biohnojivo? V jaké konzistinci a co v něm vlastně zůstalo? Pokud se potraviny "zplyňují" i s obaly, tak to bude smetí ke spálení ve spalovně a nebo k uložení na skládce. z potravin. než jednodušším spálením. Hlavně, že je to štědře dotováno a o to tu vlastně jde. dotacím. Pokud ten polotekutý produkt bioplynek je kvalitní hnojivo, tak nejsem proti.

Digestáty zemědělské a komunální: Jak na využití digestátu dohlíží stát? A ještě je tu taková drobnost. nikde nové nestaví. který z něho vodu odseparuje. odpadu ztratí. Nevím, jak si to přesně přestavujete, jestli jako v lisu na ovoce. Protože v těch výliscích je stejně ještě dost vody. Další věc je nedostatečná kapacita spaloven, ale hlavně malý počet. Pokud máte ZEVO (zařízení na energetické využití odpadu) ve městě nebo aspoň v dosahu, tak dobrý. Jinak jsem zvědavý, kolik se toho podaří vybudovat (popř. nároků na dotace a recyklaci všech odpadů. nakoupených. Ano využití biologicky rozložitelného odpadu k těmto účelům na úkor "pěstování odpadu" navíc pomocí umělých hnojiv a jiných negativních externalit má velké a bohužel těžce nevyužité možnosti. Jsem rád, že se do tohoto má zapojit právě i Olomouc.

tags: #likvidace #odpadu #sedlak #recenze

Oblíbené příspěvky:

• Rizika spojená s azbestovými trubkami
• Složení a Použití Mr Muscle Čističe Odpadů
• Životní podmínky zvířat v ekologickém zemědělství
• Třídění odpadů v obcích ČR
• Sdružení trampů ochránců přírody